Úvod do etiky

1. „Právnímu řádu musí předcházet řád mravní.“ Václav Havel, 16. listopadu 2009 2011 Marek Vácha Úvod do etiky

2. Science • = každý systematický obor studia nebo soubor znalostí, jehož cílem je pomocí experimentu, pozorování a dedukce poskytnout spolehlivé vysvětlení jevů, které se týkají hmotného nebo fyzického světa • (Lafferty, P., Rowe, J., „Science“, The HutchinsonDictionary of Science. Ed. Peter Lafferty and JulianRowe, Oxford: Helicon, 1993, pp.523-524) • = systematické pozorování přírodních dějů a podmínek s cílem objevovat o nich fakta a formulovat zákony a principy založené na těchto faktech • (Morris, C., „Science“, Dictionary of Science and Technology. Ed. ChristopherMorris, San Diego, CA: AcademicPress, 1992, p.1926)

3. Philosophy • Ontology = a theory of what is real • Epistemology = a theory of how we perceive and organize data • Ethics = a theory how to live a righteous life

4. Vztah mezi přírodními vědami a filosofií • přírodní vědy zkoumají co je • etika zkoumá co by mělo být • Hume: „is“ neznamená „ought“ • je logicky nemožné odvozovat normativní, imperativní závěry od výpovědí deskriptivních, indikativních. • z toho co je, nelze činit závěry o tom, co má být • z faktů nelze odvozovat hodnoty • z deklarativních vět nelze odvozovat věty preskriptivní • přírodní vědy nám tedy nepomohou při hledání správného jednání

5. There is no way of getting from „is“ to „ought“, from description to prescription, from fact to values, from science to ethics Pokud by dobré jednání bylo jen otázkou správného poznání, daly by se omyly odstraňovat a dobrý život také naučit Sokol, J., (2010) Etika a život. Vyšehrad, Praha. str.11

6. Vztah mezi přírodními vědami a filosofií • David Hume: jediným motivem činu je touha, uspokojení přání jednajícího • rozum bude vždy otrokem vášní • Kant: není to pravda, existuje objektivní morálka, jednání objektivně dobré a objektivně špatné

7. Vztah mezi přírodními vědami a filosofií • Kant: existují dva světy • říše nutnosti, kde vládnou přírodní zákony • říše svobody, kde se rozhodujeme a vedeme své životy

8. Postavení empirických věd • Reálné vědy jsou: • empirické • tematicky redukované • metodicky abstraktní • metodologický materialismus: empirické vědy zajímá to, co je měřitelné povahy (hmota, prostor, čas) • ontologický materialismus: nic jiného než hmota neexistuje

9. Postavení empirických věd • metodologický redukcionismus • zkoumání životních projevů živočichů na úrovni chemických reakcí • nepostihujeme celek reality, ale pouze její vybrané oblasti • = oprávněný a užitečný přístup přírodních věd; nahlížíme realitu z jedné stránky • epistemologický redukcionismus • redukce etiky na genetiku, biologii na fyziku, jednu vědu na druhou • ontologický redukcionismus • veškerou realitu lze převést na fyziku • myšlení člověka = akční potenciály v mozku a nic než to • volně podle (Machula, T., (2007) Filosofie přírody. Krystal OP, Praha, str. 20)

10. Postavení přírodních věd

11. Etika • Termín pochází od Aristotela (384 – 322 př. Kr.), který v lidské činnosti rozlišuje • činnost teoretickou (poznání) • tvořivou (zhotovování) • tvořivá činnost nemá cíl sama v sobě, ale v tom, co vytváří. Cílem práce je produkt, dům nebo umělecké dílo • praktickou (jednání) • v praktické činnosti je cílem samo jednání: např. pomoc nemocnému je hodnota sama o sobě

12. Úkol medicíny: prodloužení života pacienta

13. „umění žít“ etika podle Aristotela délka života biologická medicína Úkol medicíny: prodloužení života pacienta, „horizontálu“ jeho života Úkol morální filosofie: poskytnout smysluplnost života, „vertikálu“ života

14. Etika • Ethos = ethos = místo pastvy zvířat nebo označení pro stáj, rovněž způsob chování zvířat (etologie). Přeneseně: místo bydlení a všechny obyčeje v rámci společného bydlení. Způsob jednání, myšlení. • Mos = původně = vůle. zejména vůle určená bohy nebo panovníky; tradiční předpisy a zákony a obyčeje (mores). Především ale označuje vůli člověku uloženou předpisy a zákony či bohy. • Mrav – nrav = to, co se líbí, co je vhodné

15. Ethics and Morality • Ethics is primarily a matter of knowing • Morality is a matter of doing • morality is what people believe to be right and good • ethics is the critical reflections about morality and the rational analysis of it.

