500 likes | 931 Views
PSYCHOLOGIE A KOMUNIKACE PORUCHY OSOBNOSTI. PÉČE O NEMOCNÉ. Mgr. Magdaléna Nevařilová. www. zlinskedumy.cz. Vymezení pojmu. Porucha osobnosti je definována jako určitý, trvalý a těžko ovlivnitelný vzorec osobnostních rysů, které se odlišují od aktuální sociální normy.
E N D
PSYCHOLOGIE A KOMUNIKACE PORUCHY OSOBNOSTI PÉČE O NEMOCNÉ Mgr. Magdaléna Nevařilová www.zlinskedumy.cz
Vymezení pojmu Porucha osobnosti je definována jako určitý, trvalý a těžko ovlivnitelný vzorec osobnostních rysů, které se odlišují od aktuální sociální normy. Jejím důsledkem je narušení • osobní pohody a vztahu k sobě samému • sociální adaptace – vztah ke světu, zejména k jiným lidem
Obecné znaky poruch osobnosti • Jde o trvalý stav (v různé míře trvá celý život) • Projevuje se podivínským, až hrubě rušivým chováním • Tímto chováním trpí jedinec i jeho okolí, zvyšuje se riziko konfliktů • Je snížena tolerance k zátěži → nepřiměřené reakce • Nedostatečný náhled na nepřiměřenost vlastního chování, názorů a postojů • Neschopnost změny, neschopnost poučit se z vlastních zkušeností
Příčiny vzniku • Při vzniku se mohou uplatnit různé faktory biologické i psychosociální, které působí ve vzájemné interakci. • Dědičnost – predispozice ke vzniku duševní choroby je dána geneticky • Biologická podmíněnost – např. zvýšené hladiny některých hormonů a neurotransmiterů • Průběh prenatální fáze – drobná poranění mozku během prenatálního a perinatálního období (např. porušení v oblasti čelního laloku → sklon k impulzivním projevům • Vnější vlivy – působení rodiny, chronické zátěže, které byl jedinec vystaven v raném dětství, zejména raná citová deprivace
Přehled poruch osobnosti • Paranoidní • Schizoidní • Disociální (asociální) • Emočně nestabilní • Histrionská • Narcistická • Anankastická (obsendantně-kompulzivní) • Pasivně – agresivní (negativistická) • Úzkostná (vyhýbavá) • Závislá
Paranoidní porucha osobnosti Typickým znakem je • Nadměrná přecitlivělost na veškeré reakce okolí vůči vlastní osobě • Nedůvěra k jiným lidem
Paranoidní porucha osobnosti • Nepříjemné pocity (podrážděnost, napětí), trvalá nedůvěra ke komukoliv, nezájem o okolí. • Vztah k vlastní osobě – přecitlivělost, vztahovačnost, pocit ohrožení, neomlouvání urážek, neodpuštění • Tendence chápat jakékoliv jednání jako úmyslně nepřátelské a ohrožující, trvalá zášť • Není náhled • Mezilidské vztahy jsou obvykle narušené, nedůvěra a strach z ohrožení vede k izolaci, v partnerství jsou často žárliví, neumí spolupracovat, nadměrně lpí na dodržování pravidel • Někdy „konspirační“ vysvětlování událostí kolem sebe
Schizoidní porucha osobnosti Typické znaky: • Introverze, izolovanost (není způsobena konfliktními vztahy) • Oploštělost citového prožívání • Nezájem o okolní svět, především o kontakt s lidmi
Schizoidní porucha osobnosti • Snížená emoční citlivost až chlad, odstup, chudé emoce, chybí radost a uspokojení • Neschopnost projevit jakékoliv city • Tendence uzavírat se do svého vlastního světa • Používají svou vlastní logiku • Intelektuální a samotářské zájmy • Lhostejnost k názorům jiných • Bojí se intimity, mají obavy ze závislosti na ostatních • Jejich sociální kontakty jsou minimální • Přátelství ani partnerství většinou neuzavírají, žijí sami • Okolí je často považuje za podivíny, nestojí o bližší kontakt
