Riziko a specifika onemocnění klostridiemi v masných chovech (část 2)

1. Riziko a specifika onemocnění klostridiemi v masných chovech(část 2) MVDr. Břetislav Pojar

2. Toto riziko určuje samotná technologická organizace chovu masného skotu • Na kvalitu se nehledí tak jako u mléčného skotu, důležitá je hmota • Z ekonomických důvodů se nepoužívají konzervanty • Časté je zkrmování senáží z pozdních sečí ( září i říjen ) nebo podmíněně poživatelné až nepoživatelné senáže zejména tam, kde je v podniku souběžně chován mléčný a masný skot

3. Skot je někdy chován volně i v období lavinovitého zimního telení • Telata se špatně sledují • Rodí se do silně znečištěného prostředí – snadná perorální kontaminace • Jakékoliv zootechnické a veterinární zákroky jsou organizačně složitější než u mléčných • Vysokobřezí zvířata jsou při vakcinaci vystavena stresu a nebezpečí mechanického poranění

4. V zimovišti se zvířata zdržují velmi často na jednom místě ( u krmiště ). Dochází k vysokému znečištění zvířat výkaly. Stoupá riziko kontaminace pro telata i pro dospělý skot • Pokud jsou zvířata na plné pastvě, jsou technologické operace se stádem obtížné. Špatně se sledují prvotní známky onemocnění.

5. Největším nebezpečím je zimní a jarní období v době vysoké koncentrace zvířat na zimoviště • Krmení a pobyt zvířat na jednom místě vede k silnému znečištění zvířat, problematická bývají napajedla a jejich okolí • Ani v případě dobré stáje nelze deklarovat odpovídající zoohygienu • K nakažení telat dojde snadno jak ze znečištěné podestýlky, tak ze znečištěného vemene matky

6. Pokud dojde k hromadnému onemocnění telat na zimovišti, je situace špatně řešitelná ( na prevenci je pozdě ) • V jarních měsících do hnoje prorůstá tráva. Zvířata ji spásají – je vysoké riziko kontaminace u krav. Je to období jejich zvýšeného úhynu na toto onemocnění • Podobný efekt bývá v podzimním období při spásání na drn

7. Klinické projevy onemocnění Dospělý skot • Zvířata mívají někdy přeplněná břicha, ne tympanická • Častá ataxie na zadních končetinách, všeobecná malátnost • Zvíře je slabé, uléhá, nemůže vstát, zpočátku při normálně zachovaném vědomí • Zpravidla do 48 hodin uhyne, někdy za příznaků křečí • V případě perakutního průběhu bývá zpravidla ráno nalezen mrtvý jedinec, u něhož nebyl deklarován žádný příznak • Někdy úporné, špatně stavitelné průjmy jako u PAB

8. Telata • Někdy mírný, spíše lepivý průjem • Malátnost, je snížené vnímání • Někdy tonicko-klonické křeče za intenzivního naříkání • Častý úhyn bez jakýchkoliv příznaků

9. Možnosti preventivního a léčebného zásahu, rizika Preventivní opatření chovatele na zimovišti • Účinné vápnění porodních boxů ( při každém přistýlání i stlaní ) • Provápnění školek pro telata. Existence řady komerčních přípravků tohoto typu- i pro ekologii • Možnost získání zamraženého mleziva z vakcinovaného mléčného chovu ( pro telata bez matky či telata velmi slabá ) Preventivní opatření chovatele na pastvině • Při jakémkoliv podezření na toto onemocnění ( malátná zvířata, náhlé neobjasněné úhyny ) neodkladně přehnat zvířata na jinou pastvinu Veterinární preventivní opatření • Jedinou účinnou oblastní vet. prevence je vakcinace

10. Diskuze k vakcinaci masného skotu proti klostridiozám • Stádo je třeba udržet v trvalé imunitě ( zabrání úhynům v pastevním období ) • Diskutabilní je doba vakcinace v předporodním období ( stres, mechanické poranění ) • Vakcinace v předjarním období není příliš vhodná – krávy jsou dlouho z pastvy ( otázka jejich imunitní odezvy ) • Kloním se spíše k vakcinaci na podzim nebo v raném zimním období

11. Je potřeba ( z důvodu kvalitní kolostrální odezvy ) dodržet deklarovanou hranici 12 měsíců pro revakcinaci • Čím chovám stádo prostorově ,,volněji“, tím větší váhu pro mě vakcinace má • Pro narozená telata je jedinou ochranou kvalitní kolostrum matky, případně získané zamražené mlezivo z vakcinovaného chovu • V případě stacionárního výskytu tohoto onemocnění je potřeba vakcinovat i telata

12. Veterinárně-léčebná opatření Tato kapitola má při již vzniklém onemocnění velmi omezené možnosti, těžištěm je prevence ( vakcinace ) Krávy • Akutně nemocná kráva s popsanými příznaky je terapeuticky neovlivnitelná • Pouze u krav, kde je příznakem jen průjem, jsou indikována antibiotika ( používají se amoxiciliny ) • Z hlediska diferenciální diagnostiky průjmu je potřeba vzít v úvahu i např. plísně nebo kyselinu máselnou

13. Telata • Léčebnou substancí je pro tele mlezivo s obsahem protilátek • Nutnost udržet zažívací trakt bez dyspepsie ( probiotika ) • Imunologické preparáty jako doplněk pro zvýšení imunity obecně indikovány ( Kolostran, Calforte ) • Při zvýšeném infekčním tlaku a ztrátách Synulox bolus co nejdříve po otelení a následující 3 dny • Obecně je nejlepší použít na klostridie amoxycilin ( pokud jde o klostridie bez tvorby toxinu, má velmi dobré účinky ) • Běžná doplňková léčba ( vitaminy, Catosal, Duphatyle, Kofein, infuze glukozy, elektrolyty) jako léčba šoku a dehydratace