320 likes | 411 Views
Představitelnost slov a osvojování slovních tvarů v češtině. Adam Kříž Žďárek 23. 11. 2013. Obecné informace o projektu. diplomová práce zadáno v letním semestru akademického roku 2011/2012 na ÚČJTK FF UK obhájeno na podzim 2013 vedoucí: PhDr. Filip Smolík, PhD. Základní popis výzkum.
E N D
Představitelnost slov a osvojování slovních tvarů v češtině Adam Kříž Žďárek 23. 11. 2013
Obecné informace o projektu • diplomová práce • zadáno v letním semestru akademického roku 2011/2012 na ÚČJTK FF UK • obhájeno na podzim 2013 • vedoucí: PhDr. Filip Smolík, PhD.
Základní popis výzkum • představitelnost slov má vliv na osvojování slovních tvarů: představitelnější slova děti začínají ohýbat dříve než slova méně představitelná • sledováno na češtině • sledované tvary z hlediska efektu představitelnosti: • nominativ plurálu vzoru žena a hrad • minulé příčestí a 2. os. sg. préz. sloves typu trpět, dělat/prosit
Osvojování gramatiky • otázky, co ovlivňuje sled osvojování morfémů • Brown, 1973 – děti si osvojují gramatické morfémy v relativně konstantním pořadí • které faktory na to mají vliv – sémantická a syntaktická komplexnost morfémů? (zaměřeno tedy na vlastnosti morfémů) • otázka, zda i vlastnosti kmenů slov ovlivňují to, kdy se slova začínají objevovat v určitých konstrukcích • Bloom et al., 1982; Rowland – Pine – Lieven – Theakston, 2003 • tzv. wh slova a jejich kombinace s určitými typy sloves (se sémanticky obecnými dříve – Bloom, efekt fq – Rowland et al.)
Představitelnost (Imageability) • obtížnost či snadnost, s níž dané slovo vyvolává u člověka mentální představu (tj. mentální obraz, zvuk nebo jiný smyslový dojem) toho, co označuje • vysoce představitelné: jablko • málo představitelné: fakt
Efekt představitelnosti • mnoho studií prokazujících vliv tohoto faktoru na zpracovávání slov a na paměťové úlohy • představitelnější slova snadněji zapamatovávána a zpřístupňována (některé studie zmíněny v Prado – Ullman, 2009; Rielly – Kean, 2007) • nejbohatší a nejkonzistentnější evidence důležitosti představitelnosti v jazykovém zpracovávání ve studiích o lidské paměti (Desrochers – Thompson, 2009) • efekt představitelnosti u úkolů čtení slov, slovních asociací, pojmenování obrázků u „normálních“ subjektů a při psané i auditivní komprehenzi a slovní produkci u afatiků (vyjmenování některých studií viz Bird – Franklin – Howard, 2001) • Graves et al (2010): vysoce představitelná slova vyvolávají odlišné vzorce neurální aktivity než méně představitelná slova během úloh zpracovávání slov
Představitelnost a konkrétnost • korelace s konkrétností (Cortese – Fuget, 2004, s odvoláním na Toglia – Battig, 1978) • někteří autoři nerozlišují – např. Reilly – Kean, 2007; Tyler – Moss, 1997 • někteří autoři rozlišují – u představitelnosti důraz na rychlost a snadnost vybavení mentální představy, u konkrétnosti se mluví pouze o schopnosti smyslově zakusit označovanou věc (k tomu viz odkazy na hlavní studie evidující rozdíl mezi představitelností a konkrétností v experimentech, např. v článku Bird – Franklin – Howard, 2001)
Představitelnost – flexe a osvojování mateřského jazyka • Ma – Golinkoff – Hirsh-Pasek – McDonough – Tardif, 2009; McDonough – Song – Hirsh-Pasek – Golinkoff – Lannon, 2011: vysoce představitelná slova si děti osvojují dříve než méně představitelná • substantiva obecně představitelnější než slovesa (McDonough et al., 2001: představitelnost silnější prediktor AoA) • Morrison – Chapell – Ellis (1997): vysoká korelace představitelnosti s odhadovaným AoA, s objektivním AoA ještě silnější • Prado – Ullman (2009): vybavování minulých tvarů anglických nepravidelných sloves – vliv představitelnosti; pravidelná slovesa téměř žádný vliv • Cohen-Shikora et al. (2013): produkce minulého času jak pravidelných, tak nepravidelných sloves – představitelnost: jedinečná variance v reakčních časech a přesnosti
Představitelnost – flexe a osvojování mateřského jazyka • Smolík (v tisku): potvrzení vlivu představitelnosti slova na osvojování gramatických morfémů, které se s ním pojí • na angličtině u plurálu a posesivní formy substantiv • Otázka: Lze něco podobného dokumentovat i na českém materiálu?
