Převodní ceny z pohledu Finanční správy Aktuální judikatura

1. Převodní ceny z pohledu Finanční správyAktuální judikatura Michal Roháček Oddělení mezinárodní spolupráce – přímé daně Generální finanční ředitelství IFA

2. 1Afs 101/2012 - 31použití vnitřních srovnatelných cen • Správce daně doměřil daň podle § 23/7 ZDP po kontrole • Zjištění: ceny mezi spojenými osobami sjednány nižší než jsou realizovány vůči nezávislým osobám • K určení srovnatelnosti cen použil správce daně metodu CUP • Správce daně vybral šest nezávislých subjektů odebírajících od žalobce zcela shodný produkt ve sledovaných obdobích (a to i na základě obdobných objemů prodeje) • NSS připomíná, že volba kritérií pro posouzení „obvyklosti“ cen je správní úvahou IFA

3. 1 Afs 99/2012 – 52Důkazní břemeno (§23/7 ZDP) • Poplatník podal DoDaP na daň vyšší (§ 23/7 ZDP) - 2008 • Následně podal DoDaP na daň nižší - 2010 • FÚ vyměřil dan ve výši původního DoDaP • NSS se zabýval otázkou rozložení důkazního břemene mezi daňový subjekt a správce daně v případě § 23/7 ZDP • Obecně platí, že je na správci daně, aby prokázal, že obchodní vztah se uskutečňuje mezi spojenými osobami za ceny, které se liší od cen mezi nezávislými osobami • Správce daně použije rozpětí, nikoliv přesnou částku • Referenční cenu správce může určit porovnáním skutečně dosažených cen shodné nebo podobné komodity mezi reálně existujícími nezávislými subjekty • Referenční cena je v podstatě simulace ceny na základě úvahy, jaké ceny by byla sjednány mezi nezávislými osobami • Stěžovatel namítá, že správce daně měl určit výši tzv. referenčních cen a měl prokázat, že se výše účtovaných cen liší od cen referenčních. IFA

4. 1 Afs 99/2012 – 52Důkazní břemeno (§23/7 ZDP) • V roce 2008 byla daňová povinnost stěžovatele zvýšena na základě vlastního tvrzení • Pokud v roce 2010 stěžovatel změnil stanovisko a tvrdí, že nebyl dán důvod pro podání DoDaP v roce 2008, protože ceny byly sjednány na úrovni tržních cen, je na stěžovateli, aby prokázal neexistenci důvodů pro úpravu daň. základu podle § 23/7 ZDP – pokud neprokáže, musí doložit alespoň důvod, který by rozdíl v cenách ospravedlňoval • Důkazní břemeno leželo na stěžovateli. • Stěžovatel nenavrhnul provedení důkazů • NSS dodává, že právě § 23/7 ZDP brání tomu, aby spojené osoby pomocí smluvních nástrojů zkreslovaly výsledky svého hospodaření a tím v rozporu se zákonem snižovaly svou daňovou povinnost • Obchodním vztahům mezi nezávislými osobami rozhodně neodpovídá situace, kdy do ceny je kalkulován rovněž příspěvek na krytí ztráty prodávajícího IFA

5. 5 Afs 34/2012 – 65jinak spojené osoby, zjištění ceny obvyklé • Správce daně doměřil po kontrole daň z titulu § 23/7 ZDP • Ceny byly sjednány mezi osobami, které vytvořily vztah převážně za účelem snížení základu daně • Sjednané ceny byly podstatně nižší než zjištěné ceny obvyklé IFA

6. 5 Afs 34/2012 – 65jinak spojené osoby, zjištění ceny obvyklé • Otázka spojení za účelem snížení základu daně • Důkazní břemeno je na správci daně • Stěžovatel je majitelem budov, původně pronajímal koncovým zákazníkům přes společnost M a inkasoval veškeré příjmy • Následně přenechal činnost spojenou s pronájmem společnosti LW, která dále uzavřela kontrakt se spol. M, spol. M nadále pronajímá stále stejným koncovým zákazníkům • Stěžovatel není personálně a kapitálově spojenou osobou se spol. LW • V nové struktuře smluvních vztahů stěžovateli výrazně poklesl zisk • Oproti zisku spol. LW byly uplatněny ztráty z minulých období (vzniklé z jiné hosp. činnosti) • Navíc stěžovatel následně odkoupil prostřednictvím další společnosti podíly ve společnosti LW, čímž získal zpět užitky z podnikání, ale ty už byly započteny na daňovou ztrátu LW • Závěr NSS: stěžovatel snížil daňovou povinnost vytvořením umělé skutečnosti (takový vztah by v běžných ekonomických podmínkách subjekty navzájem neprovázané nevytvořily • NSS dále konstatuje rozsudek ESD Marks&Spencer – daňové subjekty mohou optimalizovat svou daňovou povinnost, na druhou stranu taková svoboda existuje pouze v rozsahu legálních možností stanovených ZDP IFA