16. Mravní klima • ekologie • organismy, počasí, oxid uhličitý, globální oteplování, koloběh prvků • prostředí idejí, myšlenek, ve kterém žijeme „ethicalenvironment“ • co je přijatelné, odpustitelné, tolerovatelné etc. • viz nacionální socialismus v Německu 30. let • my Evropané máme tendenci takové věci zpochybňovat či zlehčovat • toto prostředí se mění • názory na manželství ve starověku, 19. stol. a dnes • názory na homosexualitu ve starém Řecku, v 18. stol a dnes • názory na eutanázii ve starém Řecku a dnes

17. Etika • antika a středověk: • jedná se o formaci životního postoje člověka, celého jeho charakteru • pozdější vývoj je silně redukcionistický • teorie norem lidského jednání • dohodnutá konvence o tom, jak by člověk měl jednat

18. Altamira 16 000 – 14 000 let Umění Člověk, jako jediný z 30 milionů současných druhů organismů na Zemi kdysi pocítil potřebu malovat po stěnách jeskyní. Proč? Lascaux ve Francii 15 000 – 10 000 let Cosquer, Francie 27 000 – 19 000 Objeveno 1994

19. Etika a morálka • Ethics is primarily a matter of knowing • Morality is a matter of doing • morálka se skládá z norem, příkazů k jednání, např: neopíjej se, nekuř atd. • tím se etika nezabývá, etika jen analyzuje, co je to svědomí, co je to příkaz, zda existuje jediná etika, atd.

20. Pokus o definici • „Veškeré rozumové poznání je buď materiální, a posuzuje se jím nějaký objekt; neboformální, a zabývá se pouze samotnou formou rozvažování a rozumu i obecnými pravidly myšlení vůbec bez zřetele na rozličnost objektů. Formální filosofie se nazývá logikou. Oproti tomu materiální filosofie, která se zabývá určitými předměty a zákony, jimž ty předměty jsou podřízeny, je zase dvojí. Ty zákony jsou buď zákony přírody, nebo svobody. Věda o zákonech přírody se nazývá fyzika, věda o zákonech svobody etika.“ (Kant, I., (1976) Základy metafyziky mravů. Praha, Nakladatelství Svoboda)

21. Etika • Objev vlastní svobody – člověk již není součástí „věčného koloběhu kmene“ (Jan Sokol), ale jeho individuální život se odehrává mezi narozením a smrtí - opojení svobodou, ale zároveň vědomí závratné propasti • we have moved from fate to choice • Svoboda se stává trvalým břemenem – na koho shodit odpovědnost? • V pozdní antice vzrůstá význam Osudu • tragédie Oidipa • Mytologické řešení – sudičky atp. • Rozvinutá instituce věštění – zejména ve vojenství • Nebo – nalezení objektivních pravidel, jak jednat „dobře“

22. Problém svobody • „A obyčejnému člověku vždycky připadalo podivné, že někdo před vyšlapanou cestou a známými cíly dává přednost strmé a úzké stezce vedoucí do neznáma. Proto se také vždycky mělo za to, že pokud takový člověk není šílený, jistě v něm sídlí démon nebo Bůh; neboť ten zázrak, že by to někdo mohl dělat jinak, než jak to lidstvo odedávna dělalo, se dal vysvětlit jen nadáním démonickou silou nebo božským duchem.“ • (Jung, C.G., (1994) Duše moderního člověka. Atlantis, Brno. str. 60)

23. Objev vlastní svobody • Objev vlastní svobody – člověk již není součástí „věčného koloběhu kmene“ (Jan Sokol), ale jeho individuální život se odehrává mezi narozením a smrtí - opojení svobodou, ale zároveň vědomí závratné propasti • dějiny 20. století jsou dějinami delegace svobody na někoho jiného • Hitler: „přebírám veškerou odpovědnost“ • sekty • extremistické politické strany

