Možné dopady klimatických změn na lidstvo

1. Možné dopady klimatických změn na lidstvo Teorie trvale udržitelného rozvoje na Zemi

2. O čem to vlastně je? Obecně se pod změnou klimatu rozumí změna vyvolaná jakýmkoliv vnějším či vnitřním faktorem, včetně změn vyvolaných lidskou činností. Často se rozlišují tzv. přirozené změny klimatu a změny vyvolané lidskou činností (antropogenní změny). FAKTA • sucho, které postihlo v poslední době Irán způsobilo škody za 3,5 miliardy dolarů • letošní sucho (2006) je nejhorší za posledních 30 let • v průběhu 20.století se průměrná teplota vzduchu zvýšila o 0,6 stupně • uplynulé desetiletí bylo nejteplejší za posledních 1000 let • rychlost tání grónského ledovce je v poslední době alarmující! Jeho objem se ročně snižuje asi o 50 km3. • stále se zvyšují hladiny světových moří a oceánů

3. Přírodní katastrofy 1947-1980

4. Skleníkový efekt Plyny dusík a kyslík, jež tvoří většinu atmosféry, záření ani nepohlcují, ani nevysílají. Vodní pára, oxid uhličitý a některé další plyny obsažené v ovzduší v mnohem menším množství pohlcují určitou část tepelného záření, jež opouští povrch Země; tyto plyny tedy působí na vyzařování jako částečná pokrývka a způsobují rozdíl asi 21°C mezi skutečnou průměrnou povrchovou teplotou na Zemi, jež se pohybuje asi kolem 15°C, a hodnotou -6°C pro atmosféru obsahující pouze dusík a kyslík. Působení této ochranné vrstvy se nazývá přirozený skleníkový efekt a příslušné plyny se nazývají skleníkové plyny. Termín "skleníkový efekt" je nazván podle toho, že sklo ve skleníku má vlastnosti podobné naší atmosféře. Viditelné záření Slunce prochází sklem téměř bez překážky a je absorbováno rostlinami a půdou uvnitř skleníku. Tepelné záření, jež vyzařuje z rostlin a půdy, je však absorbováno sklem, které zpětně vyzařuje určitou část opět do skleníku. Sklo takto funguje jako "radiační pokrývka", která pomáhá udržovat ve skleníku teplo.

5. Světové oceány Vody v mořích a oceánech jsou v neustálém pohybu – vzájemná přitažlivost Země a Měsíce způsobuje příliv a odliv, vítr pohání povrchové vody a vytváří vlnění, a odlišná hustota různých vodních mas (zapříčiněna jejich odlišnou teplotou a salinitou), pohání globální proudění mořských vod - tzv. globální pásovou cirkulaci. Mezi nejznámější mořské proudy patří Golfský proud, kterému vděčíme za relativně mírné podnebí v Evropě. Kromě toho, že pásová cirkulace ovlivňuje podnebí v Evropě a funguje jako stabilizační prvek globálního klimatu, přináší z hlubin na povrch živiny a zvyšuje schopnost oceánů vstřebávat kysličník uhličitý.

6. Světové oceány CO NÁS NEMIJÍ A NEMINE Nedávné vědecké výzkumy přinesly velice znepokojivá zjištění.Nové studie například varují, že již byly objeveny náznaky a první důkazy o zpomalení globální pásové cirkulace nad hlubokomořským hřbetem mezi Skotskem a Grónskem. Přestože se zdá, že v průběhu několika posledních tisíciletích bylo globální proudění celkem ustálené, ledové vrty provedené v Grónsku i na Antarktidě naznačují, že v některých dobách byl tento režim naopak nestálý. V dávnější minulosti souvisely změny pásové cirkulace s náhlými změnami klimatu. Snížení hustoty oceánských vod, způsobené táním arktických ledovců (například ledového příkrovu Grónska) spolu se zvýšením množství srážek by mohlo zpomalit či zcela zastavit některé mořské proudy, nebo změnit jejich směr. Pokud by něco takového postihlo teplý Golfský proud, způsobilo by to výrazné ochlazení evropského podnebí (zejména na severu). Takové ochlazení by drasticky narušilo nejen evropské podnebí a zemědělství, ale také proudění a teplotu mořských vod na celém světě.

