Psychologie II Interpersonální komunikace

1. Psychologie IIInterpersonální komunikace Přednáška 1 Úvod

2. Úvod • Interpersonální komunikace je praktická disciplína. • Nicméně znalost teoretických poznatků může zlepšit: • naši vlastní interpersonální komunikaci • porozumět komunikaci jiných • Staví na poznatcích • psychologie (vnímání druhých lidí, motivace chování aj.) • etologie (neverbální chování) • lingvistiky, literární vědy (slovní projev, rétorika)

3. Důležitost interpersonální komunikace v ekonomických oborech • Zvyšuje se konkurenční boj. • Poznání, že podnik je technicko-ekonomicko-sociální systém. • Konkurenční výhoda – pracovní síla, lidé. • Nahradit zaměstnance je velice složité a v mnohých firmách se stávají jedinou a podstatnou konkurenční výhodou. • Lidské zdroje, řízení lidských zdrojů. • Největší zdroje růstu a zvyšování produktivity jsou v lidském potenciálu. Změny spojené s globální ekonomikou:

4. Výuka „komunikačních dovedností“ není nic nového • Kultury humanitně orientované: • Velký důraz na slovní komunikaci • jak v teoretické rovině, tak v praxi. • Jak vypadalo vzdělání dříve? Středověký vzdělávací systém Sedm svobodných umění: Trivium (trojcestí): gramatika, rétorika, dialektika Quadrivium (čtyřcestí): aritmetika, geometrie, astronomie, musica

5. Klasická jesuitská gymnasia 16.-18.st. • Studenti připravováni na „manažerské“ profese. • Teorie: jazyky, literatura, rétorika • Komunikační praxe: cvičení v argumentaci,divadlo

6. Technická revoluce – postupná změna priority ve vzdělání • Orientace na technické disciplíny. • Víra ve vědecko-technický pokrok – sám od sebe změní pozitivním způsobem lidské vztahy včetně interpersonální komunikace.

7. Proměny přístupů k oceňování důležitosti studia a výuky interpersonální komunikace • Dnes: znovuobjevení důležitosti komunikace: • Ekonomická sféra: narůstající konkurence. • Velké, složitě organizované instituce. • Společnost dnes velmi komplexní. • Občanské dovednosti - demokratická společnost založená na participaci. • Politika, média: přesvědčování, manipulace.

8. Důležitost komunikaceJak UK firmy posuzují absolventy VŠ: Britské listy 9.2.2006: • Absolventi britských univerzit jsou k ničemu, varují čelné firmy. • Největší britské firmy varovaly, že navzdory tomu, že letos vstoupil na trh práce rekordní počet absolventů univerzit, mnoho z nich nemá základní kvalifikaci, potřebnou k získání zaměstnání. • Téměř polovina podniků konstatovala, že neočekávaly, že by obdržely "dostatečné množství žádostí o místo od absolventů univerzit s přijatelnou kvalifikací". • Loni zůstalo neobsazeno 600 pracovních příležitostí, protože třetina zaměstnavatelů konstatovala, že nemůže nalézt kandidáty dostatečné kvality.

9. Nedostatky absolventů britských univerzit z hlediska zaměstnavatelů jsou tyto: • Studenti tráví příliš mnoho času studiem a netráví dost času činností v klubech a v asociacích, kde by se naučili týmové práci. • Absolventi nemají dostatečné zkušenosti jak dělat prezentace na seminářích. Znamená to, že neumějí na pracovišti kolegům komunikovat myšlenky. • Absolventi neumějí pravopis, gramatiku a nemají základní matematické schopnosti. Znamená to, že dělají základní chyby, píší negramotné zprávy a je nutno na ně pořád dohlížet.

10. M. Jahn, personální ředitel Škoda Auto: (Ekonom,č.18,s.32,2007) • Chybí vedení studentů k tomu, aby uměli prezentovat, pracovat v týmu, vyjednávat.

11. Jak komunikuje student AI: • Dobry den chtela bych se zeptat jestli potrebujete jeste neco delat do vyberoveho projektu z toho chozeni po ulici mam splneny jeden den a vy jste rikal, ze jeste neco je potreba udelat. • Mame zejtra zkousku od 10:00 tak se za Vami potom stavime budete ve skole?? • a kdy tam budete??