24. Svoboda • svoboda reklamy • svoboda supermarketu • volba politické strany • svoboda hry • society is like football: I support my team and hope it will win. But I recognize that the rules of the game take priority over which team I support, because without rules, there is no game, and without the game, there is no team

25. Freedom is not a given of the human situation. Like the other distinctiveachievements of the spirit - art, literature, music, poetry - it needstrainig, discipline, apprenticeship, the most demandingroutines and the most painstakingattention to detail. • That is why most theories of human behavior are simplyfalse. They claim that we are either free or not; • either we have choice or our behavior is casuallydetermined • Freedom is not an either/or. It is a process. • (Sacks, J., (2009) Genesis: The Book of Beginnings. Covenant and Coversation. MaggidBooks and The Orthodox Union. New Milford, USA, London, Jerusalem. p.70)

26. Jistá míra rozvahy a sebeovládání je tedy nutnou podmínkou, abychom mohli ostatním bez obav dopřát aspoň takovou volnost či svobodu, jakou bychom si přáli sami pro sebe. Problémy s nevypočitatelným jednáním těch druhých vysvětlují, proč měla západní tradice takovou hrůzu z "vášní" a proč tolik trvala na jejich ovládání právě tam, kde chtěla rozšířit a obhájit individuální svobody • Sokol, J., (2010) Etika a život. Pokus o praktickou filosofii. Vyšehrad, Praha. str. 138

27. Svět příčin a následků newtonovský svět jako akvárium naplněné věcmi v trojrozměrném akváriu jsou osy x, y, z, čtvrtým rozměrem je čas tyto věci má za úkol proměřit věda svět jako vnitřek obrovského orloje svět příčin a následků, svět padajících dominových kostek

28. Příklad z Campbellovy „Biology“:Svět příčin a následků: Necyklický elektronový tok

29. Necyklický elektronový tok

30. Svoboda ovšem svoboda tento svět nějak výrazně narušuje: je možno jednat i jinak! empiristé: není tomu tak, svoboda de facto neexistuje podobně genetický determinismus

31. Etika • fatalismus – jednáme dobře nebo zle na základě osudu (který je zapsán ve hvězdách – astrologie) • behaviorismus – vše je dáno výchovou, jednání člověka je output po inputu… • genetický determinismus – vše je dáno geny, jednání člověka je output po inputu… • … etika má smysl jen tehdy, pokud uznáme člověka jako svobodnou bytost

32. Behaviorismusl´éducationpeuttout • Filosof Claud-Adrien Helvétius (1715-1771) vydává v roce 1758 knihu De l´Esprit, ve které píše: • „Všichni lidé se rodí se stejnou mentální kapacitou; nejrůznější rozdíly, které vnímáme mezi lidmi tak ostře, nejsou ničím než výsledkem odlišného sociálního prostředí a příležitostí.“ (Reich 1995). • O 15 let později vydává Helvétius knihu De l´Homme, jejíž základní myšlenka je totožná - „l´éducation peut tout“ (vzdělání může vše).

33. Etika behaviorismus: • „. . .dejte mi tucet zdravých dětí a možnost je vychovávat a zaručuji vám, že každého z nich, kterého náhodně vyberu, budu schopen vychovat do jakékoli profese chcete – doktora, právníka, umělce, obchodníka – a nebo, ano, žebráka či zloděje; to vše bez ohledu na jejich talenty, schopnosti, dovednosti či rasovy´ původ jejich předků.“ (Watson 1925)

35. B.F. Skinner • there is an innate tendency to respond to rewards and punishments in certain ways • …but the pattern of rewards and punishments is the immediate and primary cause of behavioral outcomes

36. Environmentalism • = we are what we learn • environmentalism dominated psychology until 1960s

37. Útěky od svobody:Genetický determinismus • vše je již dopředu určeno geny a člověk nemůže jednat jinak

38. Společenství obětí

39. po ulicích chodí bezdomovci s geny pro bezdomovectví, jsou zde alkoholici s geny pro alkoholismus, násilníci s geny pro násilnictví, akademici s geny pro inteligenci a homosexuálové s geny pro homosexualitu a depresívní ženy s geny pro depresi... • (volně podle Rose, S., (2005) Lifelines. Life Beyond the Gene. Vintage, London, p. 277)

