Kognitivní aspekty dotazování Jak odpovídáme na otázky

1. PSY258, Stanislav Ježek, Aleš Neusar Kognitivní aspekty dotazováníJak odpovídáme na otázky

2. Dva duchovní se přou, zda je přípustné zároveň kouřit a modlit se. Neshodnou se a rozejdou se s tím, že se optají svých biskupů. Když se znovu sejdou, zjistí, že jeden se dozvěděl, že to je OK, druhý zase, že je to nepřípustné. • „A jak ses ho zeptal?“ • „No, jestli se můžu při kouření modlit.“ • „Aha, já, jestli můžu při modlení kouřit.“

3. Kognitivně-psychologický aspekt kladení otázek Fakta, chování nás, chování druhých, postoje, frekvence, délka trvání, znalosti, duševní stavy a procesy… ŽÁDOST O INFORMACI (POROZUMĚNÍ, VYHOVĚNÍ) REPREZENTACE ZVĚDOMĚNÍ VERBALIZACE VÝPOVĚĎ PROPOZIČ NÍ IMAGINATIVNÍ ŽÁDNÁ/VÁGNÍ KONEKCIONISTICKÁ… VYBAVENÍ Z PAMĚTI AKTIVACE ODVOZENÍ ZKONSTRUOVÁNÍ… SOUHLAS VÝPOVĚĎ ZAMLČENÍ LHANÍ… (SOCIÁLNÍ) KOGNICE, PAMĚŤ, JAZYK, KOMUNIKACE

4. OdbočkaNení dotazování jako dotazování Je několik „modů“ kladení otázek • Běžné konverzační dotazování • Výzkumné dotazování • Investigativní dotazování • Psychologické dotazování - testy Ptáme se dobrovolníků na něco, co vědí (popř. dokáží zjistit). Předpokládáme, že co vědí, nám i řeknou. Nečeká se záměrné lhaní.

5. Jak lidé odpovídají na otázky? Porozumění Vybavení Zpracování Volba odpovědi

6. Jak lidé odpovídají na otázky REPREZENTACE + KONTEXT (cues) Porozumění Vybavení Zpracování Volba odpovědi Volba O podle jiných nápovědí - Od tazatele (status, vzhled, chování) - Formulace otázky, předchozí otázky - Vlastní cíle, přesvědčení a hodnoty Zkreslená odpověď - Konformita - Žádoucnost - Tendence (ne)souhlasit - … Tourangeau, Rips, Rasinski (2000)

7. Další dvoucesté teorie • Satisficing model (Alwin,Krosnick) • Satisficing vs. Optimizing • Two-track theory (Martin, Strack)

8. Jak přicházíme k porozumění? • O. je žádost o odpověď , informaci – uncertaintyspace(prostor neurčitosti). • Okamžité porozumění X interpretace, (re)konstrukce • Potřeba shody napříč respondenty > uvědomění rozdílů • 2 procesy porozumění: • Reprezentationofthe sentence – „objektivní“ význam • Struktura otázky (syntax), identifikace ohniska • Propojení (zá)jmen s reprezentacemi/významy (…sémantika) • Reprezentationaboutthe sentence - úsudky • Předpoklady stavu věcí implikované otázkou (tazatelem, kontextem) • Implikace přesnosti a rozsahu uncertaintyspace

9. Problémy s porozuměním I • Porozumění slovům a větám • Víceznačnost slov • Individuální míra porozumění (věk, vzdělání, zkušenosti) • Otázka jako žádost o odpověď • Sugestibilita, implicitní předpoklady • Kdo se ptá a proč? Jak moc mu chci vyhovět? Jen naše země, na rozdíl od cizích států, podporuje naše zásady a náboženství. a) zcela souhlasím b) souhlasím c) nevím d) nesouhlasím

10. Problémy s porozuměním II • Pragmatika – účel otázky v kontextu jejího položení • Griceho princip kooperativnosti - neříkáme zbytečnosti a nepodstatné věci, lži a říkáme to jasně • Resp. nevědomky předpokládají, že jevy na, které se jich ptáme existují, že by o nich asi měli být schopni vypovídat a že tyto jevy jsou tak složité/neobvyklé, jak složitým/neobvyklým jazykem jsou popsány. • Nejasnosti v otázce řeší resp. v souladu s těmito předpoklady. • Význam je utvářen v kontextu • otázky a odpovědí • otázek navzájem • okolností celého dotazování … v daném čase a společenské situaci