12. Obsah přednášek - Sociální kontext lidské komunikace – co ovlivňuje naše vnímání druhé osoby a chápání smyslu její komunikace. - Klasické psychologické výzkumy lidského chování vztahují se ke komunikaci - Neverbální komunikace - Slovní komunikace - Jak můžeme měnit skutečnost jazykem (politická korektnost)

13. -Teorie komunikačních her. Vyjednávání, řešení konfliktů. - Komunikace v organizaci. Organizační kultura. - Komunikace s veřejností

14. Materiály na WWW • Vše naleznete na mých WWW stránkách. • Cesta: • http://lide.uhk.cz/fim/ucitel/franema1/ • Na levé liště najít „Psychologie 2“.

15. Literatura ke studiu Literatura základní: • Vybíral, Z.: Psychologie lidské komunikace, Praha, Portál, 2000. • DeVito, J.A.: Základy mezilidské komunikace. Grada, Praha, 2004. • Hayesová, N.: Základy sociální psychologie, Praha, Portál, 1998 • Tubbs, S. L. a Moss S.: Human Communication. New York, McGraw-Hill, 1991 • Wage, J. L.: Řeč těla jako účinný nástroj prodeje, Praha, Management Press, 2000. Literatura doporučená: • Goleman, D.: Emoční inteligence, Praha, Columbus, 1997 • Goleman, D.: Práce s emoční inteligencí. Praha, Columbus, 2000. • Lotko, E.: Kapitoly ze současné rétoriky. Olomouc, UP, 2004 

16. 1. Modely komunikaceZjednodušený model komunikace Zdroj Příjemce Proudění informací z jednoho bodu (zdroj) k druhému bodu (příjemce).

17. 1.1 Model komunikace podle Shannona a Weavera C. Shannon a W. Weaver, The Mathematical Theory of Communication. University of Illinois Press, 1945.

18. K modelu komunikace podle Shannona a Weawera: • Podle Shannona a Weavera probíhá komunikace lineárně a sekvenčně (= v posloupnosti). • Posloupnost začíná u informačního zdroje. Vysílač (transmitter) vyšle signál prostřednictvím určitého kanálu. Významnou složkou modelu je zdroj šumu (noise), který do signálu vkládá informační šum. Přijímač (receiver) přijímá signál a předává jej dále na místo určení (destination). • Model však nic neříká o tom, co se děje uvnitř lidí – „vysílače“ a „přijímače“. Jaké mezi nimi existují vztahy, čím jsou ovlivněni atd. To je předmětem zájmu psychologie komunikace.

19. 1.2 Výhrady k modelu • Komunikace: společné podílení se na nějaké činnosti ve vzájemném kontaktu, nikoliv tedy jen proudění informací jedním směrem. • Sdělování + sdílení - komunikují i ti, kdo třeba pouze přihlížejí. Při naší komunikaci s druhými lidmi: • Komunikaci spoluvytváříme, ovlivňujeme. • Zároveň jsme její součástí, jsme jí ovlivňováni. Communicatio (lat.)–vespolné účastnění Communicare– činit něco společným, společně něco sdílet

20. 1.3 Rozšíření modelu komunikace zjednodušené pojetí:

21. Rozšíření modelu (2)

22. Rozšíření modelu (3)

23. Rozšíření modelu (4)

24. 2. Naše vnímání ovlivňuje komunikaci • Lidské smysly nefungují zcela dokonale. • Lidský mozek není schopen zpracovávat nekonečné množství dat za jednotku času. • Selektivní vnímaní • Filtr: • Fyziologický • psychologický

25. 2.1 Selektivita pozornostiRůzné psychologické modely:

26. 2.2 Čím vším je ovlivňováno vnímání: • Vliv kultury na vnímání. • Vliv obsahu komunikace na vnímání. • Vliv osobnostních charakteristik na vnímání. • Vliv času na vnímání (klesající koncentrace). • Stereotypy. • Empatie.