40. Jiný typ determinismu To už je vrch lidské pitomosti, že když nám přijde nanic ze samé dobroty – zpravidla že jsme o své újmě přebrali – že pak vinu na svých pohromách dáváme slunci, měsíci a hvězdám. Jako bychom byli padouchy z nezbytí, blázny z nebeského ponuknutí, lumpy, zloději, a zrádci pro nějakou siderickou konstelaci, ochlasty, lháři a cizoložníky ze samé poslušnosti vlivu planet. Zkrátka všechno, co jsme nejhoršího, jsme z božího přistrčení. Skvělá výmluva, jen co je pravda, pro pana kurevníka člověka, takhle připsat svou kozlí náturu na vrub nějaké hvězdy. (William Shakespeare: Král Lear, SNKHLU, Praha 1958, přeložil E.A. Saudek)

41. Jiný typ determinismu • „Všeobecně převládající koncepce závislosti dnes hlásá, že jde v podstatě o nemoc charakterizovanou neodolatelným nutkáním (které se šíří neurochemicky a možná je svou podstatou dědičné) konzumovat drogu či nějakou jinou látku, nebo opakovaně jednat sebedestruktivním či protispolečenským způsobem. Takový závislý člověk si prostě nemůže pomoci, a jelikož jeho chování je projevem nemoci, vykazuje stejnou morální povahu asi jako počasí.“ • Dalrymple, T., (2005) Život na dně. Světový názor, který vytváří spodinu společnosti. Academia, Praha, str. 24)

42. Jiný typ determinismu • Freud: „já není pánem ve svém domě“

43. Společenství obětí • Postmodern secular culturetends to underemphasizeresponsibility, therebygenerating a strangecontradiction. • On the one hand we have almostunlimitedfreedom to choose. • On the other, when things go wrong, it is rarelyour fault. Something or someoneelse is to blame: poverty, discrimitation, a difficultchildhood, the educationalsystem, psychological abuse, the media, the government, junkfood, or any other of the proliferatingvarieties of exculpation.

44. Společenství obětí • An employee, fired for consistentlyshowing up late to work, sues his employers on the grounds that he is a victim of „chroniclateness syndrome“. The Economistnoted about the UnitedStates, „If you lose your job you can sue for the mentaldistress of being fired… if you drive drunk and crash you can suesomebody for failing to warn you to stop drinking. There is alwayssomebodyelse to blame.“ • (Sacks, J., (2005) To Heal a Fractured World. The Ethics of Responsibility. Continuum, London, p. 182)

45. „Nature is strong and she is pitiless. She works in her own mysterious way, and we are her victims. We have not much to do with ourselves. Nature takes this job in hand, and we play our parts.“ • 1925, z řeči Clarence Darrow, který obhajoval dva mladíky, kteří byli obviněni z vraždy 14ti letého chlapce. Díky této řeči pro ně dosáhl doživotí místo trestu smrti.

46. The flight from responsibility into victimhood is the oldest of all human temptations „learned helplessness“

49. Postoj oběti má svůj půvab: zjednává soucit, zajišťuje obdiv (a to se týká celých národů a kontinentů stejně jako jednotlivců). Ať už je naše situace jakkoli bídná, neobviňujme prosím nic a nikoho – dějiny, vládu, nadřízené, rasu, rodiče, měsíční fázi, dětství ani cvičení v čistotě. V okamžiku, kdy někoho nebo něco zatížíme vinou, zpochybníme tím také svou schopnost měnit se. Odpovědnost za život spočívá v opuštění postoje oběti, sebelítosti a věčného oplakávání sebe a svého neštěstí. Vytýkat vinu druhým znamená, že jsem ještě nepřijal plnou odpovědnost za svůj život. (Edvaerd Edinger:Já a archetyp)

50. Etický relativismus„smíme to, co umíme?“ • Poté, co se ke konci středověku a na počátku novověku zhroutil v Evropě systém jediného náboženství, desatera a etických principů křesťanství, vzniká otázka, podle jakých etických principů vlastně žít – a především, čím si tyto principy zdůvodnit. Od Dostojevského „není-li Bůh, všechno je dovoleno“ až po striktní etiku biblického desatera se rozprostírá široká oblast nejistoty