Postup práce – výběr slov • Zdroje • data z druhé pilotáže české adaptace CDI (Communicative Development Inventory) • WESLALEX (A lexical database of the West Slavic languages) – výběr ze souboru slov z učebnic pro děti první třídy • anglická slova ohodnocená dle představitelnosti – bristolské normy (překlad od ČJ)
Postup práce – výběr slov • Slova • substantiva vzoru žena a hrad, verba typů prosit, dělat, trpět • ne slova s dosti frekventovaným kmenem (nést – přinést, donést, vynést…) • ne slovesa modální, pomocná, reflexivní • ani ne moc lehká, ani ne moc těžká; ani ne moc krátká, ani ne moc dlouhá; ani ne extrémně málo frekventovaná, ani ne moc frekventovaná (dle zdrojů)
Postup práce – rysy slov • vlastnosti slov ovlivňují jazykové chování /jaz. performanci/ na různých úrovních → důležité mít normy slov, možnost kontrolovat stimuly a lépe s nimi manipulovat • objektivní • počet slabik a hlásek • frekvence (psaná – SYN, mluvená – ORAL 2008, ORAL 2006) • celková frekvence lemmatu i frekvence jednotlivých tvarů • subjektivní (nutno provést jejich sběr, dotazníky) • věk osvojení (AoA) • konkrétnost • specifičnost • familiarita • představitelnost
Rysy slov - AoA • 290 slov • respondenti: verze A (Ž – 45, M – 15; PV – 28), verze B (Ž – 41, M – 10, PV – 24), verze C (Ž – 43, M – 11, PV – 23,4); odstraněni ti, pro něž čeština není mateřským jazykem • instrukce: STADTHAGEN-GONZALES, H. – DAVIS, CJ. (2006) • verze A (Ž – 45, M – 15; PV – 28), verze B (Ž – 41, M – 10, PV – 24), verze C (Ž – 43, M – 11, PV – 23,4) • nejnižší věk osvojení (kakat – 1,8; čůrat – 1,81), nejvyšší věk osvojení (tušit – 5,9; mobil – 6,5)
Rysy slov – představitelnost, konkrétnost, specifičnost, familiarita • slova s ratingy AoA: do skupin dle počtu hlásek, v rámci těchto skupin dle AoA (odráží „obtížnost“ slova) – vybrána slova, u nichž se posléze sbíraly další normy (snaha u každé skupiny zahrnout oba póly) – 98 slov • 15 tzv. light verbs (kategoriálních sloves) – jejich analýza se netýká této práce • papírové dotazníky • 4 proměnné (pro každou proměnnou 10 verzí dotazníku – bloková randomizace), 3 střední školy (gymnázium, obchodní škola, průmyslová škola), 4. ročníky, v každé škole rozdány všechny proměnné (každá třída měla určitou proměnnou) • dohromady 256 respondentů (Ž – 126; M – 129), nerodilí mluvčí 4
Rysy slov – představitelnost, konkrétnost, specifičnost, familiarita • Představitelnost • instrukce dle Paivio – Yuille – Madigan, 1968 • Ž – 29, M – 35, PV – 18,59 • Familiarita – subjektivní frekvence • instrukce dle Gilhooly – Logie, 1980 • Ž – 32, M – 33, PV – 18,46 • Konkrétnost • instrukce dle Spreen – Schulz, 1966 • Ž – 35, M – 30, PV – 18,6 • Specifičnost • instrukce dle Spreen – Schulz, 1966 • Ž – 30, M – 31, PV – 18,61
