Zahraniční a bezpečnostní politika EU

1. Zahraniční a bezpečnostní politika EU Obchodní politika Evropské unie 6.4. 2010

2. Jak provádět zahraniční politiku? • realistický přístup • využití hard power (armáda) • zhodnocení role EU   • přístup vzájemné závislosti • soft power (zahraniční obchod, sankce) • zhodnocení role EU   • normativně-konstruktivistické pojetí • ideologie, působení příkladem • zhodnocení role EU   • jiné nástroje • např. rozvojová pomoc • zhodnocení role EU  

3. Obchod- síla nového věku • jak přistupovat k obchodním vztahům? • protekcionismus: Abraham Lincoln: „Nerozumím vůbec clům ani tarifům, ale pokud si koupím americký kabát, za 10 dolarů, máme 10 dolarů, pokud britský, dostanou 10 dolarů Britové.“ • teorie začínajícího průmyslu (Friedrich List) • teorie volného obchodu • první propagují Britové v 19. století • Cordell Hull: „Pokud zboží nemůže přecházet hranice, přejdou je armády.“ • myšlenka komparativní výhody • dnešní svět je ve stavu vzájemné závislosti

4. Komparativní výhoda- stručné vysvětlení Portugalsko : 90 hodin produkce (víno)= 1,125 pruhů látky (z Británie) 90 hodin produkce (látka)= 1 pruh látky (z Portugalska) Británie: 120 hodin produkce (látka)= 1,2 soudku vína (z Port.) 120 hodin produkce (víno)= 1 barel vína (z Británie)

5. Světový nárůst obchodu (mld. USD, 1948-2009)

7. Dopad hospodářské krize na světový obchod

8. Zahraniční obchod a EU- základy • tarifní překážky • zejména cla • netarifní překážky • omezení dovozu, kvóty • Evropská unie • zahraniční obchod je výlučnou pravomocí Unie • důvod: • dáno vnitřním trhem- nelze jinak • již od počátku integrace (60. léta)

9. Společná obchodní politika • už v Římských smlouvách (1957) • čl. 110 SES: „Vytvořením celní unie hodlají členské státy přispět ve společném zájmu k harmonickému rozvoji světového obchodu, k postupnému odstranění omezení mezinárodního obchodu a ke snižování celních překážek.“ • rozjezd velmi pozvolný • protekcionismus 70. let • dokončením jednotného trhu (1993) je společná obchodní politika nutností • obavy z „pevnosti Evropa“ • vnitřní konkurenci v ES nahradí mezinárodní • vytváření „evropských šampiónů“

10. Kdo řídí a provádí SOP? • hlavní role Komise • nezávislý orgán • vyjednává jménem členských států (Rady) mezinárodní dohody • některá opatření zavádí sama (krátkodobá ochrana) • hlavní role DG pro vnější obchod • současným Karel De Gucht (Belgie) • dříve např. Pascal Lamy, Peter Mandelson • pravomoci Komise se v oblasti SOP moc nemění, pouze mírný posun • spory o vládu nad novými sektory (Posudek ESD 1/94) • Rada • není žádná Rada pro vnější obchod (v pravomoci GAERC) • dává rámec vyjednávání mezinárodních dohod, zároveň je poté schvaluje (QMV, pouze u služeb a duševního bohatství jednomyslně) • Parlament- určité věci nově řádný legislativní postup, u uzavírání dohod konzultace • reálné fungování • negativa • trochu komplikované, občas ne úplně jasné kdo jedná • vzájemné kontrolování • „je to jako od přejít hraní piškvorek k hraní šachů“ • občas nepříjemné i pro Unii a její zástupce • pozitiva: dá se využít při tlaku na partnery

11. Nástroje SOP • společný celní sazebník (vnější tarif, kombinovaná nomeklatura) • schvaluje Rada na návrh Komise • jednotné sazby pro dovoz zboží do Unie • zhruba 30 tisíc položek • jak jsou cla průměrné vysoká není lehké určit • postupem času se snižuje (působení GATT a WTO) • rozdílné dle druhu zboží • průmyslové zboží: asi 2 % • problémové položky- zemědělské výrobky (průměr 16 %), textil (10 %) • některé zboží daleko více (vrchol čerstvé maso- 252 %) • často přechod od viditelných omezení v rámci tarifů k méně průhledným (např. zdravotní standardy)

12. Nástroje SOP • společný celní sazebník • konkrétní sazba z databáze TARIC • http://ec.europa.eu/taxation_customs/dds/tarhome_cs.htm • samotné zařazení řeší legislativa • http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/site/cs/oj/2006/l_272/l_27220061003cs00130014.pdf