12. Autonehody Výzkumníci pustili pěti skupinám lidí řadu krátkých filmů, v jejichž průběhu se stala automobilová nehoda dvou aut. Po každém filmu měli lidé vypovědět nejprve vlastními slovy, co se ve filmu stalo, a pak odpovědět na několik otázek, mezi nimiž byl i dotaz na odhadovanou rychlost aut v okamžiku nehody. Všichni respondenti dostali stejné otázky, kromě otázky na rychlost. Ta se mezi skupinami odlišovala v jednom slově. A: Jakou rychlostí přibližně jela auta, když se srazila (hit)? B: Jakou rychlostí přibližně jela auta, když do sebe práskla (smashed)? C: Jakou rychlostí přibližně jela auta, když se střetla (collided)? D: Jakou rychlostí přibližně jela auta, když do sebe narazila (bumped)? E: Jakou rychlostí přibližně jela auta, když došlo ke kontaktu (contacted)? Lišila se uváděná průměrná rychlost mezi skupinami respondentů? Pokud ano, pokuste se seřadit jednotlivá slova dle vzrůstající rychlosti, kterou respondenti udávali. Průměrná rychlost aut uváděná v mílích za hodinu: Smashed 40.5 - Collided 39.3 - Bumped 38.1 - Hit 34.0 - Contacted 31.8

13. Zákon o měnovém dohledu Badatelé se ptali v průzkumu veřejného mínění VŠ studentů na jejich názor na návrh zákona o měnovém dohledu. Nabízeli možnosti podporuji jej a nesouhlasím s ním. Žádný takový návrh v té době neexistoval, takže vlastně zkoušeli, kolik lidí vyjádří souhlas/nesouhlas a kolik řekne, že neví. Kolik procent lidí vyjádřilo svůj názor na neexistující návrh zákona? a) skoro nikdo b) cca 10% c) cca 30% d) cca 50% c) cca 30% - v různých replikacích od 27% do 36%. Vzdělanější jsou o pár procentních bodů méně náchylní.

14. Zákon o měnovém dohledu 2 Představte si, že u náhodné části respondentů v předcházejícím zmíněném výzkumu, předcházel otázce na fiktivní návrh zákona blok otázek na inflační témata (země tehdy procházela obdobím inflace). 1: Svůj názor na návrh fiktivního zákona vyjádřilo a) skoro nikdo b) cca 10% c) cca 30% d) cca 50% 2: Bez bloku inflačních otázek byl poměr souhlasů a nesouhlasů cca 1:2. Myslíte, že s blokem inflačních otázek byl tento poměr zachován? 1: d) cca 50% 2: změnil se na cca 3:2

15. Pohnutky masového vraha Výzkumníci nechali studenty přečíst článek o masovém vrahovi. Poté je požádali, aby uvedli 5 pohnutek, proč mohl podle nich vrah čin spáchat. Části respondentů dali článek vytištěný na hlavičkovém papíře „Institutu sociálního výzkumu“ a části s hlavičkou „Institut výzkumu osobnosti“. Myslíte si, že měl název institutu vliv na výpovědi? Proč? Mělo vliv, zdali byl název uveden v hlavičce či až později? Proč? Studenti relativně častěji uváděli osobnostní pohnutky, pokud šlo o Institut výzkumu osobnosti a situační proměnné, pokud šlo o Institut sociálního výzkumu (v absolutních hodnotách bylo celkově více situačních pohnutek). Stejný efekt byl i v případě, kdy byla informace o institutu poskytnuta na další straně v archu pro odpovědi.

16. Řešení problémů s porozuměním • Využívání ověřených otázek. • Jednoduchý jazyk, jednoduché věty. • Znalost a respektování specifických zkušeností respondentů. • Užívání filtračních otázek. • Opakované pre-testování. • Respektování stížností respondentů. • Aktivní hledání problémů.

17. Vybavování materiálu pro odpověď ¿Co si potřebujeme vybavit pro odpověď na otázky o • veřejných faktech (data, deklarativní znalosti) • osobních faktech • výskyt a četnost chování, událostí • prožitky, emoce • postojích a hodnotách • hodnocení

18. Vybavování materiálu pro odpověď • Víme-li (nebo myslíme, že víme), jde jen o to si to vybavit • Nevíme-li, snažíme se vybavit materiál, který potřebujeme pro dopočítání či vysouzení požadované informace. Jenže… • je to fuška • vybavování není tak úplně pod volní kontrolou • lidská paměť není příliš exaktní • vybavené často zpětně ovlivňuje vysouzený význam otázky Je třeba dobře vědět , jak funguje paměť a jak podpořit to správné vybavování a potlačit nežádoucí.

