540 likes | 880 Views
HEPATITIDY (akutní a chronické, epidemiologie, klinické obrazy, léčba, opatření, indikace k očkování). Aster V., III. klinika infekčních a tropických nemocí, I. LFUK, FN Na Bulovce, Praha. O.L. Chirurgie Interna Infekce Interna (chirurgie). První kontakt s pacientem a posouzení J.T.
E N D
HEPATITIDY(akutní a chronické, epidemiologie, klinické obrazy, léčba, opatření, indikace k očkování) Aster V., III. klinika infekčních a tropických nemocí, I. LFUK, FN Na Bulovce, Praha
O.L. • Chirurgie • Interna • Infekce • Interna • (chirurgie)
První kontakt s pacientem a posouzení J.T. • Bilirubin (jediný funkční test) • ALT (specifický t.) • AST (nespecifický, nekróza, ischémie) • GMT (cholestáza, steatóza, maligní obstrukce) • ALP (nespecifický, isoenzymy jaterní, kostní, střevní) • cholestatický ikterus x obstrukční ikterus
Hledisko klinické: encefalopathie ikterus ascites koagulopathie (foetor) známky chronické jaterní léze (pavoučky, Dupuytrén kontr., caput medusae, palm. erytém, snížená muskulatura…..) Hledisko laboratorní protrombinový čas, INR, AT III, CHS, bilirubin, CB, albumin, NH3…... První kontakt s pacientem s hepatopathií a posouzení jaterních funkcí
Základní dif. dg. ikterů a základní dif. dg. postupy • Obstrukční:J.T., moč:bili,ubg, sono(ERCP, PTC) • Parenchymatózní:J.T., K.O.-MCV, elfo bílkovin, HBsAg, anti-HAV IgM, anti HCV,sono (C.T.), (anti-HEV, anti-HDV, CMV, EBV, serologie leptospiróz, serologie enterovirů, serologie tkáňových helmintóz, serologie amébózy, autoprotilátky: LKM-1, AMA, ASMA, ANA, alfa-1-fetoprotein, ceruloplasmin, měď v moči, alfa-1 antitrypsin, jat. biopsie) • Hemolytický: J.T., K.O. + retikulocyty (osmotická rezistence erytrocytů, Coombsův test)
Výskyt virových hepatitid v Č.R. v posledních 10 letech(EPIDAT)
Výskyt virových hepatitid Č.R. 94 95 96 97 98 99 00 01 02 03
Etiologie virových hepatitid (heparnaviry, hepadnaviry) • VHA……………………….RNA (picornaviry) • VHB……………………….DNA • VHC……………………….RNA (flaviviry) • VHD……………………….RNA (inkompl.) • VHE……………………….RNA • VHF……………………….DNA? • VHG……………………….RNA (flaviviry)
A,E,F přenos fekorální inkub. doba 2 t. až 4 t. do chronicity nepřechází B,C,D (G,sen-V, TTV) přenos parenterální inkub. doba 6 t. až 6 m. možný přechod do chronicity V.H.-rozdělení dle způsobu přenosu
Průběhy virových hepatitid • Inaparentní • Asymptomatický • Anikterický • Ikterický • Cholestatický • Fulminantní • (subakutně fulminantní)
Virová hepatitis A • 28 nm v průměru • virus identifikován v r. 1973 • 1 typ viru, 4 genotypy, velmi antigenně podobné, proto infekce jedním genotypem zajišťuje imunitu k jiným genotypům • diagnostický test dostupný v r. 1975 • detekce viru v krvi a ve stolici 2 týdny před nástupem žloutenky a 8 dní následujících • interhumánní přenos při úzkém kontaktu nebo kontaminovanou vodou, potraviny (tepelně nezpracované)
