Virové infekce psa a kočky

1. Virové infekcepsa a kočky

2. Respirační trakt - viry • Psinka • Adenovirus psa typ 2 • Virus parainfluenzy

3. Psinka (Distemper) • Paramyxovirus • Onemocnění psovitých, tuleňů, delfínů… • Antigenně jednotný • Izoláty s rozdílnou virulencí • Velmi labilní ve vnějším prostředí

4. Patogeneze Psinka • Kapénková infekce • Primární replikace v makrofázích horních cest dýchacích (do 24 hod.) a následně v makrofázích a lymfocytech v mízních uzlinách a mandlích • 6 dnů po infekci nastává první febrilní odezva a lymfopenie • kritické období 8-10 dnů po infekci • Šíření viru do epiteliálních buněk a CNS

5. titr Ab > 100: eliminace viru končí virémie dlouhodobá imunita absence protilátek: do 10 – 18 dnů infekce epitel. buněk sekundární replikace 2. febrilní odezva lymfopenie klinické příznaky Kritické období Psinka

6. Formy psinky Psinka • Katarální psinka • Gastroenteritis • Konjunktivitis • Bronchitis • Nervová psinka • Hematogenním rozsevem viru • Neurotropní kmeny viru • Demyelinizace • Hyperkeratóza (hard pad) • Transplacentární přenos • Imunosuprese, sekundární infekce

7. Diagnostika Psinka • konjunktivální seškrab, otisk • faryngeální výtěr • moč, krev, sérum • cerebrospinální mok • Postmortálně: plíce, tonzily, mízní uzliny, močový měchýř, mozek

8. Diagnostika Psinka • Přímá IFA - ano • Izolace na BK – ne • Izolace na kuřecích embryích - ne • Eosinofilní intracytoplazmatické a intranukleární inkluze inkluze (v epitel. buňkách, neuronech, leukocytech)

9. Selhání IFA testu Psinka • Blokování viru protilátkami • Ložiskový výskyt viru • Časově omezený výskyt viru

10. Průkaz protilátek Psinka • VNT (párové vzorky) • Nepřímý IFT Určení imunitního stavu (po 2. cyklu virémie) • nepříznivá prognóza < 1:20 • protilátková ochrana > 1:100 • nejistá ochrana 1:20 – 1:100

11. Analýza mozkomíšního moku Psinka • Je preferenční metodou potvrzení CDV encefalopatie • Detekce spec. IgM a IgG v moku potvrzuje akutní CDV

12. Psincový kašel • Viroví původci: • Virus parainfluenzy • Adenovirus typ 2 • Postižení dolních cest dýchacích

13. Gastrointestinální trakt - viry • Parvovirus psa CPV-2 • Coronavirus psa • Psinka • Adenovirus psa typ 1

14. Parvoviróza • Parvovirus psů • Hostitelé – Canidae • Vznikl mutací z viru panleukopenie koček • Dva typy CPV-2a, CPV-2b • Antigenně jednotný • Velmi stabilní ve vnějším prostředí • Onemocnění se vyskytuje u štěňat ve věku 6 – 18 týdnů

15. Patogeneze Parvo • Orální infekce • Iniciální pomnožení viru v region. MU a tonzilách (1 – 2 dny) • Replikace v enterocytech, buňkách myokardu • Virus je roznášen krví i k enterocytům • Virus je možno izolovat ze všech tkání Afinita viru k množícím se buňkám !! • Enteritis • Myokarditis

16. Transplacentární infekce Parvo Ve fázi pozdní březosti: Akutní myokarditis ve věku 3 – 8 týdnů věku Mortalita 20 – 100%

17. Patogeneze Parvo • Virus naruší střevní sliznici • Současná deplece lymfocytů a neutropenie umožní průnik bakterií (sepse) a virů.

18. Diagnostika viru Parvo • Hemaglutinační test (prasečí erytrocyty) • Izolace viru na BK (A72, CRFK) - ne • Rychlé chromatografické testy

19. Diagnostika protilátek Parvo • Hemaglutinačně inhibiční test • Protektivní jsou titry >80 • Kolostrální protilátky přetrvávají až 8 – 16 týdnů • Diagnosticky významný je 4 násobný vzestup titru • Nespecifické inhibitory HA v některých sérech (úprava séra kaolínem)

20. Coronavirus psů Corona • Mírné infekce, často asymptomatické • 70% psů má protilátky • Věk: 1-3 měsíce • Inkubace 3-4 dny • Acidorezistentní virus • Postižení tenkého střeva, epitelie na vrcholcích klků, vylučování až 2 týdny • Vodnatý, hlenovitý průjem, žluto-zelené barvy

21. Diagnostika Corona • Sérologie nemá význam – systémové protilátky mají nízký titr • Párové vzorky • EM, FA, BK • Inaktivovaná vakcína – interference s kolostr. Ab

