Závěrečná konference k projektu

1. Osobní výsledky transformace pobytových sociálních služeb – zisky a zkušenosti lidí s postiženímO. s. Instand Závěrečná konference k projektu „Podpora transformace pobytových sociálních služeb v Moravskoslezském kraji“ 29. 1. 2013 Ostrava

2. Jak vznikala brožura „Můj život“? Spolupráce o. s. Instand s příspěvkovými organizacemi kraje, které poskytují sociální pobytové služby lidem s mentálním a kombinovaným postižením; Ochota pracovníků těchto organizací ke spolupráci, jejich zájem prezentovat příklady dobré praxe;

3. Role konzultantek… Vyhledávání příběhů rozhovorem s pracovníky zařízení podle zadaného téma; Základní náčrt příběhu, odeslání autorům publikace; Užší výběr příběhů podle zadaných kritérií; Rozhovory se samotnými aktéry příběhů; Zpracování konceptu příběhu.

4. Autorka… Hlavní slovo při výběru příběhu podle zadání; Uplatnění zkušeností z poskytování a řízení služeb alternativních k tradičním pobytovým službám; Pohled člověka, který naprosto věří, že podporu všem lidem s postižením lze poskytovat v domácnostech, komunitách a podle jejich osobních potřeb; Samozřejmé užívání civilní terminologie, prosté jakýchkoli institucionálních prvků.

5. Zásady zpracování Zachování autentičnosti – příběhy jsou skutečné, pravdivé, nejsou autorsky upravovány; Využívání přímé řeči aktérů, vyprávění v první osobě; Zachycení různých pohledů – samotného člověka s postižením, pracovníků; Snaha po zachování anonymity, jména aktérů jsou změněna, nejsou uváděny místní názvy; S uveřejněním všech příběhů byl získán souhlas.

6. Role pracovníků… Co mají příběhy společného? Je to především změna v roli pracovníků sociálních služeb, kteří jim pomáhali. Tato role se změnila z pečovatele a ošetřovatele na roli podporovatele a inovátora. Tito pracovníci aktivně a často nad rámec svých pracovních povinností hledají nové a mnohdy nevyzkoušené cesty podpory pro své klienty. Neúnavně a téměř zarputile bojují se zaběhnutými stereotypy. Především změnou jejich přístupu, novými znalostmi a zkušenostmi se lidem se zdravotním postižením, kteří žijí v zařízeních ústavního typu, mohou otvírat nové možnosti a příležitosti.

7. Role rodinných příslušníků… Je zřejmé, že neméně významnou úlohu hrají také rodinní příslušníci a opatrovníci lidí se zdravotním postižením. V našich příbězích hráli různé role, od těch pasivních až po podpůrné nebo naopak zatvrzele bojující proti jakékoliv změně. Dnes už ale víme, že jejich úloha je na cestě k samostatnosti pro lidi se zdravotním postižením nedocenitelná. Mít kolem sebe lidi, kterým na nás záleží, je důležité.