Virová hepatitida A • promořenost populace: USA: 38%, Č.R.: 27% • inkub. doba: 15-50 dní • virus se replikuje v játrech. Byl identifikován i v jiných orgánech:lymfatické uzliny, slezina, ledviny • přímý cytopatický efekt viru - v současnosti se zpochybňuje (existují konfliktní studie o roli NK buněk v patogenezi VHA)
Virová hepatitida A • Klinický průběh: • u dospělých častější žloutenka, u dětí 90% anikterický • na začátku ikterické fáze - typické zlepšení prodromálních symptomů • do 16% prologované průběhy • do 10% bifázické průběhy • akut. fáze může vyvolat autoimunní hepatitis, vaskulitis, renální dysfunkce, změny EKG (bradykardie, prodloužený interval P-Q…)
Virová hepatitida A • Diagnóza: • ALT 100x zvýšeny • bilirubin nad 40umol/l….ikterická hepatitis • albumin bývá normální • IgM anti-HAV (vymizí do 6 m. u 75% případů) • detekce viru ve stolici • IgG anti-HAV persistují dlouhodobě
Virová hepatitida A • Histologie: • biopsie se neprovádí, někteří autoři u jaterního selhání • bodovité nekrózy s mononukleární portální a periportální buněčnou infiltrací
Virová hepatitida A • Průběh a prognóza: • jaterní selhání 0,14-0,35% (hospitalisovaných, letalita ve věku nad 40 let:1,1-2%). Rizika: chronická VHB, pacienti s dobře kompenzovanou chronickou hepatopathií-dobrá prognóza x pacienti s limitující rezervou. Vyšší riziko: alkoholici, fyzická námaha, celková anestézie. HIV+:nemají horší průběhy, ale přetrvávají až léta IgM pozitivní.
Virová hepatitida A • Terapie: • většina pacientů nevyžaduje hospitalizaci (x v Č.R.) • klidový režim (nezkracuje průběh hepatitidy, ale po fyzické námaze popsána selhání) • symptomatická (dle potřeby-i.v. tekutiny, nutrice) • dieta • subaktuní jat. selhání-transplantace • cholestáza - ? Steroidy ? • svědění- cholestyramin • vynechání zbytné medikace • sledování koagulačních f., glykémie • vitamin K
Virová hepatitida A • Prevence: • pasivní imunizace: imunoglobulin-imunita za 3-5 dní, trvá 2-3 měsíce • aktivní imunizace: inaktivovaná vakcína (Havrix, Avaxim) - serokonverse: 99% očkovaných, lokální reakce:30%, subfebrilie, cephalea a malátnost: do 10%. Imunita 5-10 let.
Virová hepatitida E • RNA, calicivirus, 32nm v průměru • různé kmeny, lišící se geografickou distribucí (asijský, africký, mexický), mají jeden hlavní epitop….zkřížená imunita je pravděpodobná) • epidemie v Indii, Číně • výskyt v Evropě: 5,7% (věková skupina 60-70 let) • USA: vyšší výskyt u homosexuálních mužů (16%) a i.v. toxikomanů (23%) • přenos fekorální, identifikován u hlodavců (role v přenosu?) • infekce přímým kontaktem (výskyt v domácnosti)-méně často • nebezpečná pro gravidní: mortalita: 0,5%-4%, ve 2. A 3. Trimestru 20-25%!!!
Virová hepatitida E • inkub. doba 15-65 dní • klinické příznaky jako u VHA, vymizí do 6 týdnů, cholestáza u dospělých je častější (20-25%) • nezanechává chronické následky • Dg.: Elisa IgM, IgG, PCR • histologie- častější cholestáza, po úzdravě- návrat k normě • Prognóza: mortalita 0,5-4%, gravidní ve 2.-3. Trimestru až 42% (Etiopie). • Terapie, prevence: symptomatická, efekt imunoglobulinů nebyl zatím stanoven studiemi. • Vakcína - ve vývoji, je zatím efektivní u opic.
