120 likes | 322 Views
Osobnost. Roman Jakobson. Irena Kalupová – Petra Poláchová | 26. 3. 2012 | http://oltk.upol.cz/encyklopedie. Struktura. Životopisná data Obsah hesla 1. Život 2. Vědecká profilace 3. Osobnost v kontextu dějin 4. Bibliografie 5. Seznam potenciálních hesel.
E N D
Osobnost Roman Jakobson Irena Kalupová – Petra Poláchová | 26. 3. 2012 | http://oltk.upol.cz/encyklopedie
Struktura • Životopisná data • Obsah hesla • 1. Život • 2. Vědecká profilace • 3. Osobnost v kontextu dějin • 4. Bibliografie • 5. Seznam potenciálních hesel
Životopisná data 1. Život • Životopisná data • Rok a místo narození • Rok a místo úmrtí • Národnost • Povolání / odborné zaměření • 1. Život • rozvedení životopisných dat vztahujících se k hlavnímu zaměření hesla, tj. vědecká profilace • text vytvářet samostatně na základě vybraných životopisných dat
Životopisná data Roman Osipovič Jakobson se narodil 11. října (podle juliánského kalendáře) 1896 v Moskvě a zemřel 18. července 1982 v Bostonu. Byl ruským lingvistou a literárním vědcem-teoretikem působícím v Rusku, Československu a v Americe. Je považován za jednoho z největších lingvistů 20. století. Psal práce na témata z oblasti obecné teorie jazyka, folkloristiky, fonologie, morfologie, gramatiky, ruského jazyka i literatury, slavistiky, sémiotiky, poetiky a literární historie, psycholingvistiky, a mnoha dalších oblastí lidského poznání. Jakobson patří mezi představitele formalismu, strukturalismu a je považován za zakladatele tzv. harvardské školy.
2. Vědecká profilace • Specializace osobnosti • Oblast vědeckého zájmu osobnosti • Teorie (přínos) • Odkazy na další literaturu o daném tématu
2. Vědecká profilace Morfologie a teorie ne/příznakovosti Jakobson vychází při popisu morfologické teorie ne/příznakovosti především z fonologické teorie distinktivních rysů a tuto fonologickou teorii aplikuje na protiklady morfologických kategorií tvořících morfologický systém. Teorie ne/příznakovosti je založena na binární opozici tzv. příznakového členu, v němž je přítomen příznak, a tzv. nepříznakového (neutrálního) členu, v němž není přítomen příznak. Modelovým příkladem teorie ne/příznakovosti je pro Romana Osipoviče Jakobsona rod – maskulina jsou pro něj nepříznaková, feminina jsou příznaková; jeho modelovým příkladem bylo pojmenování osel a oslice v ruštině. Více viz Selected writings II – např. v Zur struktur des russischen verbums a Les enclitique slaves.
3. Osobnost v kontextu dějin • Předchůdci • Následovníci/žáci • Spolupráce se školou/směrem • Spolupráce s dalšími významnými osobnostmi • Inspirace významným dílem
3. Osobnost v kontextu dějin Lingvistická bádání Jakobsona inspirovalo dílo švýcarského lingvisty Ferdinanda de Saussura. Jakobson sice navazoval na strukturalistickou tradici, avšak k de Saussurovi se stavěl kriticky. Od roku 1920 Jakobson spolupracoval v Pražském lingvistickém kroužku např. s Vilémem Mathesiem, Nikolajem Sergejevičem Trubeckým a Janem Mukařovským. Po roce 1941, kdy odcestoval do Spojených států amerických, spolupracoval např. s Morrisem Halle a Noamem Chomskym. Jakobson rovněž výrazně ovlivnil Clauda Lévi-Strausseho a inspiroval tak celé strukturalistické hnutí ve Francii v 60. letech.
4. Potenciální termíny • Termíny podtržené v textu • Podtrhnout pouze při prvním výskytu
Bibliografie • Bibliografie autora • Autoritativní díla (díla v původním jazyce + stručná charakteristika) • Česky vyšlo (díla osobnosti, která vyšla česky) • Elektronické zdroje (ověřené, konzultované)
Bibliografie Autoritativní díla: JAKOBSON, Roman Osipovič (1971): Selected writings II.: Word and language. The Hague – Paris: Mouton. Ve druhém díle Selected writings se Jakobson zabývá morfologií a obecnou lingvistikou. Jakobsona zajímá např. problematika znaků (sémiotika), afázie, komunikace a jazykové univerzálie. Česky vyšlo: JAKOBSON, Roman Osipovič (2005): Formalistická škola a dnešní literární věda ruská. Praha: Academia. Sekundární literatura: RUDY, Stephen (1990): Roman Jakobson 1896–1982: A complete bibliography of his writings. Berlin. TOMAN, Jindřich (2011): Příběh jednoho moderního projektu: Pražský lingvistický kroužek, 1926 – 1948. Praha: Karolinum.
Seznam potenciálních hesel obecná lingvistika Peirce Charles Sanders Pražský lingvistický kroužek psycholingvistika řečová událost; sdělení de Saussure Ferdinand sémiotika Strauss Claude Lévi- Trubecký Nikolaj Sergejevič Whorf Benjamin Lee afázie binarismus dialektologie distinktivní rysy foném fonologie Harvardská škola jazyková funkce kód Mathesius Vilém Moskevský lingvistický kroužek