Historické souvislosti vzniku UR

1. Historické souvislosti vzniku UR • Proč a kdy vznikl koncept UR? • Co mu předcházelo a co vyvolalo poptávku po udržitelnosti rozvoje? • Jaká byla formulována hlavní rizika dosavadního rozvoje? • Jak lze snižovat environmentální zátěž? S jakými faktory souvisí?

2. Vznik politického konceptu UR • Výsledek práce komise pro ŽP a rozvoj ustavené VS OSN a vedené Gro Harlem Brundtlandovou • Naše společná budoucnost, 1987 - vymezení politického konceptu udržitelného rozvoje Zátěž = Populace x Úroveň spotřeby x Dopad

3. Definice udržitelného rozvoje • Rozvoj, který umožňuje uspokojovat současné potřeby bez ohrožení možností budoucích generací uspokojovat jejich potřeby (Zpráva Světové komise pro životní prostředí a rozvoj, OSN, 1987) • „Trvale udržitelný rozvoj je pohyblivý cíl. Představuje nepřetržitou snahu o vyvážení a integraci tří opěrných sloupů –sociální prosperity, ekonomické prosperity a ochrany životního prostředí ve prospěch současných a budoucích generací.“ • (Gisber Glaser, International Geosphere Biosphere Program, in: Gaia vrací úder)

4. Co ovlivnilo vznik konceptu UR • Mlčící jaro Rachel Carsonové, 1962 • Meze růstu, D. a M. Medowsových, 1972 • Vznik environmentálního hnutí – poptávka veřejnosti • Ropná krize • Rexlexe modernity – kritika masové konzumní společnosti (Frankfurtská škola - k okruhu frankfurtskéškoly jsou řazeni vedle zakladatele Marxe Hokheimera a spoluzakladatele Theodora W. Adorna, také filozof Jürgen Habermas, psycholog a psychoanalytik Erich Fromm, sociolog umění a literatury Walter Benjamin, filozof a politolog Herbert Marcuse)

5. Společnost x příroda • V jádru udržitelného rozvoje jsou obavy z potenciálních rizik civilizačního rozvoje na přírodní procesy • Člověk je iniciátorem převratných změn a významně mění životní prostředí (zemědělství, těžba surovin, stavebnictví..) • Žijeme v antropocénu – člověk je dominantní druh na planetě • Jaké mohou být důsledky?

6. Jak fungují přírodní procesy? • Ekologie: přírodní věda o vztazích organismů k prostředí a vztazích mezi organismy navzájem. • Zakladatel Ernst Haeckel, v roce 1866. • Přírodě je vlastní změna – studium změn a vzájemných vztahů v přírodě

7. Ekologický slovníček • Životní prostředí: vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Jeho složkami jsou: • neživé:ovzduší, voda, horniny, půda, • živé: organismy, ekosystémy a energie. • Přírodní zdroje: ty části živé a neživé přírody, které člověk využívá nebo může využívat k uspokojování svých potřeb.Jsou obnovitelné a neobnovitelné.

8. Ekologický slovníček • Základní jednotkou fungování přírody jsou ekosystémy (soubor organismů žijících na určitém území spolu s neživým prostředím tohoto území. Je charakterizován koloběhem prvků a tokem energie. • Ekosystém: funkční soustava živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase (Zákon č. 17/92, o životním prostředí) • Příklady ekosystémů: jezero, louka, les • Umělé ekosystémy: sad, pole, rybník

9. Přírodě je vlastní změna • Vývoj ekosystémů – sukcese • Ekosystémy reagují na podněty - vyznačují se dynamickou rovnováhou • Obecnou vlastností organismů je maximálně se rozmnožit, přizpůsobují se měnícím se podmínkám a formou přirozeného výběru se populace druhů mění tak, aby byla co nejúspěšnější a obstála v konkurenci o zdroje • Jednotlivé druhy mají mezi sebou různé vztahy – konkurence/ symbióza/ parazitismus..

