Psychologické aspekty obhajoby práce

1. Psychologické aspekty obhajoby práce Mgr. Ondřej Bouša

2. Selfesteem, akademické selfesteem a asertivita Existuje souvislost mezi celkovým pocitem vlastní hodnoty (self-esteem) a vnímáním vlastních akademických schopností (academicself-esteem).

3. Co dělají studenti úspěšní u obhajob? Nejsou pasivní Nejsou agresivní Jsou – ASERTIVNÍ

4. Co je to asertivita ? • Původ termínu asertivita je z lat. „tvrdit, domáhat se něčeho“ • Běžně se překládá jako „sebeprosazování“ • A. Salter – rovnováha procesu podráždění a útlumu v mozku

5. Co je to asertivita? • přímé, přiměřeně sebevědomé jednání • zdravé sebeprosazování • kombinace komunikačních technik a přístupu k životu • umožňuje zlepšit schopnost jednat a vyjednávat, nebát se, nerozčilovat se a respektovat normy

6. Co asertivita není? ASERTIVITA≠

7. Co asertivita není? Asertivita

8. Určení cíle • Asertivita je jednou z možných cest, jak jít k cíli. Je tedy nutné vědět, kam jdeme. • výběr cíle – svoboda člověka

9. Cíl • zcela konkrétní • měřitelný • dosažitelný • reálný • jasně časově vymezený

10. „Chytrý“ cíl

11. CÍL týká se nás samotných situaci řešíme sami nebo alespoň její řešení máme z větší části ve vlastních rukách metafora rostliny o kterou pečujeme NÁSTAVBA takové cíle, kterých chceme dosáhnout, ale jejich dosažení závisí převážně na někom jiném naše chování může ovlivnit chování druhých není však jisté v jakém směru… Cíl a jeho nástavba

12. Ten kdo přijímá sebe sama má : • Mít dosti sebeúcty a tudíž nemuset o ní v těžkých chvílích bojovat. • Přijímat druhé takové jací jsou. Není možné změnit je k obrazu svému. Je ale možné je požádat o pomoc či jinou laskavost.

13. Ten kdo přijímá sebe sama má : • Mít náhled na sebe sama, vědět kde jsme zvýšeně citliví a předcházet možným nedorozuměním. • Jsme sami sebe soudcem – když nás nikdo nechválí musíme se pochválit sami. Ceníme si sami sebe.

14. Ten kdo přijímá sebe sama má : • Pocit vlastní hodnoty neodvozujeme z toho, že nám druzí vyjadřují svou přízeň nebo dokonce podřízenost. • Při vší nezávislosti se k druhým lidem chováme otevřeně a s důvěrou. Nejsou apriori špatní. . . ba naopak. Bývají lepší než vypadají na první pohled.

15. Ten kdo přijímá sebe sama má : • Kdo se ptá moc se dozví. Musí tolerovat a snést jak kladnou tak i zápornou, příjemnou ale i nepříjemnou odpověď.

16. Asertivní práva • vychází z toho, že každý člověk je především soudcem sama sebe • Asertivní člověk NENÍ: • zakřiknutý • pasivní • agresivní • „ředitel zeměkoule“

17. Asertivní práva • 1. Umím odmítnout to co nechce aniž by přitom prožíval pocity viny. • 2. Je si vědom svých chyb a nese za ně zodpovědnost • 3. Dokáže stát na svém, ale i uznat, že se mýlí. • 4. Nevymlouvá se na vyšší moc. Chyby hledá nejprve u sebe. • 5. Když něco neví tak se zeptá. • 6. Je schopen odmítnout co udělat nechce nebo nemůže.

18. Asertivní práva • 7. Respektuje to, že jak on tak i druzí lidé mohou říci „ne“. Netrápí se tím. • 8. Dokáže jasně a přesně formulovat čeho chce dosáhnout, co si přeje, na co má nárok. • 9. Umí říci co mu vadí a usilovat o změnu bez bolestínství. • 10. Omluvu používá, má-li potřebu se omluvit. Nepovažuje jí za „generální pardon“následků. • 11. Ptát se výhradně tehdy pokud snese jak kladnou tak i zápornou odpověď. • 12. Zná svojí cenu, není přehnaně skromný.

20. Asertivní ano a ne • Prosazování oprávněného požadavku (persistentní prosazování) • Za své legální požadavky není potřeba se omlouvat a složitě vysvětlovat jejich důvody. • Zřetelně požadavek formulovat a případně jednoduše zdůvodnit. • Trvat na daném požadavku a nenechat se zavléct do diskuse – odvádí pozornost.

