Regionální inovační strategie Pardubického kraje (RIS PK)

1. Regionální inovační strategie Pardubického kraje (RIS PK) V Brně, 13.4. 2011

2. Obsah: • Důvody zpracování RIS PK • Metodika a postup zpracování RIS PK • Obsah RIS PK • Monitoring RIS PK • Závěr

3. Důvody zpracování RIS PK • vstup České republiky do Evropské unie • zaměření vlády ČR na podporu MSP • podpora významných regionálních subjektů • spolupráce s AIP ČR • další důvody

4. Metodika a postup zpracování • zpracování RIS PK - týmová a tvůrčí činnost • cílová skupina • zvolený postup a metodika mají naplnit cíle RIS PK Kroky zpracování dokumentu: • studium podkladů (nadřazených strategií, právních norem a dalších podkladů) • průzkumy + vyhodnocení • zpracování dalších částí dokumentu

5. Otázky při zpracování RIS PK • Proč tady jsme? • Kam chceme dojít? • V jakých oblastech? • Čeho chceme dosáhnout? • Jak toho chceme dosáhnout?

6. Obsah RIS PK Cíle RIS PK Analytická část – 5 průzkumů: • Průzkum podnikatelských subjektů na území Pk • Průzkum MSP v Pardubickém kraji v oblasti inovací • Průzkum dostupnosti finančních zdrojů pro inovační MSP • Průzkum inovační infrastruktury Pardubického kraje • Průzkum školství ve vazbě na trh práce a inovace SWOT analýza Návrhová část – 2 tematické oblasti: • Lidské zdroje a vzdělanost • Infrastruktura pro podnikání, ekonomický potenciál, inovace

7. Proces zpracování RIS PK Průzkum podnikatelských subjektů na území Pk Analytická část RIS PK (analýza podnikatelského prostředí) Průzkum podniků s inovačním potenciálem Průzkum dostupnosti fin.zdrojů pro inovační MSP Průzkum inovační infrastruktury Pk Průzkum školství v Pk s vazbou na trh práce SWOT analýza Návrhová část RIS PK (2 tematické oblasti) Návrh priorit Návrh opatření Návrh aktivit Návrh financování aktivit Implementace RIS PK (naplňování a monitorování) 1x ročně monitorovací zpráva

8. Analytická část – průzkumy 1,2 Průzkum podnikatelských subjektů na území kraje • vybrat inovační MSP nebo ty, které mají předpoklad, aby se za inovační mohly považovat • vytipováno 241 podnikatelských subjektů s inovačním potenciálem Průzkum MSP v Pardubickém kraji v oblasti inovací • aktuální informace o situaci a potřebách MSP v oblasti inovací • dotazníkové šetření - osloveno 188 firem, získáno 100 odpovědí

9. Analytická část – průzkumy 3-5 Průzkum dostupnosti finančních zdrojů pro inovační MSP • zjistit dostupnost finančních zdrojů pro MSP za účelem financování inovačních projektů Průzkum inovační infrastruktury Pardubického kraje • identifikovat orgány zodpovědné za rozvoj inovační infrastruktury Průzkum školství ve vazbě na trh práce a inovace • zmapování trhu práce, zjistit zda je celoživotní vzdělávání v kraji v souladu s potřebami perspektivních oborů, firem a nových trendů

10. SWOT analýza - příkladyTO „Lidské zdroje a vzdělanost“ Silné stránky: • existence vysokého školství - Univerzita Pardubice • podpora odborného (technického) vzdělávání v kraji Slabé stránky: • nedostatek PS zejména v technických oborech Příležitosti: • další rozšiřování studijních programů na univerzitě Ohrožení: • nedostatečná spolupráce škol a podnikatelské sféry • nízká atraktivita technických oborů ve srovnání s humanitními

11. Problémové okruhy, specifické cíleTO „Lidské zdroje a vzdělanost“ Problémové okruhy: • nedostatek PS s potřebnou kvalifikací, zejména v technických oborech • nedostatek vysokoškolských absolventů v technických oborech • nízký počet absolventů s maturitou v technických oborech • nedostatek kvalifikované pracovní síly zejména v dělnických profesích • nedostatek odborných profesí v porovnání s potřebami TP v kraji Specifické cíle: • RLZ a vzdělávání v regionu v souladu s poptávkou na TP • zvýšení zájmu o technické profese v kraji – podpora technického vzdělávání • rozvoj celoživotního vzdělávání v Pardubickém kraji

