1 / 19

XXIII. SEMINÁŘ ENERGETIKŮ

XXIII. SEMINÁŘ ENERGETIKŮ Ing. Pavel Bartoš, viceprezident HK ČR a předseda představenstva FITE a.s. 22. – 24. 1. 2013 – Jelenovská. Stav ekonomiky ČR a EU a její dopady do energetiky. Ekonomická situace v ČR a v EU Příčiny současného stavu Podnikatelské prostředí

isabel
Download Presentation

XXIII. SEMINÁŘ ENERGETIKŮ

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. XXIII. SEMINÁŘ ENERGETIKŮ Ing. Pavel Bartoš, viceprezident HK ČR a předseda představenstva FITE a.s. 22. – 24. 1. 2013 – Jelenovská Stav ekonomiky ČR a EU a její dopady do energetiky

  2. Ekonomická situace v ČR a v EU • Příčiny současného stavu • Podnikatelské prostředí • ASEK, SURPOL, Horní zákon a ceny OZE • Motivace k podpoře podnikání a k využívání nerostného bohatství • Klíčové pojmy

  3. Stagnace výkonnosti ekonomiky, ztráta konkurenceschopnosti. • Utrácíme víc než vyděláváme – trvale neudržitelný stav. • Neschopnost a nechuť využívat vlastní zdroje (především surovinové). • Nesmyslné a nenávratné investice – boj s klimatickými změnami !! • Ekonomika nefunguje, nehledají se příčiny a opatření, hledají se pouze sanační peníze. • Ekonomická situace v ČR a v EU

  4. Bojíme se pojmenovat skutečné příčiny současného stavu a tyto řešit a odstranit v rámci reálného vnějšího prostředí. • Řešení se hledá pouze v zajištění dalších finančních zdrojů a jejich „nalévání“ do nemocné ekonomiky u které neznáme diagnózu a neléčíme ji. • Je schopno současné vedení EU řešit stav, do kterého ji dovedli? • Jsou současné struktury EU schopny vyřešit současný stav? • Není nutno se vrátit ke kořenům EU ( uhlí - ocel - atom)? • Finanční krize v EU

  5. Nekontrolovatelný růst byrokracie, regulace a amatérizmu, potlačování podnikání. • Neúčelná opatření – snižování konkurenceschopnosti a vytěsňování vybraných výrobních odvětví do Asie. • Nepřátelství občanů „proti všemu“. • Špatné strategie, nekoncepčnost, neodbornost EU, ale i ČR. • Žijeme si nad poměry ???? • Příčiny současného stavu

  6. Plané sliby zlepšování podnikatelského prostředí – opak je pravdou (rostoucí byrokracie, nepřiměřené a demotivující sociální jistoty, CO2, ceny energií, růst regulace, černá listina DPH, malá a velká novela Horního zákona , porušování rovných podmínek v podnikání, aj.). • Ve světě, ani v EU nejsou rovné podmínky pro podnikání, ale existuje volný, ničím neomezený trh (ceny OZE, ekol limity, CO2). • Vytěsňování environmentálně složitého a energeticky náročného průmyslu mimo EU (export ekologické zátěže a prac. míst). • Lidské zdroje ( strategické chyby v oblasti technického vzdělávání). • VaVaI – nepřiměřená podpora neefektivního základního výzkumu na rozdíl od malé podpory aplikovaného výzkumu. • Politická podpora znevažování podnikatelského stavu!! • Podnikatelské prostředí

  7. zajištění energetické bezpečnosti (spolehlivost dodávek energií i v krizových situacích), • dlouhodobou udržitelnost (dlouhodobou dostupnost primárních en. zdrojů, přijatelný vliv na ŽP a naplňování závazků v oblasti snižování produkce skleníkových plynů), • zajištění konkurenceschopnosti (dodávky energie za přijatelné ceny pro průmysl a obyvatelstvo a s dlouhodobou konkurenceschopnosti průmyslu). • ASEK

  8. Vyvážený mix zdrojů založený na jejich širokém portfoliu, efektivním využití všech dostupných tuzemských energetických zdrojů a udržení přebytkové výkonové bilance ES s dostatkem rezerv. • Zvyšování energetické účinnosti a dosažení úspor energie v hospodářství i v domácnostech . • Rozvoj síťové infrastruktury ČR v kontextu zemí střední Evropy. • Podpora výzkumu, vývoje a inovací . • Zvýšení energetické bezpečnosti a odolnosti ČR. • Strategické priority energetiky ČR

  9. Podíl roční výroby elektřiny z domácích primárních zdrojů k hrubé spotřebě elektřiny v ČR minimálně 80 % Struktura výroby elektřiny: • Jaderné palivo 50 – 60 % • Obnovitelné a druhotné zdroje 18 – 25 % • Zemní plyn 5 – 15 % • Hnědé a černé uhlí 15 – 25 % • I. Vyvážený mix zdrojů – k roku 2040

