České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební

1. V rámci semináře: Ve spolupráci: Mikrozdroje vodní energie jako součást energetické soběstačnosti obce (2012) České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební Czech Technical University of Prague, Faculty of Civil Engineering Thákurova 7, 166 29 Praha 6 Strategie EU v oblasti úspor energií Jana Frková Ve spolupráci s ENESCOM – projekt z podporovaný z programu IEE Podporováno:

2. Priorita EU: „20 20 20 do roku 2020” Název pro legislativníbalíček EU (přijatý v r. 2008) zaměřený na bojprotiklimatickýmzměnám a na zlepšeníbezpečnosti a konkurenceschopnosti v oblastidodávekenergie. Stanovenyzávaznécíle v tétooblasti - do roku 2020 : • snížitemiseskleníkovýchplynů o 20 % , • zvýšitpodílobnovitelnýchzdrojůenergiínacelkovéspotřebě v EU na 20 %(pro ČR cíl 13,5 % podílu energie z OZE), • zvýšitenergetickouúčinnost v Evropěa dosáhnout tak úspor ve spotřebě primární energie o 20 %. oproti roku 1990. Pozn.: Energetická účinnost je podíl využité energie k vložené energii V jazyce EU: Energetická účinnost = energetické úspory

3. EU zatím nenaplňuje dosažení cíle uspořit 20 % energie do r. 2020

4. Ceny energií neustále rostou Zdroj: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/energy/data/database 5.1.2012

5. EU dosud ušetřilo 9% energií, což je nedostačující • V legislativním řízení je proto nová směrnice o energetické účinnosti (SEÚ), která je přísnější • Směrnice se dotkne všech členských států • Ve směrnici jsou definovány následující klíčové opatření :

6. 1. Týká se veřejného sektoru, který by měl jít příkladem • Spotřeba veřejného sektoru představuje téměř 20 % HDP • Podíl veřejných budov na všech budovách je 12 % (jejich renovace může přinést až 60 % úspory energií) • Veřejný sektor při rekonstrukcích či pořizování nových budov, výrobků a služeb musí dodržet vysokou úroveň energetické účinnosti. • Musí být každoročně renovovány 3 % celkové podlahové plochy budov (nad 250 m2) v jejich vlastnictví, s cílem splnit požadavky na minim. energetickou náročnost budov. • Musí sestavit místní plány energetických úspor a zavést systém řízení hospodaření s energií

7. 2. Spotřebiteli by měly být přizpůsobeny energetické služby: „Spotřebitel má nárok na přehlednější informace na elektroměrech a účtech.“ • Státy zajistí, aby konečným uživatelům elektřiny, zemního plynu, dálkového tepla atd. byly poskytnuty bezplatně individuální měřiče, které přesně změří v reálném čase jejich skutečnou spotřebu energie, tak aby spotřebitelé měli možnost svou spotřebu lépe regulovat. • Musí zajistit přesné a pravidelné účtování založené na skutečné spotřebě. Účet musí obsahovat informace poskytující komplexní přehled stávajících nákladů na energii. • Vnitrostátní regulační orgány by měly energetickou účinnost zohlednit při rozhodování o způsobu a sazbách distribuce energie konečným spotřebitelům. • Technologický vývoj již dnes tyto možnosti reálně odráží.

8. Smart GridsInteligentní rozvodné sítě • Jejím principem je interaktivní obousměrná komunikace mezi výrobními zdroji a spotřebiteli o aktuálních možno-stech výroby a spotřeby energie. • Její podstatou je vybavení zákazníků digitálními měřidly s obousměrným tokem informací v reálném čase, která umožňuje tvorbu cenových tarifů podle aktuální situace v síti (tzv. "chytré/inteligentní elektroměry"). Umožňuje zákazníkům efektivně řídit spotřebu, např. ohřev vody, praní prádla či dobíjení baterií v době s volnou výrobní kapacitou.

9. Inteligentní rozvodné sítě

10. 3. Výrobci a distributoři: Zlepšování energetické účinnosti při přeměně a distribuci energie • Zavedení povinného využití odpadníhoteplaunovýcha stáva-jícíchelektráren a průmyslových zařízení. • Tzn. prosazuje kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla (využití tepla z výroby elektřiny, které by jinak přišlo vniveč). • Kombinovaná výroba elektřiny a tepla (KVET) spotřebovává o 30 % méně paliva na stejné množství tepla a elektřiny. V EU se ale využívá málo: 11% vs. 21%. • 10-leté národní plány vytápění a chlazení: transparentnost, předví- datelnost a sladění investic.

