Knihovnická sdružení a jejich úloha při lobbování za zájmy knihoven a uživatelů

1. Knihovnická sdružení a jejich úloha při lobbování za zájmy knihoven a uživatelů Vít Richter Národní knihovna ČR Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR vit.richter@nkp.cz Tel. 603-223-627

2. Hlavní témata • Co je lobby, lobbying, lobbování? • Lobbování jako součást veřejné politiky • Knihovnická sdružení a jejich možnosti ovlivnit občanskou společnost • Postup lobbování • Rozhodovací procesy ve státní a veřejné správě • Nástroje a techniky lobbování • Příklady lobbování za zájmy knihoven – autorský zákon, regionální funkce knihoven, program VISK

3. Čeští lobbisté a jejich partneřianeb: politika je svinstvo? Marek Dalík Jacek Spyra Jan Večerek Zdeněk Kořistka

4. Co je lobby, lobbying, lobbování • Jazykový slovník: • Lobby – hala, vestibul, foyer ale také: nátlaková/zájmová skupina • Lobbying – vykonávat nátlak, ovlivňovat • Různý význam, často hanlivý, je spojováno s korupcí, nátlakem a poskytováním protislužeb, provádí se od nepaměti • Americký Kongres na konci 19. stol. - v předsálí (tj. lobby) kongresových budov čekali zástupci zájmových skupin na procházející kongresmany a naléhali na ně, aby hlasovali buď „pro“ nebo „proti“. • Pokřikování na chodbách se postupně rozvinulo v širší a rafinovanější soubor aktivit, sahajících od sbírán informací přes zajišťování masové publicity až k poskytování politické nebo finanční podpory. • Od poloviny 20. let 20. stol. – regulace: etické kodexy, oficiální registrace • Dnes běžná aktivita při správě veřejných věci - EU

5. Co je lobbování • Velká Britanie: Lobbováním poslance se rozumí prosazování jakéhokoliv zájmu, jakékoliv věci ve prospěch nějaké organizace, skupiny nebo jednotlivce v parlamentu poslancem. • Lobbování je přesvědčování či vytváření vlivu na jednu nebo více osob, které mají o něčem rozhodnout. • Lobbying – v podstatě předávání informací o specifických zájmech daného subjektu a snaha je prosadit.

6. Charakteristické rysy lobbyingu • Lobbying je zaměřen a ovlivňování rozhodovacích procesů • Identifikace problému, určení jeho příčin • Návrh řešení – analýza různých variant • Volba řešení – hodnocení variant vzniklých z analýzy, výběr konkrétního řešení • Kontrola a hodnocení výsledků • Lobbying vykonávají osoby, které nejsou součástí rozhodovacího procesu • Ovlivňování musí být chtěné a záměrné • Uskutečňuje se pomocí speciálních komunikačních nástrojů, často s použitím nekonvenčních prostředků • Zaměřuje na systematické působení na specifické věcné rozhodnutí

7. Lobbying je komunikační disciplína • Lobbování je především dialog – rozhovor mezi občany a těmi, kdo nesou odpovědnost za správu věcí veřejných • Seriózní moderní lobbování je politická podpora. Ti, kdo rozhodují jsou cíleně informováni a existuje snaha je nasměrovat určitým směrem. • Lobbování ovlivňuje informační vybavení politického procesu, jeho obsahové aspekty, formulace a realizace. • Vnášení věcné kompetence do politického rozhodovacího procesu se samozřejmě neuskutečňuje nezištně a bez postranních myšlenek. • Každá informace však je jako mince a má tudíž dvě strany. Jedna strana je čistá informace a ta druhá je právě ono ovlivňování.

8. Ovlivňování veřejné politiky • Ovlivňováním se rozumí jakýkoliv tlak na prosazení určitých změn anebo na zabránění určitým změnám ve veřejné politice • Často bývá ztotožňováno s lobbováním, ale jedná se o širší pojem • Kde je možno ovlivňovat veřejnou politiku? • Kde se rozhoduje - orgány výkonné a zákonodárné moci: • Parlament • Vláda, kraje, obce, města a jejich orgány • Poradní orgány, komise, pracovní skupiny na úrovni vlády, kraje, města, obce • Tripartita • Připomínkovací proces • Řídící a monitorovací výbory – strukturální fondy EU • Správní řízení • Ovlivňování na státní, krajské úrovni a obecní úrovni - limity