22. Urogenitální trakt - viry • Herpesvirus psa CHV-1 • Psinka

23. Herpesvirus psů • Oportunní patogen • Období zvýšené vnímavosti: • březost (transplacentární přenos) (3 týdny) • po narození (3 týdny) • stres

24. Patogeneze CHV-1 • Způsob infekce: • transplacentárně • během porodu – oronazálně • Primární replikace viru na oronazálních sliznicích • Infekce mononukleárních buněk • Diseminace do viscerálních orgánů a sekundární replikace • Latence viru

25. Diagnostika CHV-1 • PCR (velmi vhodné!) • Izolace viru na BK (primární psí fibroblasty) CPE do 48 hodin • Neutralizační test • párové vzorky

26. CNS - viry • Psinka • Vzteklina

27. Infekce kočky

28. Respiratorní trakt • Respirotorní onemocnění koček: • Herpesvirus FHV-1 • Kalicivirus koček FCV • Nosičství viru

29. Infekce GIT kočky • Panleukopenie koček • Infekční peritonitis koček - FIP

30. Panleukopenie koček • Ag příbuznost s jinými parvoviry • Vysoká odolnost viru • Infekce oronazální cestou • Vylučování: feces, moč, (1-2 dny) • 75% inaparentní infekce

31. Panleukopenie koček • Novorozená koťata – CNS infekce, myokarditis • Později – panleukopenie a enteritis • Vakcinace od 12 týdne (od VN titru 10) • VN Titr 10-30 ještě nechrání

32. Infekční peritonitis koček (FIP) • Coronavirus • Vnímavé jsou kočkovité šelmy • Antigenně příbuzný s jinými coronaviry (TGEV, CCoV) • Virus FIP vzniká mutací z ubikvitárního enterálního coronaviru koček (FeCV) • Oba viry se liší tropismem k makrofágům

33. Patogeneze FIP • Primární pomnožení - epitel tonzil • Pomnožení viru v enterocytech • Infekce makrofágů v mezenter. mízních uzlinách umožňuje distribuci viru v organismu

34. Patogeneze FIP • Protilátky usnadňují infekci (vazba přes Fc receptory) • Tvorba imunokomplexů • Buněčná imunita je protektivní • Efuzivní - vlhká forma • Neefuzivní – pyogranulomatózní forma při částečně zachované imunitě

35. Diagnostika FIP FeCV komplikuje diagnostiku: • Křížová reaktivita protilátek • FeCV IFA titr: 25 – 3200 • FIP IFA titr: 100 - 64000 • Titry >3200 svědčí o infekci FIP • Podobnost genomů – problém v PCR diagnostice

36. FIV • Retrovirus • Hostitel – kočkovité šelmy • hlavní cesta přenosu – kousnutí

37. FIV Patogeneze • cílové buňky • monocyty / makrofágy • lymfocyty T , B • astrocyty • perzistentní, celoživotní infekce • integrace proviru v hostitelských buňkách • restrikce exprese virových proteinů • antigenní drift

38. FIV Patogeneze • akutní fáze (několik týdnů) • horečka • neutropenie • asymptomatická fáze (3 - 5 let) • ARC (AIDS related complex) • generalizovaná lymfadenopatie • chronické sekundární infekce ústní dutiny a horních cest dýchacích • 5 - 10% infikovaných zvířat • nádory • postižení CNS

39. FIV Diagnostika • Průkaz protilátek • ELISA • IFA • Rychlé testy • Sérologická latence až několik týdnů • PCR – pouze v některých laboratořích

40. Virus leukózy koček (FeLV) • Retrovirus • onemocnění toulavých a volných koček (1 - 7% populace) • infekce v prvních 5 letech života (věková rezistence) • přenos – sliny (pokousání), moč, fécés, in utero

41. FeLV Patogeneze • 3 biotypy • FeLV-A – imunosuprese, oportunní infekce • FeLV-B – mutace de novo v org. koček. Virémie, imunosuprese, neoplazie, lymfomy • FeLV-C –atrofie thymu. Deplece lymfoidní tkáně • vnímavé buňky: makrofágy, lymfocyty, nezralé enterocyty • Protilátky jsou schopné eliminovat infekci

42. FeLV Patogeneze • Primární pomnožení v makrofázích a B lymfocytech tonzil • Primární virémie (1-2 týdny), virus je asociován s mononukleárními buňkami • Infekce buněk kostní dřeně a střeva a v další fázi slinné žlázy, jícen, žaludek, ledviny, pankreas, močový měchýř • Virus je vylučován slinami, močí, slzami, fécés

43. FeLV Fáze onemocnění • raná fáze 4 – 16 týdnů po expozici (perzistentní virémie nebo regrese) • latentní fáze až 3 roky • terminální fáze lymfoidní novotvary, různé typy anemií, imunodeficience (sekundární infekce) 83% koček uhyne během 3,5 roku

44. FeLV Diagnostika • Detekce p25 antigenu v krvi, slinách, sekretech • ELISA • IFA • Rychlé imunochrom. testy • Detekce protilátek - ne