7. 5 Afs 34/2012 – 65jinak spojené osoby, zjištění ceny obvyklé • Otázka stanovení ceny obvyklé, resp. zjištění srovnatelných cen • Ceny obvyklé byly zjišťovány vhodnou metodou • Byla porovnána podlahová plocha, lokalita, dopravní dostupnost, vnitřní vybavení • Byla zohledněna skutečnost, zda se jedná o nájem za účelem dalšího pronájmu či pronájem konečným nájemcům • Mezi vybranými srovnatelnými subjekty byly oba typy pronájmu • Mezi vybranými srovnatelnými subjekty byly také nemovitosti, jejichž pronájem byl předmětem kontroly • Srovnání provedeno pro stejná období • Správce daně zjistil rozpětí srovnatelných cen (interval), daň vyměřil v tomto rozpětí (resp. na dolní hranici) IFA

8. Úroky z úvěrové smlouvy – neuznatelné jako náklady podle pravidla nízké kapitalizace • Námitka stěžovatele: • Ust. § 22/1/g)/3 ZDP je diskriminační (znění ZDP 2007) • Měl se uplatnit § 37 ZDP (ZDP se použije jen tehdy, nestanoví-li mezinárodní smlouva jinak) • SZDZ ČR- UK: • čl. 10 (Dividendy) • odst. 3: Výraz „dividendy“, … , označuje příjmy z akcií nebo jiných práv – s výjimkou pohledávek - s podílem na zisku, jakož i příjmy z práv na společnosti, které jsou podle daňových předpisů státu, v němž je společnost, která rozdílí zisk, rezidentem postaveny na roveň příjmů z akcií … • čl. 11 (Úroky) • odst. 2: Výraz „úroky“, … • odst. 4: Jestliže částka úroků přesahuje v důsledku zvláštních vztahů existujících mezi plátcem a skutečným vlastníkem úroků,… , z jakéhokoliv důvodu částku, kterou by byl smluvil plátce se skutečným vlastníkem, kdyby nebylo takových vztahů, použijí se ustavení tohoto článku jen na tuto … částku. Částka platů, která ji přesahuje, bude v tomto případě zdaněna podle právních předpisů každého smluvního státu… 2 Afs 71/2012 – 87Nízká kapitalizace - překlasifikace rozdílu zjištěného podle § 25/1/w) ZDP na dividendy – použití § 22/1/g)/3 ZDP IFA

9. 2 Afs 71/2012 – 87Nízká kapitalizace - překlasifikace rozdílu zjištěného podle § 25/1/w) ZDP na dividendy – použití § 22/1/g)/3 ZDP • NSS: Stanoví mezinárodní smlouva něco jiného než domácí zákon? • SZDZ má přednost – ustanovení § 22/1/g)/3 bylo použito nesprávně – přednost má čl. 10 a 11 SZDZ • SZDZ obsahuje definici úroků a dividend komplexně, a proto nelze aplikovat národní legislativu • Úroky, které se neuznávají jako daňově uznatelný náklad, ale naopak jsou posuzovány jako příjmy podléhající zdanění podle § 22/1/g/3 ZDP, jsou i nadále úroky; pouze pro účely ZDP se na ně nahlíží odlišně. • Pojem „zvláštní vztah“ užitý v čl. 11 odst. 4 SZDZ není ekvivalentní k pojmu „spojené osoby“ v § 25/1/w ZDP • Jde o neurčitá právní pojem, který není definován v SZDZ, je nutno jej vyložit v kontextu konkrétní věci • Vídeňská úmluva o smluvním právu – lze využít komentář k Vzorové smlouvě OECD • Poznámka: • Definice dividend podle SZDZ připouští zdanění příjmů, které jsou postaveny na roveň příjmů z akcií podle vnitrostátních předpisů (čl. 10 odst. 3 ZSDZ) • Komentář ke Vzorové smlouvě OECD k čl. 11 odst. 6 • Účelem tohoto odstavce je zabránění použití článku vztahujícího se ke zdanění úroků v případech zvláštních vztahů mezi plátcem a skutečným vlastníkem úroků • Jako příklady zvláštních vztahů jsou uváděny případy spadající pod čl. 9 SZDZ. Komentář dále uvádí případy příbuzenských vztahů a „communityofinterest as distinctfromthelegalrelationaship …“ IFA

10. Otázky?Komentáře? IFA