27. 2.3 Proč si lidé neporozumí: • Individuální důvody • konservativismus • předsudky • podezřívavost • neupřímnost • netaktnost • agresivita • konfliktnost • nerozlišování příčin a následku • Objektivní důvody • používání symbolů • různost jazyků • kulturní rozdíly • osobnostní rozdíly • rušení komunikace

28. 3. Základní znaky komunikace: • Komunikace má určitý cíl (motivace ke komunikaci). • Komunikace je kontextuální (komunikační kontext). • Komunikace je oboustranná (interpersonální komunikace). • Komunikace je symbolická (jazyk, symboly, znaky).

29. 3.1 Funkce komunikováníInformativní funkce • Základní funkce. • Informace - fakta nebo údaje. • Na určitém stupni všechny zprávy nesou určitou informaci. • Kdyby zpráva neobsahovala žádnou informaci, pravděpodobně by ji nikdo nevěnoval pozornost. • Nezdravá komunikace: zpráva bez informace – promluva politika.

30. 3.1 Výčet funkcí komunikování • Informovat (informativní funkce) • Předat zprávu, doplnit jinou, oznámit, prohlásit. • Instruovat (instruktážní funkce) • Zpráva přináší informace + určité organizační nebo interpretační principy. • Navést, zasvětit, naučit, dát recept. • Přesvědčit (persuazivní funkce) • Aby adresát změnil názor, získat někoho na svou stranu, zmanipulovat, ovlivnit. • Pobavit (funkce zábavní) • Rozveselit druhého, rozveselit sebe, rozptýlit, „jen tak“ si popovídat.

31. 3.2 Motivace ke komunikaci • Motivace kognitivní • Chceme či potřebujeme něco sdělit či vyjádřit se. • Motivace sdružovací • Chceme navázat vztah, uspokojit potřebu kontaktu, komunikujeme, abychom se sdružovali. • Motivace sebepotvrzovací • Komunikováním s druhými i sami v sobě nalézáme a potvrzujeme svou vlastní identitu, zpevňujeme svůj sebeobraz (komunikujeme kvůli sobe samým). • Motivace adaptační • Komunikací signalizujeme svoji roli, potvrzujeme její přijetí a osvojení, přizpůsobujeme se rolovým stereotypům.

32. Motivace ke komunikaci(pokračování) • Motivace „přesilová“ • Potřeba uplatnit se, upoutat na sebe pozornost, získat úctu, respekt. • Existenciální motivace • Komunikací strukturujeme a fázujeme čas a průběh svého života, abychom zaplašili nudu, bezesmyslnost, depresi, abychom se udrželi psychicky zdraví. • Motivace „požitkářská“ • Chuť se rozptýlit, odpočinout si, pobavit se.

33. Mnohé další motivace: Např. • Rozptýlit podezření druhého. • Zamluvit choulostivé téma. • Vytvořit událost (skandalizovat někoho). • Zmást. • Zamést stopy.

34. 3.3 Komunikační kontext • Vnitřní • Vnější

35. 3.3.1 Vnitřní kontext komunikace: • Všechny podněty pocházející z minulosti i přítomnosti, které nám zprostředkovávají naše informace o světě • Člověk, kterého chceme přesvědčit, nikdy není nepopsaným listem papíru. • Má v sobě uloženo množství poznatků o světě (případně i o nás). • Některá z těchto „dat“ mohou být aktivována vyvolanou asociací (o jejichž podobě většinou nemáme tušení) a zkreslí komunikování s námi.

36. 3.3.2 Vnější kontext komunikace • Vnější kontext komunikace má podobu • Sociálně psychologickou (např. množství přihlížejících) • Systémovou • Kulturní • Společenskou

37. Kulturní složka = kulturní filtr • Kulturní vzorce • Podobnosti v kulturních vzorcích u příslušníků téhož národa vedou k úvahám o národní mentalitě • Kulturními vzorci jsou ovlivněna naše nevědomá očekávání průběhu komunikace. • Kulturní rituály, ale také hodnoty, ideály, tradované příklady a vzory, normy a pravidla chování ve společenském styku, pravidla oblékání a úpravy zevnějšku. • Úspěch v komunikaci požadavků – sdělení má přesně tu formu, kterou příjemci podvědomě očekávají.