Vzdělanostní dráhy a vzdělanostní šance romských žáků a žákyň

1. Vzdělanostní dráhy a vzdělanostní šance romských žáků a žákyň MŠMT 8.4.2009 • Investice do rozvoje vzdělávání • Analýza je • SPOLUFINANCOVÁNA EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM • FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY

2. Sociologický výzkum zaměřený na analýzu podoby a příčin segregace dětí, žákyň, žáků a mladých lidí ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí Cíl studie: • Reprezentativní porovnání vzdělanostních šancí a trajektorií romských žáků a žákyň s jejich neromskými spolužáky na základních školách • Identifikace barier a zdrojů nerovností Doba realizace: Zadavatel: Zpracovatel: Srpen 2008 – leden 2009 MŠMT GAC spol. s r.o.

3. Význam analýzy nerovností v ZŠ • první reprezentativní porovnání vzdělanostních nerovností podle etnického původu žáků v České republice • chybějící podklad pro formulaci, přípravu a nastartování školních integračních programů na úrovni základních škol • překonání bariér a nerovností v základním vzdělání otevírá cestu ke střednímu a vyššímu školství

4. Metodologie I. • Zkoumaná populace: • žáci ZŠ v blízkosti sociálně vyloučených romských lokalit, plně reprezentativní výběr 99 škol z 396 identifikovaných (Analýza 2006) – úspěšnost při oslovování škol 55 procent • Kritéria výběru školy (podle předchozích analýz): • velikost obce • typ školy (ZŠ HVP, ZŠ specializovaná) • podíl romských žáků • Kvantitativní studie – vzdělávací trajektorie 8 462 žáků (21 % romských) a názory ředitelů škol • Kvalitativní sonda (postoje a aspirace žáků) – 11 škol

5. Metodologie II. • Údaje o školách jako celkupočet žáků, podíl romských dětí, RVP, předškolní příprava, integrační nástroje, spolupráce s NNO • Údaje o žácíchza žáky 3.,5. a 8. ročníků; prospěch, absence, propadnutí, odchody na jiné školy (plně anonymizované) • Názory a postoje ředitelůproblémy spojené se vzděláváním romských žáků, osvědčené a požadované integrační nástroje, nástroje či legislativní změny, které by školy uvítaly • Postoje a vzdělávací potřeby dětípolostandardizované rozhovory zaměřené na profesní a vzdělanostní aspirace, informace od třídních učitelek a učitelů o těchto dětech

6. Hlavní metodologické a metodické poznatky • Lze získat etnické údaje a identifikovat romské žáky na ZŠ. • Ředitelé ani učitelé většinou nevnímají identifikaci etnické příslušnosti žáka jako problém. • Školy jsou datově dobře vybavené – je třeba je vhodně motivovat a přesvědčit o významu výzkumu. • Ředitelé i učitelé mají zájem spolupracovat, pokud cítí, že projekt míří ke zlepšení účinnosti výuky a řešení problémů. • Na straně škol je značný zájem o výsledky projektů a realizaci konsekventních školských a vzdělávacích politik.

7. Struktura výkladu • Vzdělanostní šance na ZŠ • Kritické body vzdělávacích drah • Role předškolní přípravy • Absence • Chování • Profesní aspirace (romských) dětí • Profesní konzultace ve školách • Názory a postoje ředitelů • Závěry

8. Vzdělanostní šance na ZŠ I.

9. Vzdělanostní šance na ZŠ II. • Indikátor vzdělanostní úspěšnosti:šance dítěte na „přežití“ v původní třídě na škole hlavního vzdělávacího proudu • Šance romských žáků ukončit základní školu se svými vrstevníky, s kterými ji začali, je přibližně poloviční • Na specializované základní školy odchází v průměru dvě z desíti romských děvčat a 2,4 z deseti romských chlapců, u neromských dívek je to pouze jedna žákyně ze sta, v případě chlapců tři žáci ze sta • U romských žáků je pravděpodobnost odchodu 20x resp. 24x vyšší oproti jejich neromským spolužákům

10. Vzdělanostní šance na ZŠ III. • Běžné základní školy navštěvuje 72 procent romských dětí. • Třetina romských dětí se vzdělává ve školách mimo hlavní vzdělávací proud (v případě ostatních to bylo pouze osm procent). • Pravděpodobnost přechodu na speciální školu je u romských žáků 3,5x vyšší. • Pravděpodobnost, že dítě rovnou začne navštěvovat speciální ZŠ, je pro romské dítě šestkrát vyšší než u jeho neromského vrstevníka.