19. Autobiografická paměť • Modely autobiografické paměti • Tulving – epizodická + sémantická paměť • Kolodner – hierarchická struktura, i v epizodické jsou obecnosti • Conway – lifetimeperiods, obecné události + event-specificknowledge Obecně • Konkrétnosti + skripty • Chybějící konkrétnosti doplněné úsudkem • Průběžné rekonstruování obsahu paměti • Vybavené je znovu ukládáno

20. Faktory ovlivňující vybavování • Čas – zapomínání, generalizace • Motivace – věnování času a úsilí (klesající marginální utilita myšlení a vybavování ;-) • Požadované množstvíinfo, referenční období • Asociační nápovědi (cues, kontext … sugesce) • Časová či významová blízkost s mezníky • Emoční doprovod • Výsledek vybavení je znovu zapamatován • posílení vybavených prvků, vznik konfabulací

21. Sedm hříchů paměti • Paměť je děravá, zkreslená a vybavování je dřina • Daniel Schacter - 7 hříchů paměti (vyšlo i v AmPsych) • Zapomínání, roztržitost a paměťový blok • Záměna zdroje, sugestibilita a zkreslování • Přetrvávání • Vybavování je především o asociacích a čase • Respondenti ukončují vybavování při první známce toho, že už si vybavili dostatečně materiálu. • Vybavování je především „rekonstrukce“ založená na aktuálních zkušenostech a zaměření pozornosti. • Nerozlišujeme • Časové umístění vzpomínek je obvykle nepřesné • Zrekonstruované vzpomínky se zase ukládají … i s konfabulacemi

22. Specifika vybavování různých otázek • Vybavování • Dat, uplynulé doby, trvání události (kap 4) • typy vybavovaných inf., strategie, mezníky, teleskopování, • Četnosti (kap 5) • Počítání vs. odhady • Postoje (3 modely) a hodnoty (Fischhoff) • Neuvědomované vybavování

23. DROGY!!!!!!!! Výzkumníci se prostřednictvím anonymního dotazníku zeptali 16 654 studentů, jak často pili alkohol, kouřili marihuanu či užívali další legální či nelegální drogy během třech časových období: za celý svůj dosavadní život; v předchozích 30 dnech a během posledních dvanácti měsíců. Otázka zněla následovně: „Kolikrát jsi užil(a) {marihuanu; alkohol; LSD…} za [časové období]?“ Poté měli vybrat frekvenci užívání 0x 1-2x 3-5x 6-9x 10-19x 20-39x 40x a více. Výzkumníci zjistili, že pokud vynásobí užívání během jednoho měsíce dvanácti, tak kupodivu nedostanou podobné číslo, jaké respondenti udávali při užívání za posledních dvanáct měsíců. Výzkum se několikrát opakoval s podobnými výsledky. Bylo měsíční užívání oproti ročnímu spíše podhodnoceno či nadhodnoceno? Jak velký asi rozdíl byl? Výpovědi o užívání drog za posledních třicet dní jsou přibližně 3x vyšší, než by odpovídalo udávanému užití za 12 měsíců. Dá se tedy říci, že respondenti by tak užili roční dávku drog již za 4 měsíce.

24. Zpět k autohaváriím Již zmiňovaní výzkumníci zkoumající percepci autohavárií pustili 150 lidem minutový film s hromadnou havárií. Po shlédnutí filmu je požádali, aby popsali, co viděli, a poté odpověděli na deset otázek. Mezi těmito otázkami měla polovina respondentů otázku „Jakou rychlostí přibližně jela auta, když se srazila (hit)?“ a druhá polovina měla otázku „Jakou rychlostí přibližně jela auta, když do sebe práskla (smashed)?“ Po týdnu byli všichni respondenti znovu pozváni a měli odpovědět na otázku, zda viděli nějaké rozbité sklo. Ve skutečnosti žádné sklo rozbito nebylo. Myslíte si, že byl nějaký rozdíl mezi oběma skupinami respondentů v odpovědích, zda viděli rozbité sklo či nikoliv? Pokud ano, jak velký? Při použití slova „smashed“ uvedli respondenti 16x rozbité sklo a při slově „hit“ pouze 7x .

