Ing . PhDr. Jaroslav Novák, CSc .

1. Metodické přístupy k satelitnímu účtu kulturyStav metodiky sestavování satelitního účtu kultury v návaznosti na výsledky projektu ESSnet Culture Ing. PhDr. Jaroslav Novák, CSc. Oddělení statistiky vzdělávání, zdravotnictví, kultury a sociálního zabezpečení ČSÚ

2. Obsah prezentace • Úvod • Předpoklady sestavování účtu • Soubor standardních tabulek • Zdroje financování kultury • Finanční ukazatele (mikro a makro úroveň) • Ukazatele zaměstnanosti • Naturální ukazatele • Závěry

3. Satelitní účet kultury (SÚK) • Společný projekt MK, NIPOS a ČSÚ vychází z usnesení vlády ČR č. 1452/ 2008 ke Státní kulturní politice na léta 2009 – 2014 (vyhodnocení přínosů kultury včetně evaluace ekonomické)

4. SÚK - cíle Základní cíle : • hodnocení ekonomického vývoje v kultuře (v časové řadě) • informace k argumentaci pro jednání o rozsahu veřejné podpory kultury • mezinárodní komparace ekonomických dat o kultuře Naplňování úkolu: • sestavení Metodického manuálu – v roce 2010 • ověřovací zpracování účtu za referenční rok 2009 – v roce 2011 • zpracování účtu za referenční rok 2010 – v roce 2012

5. Předpoklady sestavení SÚK

6. 1. Vymezení sektoru kultury • kultura je nesmírně složitá sféra lidských aktivit(viz široká definice kultury) • rozsah zahrnutých činností značně ovlivňuje váhu sektoru v ekonomice • nutná unifikace přístupů v této otázce (v národním i nadnárodním měřítku), ta je předpokladem dalších kroků (srovnatelnost dat v prostoru i v čase)

7. 1. Vymezení sektoru kultury (pokrač.) • Prvé vymezení sektoru (SÚK 2009) vycházelo z doporučení UNESCO (viz The framework for cultural statistics) • Další úprava dle výsledků projektu EU „ ESSnet Culture “ realizovaného v letech 2009 –2011 (SÚK 2010) • Upravený rozsah sektoru je širší o (cca 7 – 8% měřeno produkcí v roce 2010): • maloobchod se známkami, mincemi, suvenýry a uměl. předměty, starožitnostmi a upotřebenými knihami • překladatelské a tlumočnické služby, pronájem videokazet a disků a umělecké vzdělávání

8. Vymezení a základní členění kultury dle projektu ESSnet Culture

9. 2. Členění sektoru kultury – je různorodé 3 možné přístupy • Věcný • Funkční • Participační 

10. Věcný přístup členění • Činnostní - 9 kulturních oblastí (odvětví, domén) - 4 kulturní sféry (skupiny příbuzných oblastí) - 3 odvětví (tradiční umění, kulturní a kreativní průmysly) • Institucionální  12 poskytovatelů kulturních služeb (tj. typů institucí, o nichž jsou zejména data ze šetření KULT)

11. Funkční a participační členění • Funkční : Tvoří jej etapy tzv. kulturního cyklu (tvorba, uchování hodnot, šíření kult. statků a služeb vč. obchodu s nimi, vzdělávání a spotřeba). Jde o průřez kulturními aktivitami z pohledu času. • Participační(souvisí s funkčním) : • jednorázová pasivní účast (koupě lístku do divadla či muzea) – orientace na publikum • opakovaná pasivní účast (koupě knihy, televize apod.) – tržní orientace • aktivní participace (činnost spisovatele, herce apod.)

12. 3. Vstupní data – jsou rozdílné kvality

13. Vstupní data - problémy • Základní problém rostoucí potřeba dat versus zátěž respondentů a nutnost úspor !  • Chybějící data umělecká řemesla,archeologická naleziště, archivy, cirkusy,některé oblasti maloobchodu. Problémy jsou zejména s daty ze soukromé sféry. • Důležité disponovat daty za co nejmenší/nejnižší články či části kulturního sektoru, pak lze sestavit jeho obraz v jakémkoli členění.

14. 4. Klasifikace - našim potřebám málo vyhovují Využívají se zejména: • NACE – klasifikace ekonomických činností • COFOG – klasifikace funkcí vlády • COICOP – klasifikace individuální spotřeby domácností podle účelu • ISCO - mezinárodní klasifikace zaměstnání

15. Klasifikace - problémy, řešení Problémy : • kulturní aktivity či zaměstnání bývají zahrnuty v agregovaných položkách s jinými činnostmi či účely (viz např. kulturní služby v klasifikaci COFOG, či kategorie povolání v ISCO). • kulturní činnosti jsou až na vyšších úrovních klasifikace (viz např. NACE 94.99.2 – činnosti organizací na podporu kulturních aktivit), údaje ze statistických zjišťování jsou max. na čtvrté úrovni (třída), z národního účetnictví jen na druhé úrovni (oddíl). Cesty řešení (jsou složité a ne zcela uspokojivé) : • využití možností rozpočtové skladby (odvětvové a druhové třídění) v oblasti veřejných výdajů   • využití kvalifikovaných odhadů na základě znalostí souvisejících vztahů (nebezpečí subjektivního prvku)