12. Návrhová část - cíle, priority TO „Lidské zdroje a vzdělanost“ • Cíl 1 Nastolit celoživotní učení jako běžnou praxi • Cíl 2 Připravit LZ v ČR na výzvy, které přináší informační a znalostní společnost, globální ekonomika, udržitelný rozvoj a členství v EU • Cíl 3 Zvýšit mezinárodní konkurenceschopnost české ekonomiky a její přitažlivost pro investory • Cíl 4 Zvýšit zaměstnatelnost PS a tím pozitivně ovlivnit zaměstnanost • Cíl 5 Zlepšit využívání omezených zdrojů a mobilizaci nutných prostředků pro vzdělávání a RLZ • Priorita V1 Rozvoj celoživotního vzdělávání v Pardubickém kraji • Priorita V2 Zvýšení zájmu o technické profese v kraji • Priorita V3 Rozvoj spolupráce mezi školstvím a podnikatelskou sférou

13. Návrhová část - opatření, aktivityTO „Lidské zdroje a vzdělanost“ Opatření: • Celoživotní vzdělávání v souladu s potřebami perspektivních oborů, firem a nových trendů • Propagace technického vzdělávání a jeho zatraktivnění • Rozvoj spolupráce vzdělávacích institucí a podniků • Přenos know-how mezi SŠ, VOŠ, VŠ a komerční sférou Příklady aktivit: • A 1.1 Posilování motivace k celoživotnímu vzdělávání formou pokračování mediální kampaně na podporu celoživotního vzdělávání • A 1.2 Rozšíření nabídky vzdělávacích programů o obory, kterých je na trhu práce nedostatek • A 1.3 Zpracování komplexního programu RLZ v Pardubickém kraji

14. SWOT analýza – příklady STO „Infrastruktura pro podnikání, ekonomický potenciál, inovace“ Silné stránky: • velký počet mikropodniků a malých organizací • existence rozvojových ploch (průmyslových zón) v Pk • existence poradenských center pro podnikatele • existence Univerzity Pardubice s vědeckovýzkumným potenciálem v širokém spektru oborů • tradice VaV v oblasti chemických technologií, textilního strojírenství, polymerů a elektrotechniky • vznik TechnoParku Pardubice

15. SWOT analýza – příklady WTO „Infrastruktura pro podnikání, ekonomický potenciál, inovace“ Slabé stránky: • nízké výdaje na VaV ve srovnání s průměrem ČR • nedostatečná schopnost MSP využít výzkumný potenciál Univerzity Pardubice • nedostatečné vlastní výzkumné kapacity inovačních firem • nedostatek dostupných finančních prostředků pro IP • nízká úroveň kooperace výzkumu, vědy a podniků v oblasti inovací • nízká četnost komerčně využitelných výsledků výzkumu • neprovázaná a nepružná inovační infrastruktura

16. SWOT analýza – příklady O, TTO „Infrastruktura pro podnikání, ekonomický potenciál, inovace“ Příležitosti: • příležitost pro firmy využívat nabídky TechnoParku Pardubice • rozvoj stávajících průmyslových zón • větší zapojení do mezinárodních projektů Ohrožení: • pozdní reakce na aktuální trendy vývoje v oblasti inovací • malá spolupráce firem, výzkumných organizací a vzdělávacích institucí • pokračující nedostatek přihlášených a udělovaných patentů

17. Problémové okruhy, specifické cíle TO „Infrastruktura pro podnikání, ekonomický potenciál, inovace“ Problémové okruhy: • nízké výdaje na VaV ve srovnání s průměrem EU • nízká míra spolupráce výzkumných pracovníků, vysokoškolských pedagogů, studentů s podnikatelským sektorem • nezájem o inovace ze strany podnikatelských subjektů • nedostatek dostupných finančních prostředků potřebných pro IP • nízká kooperace subjektů inovační infrastruktury Specifické cíle: • zvyšování konkurenceschopnosti firem • aktivní zapojení výzkumné a vývojové základny do podnikání • rozvoj infrastruktury pro inovace • využití informačních technologií pro realizaci služeb firmám • posílení image regionu - budování inovačního prostředí

18. Návrhová část - cíle, priority TO „ Infrastruktura pro podnikání, ekonomický potenciál, inovace“ • Cíl1 Zvyšování konkurenceschopnosti firem • Cíl 2 Aktivní zapojení VaV základny do rozvoje podnikání • Cíl 3 Rozvoj infrastruktury podporující inovace • Cíl 4 Využití informačních technologií pro realizaci služeb firmám • Cíl 5 Posílení image regionu, budování inovačního prostředí • Priorita I1 Zvyšování konkurenceschopnosti firem • Priorita I2 Aktivní zapojení VaV základny do rozvoje podnikání • Priorita I3 Rozvoj infrastruktury podporující inovace • Priorita I4 Zajištění finančních zdrojů pro MSP a inovační projekty • Priorita I5 Budování inovačního prostředí