25. Řešení problémů s vybavováním • Adekvátní alokace času • Málo času na moc otázek – chtějí se po mně povrchní soudy • Moc času na málo otázek – asi tomu špatně rozumím, asi se chce něco složitějšího • Aktivní a opatrné využívání klíčů pro vybavování • Např. příklady v otázce, „zaváděcí“ věty • Jasné ohraničení období, na které se ptáme • Pozornost k nechtěným klíčům (zejm. kdo se ptá a proč, implikace otázky)

26. Fáze zpracovánívytváření odpovědi na četnostníot. • Kolikrát jste v uplynulém týdnu jedli maso? • Strategie odpovídání • Počítání • vybavit a spočítat • vybavit po podoblastech a spočítat • vybavení části a extrapolace • Přímé vybavení počtu událostí, je-li uložen • Vybavení frekvence výskytu – obecné, kotva + úprava • Obecné odhady – prostý odhad, kontextuálně dovozený odhad

27. Faktory volby strategie • Motivace odpovědět pořádně • Pracnost vybavování z paměti (max 5 epizod) • Dostupnost epizodické paměti (zub generalizace) • Dostupnost/použitelnost alternativních, méně pracných postupů • Podmínky, kontext, formulace

28. Fáze zpracovánívytváření odpovědi na postojové ot. I. Šanonový model (file-drawer model) • Máme postoje na kdeco • Postoj je otázkou aktivován • Exprese postoje urychluje další reportování a korelaci s chováním II. Konstruování postoje • Pokud není postoj uvědomován, vytváří se na požádání… • … z obecnějšího postoje (top-down) X ze specifických postojů (bottom-up) • … z prvního dojmu, kontextu, vybavené epizody… III. Belief-sampling model Řeší problém „nestability“ postojů, vysvětluje kontextové efekty. • Výběr materiálu (beliefs) – pocity, přesvědčení, znalosti, hodnocení • Nenáhodný, kontextuální výběr, obvykle 1-2 přesvědčení • Výpočet hodnocení – implicitní, kotva + úpravy

29. Kontextové efekty u postojových otázek Porozumění • Předchozí otázky specifikují rozsah definice předmětu postoje • Kombinace specifická a pak obecná vyjímá specifickou z rozsahu definice Vybavení • U složitějších issues můžeme předchozími otázkami předvybavit • U opakovaných otázek hledání nového aspektu (přece se mě neptají zase na to samé, Grice) Posouzení • Konzistence v odpovědích = kotva + úprava • Percepční kontrasty - hodnocení je vždy relativní Odpovídání • Konzistence v odpovědích, logická integrita, návaznost • Velikost těchto efektů ovlivňuje zejména síla postoje – slabé postoje vychází snadno nekonzistentní

30. Fluence Kolik kusů od každého zvířete vzal Mojžíš na svou archu? Kolik kusů od každého zvířete vzal Mojžíš na svou archu? 88% procent odpovědělo 2 u lehkého fontu a 53% u obtížně čitelného fontu

31. Řešení problémů se zpracováním • Zjednodušit to respondentovi • Při pretestování otázek se zajímáme i o proces • „Jak jste dospěl k této odpovědi?“ • hlasité přemýšlení

32. Volba odpovědi • Opověďové formáty • Otevřené • Uzavřené • Škály, nestrukturované výčty • U otevřených je široké uncertaintyspace, hodně práce • Tendence hledat nápovědi , i kde nechceme • Nevyčerpávající memorysearch • Zaokrouhlování – prototypické odpovědi, zmírnění případného emočního doprovodu • Škály • Mapování odpovědi na poskytnutou škálu

33. Co je nejdůležitejší Ve studii o rodičovských hodnotách se výzkumníci ptali respondentů „Co nejdůležitějšího se děti musí naučit, aby byly dobře připraveny na život?“. Polovina respondentů dostala otázku, kde si mohli vybrat ze seznamu různých možností, mezi nimiž byla i možnost „samostatně myslet“. Druhá polovina dostala seznam možností nedostala a měla odpovídat, co je napadlo. Objevila se v některé verzi odpověď „samostatně myslet“ častěji? Pokud ano, ve které byla odpověď častější, a jaký byl rozdíl mezi oběma verzemi? Odpověď „samostatně myslet“ se ve verzi A objevila v 61,5% a ve verzi B v 4,6%, tj. téměř o 57% méně!