  10. Jaderné palivo 30 – 35 % • Tuhá paliva 12 – 17 % • Plynná paliva 20 – 25 % • Kapalná paliva 14 – 17 % • Obnovitelné a druhotné zdroje 17 – 22 % • Diverzifikovaný mix primárních zdrojů s touto strukturou

  11. ASEK - vláda vzala na vědomí, návrh bude podroben SEA, - nedostatečná provázanost na kvalitu ovzduší v ČR a ve vybraných regionech, - nezřetelné nástroje realizace, - oslabování energetické soběstačnosti dané omezováním využívání tuzemských surovin, - problematická realizace priorit (ceny OZE) • ASEK závěry

  12. „Zaparkovaná“ na vládě, čeká se na schválení věcného záměru Horního zákona. • Dvě části (nerostné suroviny a druhotné suroviny). • Oblast energetických surovin, zabývá se jen současně těženými ložisky a jejich životností. • Neřeší „limity“, ani Důl Frenštát (uvedeno jako strategické zásoby). • Ostatní uhelná ložisky jsou zmíněna pouze okrajově. • Silný politický tlak, není vnímána celospolečenská a hospodářská potřeba, ale uhýbá se lokálním politickým zájmům. • Nerespektuje strategii využívání nerostného bohatství EU. • SURPOL

  13. Viceprezident Evropské komise G. Verheugen k tomu dodává: „Musíme jednat, abychom zajistili, že přístup evropských firem k surovinám nebude omezen. Potřebujeme fair play na vnějších trzích, kvalitní systém pro podporu udržitelných dodávek surovin ze zdrojů EU a také lepší efektivitu zdrojů a intenzivnější využití recyklace. Naším cílem je zajistit, aby byl evropský průmysl schopen i nadále hrát vedoucí úlohu v nových technologiích a inovacích“. • The Raw Materials Initiative

  14. 600 let historie horního práva v ČR. • Právní norma ovlivňující zásadním způsobem konkurenceschopnost ČR. • Nerostné bohatství je ve vlastnictví státu (Jak stát s tímto bohatstvím nakládá a jak tento majetek přechází do rukou těžaře?). • Malá novela HZ (Zrušení možnosti vyvlastnění ve prospěch těžby vyhrazených nerostů). • Věcný záměr velké novely Horního zákona (strategické nerosty, snaha o návrat vyvlastnění, regulace prodeje vytěžených strategických nerostů státem, geologický průzkum chce realizovat stát). • Horní zákon

  15. Problematika těžby se stává politickým zájmem, nikoliv potřebou společnosti. • Projevují se dlouhodobě odkládané a neřešené problémy. • Politici na místní, krajské i celostátní úrovni distancují od těžby nerostů. • Těžba nerostů se personifikuje (nenasytní uhlobaroni se obohacují – potřebují uhlí pro sebe, nebo pro nenasytný trh?). • Rovenský oslavuje malou novelu HZ, neříká jak jsou ohroženy zásobování teplem statisíce lidí!! • Problémy související s těžbou

  16. Výrazně ovlivňují konkurenceschopnost ČR, provozní náklady státu a životní úroveň občanů. • Existenční ohrožení vybrané části průmyslu. • Nenaplnily se sliby „zelených“, kteří tvrdili jakou zaměstnanost a efektivitu přinesou OZE, opak je pravdou! • Stát se na tomto průšvihu obohacuje částkou 21% DPH • Nevstřícný postoj MF tento problém řešit. • K řešení je ustaveny koordinační a pracovní skupina při MPO. • Cíl stabilizovat poplatky, první výsledky v únoru. • Ceny el. energie z OZE

  17. V současné době nejsou místní ani krajské samosprávy finančně závislé na výnosu z podnikatelské činnosti. • Místní výnosy jsou z těžební činnosti nevýznamné. • Prakticky veškeré politické reprezentace (až na výjimky) brání těžbě nerostů, jako rukojmí si berou občany. • Prosazují se lokální zájmy na úkor celospolečenských potřeb. • Vytvářejí se účelová občanská i obecní uskupení, podporována zelenými, za účelem znemožnění těžby. • Motivace k podpoře podnikání a k využívání nerostného bohatství

  18. Vnímat a respektovat realitu světa • Návrat k tvorbám hodnot – k výrobním aktivitám • Zaměstnanost – tvorba pracovních míst • Hospodářská struktura by měla být v rovnováze s pracovními schopnostmi populace • Používat selský rozum • Návrh řešení

  19. Děkuji vám za pozornost

More Related