Disociální (asociální) porucha osobnosti Typické znaky: Egocentrismus Chybění ohledu k ostatním Lhostejnost ke společenským pravidlům a závazkům Neschopnost ovládat své jednání podle platných sociálních norem
Disociální (asociální) porucha osobnosti • Emocionální nevyrovnanost, snadné rozrušení, sklon k afektivním výbuchům • Nejsou schopni odložit vlastní uspokojení • Potřeba silného vzrušení, těžko snášejí nudu • Sklon k užívání alkoholu, drog, vyhledávání riskantních akcí • Chybí empatie, svědomí je málo rozvinuté • Nevidí u sebe žádný problém, jsou spokojeni sami se sebou • Neuznávají obecně platné normy, ani se podle nich neřídí • Neplánují, žijí ze dne na den, neusilují o dlouhodobé cíle • Střídají partnery i místa pobytu
Disociální (asociální) porucha osobnosti • Omezená schopnost sociálního učení, nepoučí se ze zkušeností (včetně trestu) • Přestože jim jejich chování přináší problémy, nejsou schopni je změnit • Reagují násilně i na neutrální podněty (nízký práh agrese) • V zátěži mají sklon ke zkratovitým reakcím → sklon k sebevraždě • Problematické a konfliktní vztahy k lidem • Bývají nestálí, nespolehliví, bezohlední, s tendencí lhát a podvádět • Nedovedou navázat hluboký citový vztah • Potřeby jiných pro ně nejsou důležité
Disociální (asociální) porucha osobnosti • Nejsou schopni plnit roli rodiče, partnera ani profesní • K vlastním dětem se chovají bezohledně a neodpovědně, nestarají se o ně • Střídají zaměstnání, často nepracují vůbec • Nezvládají roli dospělého, neumějí přijmout odpovědnost, být soběstační • Běžnou populací bývají odmítáni, tak žijí sami nebo v asociálních partách • Postupně ztrácejí veškeré sociální zázemí • Je zde zvýšené riziko kriminálního chování (násilí, krádeže, atd.)
Emočně nestabilní porucha osobnosti • Charakteristické jsou výkyvy chování a impulsivita • Emocionální nestabilita a neschopnost ovládat své chování • Impulzivní jednání bez předpokládání následků • Rozlišuje se typ impulzivní a hraniční
Impulsivní typ • Nápadně proměnlivé a nevypočitatelné reakce, bez uvážení následků • Neovládají se v afektu • Nepředvídají důsledky svého jednání, nedovedou plánovat a myslet na budoucnost, nejsou schopni setrvat u práce, která nepřináší okamžitý zisk • Mají sklon k vymýšlení a k slibům, které neplní • Jejich vztahy bývají povrchní , snadno zaměnitelné • Ostatní jsou pro ně jen prostředkem k dosažení vlastních cílů, podvádějí je a využívají • Selhávají i v sociálních rolích, nedovedou systematicky pracovat, bývají promiskuitní • Zvýšená četnost asociálního chování, ale obvykle mají charakter např. výbuchu násilí, nejsou promyšlené a plánované
Hraniční typ • Charakteristický je pocit emoční prázdnoty • Negativní ladění, zlostné výbuchy, úzkost, deprese • Nejnápadnější příznak: narušená a nejasná představa o sobě, nejistota sebevymezení, neví, kým jsou (často např. v sexuální oblasti) • Cítí se nejistí a ohrožení, snaží se vyhýbat nebezpečí • Nejistota sebevymezení se projevuje i v nerozhodnosti zvolit si nějakou aktivitu, cíl. Někdy trpí chronickým pocitem nudy. • Sklon k černobílému uvažování: Všechno nebo nic