34. Spokojenost Výzkumníci se zajímali o to, jak lidé vnímají úspěch ve svém životě. V dotazníku se jich proto zeptali: „Jak úspěšní si myslíte, že jste byli v životě?“ Polovina z nich odpovídala pomocí škály A a polovina prostřednictvím škály B. A: ani trochu úspěšní 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 velmi úspěšní B: ani trochu úspěšní -5 -4 -3 -2 -1 0 1 2 3 4 5 velmi úspěšní Byl rozdíl mezi respondenty, kteří odpovídali pomocí škály A a B? Pokud ano, která skupina respondentů vypovídala o větším úspěchu, a jaký byl rozdíl v procentu úspěšných mezi oběma skupinami? Rozdíl byl 21% bodů. Respondenti udávali vyšší spokojenost v případě použití škály -5 do 5 (38 %) než při použití škály 0 až 10 (13 %).

35. Problémy s volbou odpovědi • Problém nastává, jde-li o citlivou otázku • Citlivost je dána percipovanou sociální (ne)žádoucností dotazovaného chování či prožívání • žádoucí nadhodnocováno • nežádoucí podhodnocováno • Neochota sdělit odpověď, uvědomit si odpověď • Řešení: odmítnutí odpovědi, lhaní, překonání se

36. „Zabil jste svoji ženu?“Barton (1958, in Bradburn, Sudman, Wansink, 2004) a. Ležérní přístup “Nezabil jste náhodou svou ženu?” b. Očíslované kartičky „Neřekl byste mi číslo kartičky, na které je napsáno, co se stalo Vaší ženě?“ (1) Přirozená smrt (2) Zabil jsem (3) Něco jiného, co? c. „Dělá to každý“ přístup “Jak víte, řada lidí v dnešní době zabíjí své ženy. Co vy, zabil jste svou ženu?“ d. „Druzí to dělají“ přístup (1) “Znáte někoho, kdo zabil svou ženu?” (2) “A co vy?”

37. e. Zapečetěná urna Vysvětlíte, jak respektujete práva respondentů na anonymitu. Požádáte aby na podaném listu odpověděli na otázku, list vložili do obálky, zalepili ji a vložili do ostentativně zapečetěné urny. f. Kinseyho přístup Na konci rozhovoru se respondentovi pevně podíváte do očí a řeknete jasně a srozumitelně s výrazem, že každý dělá všechno „Zabil jste někdy svou ženu?“

38. Co s citlivými otázkami? • dobrá motivace • anonymita, počítače • citlivé otázky řadit na konec • požadovat jen takovou přesnost, jakou potřebujeme • snaha o manipulaci (ne)žádoucnosti • u (+) zda nyní, u (-) zda vůbec • pozornost u pretestování

39. Jak lidé odpovídají na otázky K O N T E X T (nápovědi, cues) Porozumění Vybavení Zpracování Volba odpovědi Volba O podle jiných nápovědí - Od tazatele (status, vzhled, chování) - Formulace otázky, předchozí otázky - Vlastní cíle, přesvědčení a hodnoty Zkreslená odpověď - Konformita - Žádoucnost - Tendence (ne)souhlasit - … Tourangeau, Rips, Rasinski (2000)

40. Shrnutí • Na co se (ne)můžeme ptát. • Jak určit citlivou otázku. • I dotazník je konverzace, sociální setkání. • Respondent je nedokonalý pozorovatel • Proces odpovídání si zjednodušuje • Chce si zachovat pohodu, sebeúctu • Význam otázky se formuje v kontextu celého šetření. • Vybavování z paměti je pracné, chybující a kreativní. • Zpracování vybaveného materiálu má nejčastěji podobu hádání • Nejsnazší řešením problému s otázkou je pro respodenta „nějaká“ odpověď. • Je třeba pretestovat a aktivně problémy hledat

41. Základní literatura Průvodce psychologií odpovídání na otázky Tourangeau, R.,Rips, L. J., Rasinski, K. (2000). The psychology ofsurvey response. Oxford: OUP O hodnotách Fischhoff, B. (1991). Valueelicitation: Isthereanything in there? Americanpsychologist, 46, 8, 835-847 Průvodce pamětí Schacter D. (2003). 7 hříchů paměti. Jak si pamatujeme a zapomínáme. Praha: Paseka. Rozšiřující populár: Průvodce dotazováním pro ne-psychology Bradburn, N., Sudman, S., Wansink, B. (2004). Asking questions. The definitive guide to questionnaire design – for market research, political polls, and social and health questionnaires. San Francisco: Jossey-Bass.