Počítačová podpora konstruování I 10. přednáška

1. Počítačová podpora konstruování I10. přednáška František Borůvka

2. Cíl přednášky Postupy související s násobením a kopírováním prvků • Násobení prvků - patterny • Kopírování prvků • Zrcadlení prvků • Family table • Uživatelsky definované prvky • Skupiny

3. Násobení prvků, paterny • Dimension - znásobený prvek je ovládán pomocí řídících rozměrů (kót), které slouží pro určení přírůstkových změn znásobení. Dimensional znásobení může být jednosměrné nebo obousměrné. • Reference - ovládá znásobení referencí na jiné znásobení • Table - ovládá znásobení pomocí tabulky znásobení a specifikuje hodnoty kót pro každou instanci znásobení • Fill - ovládá znásobení vyplněním dané plochy pomocí vybrané mřížky

4. Násobení prvků pomocí tabulky • V dialogu Pattern, volaba Table, Edit • Pro každý člen znásobení je v tabulce řádka • Každá řádka začíná indexem a specifikuje hodnotu kót daného člena znásobení. • Pro ponechání standardních hodnot kót, lze použít znak hvězdička (*). • Znásobení začíná indexem 1 • Tabulku násobení prvků lze ovládat následujícími volbami • Add—umožňuje přidat tabulku do kolektoru znásobení. • Remove—odstraní vybranou tabulku z kolektoru. • Apply—aktivuje vybranou tabulku. • Edit—umožňuje editovat vybranou tabulku. Vybranou tabulku můžete uložit na disk do souboru .ptb. • Read—načte předchozí uloženou tabulku znásobení. • Write—umožní uložit vybranou tabulku znásobení. Tabulka je uložena do aktuálního pracovního adresáře do souboru <TableName>.ptb, kde <TableName>je jméno tabulky. • Tabulku lze vytvořit ze standardního znásobení

5. Násobení prvků pomocí vyplnění • Fill znásobení, vyplní celou plochu instancemi prvku, které jsou umístěny na mřížku: • pravoúhlou, kruhovou nebo trojúhelníkovou • lze specifikovat parametry mřížky, jako je rozteč mezi středy znásobených členů, radiální rozteč atd. • Pro nadefinování plochy, která má být vyplněna je třeba naskicovat nebo vybrat pomocnou křivku. • Křivka je vybrána do znásobení bez asociativního spojení. Pokud budeme později danou křivku modifikovat, znásobení se nezmění. • Kromě vyplnění celé plochy můžeme umístit znásobené instance na mřížku na dané křivce.

6. Příkazy pro násobení pomocí vyplnění • Předvolený typ mřížky je Square. V dialogu lze změnit typ mřížky • Parametry mřížky lze ovládat pomocí dialogu • Změna mezer (rozteče) mezi středy členů znásobení • Změna minimální vzdálenosti mezi středy členů znásobení a naskicovanou hranicí napište • Pro specifikování úhlu rotace mřížky kolem počátku • Změna radiální rozteče pro kruhovou nebo spirálovou mřížku • Pro vynechání člena znásobení na určité pozici lze provést kliknutím této pozici mřížky. Změna barvy bodu určuje, že člen znásobení bude vynechán. Opakovaným kliknutím na této pozici lze tento člen obnovit.

7. Kopírování prvků • Volba Copy z nabídky Edit>Feature Operations • umožňuje rychle kopírovat existující prvky téhož nebo jiného modelu a umístit je na nové místo na aktivní součást. • Najednou lze kopírovat libovolný počet prvků. Volba Copy vytváří lokální skupinu zkopírovaných prvků. • Kopírováním lze vytvořit závislé i nezávislé kopie kopírovaného prvku • Při kopírování lze měnit následující: • Reference (vazby na ostatní entity modelu) • Hodnoty kót • Umístění

8. Reference pro umístění prvků • Metodu umístění prvků lze specifikovat, zvolením jednoho z následujících příkazů: • New Refs—umožňuje kopírovat prvek, přičemž dává možnost ponechat rozměry nebo umisťovací reference k téže hraně nebo ploše nebo vybrat nové reference pro kopírované prvky. • Same Refs—umožňuje určit jen rozměry, které se mají u kopírovaného prvku měnit. Rozměrové a umisťovací reference budou tytéž, jako když je prvek kopírován. • Mirror—zkopíruje prvky ze zrcadlením podle pomocné roviny nebo rovinné stěny. • Move—zkopíruje prvky pomocí posunutí a/nebo otočení.

9. Specifikace prvků pro kopírování • Kopírovaný prvek lze určit, zvolením jednoho z následujících příkazů: • Select—pro výběr prvků z aktivního modelu ke kopírování. • All Feat— pro výběr všech prvků ke kopírování. • FromDifModel—pro vyhledání jiného modelu a výběr jeho prvků pro kopírování pomocí nových referencí. • FromDifVers—pro vyhledání rozdílné verze aktuálního modelu, ze kterého se má prvek kopírovat pomocí stejných nebo nových referencí • Specifikace způsob závislosti rozměrů • Independent—způsobí, že rozměry kopírovaného prvku budou nezávislé na rodičovských rozměrech. Prvek kopírovaný z jiného modelu nebo rozdílné verze bude automaticky nezávislý. • Dependent—způsobí, že rozměry kopírovaného prvku budou závislé na rodičovských rozměrech.