10. Ekosystém se v čase vyvíjí: sukcese = přirozený vývoj • Dochází ke střídání druhů a jejich dominance. Různé životní strategie: • K- životní strategie – individuální i populační růst pomalý, vrozený rozmnožovací potenciál malý, mají velkou hmotnost těla, jedinci později pohlavně dospívají a délka jejich života je dlouhá. • r- životní strategie – tzv. pionýrské druhy, vyznačující se rychlým růstem populace, vysokým vrozeným reprodukční potenciálem, malou hmotností těla, časným rozmnožováním mladých jedinců a krátkověkostí.

11. Nosná kapacita území • Limitní velikost určité populace v daném prostředí. Při jejím dosažení početnost populace se nezvyšuje ani neklesá, při jejím překročení dojde k nedostatku dostupných zdrojů a zvýšení úmrtnosti. • Klimax: konečné stadium sukcese (ekosystém je stabilizovaný)

12. Jak reagují ekosystémy na změny? • Rezistence (odolnost)...při nadměrné zátěži se hroutí, nevratný proces • Rezilience (pružnost, přizpůsobivost) • Druhově rozmanitější ekosystémy jsou pružnější –mají více možností na změny reagovat (např.změnou dominantních druhů...)

13. Regulace -negativní zpětná vazba • Vztahy mezi druhy a prostředím jsou specifické pro konkrétní prostředí, vyhynutí jednoho druhu může způsobit kaskádu dalších změn, než dojde k nalezení nové rovnováhy • Reakcí, jak se udržují ekosystémy v rovnováze, je negativní zpětná vazba • Např. zvýšení početnosti populace vede k většímu nároku na potravinové zdroje a jejich omezením dochází k opětnému snížení početnosti populace.

14. Negativní x pozitivní zpětná vazba • Negativní zpětná vazba – regulace v přírodě • Pozitivní zpětná vazba – charakteristika ekonomického rozvoje

15. Vznik a vývoj života na Zemi • Teorie evoluce a přírodního výběru • Život vznikl před 3,8 miliardami let • Po více jak 3 miliardy let byly oceány obydleny pouze bakteriemi a řasami • V prvohorách (před 0,5 miliardou let) došlo k evolučnímu rozmachu (vazba na dostatečnou hladinu volného kyslíku v atmosféře, vznik nového typu buněk – dýchání organismů)

16. Jaký je význam biologické rozmanitosti? • Společenstva jsou někdy přirovnávána k letadlu, kde jednotlivé druhy představují nýty, díky nimž drží letadlo pohromadě. Odstranění několika nýtů nemá žádné následky, když však budeme odstraňovat další nýty, letadlo se rozpadne. • Rizikem dnešních změn je homogenizace biosféry. Mizí místní specifika a zachování ostrůvků místní diverzity. Problém invazních druhů je pozorovatelný i u nás (bolševník velký....)

17. Ekologie globálního ekosystému – teorie Gaia, živoucí planeta Teorie GAIA, J.Lovelock Člověk zasahuje do globálního ekosystému třemi způsoby: • Změna zemského pokryvu • Zvýšení množství oxidu uhličitého (od r.1800 se zvýšilo množství CO2 v atmosféře o 25%,dochází k navýšení průměrné globální teploty ) • Zvýšení množství živin (hlavně dusíku) v biosféře – zvýhodňuje rostlinné druhy, které rychle rostou

18. Hrozí ekologická katastrofa? • Źivot jako takový nezahyne. Může se stát,že se i vlivem člověka natolik změní přírodní podmínky, že se Země stane pro člověka a další druhy špatným místem k životu. • V ochraně přírody a životního prostředí nejde o zachování stability biosféry, ta je proměnlivá, ale o to zachovat svět v té podobě, jakou známe a jakou chceme. Je to podoba, na jakou se člověk po miliony let adaptoval jak biologicky, tak kulturně. Pokud má smysl mluvit o ekologické katastrofě,tak nikoli jako o možném zhroucení života na Zemi, ale o hroucení světa, který je nám blízký. • (D. Storch.S.Mihulka, str.137)

19. Literatura: • David Storch, Stanislav Mikulka: Úvod do současné ekologie, Portál, 2000 • James Lovelock: Gaia vrací úder, Academia, 2008 • Pokorný P., Bárta M (eds): Něco překrásného se končí, kolapsy v přírodě a ve společnosti, Dokořán, 2008