11. Kritické body vzdělávacích drah • Kritickými body vzdělanostních trajektorií jsou především vstup do ZŠ a nástup na 2. stupeň. • Pokud žák/žákyně přečká 6. třídu, na škole se pravděpodobně udrží. • U chlapců, kteří obecně hůře zvládají změny ve výuce, je problematický i 3. ročník. • Kriteriálními předměty jsou český jazyk a matematika: • Na prvním stupni je pro romské děti český jazyk větším problémem než matematika. • Na druhém stupni se průměry z obou předmětů k sobě přibližují, nicméně na hladině nezvládnutí látky.

12. Prospěch z českého jazyka

13. Prospěch z matematiky

14. Role předškolní přípravy I. Nějakou formu předškolní přípravy absolvuje zhruba polovina romských dětí a devět z deseti dětí neromských: Pozn. Některé děti absolvují obojí

15. Role předškolní přípravy II.

16. Role předškolní přípravy III.

17. Role předškolní přípravy IV. • Mateřské školy • Romské děti, které docházely do MŠ jsou jednoznačně úspěšnější, nicméně MŠ navštěvují děti z více integrovaných romských rodin. • Přípravné ročníky • Přípravné ročníky přinášejí výsledky pouze na počátku školní docházky. • Asistent pedagoga • Bez asistenta přečká v původní třídě na školách HVP do třetí třídy 6,5 romských žáků z desíti, s asistentem 7,5.

18. Absence I.

19. Absence II. • Absence romských dětí jsou oproti jejich ostatním vrstevníkům téměř trojnásobné. • Problémy začínají již na prvním stupni. • Kumulují se na stupni druhém, kde se také prohlubují rozdíly mezi pohlavími – dívky chybí více. • Míra absencí významně souvisí s prospěchem ve všech ročnících školní docházky.

20. Chování I.

21. Chování II. • Problémy romských žáků s chováním přibývají s každým rokem školní docházky. • U dětí z neromského prostředního křivka znatelněji roste až na druhém stupni, u romských dětí již od započetí vzdělávací dráhy. • V osmé třídě mělo sníženou známku z chování: • 31 procent romských chlapců (4.4x více), • 22 procent romských děvčat (10x více) a • u ostatních dětí podíl činil 7 procent u chlapců a 2 procenta u dívek.

22. Profesní aspirace (romských) dětí I. • Existují výkonnostní rozdíly mezi jednotlivými romskými žáky – pětinu romských dětí, které se účastnily výzkumu, hodnotili učitelé jako nadprůměrnou. • Nadprůměrně hodnocení romští žáci (zjištěné vlivy) – bez/problémovost rodinného prostředí; zájem rodičů o vzdělávání dítěte; nižší míra absencí dítěte; dítěti někdo pomáhá s přípravou do školy. • Nadprůměrně úspěšné romské děti častěji pocházejí z rodin, kde se hovoří pouze českým jazykem. • Přibližně pětina romských žáků má předpoklady k vzdělanostní mobilitě směrem ke střednímu vzdělání.

23. Profesní aspirace (romských) dětí II. • Profesní aspirace dotazovaných dětí (romských i neromských) jsou extrémně nízké: • 72 procent chce profese, na které stačí výuční list • 20 procent profese vyžadující střední školu s maturitou • 8 procent profese vyžadující vyšší vzdělání. • Nejčastěji uváděnou profesí je kuchař či kuchařka – téměř 18 % dotazovaných romských žáků a žákyň. • Romským žákům chybí směřování do středního a vyššího pásma sociální a profesní struktury. • V sociálně vyloučených lokalitách chybí dětem profesní zkušenosti (nezaměstnanost). • Bez školní podpory při výběru profese bylo, podle svých slov, 41% romských žáků.

24. Profesní konzultace ve školách

25. Názory a postoje ředitelů • Ředitelé mají vstřícný postoj ve vztahu ke specifickým aktivitám zaměřeným na romské žáky. • Příčinou problémů ve vzdělávání romských dětí je podle ředitelů zázemí romských rodin. • Problémy nevidí na straně školy – 80 procent ředitelů je přesvědčeno, že většina vyučujících dokáže s romskými dětmi pracovat. • Za nejefektivnější řešení problémů ve vzdělávání považují kombinaci sankčních tlaků na rodiče a nástrojů zaměřených na motivaci samotných žáků. • Ředitelé takřka vůbec nezmiňují nástroje související s posilováním profesní motivace ke vzdělání.

26. Závěry • Ve školách v blízkosti sociálně vyloučených lokalit existují významné nerovnosti ve vzdělanostních šancích romských a neromských dětí na úrovni základních škol. • Romské děti jsou vzdělanostně výrazně méně úspěšné – šance, že dokončí školu se svými vrstevníky, s nimiž ji začali, je oproti ostatním dětem poloviční. • Běžné ZŠ navštěvuje 72 procent romských dětí z okolí sociálně vyloučených lokalit. • Jen polovina romských dětí absolvuje nějakou formu předškolní přípravy (vs. 90 procent neromských dětí). • Romské děti mají monotónnější a nižší profesní aspirace než jejich vrstevníci.