19. Návrhová část – opatření, aktivity TO „ Infrastruktura pro podnikání, ekonomický potenciál, inovace“ Příklady opatření: • Podpora výzkumu, vývoje a inovací ve firmách, zvláště v MSP • Rozvoj výzkumných a vývojových kapacit v regionu • Podpora vzniku spin-off firem • Rozvoj inovační infrastruktury • Podpora výstavby technologických a inovačních center Příklady aktivit: • B 1.2 Příprava projektů spolufinancovaných z evropských i národních podpůrných programů • A 2.3 Komercializace výstupů výzkumu a vývoje • A 3.1 Monitoring nabídek prostor a zajištění nových prostor pro MSP • C 3.3 Zajištění poradenství v konkrétních oblastech podnikání

20. Předpoklady pro naplňování RIS PK Předpoklady pro úspěšné naplňování RIS PK: • pravidelný charakter práce s inovační strategií – pravidelná kontrola naplňování RIS PK (u aktivit je optimální roční cyklus kontroly) • jednoduchost procedur a transparentnost pro všechny dotčené subjekty (orgány kraje, veřejnost, a další subjekty) • využít existující inovační infrastrukturu Pro efektivní fungování případně učinit systémové zásahy do  inovační infrastruktury. • zajistit politickou podporu,finanční podporu

21. Naplňování a monitorování- realizace RIS PK Způsob naplňování a monitorování RIS PK zahrnuje: • realizaci RIS PK • monitorování a hodnocení RIS PK • aktualizaci dokumentu Realizace inovační strategie spočívá v uskutečňování aktivit RIS PK, které naplňují inovační strategii po obsahové stránce. Aktivity – Opatření – Priorita vedou k postupnému naplnění cílů RIS PK. Pro úspěšné naplňování strategie bylo nutné stanovit: - řídící složku (Odbor strategického rozvoje kraje) - výkonnou složku (zpravodaje) - kontrolní složku (zastupitelstvo kraje)

22. Naplňování a monitorování- monitorování a hodnocení RIS PK Pro naplnění cílů RIS PK je zajištěno monitorování a hodnocení aktivit. Aktivity RIS PK rámcově rozděleny na aktivity, ke kterým přiřadit garanta (tzv. zpravodaje): • bylo možné – garant zodpovídá za relevantní informace o aktivitách a jejich monitoring. Jedná se o: - aktivity v přímé kompetenci kraje - jsou zajišťovány přímo orgány kraje (např. vypracování koncepčních dokumentů, příprava vlastních projektů) - další aktivity - zajišťují jiné subjekty (např. firmy, NO, vzdělávací subjekty, výzkumné instituce aj.). U těchto aktivit je role kraje nepřímá– kraj dle svých kompetencí podporuje a koordinuje realizaci těchto aktivit • nelze přiřadit garanta, tzv. ostatní podporované aktivity

23. Naplňování a monitorování - monitoring a hodnocení RIS PK • Monitoring a hodnocení RIS PK spočívá ve zpracování monitorovací a hodnotící zprávy o naplňování aktivit RIS PK,a to na základě informací od zpravodajů (garantů) dané aktivity. • Monitorovací zpráva za uplynulé roční monitorované období je předkládána prostřednictvím řídící složky (OSRK) nejvyšším orgánům Pk. • Řídící složka hodnotí, do jaké míry realizace či nerealizace jedné či více aktivit daného opatření vede či nevede k naplnění daného opatření, a podle výsledku navrhuje nápravu ve smyslu vypuštění, doplnění či úpravy obsahu aktivit.

24. Naplňování a monitorování- aktualizace RIS PK RIS PK = otevřený dokument s výhledem do roku 2013, který by měl být pravidelně aktualizován. Příklady podnětů pro aktualizaci dokumentu: • vývoj podstatných faktorů pro rozvoj kraje (např. v oblasti inovací, LZ) • výsledky realizace RIS PK (monitorovací zprávy, praktické zkušenosti z realizace strategie) • výsledky realizace programů a strategických dokumentů na území Pk • vznik či aktualizace dokumentů koncepčního nebo rozvojového charakteru na republikové či krajské úrovni • změna právních předpisů s dopady na činnost kraje, jeho orgánů či dalších subjektů • podněty získané z řad (odborné) veřejnosti Každé 2 roky vyhodnocena případná potřeba aktualizace dokumentu.

25. Děkujiza pozornost Ing. Jarmila Krejčí konzultant RRA PK jarmila.krejci@rrapk.cz www.rrapk.cz