9. Jak hodnotí lobbování politici? • Politici se spoléhají hlavně na své rešerše a názory svých kolegů • Lobbování je pouze jedna z mnoha forem komunikace. • Lobbisté musí jasně označit subjekty, jejichž zájmy zastupují • Lobbisté se mají chovat transparentně a respektovat potřeby politiků • Informace od lobbistů jsou často jednostranné a zkreslené • Jen někteří lobbisté poskytují kvalitní informace • Nejlepší lobby mají informační technologie, naopak nejhorší jsou profesní a nevládní organizace • Pouze 12% politiků považuje lobbování za důležité • Velký vliv na rozhodování politiků mají regionální dopady • Preferovanou formou komunikace s lobbisty jsou osobní setkání, písemné materiály, konference, návštěvy institucí a email • Hospodářské noviny jsou médium s největším vlivem na rozhodování politiků

10. Proč lobbovat v knihovnách? • Knihovny jsou veřejnou službou • Jsou financovány z veřejných zdrojů • Problémy knihoven se musí dostat do silového pole různých zájmů • Využít všech nástrojů demokracie ke společnému prospěch - demokracie nejsou pouze volby • Za čí zájmy lobbujeme? • Za své osobní • Za zájmy své instituce • Za zájmy svých uživatelů • Za zájmy veřejnosti

11. Za co zpravidla lobbujeme • Financování jednotlivých knihoven • Legislativa • Knihovní zákon • Autorský zákon • Legislativa povinného výtisku • Daňové zákony • Smlouva o půjčování zvukových dokumentů • Mzdové předpisy - Katalog prací • Vznik a financování celostátních dotačních programů – RISK, VISK, PIK, RF, 1N • Prohlášení vlády, koncepce, strategické dokumenty • Koncepce, strategické dokumenty na úrovni kraje, města, obce • Vznik a financování dotačních programů na úrovni kraje?? • Programy politických stran ??

12. Knihovnická sdružení a poradní orgány • Ústřední knihovnická rada • Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR • Sdružení knihoven • Asociace knihoven vysokých škol ČR • Jiná spřízněné organizace • Odbory • Unie zaměstnavatelských svazů • Česká archivní společnost • Asociace muzeí a galerií

13. Ústřední knihovnická rada • Složení: 16 členů, zástupci sdružení a ředitelé velkých knihoven • Funkce - poradní orgán ministra kultury • Vyjadřuje k zásadním programovým, legislativním a normativním záměrům v oblasti knihovnictví • Předkládá ministru návrhy na řešení zásadních problémů knihovnictví v ČR • Vyjadřuje ke stanovení prioritních oblastí poskytování dotací a k náplni dotačních programů • Zpracovává návrhy a doporučení týkající se postavení, funkce a mezirezortní kooperace knihoven

14. Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR • Vznik: 1990 • Složení: 929 individuálních členů, 421 institucí • Občanské sdružení – kvantitativně převažují zástupci veřejných knihoven • Organizace: • 11 regionálních organizací • 9 odborných sekcí

15. Sdružení knihoven ČR • Vznik: 1992 • Složení: 44 krajských a specializovaných knihoven • Organizace: 5 odborných sekcí

16. Asociace knihoven vysokých škol ČR • Vznik: 2002 • Složení: 23 vysokých škol • Organizace: 4 odborné komise – spolupráce s Radou vysokých škol • Hlavní úloha: • zastupovat VŠK při jednáních, která se týkají koncepce a naplňování státní informační politiky a národního knihovního systému, • hájit a prosazovat zájmy VŠK při jednáních s organizacemi z oblasti vzdělávacích, komunikačních a informačních technologií, zejména s producenty a distributory informačních zdrojů, • vytvořit základnu pro spolupráci na národní i mezinárodní úrovni.

17. Jak lobbují knihovnická sdružení? • ÚKR – hlavní zaměření na MK • SKIP – dlouhodobá a cílevědomá spolupráce s politiky • Navazování kontaktů s politiky, zvaní na odborné akce • Vysvětlování problémů, pozitivní prezentace knihoven • Kontakty s úředníky různých rezortů – MK, MI, MMR, MV, MŠMT, MPSV • Celostátní mediální akce – Týden knihoven, BMI, Moje kniha • AKVŠ – Rada vysokých škol, MŠMT • SDRUK – povinný výtisk • Vzájemná spolupráce v konkrétních dohodnutých případech • Aktuální problém – neumíme lobbovat na krajské úrovni

18. Postup lobbyingu • Monitoring - včasná identifikace problému nebo příležitosti • Politický audit – zda je možno dosáhnout výsledku a kdy • Stanovení realistických cílů • Plán lobbyingové kampaně - co říci komu a kdy a v jaké formě • Vyhodnocení výsledků