Virová hepatitida B • Hepadnavirus (Daneho částice) 42mm v průměru • produkuje 22nm subvirové filamentózní a sférické částice, obsahující jen obalové proteiny • solubilní precore polypeptid….modifikován na solubilní protein (HBeAg) a core protein (HBcAg)
Virová hepatitida B • Epidemiologie: 300 miliónů HBV nosičů…250 tis. zemře. • Prevalence: 0,1-2% (USA, Kanada, Západní Evropa)x10-20% (J.V. Asie, Čína, subsaharská Afr.) • 90% akvírováno perinatálně (vyspělé země-nejčastěji i.v. toxikomani, sexuální přenos) • riziko přenosu transfuzí: 1 : 63 000, perinatálně 90% (HBe+ matky), • riziko přechodu do chronicity: 90% u perinatálních infekcí, 20-50% u dětí (1-5 let), méně než 5% u dospělých
Virová hepatitida B • Patogeneze: HBV není cytopatický virus. Jaterní poškození-imunologickými mechanismy-cytotoxické T-lymfocyty-lýza infikovaných hepatocytů. Pacienti s fulminantními průběhy často nemají známky HBV replikace, někteří mohou být HBeAg negativní. Chybí korelace mezi V.L. a závažností jaterního poškození. Cytopatický efekt se může projevit u extrémně vysokých VL u pacientů po transplantacích. Virové mutanty-mohou modulovat průběh onemocnění.
Virová hepatitida B • Klinické průběhy: • akutní hepatitida: 30% ikterických, akutní jaterní selhání: 0,1-0,5% • chronická hepatitida • extrahepatální manifestace: sérová nemoc, polyarteritis nodosa, glomerulonefritida • HIV+:vyšší HBV DNA, nižší HBeAg serokonverze, zvýšené riziko Ci • alkoholici: častěji Ci, HCC • koinfekce VHB, VHC: častější HCC, nižší VL HBV (HBV replikace je potlačena HCV)
Virová hepatitida B • Histologie: acidofilní degenerace hepatocytů, fokální lobulární nekrózy, cholestáza, přemosťující nekrózy (těžké průběhy). CPH,CAH-různé fáze nemoci u stejného pacienta. Nověji- grading a staging.
GRADING -aktivita STAGING -dosažený stav Chronické hepatitidy: histologická klasifikace
Semikvantitativní grading chronických hepatitid (Scheuer, P.J., 1991)
Semikvantitativní staging chronických hepatitid (Scheuer, P.J.,1991) Stupen Fibróza
Virová hepatitida B • Prognóza chronické hepatitidy (trvání 5 let): • CHVHB…..Ci……………12-20% • Kompenzovaná Ci…dekompenzovaná Ci…20-23% • Kompenzovaná Ci….HCC…6-15% • CHVHB……riziko úmrtí na jaterní onem.40%:muži, 15%:ženy (čínská studie)
VHB-terapie • Interferony (alfa), pegylované interferony: antivirový, antiproliferativní a imunomodulační efekt. • Vymizení HBeAg: 30-40% • Vymizení HBsAg: 5-10% • Nejlepší odpověď na léčbu: nízká HBV DNA a aktivní zánět (ALT 3x zvýšené), ženy, akvizice infekce v dospělosti, absence HIV a HDV infekce
Klinické Jaterní dekompenzace Neuropsychiatrické (deprese, psychózy, suicidiální tendence) Krvácení Srdeční dysrytmie Kardiomyopatie Hypotense Akutní renální selhání Retinopatie Hluchota Plicní intersiciální fibróza Laboratorní Neutropenie Trombopenie Anémie Hyperfunkce thyreoidey Hypofunkce thyreoidey Vážné nežádoucí účinky interferonu