11. 4. Povinné energetické audity podniků • Průmysl se podílí na celkové spotřebě energie 28 %. • Povinné audity u velkých podniků, pobídky pro zavedení systémů řízení hospodaření s energií. • Pobídky, aby malé a střední podniky podstoupily dobrovolně energetické audity.

12. Platnost nové směrnice a převedení do práva čl. států • Předpokládá se: Vstup směrnice o energetické účinnosti v platnost do konce roku 2012. Do prosince 2013 musí být provedeno zapracování směrnice do práva členských států. • Hodnocení pokroku v plnění cíle 20% energetických úspor v EU do roku 2020 bude znovu provedeno v roce 2014. Pokud nebude pokrok dostatečný, budou pro každý stát v oblasti energetické účinnosti určeny přísné závazné cíle.

13. Nízkouhlíková strategie EU do roku 2050 • Cíl EU snížit emise skleníkových plynů do roku 2050 ve srovnání s rokem 1990 o 80-95 % (věda požaduje, aby se celosvětové emise do roku 2050 ve srovnání s rokem 1990 snížily o 50 %). • Bude pokračovat současná strategie energetických úspor. • Evropu se chystá rozsáhlé investice do oblasti energetických technologií, které umožní zvýšit energetickou účinnost a také naplnit cíl snižování emisí skleníkových plynů. • Finanční prostředky získá EU úsporou nákladů z dovozů ropy.

14. Scénář EU do roku 2050 pro snížení emisí Energet.sektor Bydlení a služby Průmysl Doprava Zemědělství

15. Tuny CO2 – oblasti znečištění • http://edgar.jrc.ec.europa.eu/index.php • http://edgar.jrc.ec.europa.eu/part_CO2.php#3degree

16. Tuny CO2 v přepočtu na jednoho obyvatele za rok

17. Změna klimatu ohrožujehospodářský růst Zdroj: World Meteorological Organization

18. Strategie EU do r. 2050 soustřeďuje pozornost na úspory energie zejména v oblastech: • stavebnictví (např. podpora rekonstrukce budov za účelem snížení spotřeby energií), • dopravy. Opět se chystá i efektivnější systém označování výrobků z hlediska ener- getické účinnosti.

19. Emise skleníkových plynů EU 27 Zdroj: EEA Report No. 4/2009, Greenhouse gas emission trends and projections In Europe 2009

20. Stavebnictví do r. 2050 (1) Z rozboru EK vyplývá, že emise v této oblasti mohou být do roku 2050 sníženy o zhruba 90 %. Podíl budov na celkové spotřebě energie v Unii činí 40 %. Tento sektor se rozrůstá, což bude mít za následek zvýšení spotřeby energie. Od roku 2012 by měly všechny členské státy zahrnout požadavky na energetickou náročnost budov do zadávání veřejných zakázek na příslušné veřejné budovy a služby.

21. Stavebnictví do r. 2050 (2) Budovy užívané orgány veřejné správa a budovy často navštěvované veřejností by měly být příkladem zohlednění environmentálních a energetických hledisek, a proto by tyto budovy měly být předmětem pravidelné energetické certifikace. Ke zvyšování informovanosti veřejnosti by mělo přispět vystavení těchto certifikátů energetické náročnosti na viditelném místě. Členské státy zajistí, aby: a) Od r. 2021 všechny nové budovy byly budovami s téměř nulovou spotřebou energie a b) Od r. 2019 nové budovy užívané a vlastněné orgány veřejné správy byly budovami s téměř nulovou spotřebou energie.

22. SMĚRNICE EP A RADY 2010/31/EU o energetické náročnosti budov „Budova s téměř nulovou spotřebou energie je budova, jejíž energetická náročnost je velmi nízká. Téměř nulová či nízká spotřeba požadované energie by měla být ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů, včetně té vyráběné v místě či v jejím okolí.“ Skokový přechod na téměř nulové novostavby by znamenal obrovský šok pro celý stavební trh, a proto se v ČR připravuje takové řešení, které bude v několika postupných menších krocích na téměř nulové budovy stavebníky připravovat.