Hraniční typ • Chování je značně impulzivní, nepředvídatelné • Impulsivní excesy jsou reakcí na pocit nudy a prázdnoty, člověk se jich snaží zbavit výstředním chováním • Vztahy s lidmi bývají nestálé a neuspokojivé • Mají sklon k impulsivnímu vytváření nových vazeb, které bývají z jejich strany nepřiměřeně intenzivní • Na partnera kladou tak vysoké nároky, že je není možné splnit • Jsou schopni milovat nebo nenávidět, neumí rozlišovat ve vztazích • K naplnění své identity potřebují někoho dalšího, ale nedokáží si jej udržet • Mají sklon k sebepoškozujícímu chování (sexuálním excesům, abusu alkoholu, sebevraždě)
Histrionská porucha osobnosti Typické znaky: • Egocentrismus • Mělké a nestálé emoce, přitom bouřlivě projevované • Dramatizace, teatrálnost, koketérie • Touha po ocenění, vzrušení a pozornosti
Histrionská porucha osobnosti • Nerovnováha mezi citovými prožitky a jejich vnějšími projevy • Akcentované vnější projevy, teatrální, dramatické • Povrchní city • Přetrvávající pocity neuspokojení → nadměrná potřeba vzrušení • Nápadný důraz na vlastní osobu, sebestřednost, snaha neustále upoutávat pozornost, být oceňován • Velká sugestibilita a ovlivnitelnost
Histrionská porucha osobnosti • Sklon k přehánění a ke konfabulacím • Myšlení je silně ovládáno emocemi, rozhodují se na základě určitého dojmu, manipulují fakty v souladu se svými zájmy • Sklon k bájivé lhavosti, vymýšlení senzačních příběhů, v nichž oni sami hrají důležitou roli
Histrionská porucha osobnosti Chování • Pokud histrionské rysy nejsou příliš silně vyjádřeny, jeví se tyto osobnosti jako zábavní společníci • Při delším kontaktu bývají obtížní, snaží se druhé využívat • Často manipulují s ostatními, těžko snášejí i drobné frustrace v hodnocení jejich osoby • Potřebují být středem pozornosti, získat obdiv a uznání • Používají k tomu dramatizaci, lež, výčitky, bouřlivé scény,… • Typické jsou stylizace do různých rolí • Přehnaná koncentrace na zevnějšek
Histrionská porucha osobnosti Vztahy s lidmi • Bývají konfliktní, nestabilní, plné napětí • Druzí je vidí jako sobecké, bezohledné a nespolehlivé • Nebývají dobrými partnery, jejich vztahy jsou povrchní, hlubokých nejsou schopni • Často sexuálně provokují a jsou promiskuitní • Pocity druhých jsou jim lhostejné, ostatní jsou pro ně zajímaví jen z hlediska vlastního uspokojení
Narcistická porucha osobnosti Hlavní znaky: • Porucha sebehodnocení • Přecitlivělý egocentrismus • Necitlivost k ostatním
Narcistická porucha osobnosti • Přecitlivělost a zranitelnost, snížená odolnost k frustraci • I na běžné podněty reagují hněvem, vztekem • Přeceňují vlastní význam, jsou přesvědčeni o své jedinečnosti či nároku na privilegia • Typické jsou fantazijní představy o vlastních úspěších • Sklon k magickému myšlení, odtrženost od reality • Jsou přesvědčeni o vlastní pravdě, nejsou schopni přijmout názor druhého • Nejsou schopni přijmout kritiku, nepřiznají žádné vlastní chyby ani selhání
Narcistická porucha osobnosti • Sklon k exhibicionismu, ke zdůraznění sebe sama a svých schopností • Chybí empatie, druhé podceňují a využívají k vlastním cílům, od druhých lidí mnoho vyžadují, nic z toho neoplácejí • Přecitlivělost k sobě samému je spojena s bezohledností a arogancí ke druhým • Neschopnost navázat uspokojivý citový vztah vede často k promiskuitě