7. Světové oceány ZVÝŠENÍ HLADINY MOŘÍ A OCEÁNŮ Podle klimatických modelů by v průběhu příštích sto let mohlo v důsledku vypouštění skleníkových plynů dojít ke zvýšení mořské hladiny o 9 až 88 centimetrů. Tento nárůst bude způsobem rovným dílem táním ledovců a tepelným rozpínáním oceánů (voda se při zvyšující teplotě rozpíná). Ovšem i mírné zvýšení hladiny, které předpovídají některé modely, způsobí pohromu. Povede k častějším záplavám pobřežních oblastí a dopady mořských bouří bude znatelně ničivější. Slaná voda zamoří zásoby sladké vody, ale také zemědělské oblasti, pobřežní mokřady, bariérové ostrovy a ústí řek. Ovlivněny budou i některé nízko položené pobřežní sídla. Dále budou ohroženy různé zdroje, které jsou kriticky důležité pro ostrovní a pobřežní obyvatele, například pláže, zásoby pitné vody, rybí populace, korálové útesy a atoly, a přirozené prostředí divoce žijící fauny a planě rostoucí flory.

8. Světové oceány GRÓNSKÉ LEDOVCE V červenci 2005 učinili vědci na palubě lodi Greenpeace zarážející objev – našli důkazy, že ledovce v Grónsku tají nebývalou rychlostí. Je to další důkaz toho, že klimatické změny již nejsou kdesi na obzoru, ale zasahují do našich životů, což se doslova týká lidí, kteří žijí v pobřežních oblastech. Podle nedávných měření je nejrychleji se pohybujícím ledovcem na světě ledovec Kangerlugssuaq, který se nachází na východním pobřeží Grónska – tato masa ledu se posunuje rychlostí 14 kilometrů ročně. Tato měření byla provedena s pomocí velmi přesných přístrojů na bázi GPS. Od roku 2001 navíc tento ledovec ustoupil o zhruba 5 kilometrů, přičemž v průběhu předchozích 40 let nezměnil svoji pozici. Ledový příkrov Grónska obsahuje více než 6 procent světových zásob sladké vody a taje mnohem rychleji, než se dříve předpokládalo. Kdyby tato pokrývka zcela roztála, zvýšila by mořskou hladinu o téměř 7 metrů. I navýšení mořské hladiny o 1.5 metru by vedlo k zaplavení nízko položených částí měst jako jsou New York, Amsterodam, Benátky či Bangladéš.

9. Světové oceány DOPAD NA MOŘSKÝ ŽIVOT Rostlinný plankton, který tvoří základ potravinového řetězce a je potravou pro malé korýše (včetně tzv. krillu), mimo jiné roste na spodních částech plovoucích ledových ker. Snížení rozlohy mořských ker proto zřejmě povede ke snížení množství krillu, který je potravou pro mnoho druhů živočichů, včetně velryb. Výzkum naznačuje, že k případům, kdy velryby a delfíni uvíznou na pobřeží, dochází častěji v horkém počasí. Také hrozí, že velryby kvůli tání a rozpadu ledových šelfů přijdou o klíčová pastviště v Jižním oceánu, který oblévá Antarktidu.

10. Škodlivý hmyz JAK TO SPOLU SOUVISÍ ? Globální oteplování a extrémní výkyvy počasí s tím spojené, zásadním způsobem narušují ekosystém. Často se střídající období extrémního sucha a vydatných dešťů usnadňují šíření škodlivého hmyzu, který negativně ovlivňuje životní prostředí a snižuje zemědělské výnosy. Odborníci analyzovali údaje o populacích housenek a na nich závislých parazitů v nejrůznějších klimatických podmínkách. Zjistili přitom, že zvyšující se nestabilita podnebí nesvědčí parazitům, jejichž množství klesá. Je to závažné zjištění, protože cizopasníci jsou nejdůležitějším přírodním regulátorem škodlivého hmyzu. Napadány jsou i listnaté stromy. Některé lesy by se dokonce mohly proměnit v mrtvé zóny. Zemědělci se snaží stabilní produkci zajišťovat zvyšováním dávek pesticidů, což samozřejmě dále zhoršuje kvalitu životního prostředí a zvyšuje náklady. Podle vědeckých názoru se klima v České republice začne podobat podnebí, jaké je dnes v Maďarsku.