24. EU chystá investice 270 miliard EUR každoročně navíc především do: • zastavěné prostředí (budovy a zařízení): 75 miliard EUR • doprava (vozidla a infrastruktura): 150 miliard EUR • energie (výroba elektřiny, rozvodná síť): 30 miliard EUR

25. Klíčovými podporovanými aktivitami budou např.: • Podpora různých forem nízkouhlíkových zdrojů energie, jejich podpůrné systémy a infrastruktura, včetně inteligentních sítí (Smart Grids), • budovy s téměř nulovou spotřebou energie, • zachycování a ukládání CO2, • vyspělé průmyslové postupy, • elektrifikace dopravy (včetně technologií pro skladování energie).

26. Zachycování a ukládání CO2

27. 2. ČR a OZEv evropském srovnání Podíl obnovitelných zdrojů energie na finální spotřebě energie Zdroj: Eurostat

28. Zdroj: http://csugeo.i-server.cz/csu/2011edicniplan.nsf/publ/1607-11-r_2011 ČR a energet. náročnost v evropském srovnání Ekonomika ČR je stále energeticky velmináročná

29. ČR: uhlí, nukleární energie

30. Rakousko: Hydro, plyn Zdroj: http://www.iea.org/stats/

31. Švédsko: nukleární, hydro

32. Obce nesou spoluzodpovědnost • Nejsou to jen národní vlády, které nesou zodpovědnost za boj proti globálnímu oteplování, spoluzodpovědné jsou i místní a regionální samosprávy. • Ve městech žije a pracuje 80 % obyvatel, kteří zde spotřebovávají 80 % energie. Města odpovídají přímo nebo nepřímoza více než polovinu emisískleníkových plynů . • Místní orgány jsou občanům nejblíže, mají předpoklady porozumět jejich potřebám i obavám.

33. Představa EU: OZE v r. 2020

34. Co se dá očekávat EU bude po členských státech vyžadovat plnění závazných cílů daných pro období do r. 2020 a výhledově i do r. 2050. Stát bude přenášet odpovědnost na obce, zvyšovat tlak a zavazovat je k energetickým úsporám a vyža-dovat konkrétní plány a opatření a jejich plnění. Energetické úspory Energetické úspory O B C E

35. Účast obcí nezbytná • Obce schopny řešit náročné problémy komplexněji a usnadňovat přitom slaďování veřejných a osobních zájmů, stejně jako začleňování cílů udržitelné energie do celkových směrů rozvoje ve městech, ať již jde o rozvoj alternativních zdrojů energie, efektivnější využívání energií, či změny v chování. • Závazek Evropské unie ke snížení emisí bude dosažitelný pouzetehdy, když se na něm budou podílet zúčastněné strany na místní úrovni, občané a jejichuskupení.

36. Pakt STAROSTŮ A PRIMÁTORŮ • Je ambiciózníiniciativa EK, elitní klub uvědomělých obcí. • Poskytuje městům metodikupro zpracování analýzy současného stavu spotřeby energií/CO2 a metodiku pro sestavení akčního plánu – jak ušetřit energie/CO2. • http://www.eumayors.eu/ - Podstatné informace i v češtině

37. Přínosy členství v Paktu pro obec • Úspora energie ušetří každoroční výdaje obcím a sníží emise. • Dnešní investice představují úsporu nákladů v budou-cnosti na řešení následků. • Obec bude připravená na budoucí tlak ze strany centrální vlády na snížení spotřeby energií. • Vytvoření příznivého životního prostředí a kvality života přinese obci v budoucnu konkurenční výhodu.

38. Co obnáší podpis úmluvy Paktu • Podpis smlouvy znamená, že do roku 2020 obecsníží emise CO2 na svém územích alespoň o 20 %. • Přizpůsobí administrativní strukturu města, včetně alokace dostatečných lidských zdrojů, abybylo možné provést potřebné akce; • Zpracujevýchozí bilanci emisív obci jako základ akčního plánu udržitelného energetickéhorozvoje; • Akční plán udržitelného energetického rozvoje předloží do jednoho roku od podpisu Paktu starostů a primátorů; • Mobilizovat občanskou společnost na svém území, aby se účastnila realizace akčníhoplánu a opatření nutných k provádění a dosahování cílů.

