Problematika drog v dopravě

1. Problematika drog v dopravě Mgr. Andrea Brzobohatá Ph.D. Ústav soudního lékařství v Brně

2. Droga • omamná a psychotropní látka, v dnešní době kterýkoli toxikomanický prostředek přirozeného nebo syntetického původu.

3. Drogy – rozdělení dle jejich původu • Přirozeného původu cannabinoidy, psylocibin, kokain, opiáty • Polosyntetické heroin, LSD • Syntetické amfetaminy, PCP, toluen

4. Nejčastější způsoby aplikace návykových látek. • Kouření (marihuana, hašiš) • Inhalace (sniffing – ředidla, těkavé látky) • Šňupání („snorting“- amfetaminy, kokain, ketamin) • Injekční (metamfetamin, heroin) • Perorální cestou (tablety, nápoje, potraviny – extáze, výrobky z konopí, lysohlávky) • Sublinguální (pod jazyk –tripy LSD, buprenorfin – Subutex) • Vstřebávání kůží (vtírání do pokožky, náplasti (pervitin, heroin)

5. Osud látky v organismu Původní látka - vstřebávání - metabolizace – vylučování (močí, stolicí, dechem, potem, poločas metabolizace T1/2) Farmakokinetika = působení organismu na látku, změny koncentrace látky v těle, časový průběh koncentrací léčiv v plasmě, kumulace dávky, Farmakodynamika = působení látky na organismus, doba účinku, stimulace, deprese, ovlivnění metabolismu

6. Vliv cannabinoidů na řízení Tělesný a duševní stav Sedace, silná únava, motorické poruchy, poruchy koncentrace a pozornosti, prodloužení reakčního času, hromadění falešných neodpovídajících reakcí, narušení jemných automatismů (měnící se rychlost jízdy, odchýlení se z přímého směru), chybné reakce na chování řidiče jedoucího před, zhoršená schopnost vnímání červené barvy a signálních světel, neadekvátní reakce na vjemy z okraje zorného pole, akutní příznaky se projevují po 1-2 hodiny po klasické aplikaci

7. (A-B) Smoked dose based on data from M. Huestis , J. Henningfield and E. Cone,M. Huestis , J. Henningfield and E. Cone.(C) Oral dose based on data from B. Law et al.

8. Vliv kokainu na řízení Tělesný a duševní stav Rizikový styl jízdy bez zábran nepřiměřeně velkou rychlostí s přeceněním vlastních schopností k jízdě, zvýšená citlivost na oslnění (rozšířené zornice), nepozornost, neklid, roztěkanost, nervozita a podrážděnost, agresivita, snížená schopnost soustředění, snížení pozornosti, ale také v důsledku vyčerpání a deprese pomalá jízda nebo měnící se rychlost, ujíždění před domnělým pronásledovatelem.

9. Vliv opiátů na řízení Tělesný a duševní stav centrální útlum, sedace, spavost, apatie, otupělost se sníženou schopností koncentrace, zpomalená motorika, prodloužení reakčního času, zúžení zornic (omezení přizpůsobivosti na střídání světla a stínu, tmy), krátce po aplikaci nebo při doznívání účinku pomalá jízda s odchylkami od přímého směru, chyby při jízdě. Po odeznění hypnotického účinku se může projevit agresivní styl jízdy, popudlivost, bezohlednost – neodůvodněné předjíždění.

10. Vliv metamfetaminu na řízení Tělesný a duševní stav V akutní fázi ovlivnění riziková jízda bez zábran vysokou rychlostí s přeceněním vlastních schopností k jízdě (zvýšená sebedůvěra, nekritičnost, roztěkanost, neklid, nervozita, podrážděnost, agresivita), navršení chyb. Rychlý pulz, mydriáza a z toho plynoucí zvýšená citlivost na oslnění. Po odeznění účinku se dostavuje dramatický pokles výkonu provázený útlumem, únavou ospalostí. Během jízdy se mohou projevit i deprese a halucinace. Následky řízení : Chybné řízení, vybočování z jízdního pruhu a ze silnice, vlnkovitá jízda, riskantní chování, kolize za velké rychlosti.

11. Legislativa Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů č. 55/2002 Sb. úplné znění novela č. 106/2011 Sb.ze 6.4.2011 V současné době rozšířeno o 33 látek (2011) /č. 57/1967 Sb., č. 192/1988 - O jedech a jiných látkách škodlivých zdraví/

12. Omamné látky zařazené do seznamu I, II a IV podle Jednotné Úmluvy o omamných látkách (Vyhláška č. 47/1965 Sb. ve znění sdělení 458/1991 Sb.) Psychotropní látkyzařazené do seznamu I– IV podle Úmluvy o psychotropních látkách (vyhláška č. 62/1989 Sb.) Přípravkyzařazené do seznamu III podle Jednotné Úmluvy o omamných látkách. Prekurzory zařazené do tabulky I podle Úmluvy OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami (sdělení č. 462/1991 Sb.) (Zacházení, způsobilost, vývoz, dovoz, kontrola, pokuty, sankce..)