10. Kopírování prvků zrcadlením • Pro kopírování prvků pomocí příkazu Mirror platí následující pravidla: • Pokud jsou prvky kopírovány kolem pomocné roviny vytvořené jako Make Datum, stane se pomocná rovina prvkem v modelu, abyste dostali viditelné reference pro kopírování zrcadlením. • Zrcadlení pomocí All Feat způsobí vytvoření dalšího prvku spojení (merge), který je vnitřně závislý na kopírovaných prvcích. Prvek spojení je jak rodičem, tak i potomkem kopírované geometrie. • Příkaz Mirror/All Feat zezrcadlí potlačené prvky. • Prvek, který obsahuje vnější reference na jinou komponentu sestavy může být zrcadlen buď v sestavě, která obsahuje vnější referenci nebo takový prvek může být předefinován tak, aby se odstranila tato vnější reference..

11. Kopírování prvků posunutím • Pro kopírování prvků pomocí posunutí použijeme příkazy Translate a Rotate.Oba mohou být použity zároveň při definování jednoho posunu. • Translate—posune kopírované prvky pomocí nabídky GEN SEL DIR v daném směru zadáním vzdálenosti přemístí. • Rotate—otočí kopírované prvky pomocí nabídky GEN SEL DIR v daném směru zadání úhlu otočení a způsobu otáčení • Plane—vybere rovinu nebo vytvoří novou pomocnou rovinu, která je kolmá ke směru. • Crv/Edg/Axis—vyberte hranu, křivku nebo osu pro určení směru. Pokud zvolíte nepřímkovou hranu nebo křivku, systém Vás vyzve k výběru existující pomocný bod na hraně, křivce k určení tečny jako směru. • Csys—vyberte osu souřadného systému určující směr, pak zadejte hodnotu posunu dle typu souřadného systému

12. Tabulky podobnostiFamily Tables • Tabulky podobností (Family Table) jsou skupiny součástí (nebo sestav nebo prvků), které jsou tvarově podobné, ale liší se velikostí nebo používají některé jiné prvky. • Pomocí tabulek podobností je možno • Jednoduše a kompaktně vytvářet a ukládat knihovny objektů • Ušetřit čas a úsilí tím, že vám umožní standardizovat generování součástí • Generovat varianty součásti z jedné součásti bez nutnosti znovu vytvářet každou součást zvlášť • Vytvářet jemně se lišící varianty bez nutnosti použít relace pro změnu modelu • Umožňují vytvářet tabulky součástí, které mohou být uloženy v souboru a použity v katalozích součástí

13. Struktura tabulky podobnosti • Tabulky podobnosti jsou dvourozměrné tabulky sestávající ze sloupců a řádků. Skládají se z následujících tří komponent: • Generického objektu, na němž jsou založeny všechny členy tabulky. • Rozměrů a parametrů, čísel prvků, uživatelsky definovaných jmen prvků a názvů členů sestavy. • Jmen všech členů (instancí) tabulky podobnosti vytvořených touto tabulkou a hodnot každé položky

14. Uživatelsky definované prvky • Prvek nebo skupiny prvků které se opakují na jedno čí více modelech. Mohou vytvářet knihovny které mohu používat i ostatní uživatelé • UDF mohou být podřízené nebo samostatné • Podřízené (subordinate) UDF - podřízené UDF dostanou rozměry přímo z originálního modelu s vazbami. To znamená, že jakákoliv úprava originálního modelu se automaticky projeví na UDF. • Samostatné (stand alone) UDF - jsou vytvořeny tak, že všechny informace jsou z originálního modelu zkopírovány do UDF. Změny na referenční součásti se neprojeví na UDF prvku.

15. Doporučení a omezení pro UDF • Referenční kóty, geometrické tolerance a drsnost povrchu se neobjeví ve skupině instancí. • Schéma kótování prvků by mělo umožnit jejich zamýšlené použití. • Parametry, které nejsou použity v relacích, nejsou kopírovány s UDF na jinou součást. • UDF vytvořen v režimu Part může být použit pro assembly konstrukční prvky, pokud UDF neobsahuje konstrukční prvky, které jsou nepřípustné pro assembly prvky (např. zaoblení). • Pokud vytváříte UDF kopírováním prvků, nemůžete spojovat prvky, které byly vytvořeny kopírováním s ostatními prvky

16. Vytvoření a umístění UDF • Pro vytvoření UDF použijeme Tools>UDF Library. Zobrazí se nabídka UDF s následujícími příkazy. • Create—přidá nový UDF prvek do existující knihovny UDF. • Modify—upraví existující UDF prvek. • List—vypíše seznam všech prvků UDF. • Dbms—umožňuje na UDF provádět určité příkazy správy databáze. • Integrate—zjistí rozdíly mezi dvěmi UDF prvky. • Pro vložení UDF do modelu Insert>User-Defined Feature • Independent—zkopíruje všechny zvolené UDF prvky do součásti tak, že se vytvoří skupina nezávislá na jakýchkoliv změnách v UDF prvcích. • UDF Driven—skupina zůstane řízená pomocí UDF, libovolná změna ve skupině se promítne do vaší součásti. Pokud je skupina UDF Driven, změny ve skupině neaktualizují automaticky součást. Rozměry se musí aktualizovat volbou Update z nabídky GROUP. Systém oznámí, jak je možno skupinu modifikovat. Pokud nějaká existuje, musíte součást regenerovat, abyste dostali aktualizovanou geometrii.

17. Lokální skupiny • Použití lokálních skupin je rychlý způsob, jak zkopírovat nebo znásobit více prvků současně bez nutnosti zadání referencí. • Při vytváření lokální skupiny nezadáváte žádné reference pro umístění, pouze vybereme prvky, které chcete seskupit, v postupném pořadí, daném při jejich regeneraci • Jsou-li mezi určenými prvky zadány prvky, které nejdou přímo po sobě při regeneraci, Pro/ENGINEER zobrazí výzvu "Seskupit všechny prvky mezi?". • Ano - zařadí všechny prvky do skupiny • Ne - nevytvoří skupinu (nutný přesun prvků) • Prvky, které jsou již v jiných skupinách, nelze opět seskupovat