16. 5. Postup v souladu s principy národního účetnictví Metodika SÚK využívá • terminologii ESA 95 (sektorové členění ekonomiky, makro – ekonomické ukazatele ) • údaje národního účetnictví (zejména tabulky dodávek a užití) pro propočet makroekonomických ukazatelů kultury výrobní (odvětvovou) metodou

17. Postup v souladu s principy národního účetnictví – pokrač. Přednosti • zahrnutí účtu kultury do komplexní, konzistentní a mezinárodně srovnatelné soustavy dat  • data mají vysoký stupeň věrohodnosti (vycházejí z detailně propracovaných mezinárodně platných pravidel a z bilančních souvislostí)   Problémy • údaje o kultuře je z velké části nutné získávat pomocí propočtů založených na odborných odhadech (s využitím znalostí o počtu zaměstnanců, produktivitě práce a podílu mezispotřeby různých oborů) • data podléhají několika revizím (zpřesňování) a v zásadě jsou k dispozici s jednoletým až dvouletým zpožděním po referenčním období

18. Soubor tabulek satelitního účtu kultury Účet tvoří cca 15 tabulek zahrnujících v různém členění informace o: • zdrojích financování kultury a jejich zaměření (odkud a kam finance směřují) • příjmech a výdajích kulturních institucí (údaje vycházejí z jejich účetnictví – mikroekonomický pohled) • makroekonomických ukazatelích kultury (váha sektoru kultury v ekonomice – zdrojem jsou národní účty) • zaměstnanosti a mzdách • investičních výdajích a jejich zdrojích • zahraničním obchodu se zbožím a službami • naturálních ukazatelích vyjadřujících výkon zejména v oblasti tradiční kultury

19. Zdroje financování kultury Zdroji se rozumíveškeré provozní příjmy institucí kulturního sektoru, investiční dotace, dary apod., přijaté úvěry (bez splacených) za období referenčního roku. Co se původu týče, příjmy kulturních institucí pocházející z:  • veřejných zdrojů (ústřední a místní vládní instituce, bez transferů, čerpání rozpočtu dle MF, veřejné výdaje členíme na přímé a nepřímé)  • výdajů domácností, zejména formou vstupného nákupu předmětů kulturní povahy (abs. hodnoty ze statistiky rod. účtů, struktura z údajů poskytovatelů)

20. Zdroje financování kultury – pokrač. • výdajů finančních a nefinančních podniků a neziskových institucí na kulturu formou různých plateb, darů či příspěvků (stat. šetření v podnicích tzv. SBS a NI)  • výdajů institucí „ostatního světa“ (EU, jiné mezinárodní a nadnárodní instituce – dle stat. šetření v  podnicích a šetření KULT)

21. Podíl jednotlivých zdrojů na celkovýcha jejich zaměření (2010)

22. Finanční ukazatele I Mikroekonomické – zjišťované přímo u respondentů • zestatistických šetření (SBS,NI,KULT) • příjmy (výnosy) celkem • tržby za vlastní výkony • výdaje (náklady) celkem • spotřeba materiálu, energie, zboží a služeb • osobní náklady • mzdy • investiční náklady (v členění dle zdrojů financování a druhu investic) • dovoz a vývoz kult. statků a služeb (v členění dle kulturních oblastí a na EU, USA a ostatní svět)

23. Finanční ukazatele I - pokrač. Mikroekonomické – zjišťované přímo u respondentů b) propočtené • rozdíl mezi příjmy a výdaji • zisková marže (zisk po zdanění/tržby) • stupeň soběstačnosti (tržby za vlastní výkony/celkové výdaje) • investice na jednotku (na zaměstnance apod.) • průměrná mzda • saldo zahraničního obchodu s kulturním zbožím a službami (v různém členění)

24. Finanční ukazatele II Makroekonomické – převzaté ze systému SNA : • převzaté z národního účetnictví v úrovni oddílů NACE (2. místo klasifikace) • produkce • mezispotřeba • hrubá přidaná hodnota b) zpracované (pomocí vlastních propočtů) až do úrovně tříd NACE (4. místo klasifikace)  • produkce • mezispotřeba • hrubá přidaná hodnota

25. Finanční ukazatele II – pokrač. • HDP - lze zhruba odhadnout s využitím údajů o daních a dotacích za celý kulturní sektor • Upřesněné podíly kultury na celkovém ekonomickém výkonu za rok 2009:  • produkce 2,52 % • hrubá přidaná hodnota 2,61% • hrubý domácí produkt 1,86 % • počet zaměstnanců 1,8 %