Narcistická porucha osobnosti • Jako příklad narcistické osobnosti bývá uváděn Adolf Hitler • Zajímal se pouze o sebe, žil ve světě polopravd a fantazií • Ke druhým pociťoval nenávist a zlobu za to, že jej nedoceňovali • Měl značnou schopnost ovlivňovat, působivá byla jeho sebejistota • Byl lhostejný a citově chladný vůči ostatním,k sobě samému byl shovívavý a velkorysý, přeceňoval své schopnosti • Jeho vztah k ženám byl chladný a zároveň i plachý • S Evou Braunovou, svou milenkou, jednal bezohledně, nestaral se o její pocity • Byl sentimentální, jediná bytost, kterou měl rád, byl jeho pes
Anankastická (obsendantně-kompulzivní) porucha Hlavní znaky: • Potřeba nadměrné kontroly • Rigidita • Nerozhodnost • Narušení emočního prožívání
Anankastická (obsendantně-kompulzivní) porucha • Typická je stabilně mrzutá nálada, málo radosti • Navenek se jeví jako zdrženliví, citově chladní • Na změny reagují negativně, s úzkostí či vztekem • Vnitřní nejistota, nedůvěra, nerozhodnost, opatrnost • Rigidita v uvažování a chování, preference stereotypu • Důraz na dodržování pravidel a zaběhlé rutiny • Tendence zabývat se nepodstatnými detaily • Podrobně svou činnost plánují, odmítají zásahy do svých plánů • Mají silný pocit selhání a viny, pokud nedodrží pravidla • Rádi respektují normy, ať už společenské, církevní, politické či jiné
Anankastická (obsendantně-kompulzivní) porucha • Mínění druhých je velmi důležité, bojí se negativního hodnocení → tomu se snaží zabránit nadměrným perfekcionismem • Sami mají sklon k přísné kritice i sebekritice • Mají trvalé obavy, že něco udělali špatně → neustále se kontrolují → jsou pomalí → plnění pracovních úkolů je zdlouhavé • Typická je obtížné přizpůsobení se novým situacím • Změny většinou zásadně odmítají • Bývají více koncentrováni na výkon, vztahy k lidem pro ně nejsou tak důležité
Anankastická (obsendantně-kompulzivní) porucha • Nadměrná sebekontrola, nepřiměřená svědomitost a puntičkářství jsou ostatním lidem spíše nepříjemné • V partnerství jsou nepříjemní a nudní, často se dostávají do sociální izolace • V zaměstnání je překážkou nadměrná pedanterie, opatrnost, tvrdohlavost, nepřizpůsobivost • Chybí smysl pro humor i pro lidské slabosti, nedovedou se bavit • Mnozí z nich mohou dosáhnout dobré profesní pozice
Negativistická (pasivně-agresivní) porucha osobnosti Typické je: • Neschopnost vyrovnat se přiměřeně s požadavky okolí • Přiměřeně vyjádřit své emoce
Negativistická (pasivně-agresivní) porucha osobnosti • Zcela převažuje nespokojená, mrzutá, podrážděná nálada, sklon k depresím, snadné navození pocitů zlosti • Zároveň mají obavu z agresivity, otevřeného vyjadřování negativních pocitů • Např. vztek nedovedou dát najevo sociálně přijatelným způsobem, ale činí tak nepřímo a pro ostatní nesrozumitelně • Negativně hodnotí všechny životní situace • Požadavky okolí považují za neoprávněné a nadměrné • Velmi kritický, až pohrdavý postoj mají i k autoritám, nejsou schopni přijmout rady zkušenějších
Negativistická (pasivně-agresivní) porucha osobnosti • Neumí se projevit v otevřeném konfliktu • Požadavky okolí navenek formálně akceptují, ale pak reagují blokováním a odmítáním: např. nápadnou pomalostí, odkládáním, nedodržováním termínů, zapomínáním,špatným výkonem,… • To vede k potížím v mezilidských vztazích • Druzí je hodnotí jako pokrytecké, neochotné, neodpovědné, lhostejné ke kritice • Oni sami dávají najevo, že se snaží, ale z nějakého objektivního důvodu se jim nedaří tyto požadavky splnit • Překážkou v dobrých vztazích bývá i jejich neustále mrzutá nálada