Rysy slov – výsledky (všechna slova) Průměr SD Min Max • PŘED 5,668 1,055 2,576 stačit 6,900 meloun/hruška/rohlík • KON 5,278 1,053 2,733 tušit 6,667 ananas • SPEC 5,007 0,538 3,877 sbírat 6,298 ananas • FAM 4,569 0,888 2,695 brynd. 6,492 papír • AoA 3,689 0,973 1,804 kakat 5,902 tušit • CDI 14 žebřík 42 kakat • SYN 58820 61 bryndák 659400 patřit • O8 47,760 0 žížala 461 holka
Rysy slov – souvztažnosti • Nejtěsnější vztah: • představitelnost a konkrétnost: r(98) = 0,94; p < 0,001 • familiarita a O8: r(98) = 0,77; p < 0,001 • konkrétnost a specifičnost: r(98) = 0,73; p < 0,001 • slabiky a hlásky: r(98) = 0,71; p < 0,001 • SYN a O8: r(98) = 0,71; p < 0,001
Rodičovské dotazníky • distribuovány matkám dětí od 1,5 do 3,5 roku, jejichž jediným nebo hlavním jazykem je čeština • jen dotazníky vyplněné matkami brány v potaz • dotazník: tvary slov, u nichž má matka určit, zda je dítě (ve spontánní mluvě) říká – kromě primárně sledovaných tvarů i tvary základní (tj. nominativ sg., 3. os. sg. préz.) • dvě verze • dotazník 1: 16 – žena, 15 – hrad, 5 – brečet, 13 – čekat, 5 – kategoriální slovesa • dotazník 2: 17 – žena, 15 – hrad, 4 – brečet, 13 – čekat, 5 – kategoriální slovesa
Rodičovské dotazníky • distribuce: FB, e-mail – sněhová koule • jen dotazníky vyplněné matkami brány v potaz • po vyřazení nevyhovujících dotazníků: • dotazník 1: 155 respondentek • dotazník 2: 162 respondentek
Rodičovské dotazníky – údaje o dětech • dotazník 1 • věk: 18–42 měsíců • průměrný věk: 28,61 (SD = 6,71) • 91 chlapců, 64 děvčat • dotazník 2 • věk: 18–42 měsíců • průměrný věk: 28,44 měsíců (SD = 6,15) • 86 chlapců, 76 děvčat
Věk osvojení slovních tvarů • korigovaný průměrný věk • u jednotlivých tvarů zaznamenán věk dětí, které tvar říkají • v případě, že dítě tvar neříká → u tvaru věk 42 měsíců (horní hranice) • z těchto hodnot – tj. reálných věků dětí, jež tvar říkají, a hypotetických věků dětí, jež tvar neříkají – počítán aritmetický průměr • čím větší průměrný věk se váže k určitému tvaru, tím později je obecně osvojován • bolí; 32,41; rohlík: 32,46; ryba: 32,51; strom: 32,84; papír: 33,25
Představitelnost a osvojování sledovaných tvarů – postup • lineární regresní analýzy • závisle proměnná: korigovaný průměrný věk vztahující se k jednotlivým tvarům • sekundární tvary: nom. pl., 2. os., min. příčestí • základní tvary: nom. sg., 3. os. • nezávisle proměnné: rysy slov a korigovaný průměrný věk vztahující se k primárním tvarům (pokud je závisle prom. sek. tvar)
Představitelnost a osvojování sledovaných tvarů – postup • zkušební modely • konečný model: • nezávisle proměnné: představitelnost, O8, korigovaný průměrný věk pojící se k základním tvarům (to jen v případě, když je v pozici závisle proměnné sekundární tvar) • závisle proměnné: základní tvar slova, sekundární tvar slova
Představitelnost a osvojování sledovaných tvarů – analýza subst. • závisle proměnná: • nom. sg.: model 41,67 % var., před. 22,8 % (t(60) = −4,843, p < 0,001) • nom. pl.: model 46,77 % var., jediný signifikantní prediktor korigovaný průměrný věk nom. sg.