19. Monitoring - včasná identifikace problému nebo příležitosti • Včasná identifikace problému nebo příležitosti • Lobbování či ovlivňování je dlouhodobý proces – nejedná se o akční záležitost na pátek odpoledne • Je nutno začít tak brzy, jak je jen možno – vytvořit si informační náskok – znalost procesu rozhodování • Sledovat okolí, včas rozpoznávat trendy, registrovat personální změny v rozhodovacím procesu • 6 způsobů lobbování • lobbování pro zamezení určitého rozhodnutí • lobbování pro vynucení si určitého rozhodnutí • lobbování pro získání určité výhody oproti konkurenci • lobbování pro odvrácení určitého postupu • lobbování pro poukazování na závady • lobbování pro získání podpory

20. Politický audit – je možno dosáhnout výsledku a kdy? • Je problém přesně definován? • Jaká je naše pozice? • Co chceme změnit? • Je reálná určitá změna? • Jaké máme spojence a jakou máme opozici? • Jaké je politické klima, jaká je nálada ve společnosti? • Hrozby a příležitosti

21. Stanovení realistických cílů • Jasná definice cíle – srozumitelná formulace • Na co se při lobbování zaměřit • Dobře definovat a dokumentovat problém a naznačit možnosti řešení

22. Plán lobbyingové kampaně

23. Adresáti – na koho budeme působit? • Ten, kdo se zabývá lobbováním, by měl co možná nejpřesněji znát svou cílovou osobu. Nestačí oslovit „spřátelené“ osoby. • Adresáti: • Poslanci, zastupitelé a jejich spolupracovníci, např. asistenti • Politické strany • Úřady a jejich pracovníci – ministerstvo, krajský úřad, obecní a městský úřad – vedoucí odboru, referenti • ”Nezávislí” experti a vědci, výzkumné ústavy • Jiné lobbystické skupiny nebo spolky • Media • Obyvatelstvo • Jiné konkrétní cílové skupiny, firmy apod.

24. Legislativní proces a jeho adresáti

25. Postavení obce v systému veřejné správy • Obec = veřejnoprávní korporace – pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů • Obec na 3000 obyvatel je městem • Zvláštní postavení mají statutární města • Obce s přenesenou působností státní správy • Správa obce zahrnuje: • Zastupitelstvo (5 – 55 členů) • Radu – výkonný orgán (5 – 11 členů) • Starostu, místostarostu • Obecní úřad (tajemník, zaměstnanci) • Zvláštní orgány (výbory – finanční, kontrolní, komise)

26. Postavení kraje v systému veřejné správy • Kraj pečuje o komplexní územní rozvoj, rozvoj sociální péče, uspokojování potřeb ochrany a rozvoje zdravotních podmínek, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku. • Orgány kraje • Zástupitelstvo 45 až 65 členů • Rada kraje 9 až 11 členů • Hejtman • Výbory, komise • Krajský úřad • Ředitel krajského úřadu, odbory oddělení

27. Nástroje lobbování • Přímé lobbování - zahrnuje všechny osobní komunikační nástroje, které popisují osobní prezentaci zájmů, žádostí a informací přímo u toho, jenž rozhoduje, nebo u jeho bezprostředního spolupracovníka - rozhovory, telefonáty, dopisy, emaily, pozvání na večírek, odbornou akci, členství ve výboru • Nepřímé lobbování - obsahuje aktivity, které se realizují se pomoci třetích osob: osobních známých toho, který rozhoduje, masmédií, zájmových spolků, politických stran a podobně

28. Přímé lobbování – jak to dělat? • Přímé lobbování – nejúčinnější nástroj lobbyingu. • Nefunguje podle předem daného schématu: dojít tam - říct názor - jít domů - vliv zaručen. • Jak to dělat? • Je můj partner, kterého chci oslovit, skutečně ten zodpovědný? • Představení – čí zájmy zastupuji. • Stručná prezentace problému či požadavku • Nepřicházet s pěti experty a stovkami podkladů - to přetěžuje. • Žádat umírněně! Správně dávkovat informace ve vhodné formy. • Žádné demonstrace moci - vyvolávají odmítnutí. • Nepoučovat, netvářit se, že všechno vím lépe • Být pozitivní, profesionální a politicky korektní • Jaký výkon (službu) mohu v politické výměně nabídnout? • Nikdy nezapomeňte: vy něco chcete!