VHB-terapie • Kortikoidy: jen v akutní fázi – cholestatická forma • Protivirové preparáty: • Lamivudine…HBeAg clearance 0-12% (rezistentní mutanty po 2 letech) • Famciclovir • Entecavir (zatím studie, perspektiva u rezistencí na lamivudine) • Transplantace jater: při dlouhodobé imunoprofylaxi HBIG-50% 5-leté přežití
VHB - imunizace • Pasivní: HBIG (Hepatect i.v.) • Aktivní: Rekombinantní vakcína (Engerix i.m.): protektivní hladina 10 IU/l • 95% responderů po 3 dávkách základního očkovacího schematu (60% nad 60 let, 40% dialyzovaní, 80% transplantovaní). Non-respondeři: 1-3 aditivní dávky (další dávky jsou bez benefitu)
Virová hepatitida D • HDV – defektní virus • Infekce VHD je úzce spojena s infekcí VHB, vždy se jedná o duální infekci • „delta agens“ HDAg a HBV obalové proteiny • 5% HBV nosičů je infikováno HDV • Výskyt celosvětový,častý u i.v. toxikomanů
Virová hepatitida D • Chronická HBV a HDV infekce : HBV replikace je suprimována • Koinfekce: průběh akutní hepatitidy u koinfekce je stejný jako u monoinfekce HBV, přechod do chronicity není častější. • Superinfekce: u nosiče HBV-těžká akutní hepatitida, nebo exacerbace preexistující CHVHB. • Dg.: Elisa IgM, IgG (vysoké u chronických pacientů ve stadiu zvýšené replikace), detekce antigenu VHD nespolehlivá (imunoklomplexy), HDV RNA, PCR • Terapie: odpověď na IFN pochybná, dopor. vyšší dávky. Virostatika nemají zřetelný efekt (ribavirin, suramin, foscarnet) • Prevence: vakcinace proti VHB
Virová hepatitida C • Celosvětově infikovaných 150 mil. • RNA flavivirus, 50nm v průměru, objeven 1989 • Virová heterogenita: 6 genotypů a 80 subtypů. Genotypy se liší závažností průběhu, přechodem do Ci a odpovědí na th. IFN. Quasispecies-mutanty v průběhu chronické infekce. • Patogeneza: HCV pravděpodobně necytopatogenní virus, většina onemocnění přejde do chronického stadia, mechanismy persistence nejsou t.č. objasněny, jedním z důvodů je strategie genetické variace HCV, náhodné mutace viru-hypervariabilní oblasti obalových glykoproteinů-teoreticky nevysvětlují, proč imunitní systém nedokáže rozpoznat tyto oblasti. Protilátky se částečně podílejí na vyloučení viru, ale nemají protektivní charakter. T-helper lymfocyty se zřejmě podílí na HCV clearance.
Virová hepatitida C • Histologie: zánět v portální oblasti, lymfoidní agregáty, mírné periportální piecemeal nekrózy, může být přítomna steatóza, apoptóza, mírný lobulární zánět. V pozdějších stádiích: portální fibróza, porto-portální fibróza, porto-centrální fibróza. Přemosťující nekrózy nejsou časté. • Epidemiologie: přenos parenterální, způsob akvizice nejasný u 20-30% případů. Krevní převody+krevní deriváty-méně často z důvodu nízké virémie, v éře před testováním pravděpodobnost přenosu HCV transfuzí:1-19%,(pozn.: krev v Č.R. testována na anti-HCV, HBsAg, HIV, syfilis, ALT), i.v. toxikomani (+intranasální aplikace kokainu), další rizikové skupiny: hemofilici, pacienti s thalasémií, hemodialyzovaní, transplantovaní, alkoholici, pacienti po větších chirurgických výkonech, osoby s více sexuálními partnery. Riziko po zdravotnický personál je nízké.
