Péče o pacienta

1. Péče o pacienta

2. Práva pacienta • Právo na odbornou, kvalifikovanou péči prováděnou s porozuměním a ohleduplností • Právo na soukromí (!stud pacienta!)‏ • Právo znát svůj zdravotní stav • Právo na zajištění soukromých informací (nic nevidím, neslyším, neříkám)‏ • Právo na citlivou péči

3. Myšlenky Dr. Istvána Hárdiho • V tom, jak podáte sklenici vody nebo ustelete nemocnému postel se odráží celá vaše povaha a vztah k pacientovi!!!!!!!!/11/ • Člověk není nikdy číslem, diagnózou nebo zraněným…/18/ • Spoluprožívat bolesti a napětí, vycítit nejen naděje, ale i beznaděje a jemné duševní záchvěvy nemocných a podílet se na nich- v tom spočívá pravé léčitelské umění./21/ • Každý nemocný je psychicky mnohem citlivější než člověk zdravý a citlivěji reaguje na každé slovo, na každou příhodu a je také mnohem více vystaven psychickému ublížení./2/

4. PĚT N • NELŽI • NEZLEHČUJ • NESLIBUJ • NEPONIŽUJ • NEKRITIZUJ

5. Druhy otázek • Otevřené • Uzavřené • Usměrňující • Ověřující • Mnohočetné

6. Nedirektivní přístup • Pomáhá vyrovnat se s náročnou živ. Situací, kdy převládají negativní emoce a člověk není schopen využívat svůj mozek při řešení problémů • Cílem je reálné vidění problému, nalezení řešení, pojmenování pocitů, možnost vymluvit se, poznat se

7. Postoje k nemoci • Normální postoj • Bagatelizace • Simulace • Disimulace • Agravace • Nosofilní postoj • Účelový postoj • Nosofobní postoj • Hypochondrický • Repudiační

8. Haptika • Předávání a přijímání informací prostřednictvím přímého dotyku druhého člověka • Přátelské a nepřátelské • Facka, pohlazení, škrábání, stisk, podání ruky...

9. Mimika • Základní zdroj informací o člověku v mezilidské komunikaci • Odhaluje naše prožívání, náš aktuální emoční stav • Často je neuvědomělá, proto důležitá • Nejvýmluvnější částí obličeje jsou oči • Úškleb, úsměv, vykulené oči...

10. Gestika • Řeč rukou • Gesta, posunky jsou kulturně vázané pohyby • Ilustrační, sémantická, akustická, adaptéry

11. Proxemika • Komunikace prostřednictvím vzdáleností • Zóny mezilidské vzdálenosti-můžeme si je představit jako bubliny kolem člověka • Intimní, osobní, sociální a veřejná zóna

12. Pantomimika • Určuje celkový obraz fyzického postoje, držení těla i jeho pohybu • Posturologie, kinezika • Postavení rukou, nohou, hlavy...

13. Paralingvistika • Aspekty řeči, které se nevážou přímo na slova • V písemném záznamu je nelze rozeznat • Barva hlasu, hlasitost, přízvuk... • Nefunkční slova jako hmm, noo...

14. Pozorování pacient, měření fyziologických funkcí • Pozorováním můžeme rozeznat jak fyzické tak psychické problémy nemocného • Tělo: zranění, modřiny, otoky, vši, paréza, cyanóza, bledost, zčervenání, puchýře, ekzémy,třes, svalové záškuby.... • Psychika: sklíčenost, smutek, nezájem, vztek, poruchy vědomí, dezorientaci....

15. Měření tělesné teploty • Provádíme buď axilárním nebo rektálním teploměrem • Teploměr po pacientovi vždy odexinfikujeme • Při měření teploty v rectu musíme zjistit teplotu ještě před vytáhnutím • Do 37,9 °C se jedná ještě o zvýšenou teplotu • Léky: Paralen, Ibalgin, Panadol...

16. Měření tepu • Tep měříme na zápěstí nejlépe dvěmi prsty • Měříme čtvrt minuty pak násobíme 4 • Normální tepová frekvence se pohybuje mezi 70 tepy za minutu • Při nebo po zátěží je tep fyziologicky vyšší • Nejdůležitější je při zjišťování šoku, od 90t/min a víc hrozí riziko upadnutí do tohoto stavu • Autotransfúzní poloha, 5T

17. Měření dechu • Dechová frekvence u dospělého člověka se pohybuje od 12 až do 20 dechů za minutu • Pokud měříte (počítáte) dech pacienta nikdy ho na to neupozorňujte • Spomalené a zrychléné dýchání může být známkou nějakého onemocnění nebo akutního stavu • Při dušnosti podáváme kyslík, při rychlém dýchání se snažíme pac. uklidnit

18. Měření krevního tlaku • K měření krevního tlaku se používá tlakoměr s rozdílnou šířkou manžet a fonendoskop • Důležité je správné umístění a ,,budík“ v úrovní srdce • Normální krevní tlak je 120/80 • O hypertenzi mluvíme u tlaku 140/90 a vyšším • O hypotenzi u tlaku 100/60 a nižším

19. Zásady ošetřování nemocných při infekčním onemocnění • Viditelně označit místo kde se nemocný nachází (stan, pokoj...)‏ • Používat ochranné pomůcky (rouška, empír, rukavice)‏ • Nevynášet nic z pokoje (stanu nemocného), pacient bude mít vlastní pytel na prádlo, na odpad, vlastní teploměr, hrnek... • Zajistit jeden záchod pouze pro tohoto nemocného (označit)‏ • Po vyléčení nemocného místo kde se nacházel musí zůstat alespoň 24 hodin prázdné, před tím se provede dezinfekce (v rámci možností)‏ • Průjem, chřipka...