21. Asertivní ano a ne • Odmítnutí neoprávněného požadavku • zřetelnost a důslednost. • Vysvětlit důvody je dobré někomu blízkému. • "Nechci" je nejsilnějším argumentem, proto když na něj druhý neslyší, už není kam sáhnout a nezbývá, než toto slůvko opakovat. • Jiná forma odmítnutí u blízkých lidí, zvážit např. kompromis.

22. Odmítnutí neoprávněného požadavku a zachování vztahu • „Udělej za mě úkol“ • Jasné vyslovení odmítnutí • Vyslovit pochopení • Nabídnout alternativu • „Ne, neudělám za tebe úkol. Chápu, že toho máš teď dost na dohánění, mohu ti o víkendu pomoci s doučováním.“

23. Asertivní obligace a selektivní ignorování • Asertivní projevy vůči lidem, na kterým nám záleží (blízcí lidé), se kterým máme závazky, je důležitý vzájemný vztah • nechceme se prosazovat na úrovni asertivní konfrontace • TECHNIKA • přijatelného kompromisu • požádání o laskavost

24. Asertivní obligace a selektivní ignorování • reakce na vypadnutí z role • „Co uděláte když někdo v restauraci převrhne polévku…?“ • nerozmazávat, nezabývat se tím

25. Pochválit výrazně účinnější než kritika Ne za každou cenu a nápadně často - to působí nepřirozeně upřímně myšlený kompliment vyřčený ve vhodný okamžik druhého potěší a povzbudí. Pochvalu přijmout lidem dělá problémy se s nenadálým komplimentem vypořádat zahraje do ztracena bagatelizuje kroutí a neví, co si počít Pochvala

26. Kritika • Pochvala má větší dopad než kritika. • PŘEDPOKLAD úspěšné kritiky je to, že jsme před tím (v dohledné minulosti) dostatečně chválili • poměr kritiky a pochvaly – 1 : 6

27. Kritika • konstruktivní (ne plkání, sebelítost…) • co se nám nelíbí • jaké pocity to v nás vzbudilo • náš návrh řešení

28. Oprávněná kritika • V souladu s asertivními zákony se přijímá. • pomůže nereagovat okamžitě, dát si chvilku na zhodnocení, zda je kritika oprávněná či nikoli • nemá smysl vylítnout, případně se donekonečna omlouvat a ponižovat; nejefektivnější je chybu připustit a přijmout jistá opatření do budoucna

29. Neoprávněná kritika • technika otevřených dveří • hledáme, s čím lze v rámci kritiky souhlasit (ano, sedím; možná máš pravdu; asi tě štvu) • technika zrcadla • (rozumím, myslíš si, že…) • dotazování na negativa • (v čem se mám zlepšit, co mi doporučujete…) • pomáhá odlišit oprávněnou a neoprávněnou kritiku

31. Přednáška před publikem Tréma? V pořádku! Co nejhoršího se může stát? Aneb – proč neomdlím.

32. Faradayovy zákony přednášení • Nikdy neopakuj větu. • Nevracej se, aby ses opravil. • Chybí-li ti slovo, počkej a ono přijde. • Nezpochybňuj opravy z publika.

33. Metafora herce na jevišti • = přednášející před publikem/komisí • pozorovat, zda: • mu rozumějí • nudí se • usínají • v publiku pozorovat spíše zadní řady • v komisi střídat v očním kontaktu • znát svůj part nazpaměť

34. Co rozhodně ne: • uvést se tím, že nejsem povolaný, že budu nudit a že o tom vlastně nic nevím • řeč moc rychlá, tichá, málo artikulovaná • mumlání a slovní vycpávky (ééé, jakoby, vlastně…) • čtení přednášky → nesledování publika →nenavázání kontaktu • neosobní projev, bez dynamiky hlasu

35. Co rozhodně ne: • manýrismus (přehlížení a pohrdání druhými) – toto není asertivní! • málo vizuálních podnětů – rozbít tok textu • neposlouchání předsedajícího • neorientovat se v prezentaci, neznat nazpaměť • dodádává to vnitřní jistotu a strukturu, neztratíte se • nikdo však nechce místo prezentace poslouchat „čtení knihy“

36. V diskuzi • Na možné otázky se připravit • Odpověď – krátká, jasná, věcná • Pokud nevím odpověď „nevím“ – nemlžit Připomenutí oprávněné a neoprávněné kritiky (zejména pauza a opakování otázky, otevřené dveře) • Zde nejde o to zda kritika je či není oprávněná • „Rozhodčí má vždycky pravdu“