29. Jak oslovit politika (úředníka)? • Proč právě tento politik? • Potlačit všechny předsudky, zapomenout na stranickou příslušnost • Zjistit si o politikovi potřebné údaje – profese, členství v institucích a radách • Co můžete politikovi nabídnout, co pro něj bude užitečné? • Jaké jsou naše požadavky? • Co od politika potřebujeme? • Jak se s ním kontaktovat? – zvát na vlastní akce • Udržovat dlouhodobý kontakt

30. Co může lobbování přinést politikům? • Získá nové informace o problematice • Získá podklady, které může využít • Získá schopnost vyjadřovat se profesionálně a se znalostí problematiky • Získá nápady pro své iniciativy • Zjistí názor veřejnosti • Získá zpětnou vazbu o fungování dosavadních opatření

31. Nepřímé lobbování - nástroje • Navazování kontaktů mezi těmi, kteří rozhodují • Iniciování kontaktů osobních známých, politiků a těch, kdo rozhodují • Podpora úředníků při přípravě zákonů, nařízení a novel – rešerše, návrhy řešení a formulací • Upozorňování politiků a úředníků na důsledky jejich rozhodnutí (zákona) • Nabídky expertů do poradních orgánů atd. • Informování členů vlastní skupiny o postupu • Vytvoření zájmových koalic nebo vstup do nich • Spolupráce s médii a Public Relations – získejte veřejnost na svou stranu • Prezentace dotazů, výsledků analýz a technických dat • Vnášení nových témat a poukazování na zatím ignorovaná témata • Získání vědeckých pracovníků a významných osobností pro prezentaci názorů • Iniciování kontaktů mezi voliči a jejich poslanci - lobbování Grass-Roots: iniciování hromadných dopisových, faxových a telefonních akcí • Organizace protestů a demonstrací • Akce pod skrytou identitou - ”nechej třetí dělat v tvém jménu dobro a mlč!”

32. Nepřímé lobbování – kdy použít? • Používá se souběžně s přímým kontaktem • Používá se tam, kde skupina těch, kteří rozhodují je moc velká nebo obtížně identifikovatelná • Při snaze informovat veřejnost o problému nebo o připravovaném rozhodnutí • Cíl - vytvořit skupinu veřejnosti usilující o prosazení určité žádosti • Aby se dala doložit široká podpora pro určitou žádost • Když ten, který rozhoduje, akceptuje lobbujícího jen omezeně • Pro vyvinutí tlaku na toho, kdo rozhoduje • Když se realizují skryté akce

33. Literatura Megan Hodges Geofrey Wood Pavol Frič M. P. C. M. van Schendelen

34. Webové odkazy • Petr Koppl: Lobbování za ekologické problémy - http://www.czp.cuni.cz/info/EU/Lobbying/lobbovan_za_ekologick_problemy.htm • Leoš Prušvic: Lobbování v Česku a po česku - http://www.strat.cz/epp-ed/cl-lobbovani-v-cesku.php • Luděk Rychetník: Regulace lobbování ve Velké Británii - http://www.ipek.cz/projekty/regulace/ • Jiří Šebek: Průvodce účinným lobbováním v ČR - http://www.dbm.cz/pruzkumy/?id=91

35. Lobbování je normální a nezbytná aktivita • Jasně definujte své cíle • Najděte si klíčové osobnosti • Buďte aktivní na různých úrovních • Spolupracujte s partnerskými institucemi • Začněte tak brzy, jak je jen možno a pracujte dlouhodobě • Sledujte oboustranný prospěch • Poskytněte klíčovým osobnostem exkluzivní a kvalitní informace i podporu ve vhodné formě • Spolupracujte s médii • Sledujte výsledky vlastních aktivit, zlepšujte své postupy • Buďte korektní a profesionální

36. Na závěr • Dobrá rozhodnutí a dotace nepřináší Pánbůh! • Knihovnická sdružení a spolky mohou příznivě ovlivňovat prostředí, ve které knihovny působí • K tomu, aby to mohly dělat: • musí být dostatečně reprezentativní • musí mít dostatečný odborný potenciál aktivních lidí • Pokud se knihovníci nebudou angažovat za své zájmy, bude někdo jiný rozhodovat za ně NEZAPOMEŇTE VOLIT TOU SPRÁVNOU RUKOU!

37. Knihovnická sdružení a jejich úloha při lobbování za zájmy knihoven a uživatelů Vít Richter Národní knihovna ČR Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR vit.richter@nkp.cz Tel. 603-223-627