Představitelnost a osvojování sledovaných tvarů – analýza sloves • závisle proměnná: • 3. os.: model 37,83 % var., před. 25,52 % (t(32) = −3,625, p < 0,001) • 2. os.: model 58,85 % var., před. 9,83 % (t(31) = −2,722, p < 0,05) • min. příč.: model 84,55 % var., před. 5,71 % var. (t(31) = −3,384, p < 0,01)
Shrnutí výsledků • představitelnost významně přispívá k osvojení základního, primárního tvaru jak u sloves, tak u substantiv • představitelnost se neukázala jako významný prediktor osvojení nom. pl. • představitelnost má vliv na osvojování sekundárních slovesných tvarů
Diskuse – základní tvary • vliv představitelnosti: může souviset s ohraničeností či percepční výrazností jevů, které slovo označuje: tyto faktory (každý zvlášť nebo dohromady) mohou zodpovídat za snadné utváření reprezentace pojmu, toho, co slovo označuje, a tím pádem i za snadné osvojení slova
Diskuse – sekundární tvary • efekt vlivu představitelnosti: představitelnější slova jsou díky svému bohatému sémantickému kódování méně náročnější na zpracování a jsou také lépe ukládána v sémantické paměti a jsou z ní také lépe vybavována; při osvojování dalších slovních tvarů tedy může představitelnost sehrávat úlohu „spořiče“ mentální energie vyžadované při generování tvaru či při uspořádání výpovědi, v níž se tvar má vyskytnout (představitelnější slovo svou úsporou mentální energie ulehčuje dítěti osvojit si příslušný tvar), nebo zkrátka může ovlivňovat osvojení tvaru silou přístupu do sémantické paměti (viz Smolík, v tisku).
Diskuse – sekundární tvary • absence efektu představitelnosti u osvojování nom. pl.: • osvojování substantiv příliš snadné na to, aby se u nich projevil efekt představitelnosti coby „spořiče“ mentální energie (např. oproti slovesům menší morf. či syntaktická komplexnost)? – ovšem je problematické to dokázat a opřít se přitom o spolehlivá data podporující tuto myšlenku
Diskuse – sekundární tvary • absence efektu představitelnosti u osvojování nom. pl.: • generování tvarů substantiv podle pravidel a ukládání slovesných tvarů do paměti (znovu na základě odlišné morfologické komplexnosti)? • opět problém určit morf. komplexnost • Smolík: k osvojování plurálu představitelnost signifikantně přispívá
Diskuse – sekundární tvary • absence efektu představitelnosti u osvojování nom. pl.: • vlastnosti dat: představitelnost u substantiv – malá variabilita • substantiva: • rozdíl mezi prům. hodnocením a max. hodnotou: 0,736 • rozdíl mezi prům. hodnocením a max. možnou hodnotou: 0,836 • slovesa: • rozdíl mezi prům. hodnocením a max. hodnotou: 1,174 • rozdíl mezi prům. hodnocením a max. možnou hodnotou: 2,224
Shrnutí • Výsledky naší práce naznačují, že představitelnost slova – vlastnost slova spojená s tím, jak rychle a snadno vyvolá v člověku mentální obraz toho, co označuje – má vliv na to, kdy si dítě slovo jako takové osvojí, a také na to, kdy dítě začne používat toto slovo ve více tvarech. • v souladu se Smolíkovou studií na angličtině