13. Nástroje SOP • antidumpingová opatření • hlavní ochranný nástroj v Unii • definice: výroba pod cenou (méně než na domácím trhu) • žádost může podat kdokoli, vyšetřuje Komise (max 15 měsíců), rozhoduje Rada • v Unii používáno poměrně často • vede ke zvýšení tarifu • max na pět let • celkem 144 platných, dotýká se zhruba 0,6 % obchodu • efektivita opatření není vždy zřejmá • příklady z praxe (Anglo-French Textiles, čínské boty) • ochranné klauzule (safeguard) • dovoz by vedl k ohrožení citlivého sektoru, velké zhoršení ekon. situace v některém regionu • používáno velmi málo (v roce 2008 např. ani jednou)

14. Nástroje SOP • dobrovolná omezení dovozu (VERs) • již nepoužíváno (zrušeno Urug. kolem GATT) • dovozce souhlasí s omezením, jinak úplný zákaz • používání v 70. a 80. letech, hlavně proti asijské produkci • příklady na japonská auta (Irsko vs ostatní státy) • opatření na podporu vývozu • obchodní sankce • protivážná opatření (countervailingmeasures)- • nyní 10 platných • pravidla země původu • stále důležitější a komplikovanější • platí pro výrobu v EU i preferovaných zemích

15. Počet antidumpingových opatření zahájených EU

16. Celní tarif vs antidumpingová opatření ve světě

17. Unie v systému světového obchodu • již po druhé světové válce jasné, že je třeba dát obchodu jasnější pravidla • přirozeným vývojem je protekcionismus • nutno se dohodnout na jednotném postupu • založení Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) • je spíš konferencí • řešila obchodní spory, ale bez vynucení • hlavním cílem snižování cel a uvolňování netarifních zábran • jedná se v tzv. kolech (Kennedyho, Tokijské) • rozhodující vliv silné státy, po založení Společenství i to • Společenství vystupuje jako jeden celek • Uruguayské kolo (až do roku 1992) • založení Světové obchodní organizace (WTO) • stálé orgány- výběrové členství • závazné řešení sporů pomocí panelu • nutnost poskytovat doložku nejvyšších výhod • velké množství cílů- jejich naplnění jde trochu ztuha

18. Společná obchodní politika • nevýhody: • ztráta suverenity v důležité oblasti zahr. politiky • nelze „pomáhat“ domácím výrobcům • třeba přijímat opatření nevyhovující všem • výhody • větší síla při mezinárodním vyjednávání • omezení negativních působení mezi sebou navzájem (např. dotace vývozu ve třetích státech) • integrita vnitřního trhu je posílena efektivní obchodní politikou

19. Křížová tabulka obchodu mezi regiony (mld. USD, 2008)

20. Vizualizace významu vnitrounijního obchodu (2008)

21. EU jako obchodní velmoc: největší dovozci zboží (2008)

22. EU jako obchodní velmoc: největší vývozci zboží (2008)

23. Největší vývozci služeb (2008)

24. Největší dovozci služeb (2008)

25. Pyramida obchodních vztahů Unie • EU má složitou síť obchodní vztahů, rozdílný přístup dle množství preferencí • Evropský hospodářský prostor • Celní unie (Turecko) • Dohody o stabilitě a přistoupení (Chorvatsko, Makedonie) • Dohody o volném obchodu (např. Švýc., Izrael, Mexiko) • Euro-středozemní partnerství • Iniciativa „Vše kromě zbraní“ • Systém ACP (Afrika-Karibik-Pacifik) • Systém GSP (Všeobecný systém preferencí) • Dohody a partnerství a spolupráci (PCA) • běžné obchodní dohody (Mercosur, Brazílie, Jižní Afrika, ASEAN atd.) • statut doložky nejvyšších výhod dle WTO (USA, Japonsko, Kanada atd.) • pozor na výjimky- např. dohody o vzájemném uznávání • nečlenové WTO + mimo ostatní kategorie (některé arabské státy)

26. Výhodný obchod?: teorie osy a paprsků

27. Jsou preferenční dohody vždy výhodné?

28. 10 největších obchodních partnerů EU- vývoz (mld. eur, 2008)

29. 10 největších obchodních partnerů EU- dovoz (mld. eur, 2008)

30. Vývoz/dovoz zboží z EU (mld. USD, 1991-2008)

31. Obchodní bilance EU s různými partnery (mld. eur, 2008)