11. Automobily na vodík PROČ JE ZMIŇUJEME ? Při cestě do práce, do školy často využíváme automobilové dopravy. Při tomto způsoby „cestování“ spalují motory automobilů benzín (naftu) a zbylé neupotřebitelné splodiny se dostávají přes výfukový systém do ovzduší. Protože automobilů je na světě velmi mnoho, znamená to, že do ovzduší se také splodiny dostávají ve velmi velkém množství, čímž „podporují“ skleníkový efekt (o tom jsme se již zmiňovali). V dnešní době se již sériově vyrábějí automobily, které využívají tzv.vodíkového pohonu. Speciálně upravené motory, které přeměňují chemickou energii v palivu na energii, kterou je pak automobil poháněn. Po této reakci je do ovzduší „vypuštěn“ jen „neškodný“ vodík. Takovéto automobily tedy na rozdíl od „běžných“ automobilů ovzduší neznečišťují a nepřispívají ke skleníkovému efektu. Jelikož nafta (benzín), která drtivou většinu automobilů dnes pohání patří mezi neobnovitelné zdroje energie, bude jednou vyčerpána, je namístě starat se o alternativní pohon automobilů. Automobily pohánějící vodík se jeví jako ideální řešení – vodík lze získat uměle (je obnovitelný) a navíc neznečišťuje ovzduší.

12. Dopad na ekonomiku Koncem října 2006 byla v Londýně zveřejněna zpráva, na kterou netrpělivě čekal celý svět – zpráva o dopadu klimatických změn na světovou ekonomiku. Podle této zprávy budou klimatické změny stát přibližně korun. 155,4 biliónů I kdyby se okamžitě přijala opatření na snížení emisí (splodin), skleníkové plyny budou mít vliv na změny klimatu ještě dalších třicet let. Zpráva také varuje, že jestli svět nesníží emise skleníkových plynů, směřuje ke „katastrofické změně klimatu“, jež by způsobila nejhorší globální recesi, jakou kdy světová ekonomika zažila. VELKÁ BRITÁNIE BIJE NA POPLACH Britská vláda připravuje nový systém daní, který by měl přimět obyvatele, aby změnili své chování a nedocházelo ke globálnímu oteplování. Jedním z návrhů na snížení emisí je i větší zdanění letecké dopravy.

13. REKAPITULACE • Pokud svět bude nečinný, může se několik miliónů lidí stát uprchlíky, protože jejich domovy budou v oblastech zasažených ničivým suchem. • Vyhynout by mohloaž 40 procentživočišných a rostlinnýchdruhů. • Kvůli tání ledovců by se až jedna šestina lidstva mohla potýkat s nedostatkem vody. • Povodně, které by mohly nastat v důsledku zvyšování hladiny moří, mohou zasáhnout až 100 miliónů lidí. • Zvýšení mořské hladiny do roku 2030 asi o 15 cm. • Kvůli vyšší teplotě se odpaří více vody, což při snížení počtu srážek povede k nedostatku pitné vody v některých částech světa. • Drtivý dopad sucha na zemědělství. • Změnou tepoty mořské vody dojde k zániku rybářství na některých místech planety. • Mnoha druhům hmyzu přenášející nemoci se výborně daří v teplejším prostředí. Mohou nastat celosvětové epidemie.

14. !!! TEST !!! • Na předchozí obrazovce jste si mohli přečíst příklady možných dopadů klimatických změn. Dokážete sami jmenovat některé další dopady?

15. !!! TEST !!! • Co si představuješ pod pojmem „klimatické změny“ ?

16. !!! TEST !!! • Co je to skleníkový efekt? a) vrstva, která reguluje teplotu na Zemi b) vrstva, která obsahuje částice ničící kyslík c) vrstva, která sama vytváří vzduch potřebný k dýchání

17. !!! TEST !!! 4) Který „ledovec“ taje dnes nejrychleji? a) Arktida b) Antarktida c) Grónsko

18. !!! TEST !!! 5) Proč se vyvíjejí „vodíkové“ automobily? a) Jejich výroba je levnější než výroba běžných automobilů b) Při jízdě „vodíkového“ automobilu je do vzduchu uvolňován dusík, který ničí skleníkový efekt c) Vodík neznečišťuje ovzduší a je obnovitelný

19. Zajímavé články Sucho v Austrálii je nejhorší za posledních tisíc let Klimatické změny jsou již v Severním moři patrné Změna klimatu může být největší ekonomickou krizí světa Auto s desetinovou spotřebou má zachránit klima Kilimandžáro je bez sněhu Do roku 2030 se Asie oteplí o 2°C, moře stoupne o 16 cm Vědci upozornili na rekordní úbytek ozónu na jižní polokouli Další aktuální články týkající se Klimatických změn můžete nalézt na serveru www.e-pocasi.cz