Úzkostná (vyhýbavá) porucha osobnosti Nápadné znaky: • Sklon k úzkostnému prožívání • Sklon k negativnímu sebehodnocení • Tendence vyhýbat se jakémukoliv potenciálnímu ohrožení
Úzkostná (vyhýbavá) porucha osobnosti • Převažující úzkostné prožívání vede k pocitům napětí, obav a ohrožení, žijí v neustálém napětí a strachu z problémů • Mívají zhoršené sebehodnocení, nedostatek sebeúcty • Trpí neoprávněnými pocity méněcennosti • Úzkostnost a nejistota se projevují nadměrnými obavami z kritiky a odmítnutí • Názorům ostatních přikládají nepřiměřeně velký význam • I zcela neutrální výroky ostatních interpretují jako nepříznivé a odsuzující • Mají silnou potřebu být pozitivně hodnoceni, uznáváni a milováni a zároveň nevěří, že je to možné
Úzkostná (vyhýbavá) porucha osobnosti • Všechno nové a neznámé je pro ně dalším zdrojem možného ohrožení → snaží se takovému riziku vyhnout • Odmítají se účastnit všeho, co by je mohlo ztrapnit, uvést do rozpaků • Ze stejného důvodu mají zábrany v sociálním kontaktu, mají sklon k izolaci od ostatních lidí, bojí se odmítnutí • Touží po hlubokém vztahu,ale mají strach ze zklamání • To vede k ochuzení života, k odmítnutí partnerských či jiných mezilidských vztahů, k lepšímu profesnímu uplatnění,… • Jejich úzkostnost, neustálá potřeba ujišťování o trvalosti vztahu i vyhýbavé chování působí na ostatní nepříjemně • Úzkostní lidé se svými problémy v sociální oblasti trápí
Závislá porucha osobnosti Typické je: • Neschopnost osamostatnění • Nadměrná pasivní závislost na jiném člověku • Strach z opuštění • Submisivita, bázlivost
Závislá porucha osobnosti • Svou úzkost a velké obavy se snaží zmírnit závislostí na jiném člověku • Mají nízké sebehodnocení, pocity méněcennosti až bezmocnosti • Svým okolím bývají značně ovlivněni, nekriticky přijímají názory druhých • Jeví se jako lidé se slabou vůlí, kteří se neumí rozhodnout a překonávat překážky
Závislá porucha osobnosti • Bývají naprosto přizpůsobeni a podřízeni osobě, na niž jsou závislí • Svých vlastních potřeba přání s raději vzdají, nejsou schopni je prosadit • Vyhýbají se odpovědnosti a samostatnosti, neustále vyžadují potvrzení, že se jejich vztah nerozpadne • Obtěžující může být i jejich submisivita a nadměrná fixace • Partnerské vztahy bývají nestandartní a narušené, často se stávají manipulovanými nebo odmítanými • Často se ocitají v roli týraného či zneužívaného člověka • Jejich potřeba závislosti je tak velká, že by se nedokázali i přes špatné chování partnera smířit s rozpadem vztahu
Úkol: Americká klasifikace rozděluje poruchy osobností do tří základních podskupin : • Podivínské osobnosti • Dramatické, emocionální a nestálé osobnosti • Úzkostné, bázlivé osobnosti Přiřaďte do těchto kategorií jednotlivé poruchy osobnosti
Řešení : • Podivínské osobnosti: paranoidní a schizoidní • Dramatické, emocionální a nestálé osobnosti: antisociální, hraniční, histrionské, narcistické • Úzkostné a bázlivé osobnosti: vyhýbavé, závislé, anankastické
Zdroje • VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál s.r.o., 2004. ISBN 80-7178-802-3. • SVOBODA (ED.), Mojmír. Psychopatologie a psychiatrie. Praha: Portál s.r.o., 2006. ISBN 80-7367-154-9. • SMOLÍK, Petr. Duševní a behaviorální poruchy. Praha: MAXDORF s.r.o., 2001. ISBN 80-85912-18-X.