13. Orientační testyrozlišení negativních a pozitivních vzorků • Dechové analyzátory na alkohol • Imunochemické testy na drogy v moči, slinách, potu • -proužky, kartridže, analyzátory Výhoda : rychlé, bez úpravy vzorku, malé množství vzorku, Nevýhody : nespecifické, falešně pozitivní i negativní • Skupinové, nespecifické - nutnost potvrzení = identifikace specifickou metodou (GC-MS)

14. Metodický pokyn • Imunochemický záchyt NL musí být potvrzen a upřesněn dostatečně citlivou a specifickou metodou, která je schopná individuální NL ve vzorku jednoznačně prokázat • Cílené analýzy stopových koncentrací NL v krvi vyžadují aplikaci specifických chromatografických metod v kombinaci s hmotnostní spektrometrií. • Pro účely kvantifikace hladin NL v krvi či séru jsou optimální metody využívající příslušné deuterované vnitřní standardy.

15. Toxikologické vyšetřenínávykových látek (drogy a léčiva) 1. Průkaz léčiv a drog, které mohou ovlivnit chování lidí, např. v dopravě, to znamená: Kvalitativní a kvantitativní analýzu návykových látek v biol. materiálu nebo jiných forenzních vzorcích (doličný materiál) 2. Průkaz návykových látek v případě úmrtí – dopravní nehody

16. Postup při systematické toxikologické analýze 1. screening = záchyt (chromatografické metody : TLC, GC, LC PRŮKAZ imunochemické metody 2. identifikace = potvrzení (TLC, HPLC, GC-MS, UV, IR) 3. stanovení = kvantifikace GC- FID (těk. látky) NPD (N,P), ECD (halogeny), MS HPLC - DAD, FD, UV, MS TLC + densitometrie imunochemické metody EMIT, FPIA, RIA 4. interpretace výsledků IZOLACE nox z biologického materiálu je součástí metod Těk. látky : Head -space Extrakce : L - L SPE

17. Odborné stanovisko Výboru České společnosti soudního lékařství a soudní toxikologie ČSL JEPze dne 28.9.2001 • Analytický princip : Pouhá přítomnost ilegální drogy či jejích metabolitů v krvi řidiče prokázaná v autorizované soudně toxikologické laboratoři kvalitativní validovanou metodou, znamená automaticky neschopnost řidiče řídit bezpečně motorové vozidlo a tedy řídit pod vlivem návykové látky SL 46, 3 (2001)

18. Odborné stanovisko České společnosti soudního lékařství a soudní toxikologie České lékařské společnosti J. E. Purkyně k problematice posuzování řidičů návykovými látkami – květen2012 • V případě posuzování stupně ovlivnění řidiče návykovou látkou (NL) nelze postupovat analogicky jako při ovlivnění řidiče alkoholem, tedy určit stupeň ovlivnění na základě stanovené koncentrace návykové látky v krevním vzorku. Stanovená koncentrace NL nekoreluje se stavem řidiče, jako je tomu u alkoholu. • Řidič je ovlivněn návykovou látkou, pokud u něj byly zjištěny snížené kognitivní a psychomotorické schopnosti anebo v případě vyjmenovaných návykových látek byly překročeny arbitrárně dané koncentrační meze v krevním vzorku (cutoff) pro kteroukoliv látku dle tabulky:

19. Analytické cut-off hodnoty OPL v krevním vzorku • THC 2 ng/ml • Metamfetamin 25 ng/ml • Amfetamin 25 ng/ml • Methylendioxymetamfetamin 25 ng/ml • Morfin 10 ng/ml • Kokain 25 ng/ml • Benzoylecgonin 25 ng/ml

20. Dotazy DĚKUJI ZA POZORNOST andrea.brzobohata@fnusa.cz Tel: 543426517

21. Nespecifičnost imunochemických testů Amfetaminový test: kalibrován na d-amfetamin 500 ng/ml d-amfetaminu odpovídá – 375 d-metamfetaminu, 765 dl-metamfetaminu, 783 dl-amfetaminu, 11870 l-amfetaminu, 2426 hydroxyamfetaminu – všechno v jednom vzorku moči uživatele mA 0,3 % crossreactivita je u d, dl, l efedrinu, pseudoefdrinu, phenterminu, tyraminu Další léčiva s popsanou crosssreaktivitou – chlorprotixen (0,1%), procain a ranitidin (1%), mexiletin (2,1%). Citalopram – praktická zkušenost. Aminy vzniklé hnilobným procesem.