Pravděpodobnost akvizice infekce po poranění jehlou od pozitivního pacienta
Virová hepatitida C • Epidemiologie: • sexuální přenos při nechráněném styku: 5-10%, virus je méně sexuálně přenosný, než HBV nebo HIV. • Vertikální přenos: méně, než 6% ( vyšší u vysokých VL a u HIV+(36%). • Přenos slinami nebo pokousáním vzácný. • HCV zachycen v mateřském mléce, ale přenos kojením nebyl popsán • Geografická distribuce: globální: 3%, USA: 1,8%, Č.R. 0,5%(odhad), Egypt:15%(koincidence se schistosomiázou) • nejfrekventnější genotypy v USA a západní Evropě:1a,1b,2a,2b,3a. Východní a jižní Evropa: 1b. Typy 1a a 3a častější u i.v. toxikomanů v Evropě.
Akutní virová hepatitida C • 15% ikterickýchforem • Inkub. doba 6t. až 24(12)t. (může být kratší při masivní inokulaci. • průběh většinou lehký, subklinický • transaminázy zvýšeny většinou do 10-ti násobku normálních hodnot
Chronická virová hepatitida C • 85% vyšší transaminázy po 12 měs. • oligosymptomatický průběh (únava) • ALT 2-8x zvýšeno nebo normální • 30%:přechod do Ci po 20-30 letech • VHC-jedna z hlavních příčin úmrtnosti v západních zemích • ve srovnání s CHVHB vývoj PHC prakticky vždy v Ci • mimojaterní projevy podobné jako u VHB
Dg. VHC • ELISA III.generace (falešně pozitivní výsledky u AIH x přítomnost autoprotilátek u HCV infekce). Pozitivita za 7-8 týdnů po infekci. Konfirmační testy. • PCR HCV RNA - včetně kvantitativního testu (pozor na spolehlivou laboratoř!!) • genotypizace:genotyp 1, non-genotyp 1 • biopsie: častý nesoulad mezi histologickým a biochemickým nálezem (20% pacientů s Ci má konstantně normální hodnoty J.T.)
VHC- doporučení EASL (The European Association for the Study of the Liver)- screening běžné populace není doporučován, doporučeno vyšetřovat: • osoby, které měly TRF před r. 1991 • hemofiliky • hemodialyzované pacienty • děti HCV+ matek • pacienty s anamnézou i.v. toxikomanie • dárce orgánů
VHC - terapie(vyšetření) • Akutní VHC: někteří autoři doporučují IFN, v současnosti při 4 měsíčním přetrvávání pozitivity HCV • Chronická VHC: Dg. nutno potvrdit PCR, při negativitě opakovat vyšetření k vyloučení intermitentní virémie. Další testy: J.T., albumin, K.O., protrombin, autoprotilátky, protilátky proti štít. Žl., event. zvážit testy na VHB, VHA, HIV, USG, ?biopsie?, alfa-fetoprotein
VHC - protivirová terapie • CHVHC - indikace k protivirové léčbě nejsou zcela jednotné • biochemická odpověď • histologická odpověď • ETR (early treatment response) - 3 měsíce po zahájení léčby • SR (sustained response) - 6 měsíců po ukončení terapie
Interferon alfa - subkutánně, 85% pacientů má nežádoucí účinky, přerušení léčby 2-10% Kontraindikace terapie IFN u VHC: závažné deprese, Ci Childś B/C, autoimunní hepatitida, hyperfunkce thyreoidey, onemocnění koronárních tepen, ?transplantace ledvin?, gravidita, epilepsie, DM/retinopatie, aktivní alkoholismus nebo drogová závislost, těžká trombopenie, leukopenie, anémie, vysoké titra autoprotilátek, biochemické známky hyperfuknce thyreoidey VHC - protivirová terapie
Child-Pugh klasifikace chronického jaterního onemocnění • Skore narůstajících abnormalit • Kritéria 1 2 3 • Encefalopatie (stupeň) žádná lehká střední • Ascites nepřítomen mírný střední • Bilirubin (umol/l) do 35 35-50 více než 50 • Protrombinový čas (s) 1 až 4 4 až 10 více než 10 • Totální skore 5 až 6 7 až 9 10 až 15 • Child grade ekvivalent A B C • Mortalita (%) 29 38 88