26. Ukazatele zaměstnanosti Příčiny nemalých problémů s daty o zaměstnanosti: • zaměstnanost v kultuře má svá specifika (častější jsou různé částečné úvazky mimo hlavní pracovní poměr, práce na vlastní účet, dobrovolná práce bez nároku na odměnu apod.) • podniková statistická zjišťování v oblasti práce a mezd jsou založena na metodě převažující činnosti a tak máme data jen za instituce s převažující kulturní činností (ztrácejí se tak  kulturní povolání v ne - kulturních organizacích, např. knihovník, návrhář)

27. Ukazatele zaměstnanosti - pokrač. • výběrové šetření pracovních sil v domácnostech je omezeno v  tom smyslu, že velikost výběrového vzorku neumožňuje věrohodné rozvržení počtu zaměstnaných do odvětví (zejména ne „druhých“ zaměstnání a dobrovolných aktivit) • klasifikace ISCO mnohdy neumožňuje jasně rozlišit kulturní povolání z širších skupin (položek)

28. Ukazatele zaměstnanosti - pokrač. • Potíže způsobené nedostatkem dat o zaměstnanosti či jejich nízkou kvalitou: • zjištění rozsahu a struktury zaměstnanosti v  kultuře (zejména v přepočtu na plnou pracovní dobu – FTE) • ohrožení věrohodnosti důležitých propočtových ukazatelů (průměrná mzda, produktivita práce, intenzita investic apod.)

29. Naturální ukazatele I • Využití v rámci SÚK lze odůvodnit modifikovaným a částečně limitovaným působením ekonomických vztahů v kultuře: • problém ocenění některých, zejména originálních kulturních statků či služeb • problém sledování vývoje cen v kulturním sektoru v čase (potíže v objemovém vyjádření výkonu sektoru tj. ve stálých cenách a s komparacemi v čase) • hospodaření některých institucí tradiční kultury se neřídí finančními kritérii a neprobíhá plně na komerční bázi

30. Druhy naturálních ukazatelů

31. Naturální ukazatele II Výhody naturálních ukazatelů: • jsou relativně „odolné“ v čase (nehrozí jim inflace, avšak změny zaměření aktivit) • lze je snáze přiřadit k územním celkům (krajům, obcím) Nevýhody: • nevyjadřují výkon a výsledky činnosti instituce/sektoru komplexně • při změnách zaměření činností institucí se vypovídací schopnost starých ukazatelů snižuje a je třeba nacházet nové (např. počet čtenářů knihoven versus počet PC pro návštěvníky s přístupem na internet)

32. Naturální ukazatele II – pokrač. Způsoby uplatněnínaturálních ukazatelů • přímé využití jednotlivých ukazatelů pro danou instituci/poskytovatele či soubor poskytovatelů v regionu nebo v celém sektoru • použití propočtových ukazatelů popř. i v kombinaci s ukazateli finančními (např. využití kapacity sedadel, počet návštěvníků na 10 tis. obyvatel kraje, počet výpůjček knih na 1 registrovaného čtenáře atd.) • doplňují pohled zejména na tradiční obory kultury – hrady, zámky a jiné památkové objekty, muzea, knihovny, divadla, soubory, festivaly apod., kina

33. Závěry Nejvýznamnější poznatky metodického a věcného charakteru získané v průběhu sestavené SÚK za rok 2009 a 2010: • základním předpokladem je jednoznačné vymezení rozsahu sektoru kultury (každá změna má velký dopad na váhu sektoru v ekonomice i na jeho hospodářské výsledky)   • v  současné době definujeme sektor kultury v souladu s doporučením EU (projekt ESSnet Culture) • s ohledem na roztříštěné zdroje dat různé kvality a stupně agregace se při hledání údajů za kulturní aktivity nevyhneme odborným odhadům (vliv subjektivního prvku)

34. Závěry - pokrač. • kulturní sektor je značně diferencovaný z pohledu uplatnění stupně tržních vztahů (orientace na publikum versus orientace na trh) a z pohledu ekonomických výsledků (závislost na veřejných zdrojích, zisková marže, průměrné mzdy, intenzita investic atd.) • z  ekonomického pohledu se rozlišují 2 zcela rozdílné skupiny (tradiční kulturní obory – kult.dědictví a interpretační umění) a ostatní (kreativní průmysly a média) • veřejná podpora tradičních oborů je zcela nezbytná • vývoj tradičních kulturních aktivit je nutno charakterizovat i naturálními ukazateli

35. Závěry - pokrač. Z pohledu věcných výsledků lze říci, že: • ve střednědobém období (2006 - 2010) s výjimkou některých objektů kulturního dědictví (hrady, zámky, muzea a galerie) návštěvnost ostatních poskytovatelů kulturních služeb vzrostla • váha či podíl kulturního sektoru na ekonomice osciluje kolem 2% (počet zaměstnanců, produkce, HPH, HDP)

36. Poděkování za spolupráci Mgr. Lence Lázňovské a kol. statistiky pod vedením PhDr. Jany Radové