39. ENESCOMakronym : European network of Information Centers promoting Energy Sustainability and CO2 reduction among local Communities Cílem projektu ENESCOM je kromě jiného podporovat 70 nových obcí (4 v ČR) v zapojení se do Paktu starostů a poskytnout metodickou pomoc při sestavení Udržitelných energetických akčních plánů. Skupina ENESCOM je tvořená 14 partnery ze zemí EU. Řešitelem za ČR je ČVUT, FSv, katedra ekonomiky.

40. IEE - Inteligentní Energie pro Evropu – pro měkké projekty Je zaměřen na podporu využívání obnovitelných zdrojů energie a na snížení spotřeby energie vedoucí ke snižování emisí skleníkových plynů . Program IEE nefinancuje investice, demonstrační projekty, nebo projekty technického výzkumu a vývoje. Příklady podpořených projektů • Odborné vzdělávání • Vytváření a šíření technických znalostí, praktických dovedností a metod. • Výměna zkušeností • Rozvoj trhu a zpravodajství • Politický vklad • Zvyšování povědomí a poskytování informací • Vzdělávání a školení • Zřizování místních energetických agentur

41. Tzv. Norské fondy - Dohoda o Finančním mechanismu EHP a Finančním mechanismu Norska • Na konci července 2010 byla po dvou letech vyjednávání byla podepsána tato dohoda mezi Islandem, Lichtenštejnskem, Norskem a EÚ. • Budou podporovány projekty v oblasti : ochrany životního prostředí, změny klimatu, obnovitelné zdroje energie, zachycování a ukládání emisí uhlíku, zelený průmysl, inovace, výzkumu a vzdělávání, ochrana kulturního dědictví, občanské společnosti, podpory dialogu tripartity, spravedlnosti a sociálního rozvoje. ČR získá na všechny oblasti cca 3,3 miliardy korun. Původní norské fondy byly čerpány v letech 2004 až 2009 a bylo v nich vyčleněno pro ČR asi 100 mil. eur. Peníze z norských fondů může čerpat 15 zemí EU, kam patří i ČR.

42. Program Zelená úsporám • Program uspokojí všechny žádosti, které byly předloženy a které splnily požadovaná kriteria. • Do r. 2011 uspokojeno cca 50 tis. žádostí a zbývá jich vyřídit cca 20 tis. • Program byl prodloužen do r. 2013 a bude dotován z ná-rodních zdrojů (z prostředků na sběr a likvidaci autovraků). • Ministr ŽP T. Chalupa oznámil záměr využít prostředky, které po roce 2013 bude ČR získávat z aukcí emisních povolenek, na vytvoření nového programu na podporu energetických úspor (obdoba Zelená úsporám).

43. Jedna emisní povolenka se rovná jedné tuně CO2 • Přestože je cena povolenky momentálně nejistá, má MŽP zhruba dva scénáře, kolik by na nich stát mohl vydělat. • Podle prvního by cena jedné povolenky mohla začít na 27 eurech. V tomto případě ministerstvo počítá, že by na nich stát vydělal 430 milionů eur v roce 2013, o sedm let později až 1,5 miliardy eur. • Celkový výnos pro stát by pak byl 7,5 miliardy. Polovinu této částky by ale musela ČR investovat podle směrnice EU do ekologických programů. • Druhý scénář je mnohem skeptičtější: pokud by byla cena povolenky podobná jako nyní, pak by stát "vydělal" v příštím roce jen 140 milionů eur, v roce 2020 pak 700 milionů - a celkově za celé období jen něco málo přes 3 miliardy eur.

44. Podpora z EU: Strategické cíle Evropa 2020 se převádějí do náplní nových OP a jejich investičních priorit 2014 - 2020.

45. Děkuji za pozornost Kontakt: Email: frkova@fsv.cvut.cz.cz Telefon:+4202 2435 4532 České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební Czech Technical University of Prague, Faculty of Civil Engineering Thákurova 7, 166 29 Praha 6 Mikrozdroje vodní energie jako součást energetické soběstačnosti obce (2012)