Asertivní dovednosti

1. Asertivní dovednosti

2. Pasivní chování • základní rys:přizpůsobivost požadavkům druhých • způsoby:bezbrannost, ustupování, vyhýbání se konfliktům • důvod: závislost na druhých a jejich hodnocení • role:„chudáčka“, „obětavého dobráka“ • styl:prohra – výhra nebo prohra – prohra • možný důsledek:zneužívání druhými, sociální fobie, deprese

3. Manipulativní chování • základní rys: sleduje cíl nepřímo • způsoby: vyvolávání pocitů viny, lichocení, apely na morálku • důvod: sobectví, potřeba zvýšit sebevědomí, vnitřní prázdnota • role: „oběť“, „světice“ • styl: skrytá výhra – prohra • možný důsledek: neschopnost opravdovosti ve vztazích, hysterie

4. Asertivní chování • základní rys: přímé, otevřené, sebevědomé, klidné • způsoby: respektující sebe i druhého, kompromisy • důvod: úcta k sobě i druhým, čestnost, odvaha • role: „sebe sama“ • styl: výhra – výhra • možný důsledek: plné psychické zdraví

5. Asertivita • Asertivita je takový způsob komunikace, kterým člověk vyjadřuje a prosazuje otevřeně, upřímně a přiměřeně své myšlenky, city, postoje, názory a to, jak pozitivní, tak negativní. Postupuje tak, aby neporušoval asertivní práva svá ani ostatních lidí.

6. Jak být asertivní? • Stručně a upřímně vyjadřujme své pocity • Snažme se vidět sebe i druhého reálně • Pokusme se poznat stanovisko druhého • Učme se kontrolovat své emoce • Respektujme a tolerujme osobní práva druhých • Naslouchejme druhému a vyslyšme ho • Važme si názoru druhého a jeho přesvědčení • Nemějme navrch za každou cenu • Učme se nacházet kompromis • Přiznejme omyl a pokusme se jej napravit • Uvědomme si včas, co vlastně chceme

7. V čem nám může pomoci asertivita? • Přispívá k úspěchu • Napomáhá rozvíjet zdravé sebevědomí • Prohlubuje mezilidské vztahy, jejich otevřenost, jasnost a přímost • Vytváří atmosféru pro spolupráci • Umožňuje předcházet a efektivně řešit konflikty • Rozvíjí samostatnost v rozhodování • Zvyšuje odpovědnost za vlastní chování • Zvyšuje sebeúctu a respekt • Zvyšuje tvořivost a zdravé riskování • Umožňuje být sám sebou

8. Listina asertivních práv • Mám právo sám posuzovat své vlastní chování, myšlenky, city a pocity a být za ně a za jejich důsledky zodpovědný. • Mám právo neposkytovat žádné omluvy či výmluvy a vysvětlení ospravedlňující mé chování. • Mám právo sám posoudit, zda a nakolik jsem zodpovědný za řešení problémů druhých lidí. • Mám právo změnit svůj názor. • Mám právo dělat chyby a být za ně zodpovědný. • Mám právo říci: „Já nevím!“ • Mám právo být nezávislý na dobré vůli jiných lidí. • Mám právo činit nelogická rozhodnutí. • Mám právo říci: „Já ti nerozumím.“ • Mám právo říci: „Je mi to jedno!“ • Mám právo rozhodnout se, zda budu jednat asertivně.

9. Umění požádat o laskavost • „Prosím tě, udělal/a bys to pro mě?“ • Zásady: • udržujeme oční kontakt • o laskavost žádáme klidně, s vědomím, že si pomoc druhých zasloužíme • neprosíme poníženě, děkujeme krátce a důstojně • požádání o laskavost komunikaci zjemňuje, ukazuje na to, že si partnera vážíme. Většinou nám to oplatí podobným chováním. To pomáhá posilovat a prohlubovat jak náš vztah, tak sebevědomí obou.

10. Asertivní NE • Jak říkat NE v souladu s tím, co chceme. • Zásady: • Říci NE. („Ne, nechci.“„Ne, nemám o to zájem.“„Ne, to neudělám.“) • Nic nepřidáváme. Vyhýbáme se odpovědi „Nemohu.“ • Všímáme si vlastních pocitů. • V zásadě nevysvětlujeme příčiny odpovědi; když ano, tak stručně. • Neomlouváme se! • Vyjádříme empatii a respekt! • Pozor na otázku „Proč?“ („Jednoduše proto, že nechci.“)

11. Reakce zpětnou vazbou • Poskytuje informace o tom, jak na nás určité chování působí. • „Když ty děláš to, já se cítím takto.“ • Zásady: • základní formulace: „Já cítím X, když Ty děláš Y.“ • udržuji oční kontakt • mluvím za sebe, říkám osobní názor, v 1. osobě jednotného čísla: „Já … . Mně … .“ • člověka nehodnotím („Jsi hrubý, líný, atd.“) - popisuji konkrétní chování, konkrétní projev, který mi vadí, ne člověka jako takového. • vyjadřuji se krátce, stručně, srozumitelně

12. „Přeskakující gramofonová deska“ • Schopnost žádat to, na co máme právo a vydržet u toho. • Zásady: • uvědomíme si svoje právo nebo nárok • udržujeme oční kontakt • klidně a stručně, znovu a znovu opakujeme svůj názor • ignorujeme pokusy o „skákání“ na vedlejší, nepodstatná témata • nenecháme se zatlačit do pocitů viny • dáváme zřetelně najevo svoji vůli – to posiluje naši sebeúctu • nereagujeme na manipulativní otázky: „A proč?“ • nejsme povinni uvádět žádné argumenty, vysvětlení ani omluvy • dáváme najevo, že jsme schopni mluvit jako „deska“ třeba celý den a že manipulativní triky budeme i nadále ignorovat.

13. Technika otevřených dveří – zásada asertivního souhlasu • Zásady: • souhlasíme s každou pravdou • souhlasíme s každou pravděpodobnou pravdou • souhlasíme i s obecnou pravdou v tvrzení lidí, kteří se s námi snaží manipulovat • souhlasíme s každou pravdou, která je v tvrzení partnera obsažena; uznáváme všechny partnerovy argumenty, na kterých by mohlo něco být • svoji odpověď můžeme doplnit o náš vlastní pohled • pozorně posloucháme, co nám partner říká, a následně použijeme jeho slova v odpovědi • Pozor na čtení myšlenek! Neodpovídáme tím, co si myslíme, že nám partner chtěl říci, ale tím, co nám doopravdy řekl. • odnaučíme se uvažovat v absolutních pravdách, typu „všechno nebo nic“

14. Technika negativní aserce • „Člověk má právo dělat chyby, být nedokonalý v chování a za své nedostatky převzít plnou odpovědnost.“ • Zásady: • změníme svoje přesvědčení, že se kvůli své chybě musíme zákonitě cítit vinnými • učíme se asertivním postojům k chybám a omylům – považujeme je za nic víc a nic méně než za chyby • asertivně akceptujeme vlastní chybu či omyl a slovně to vyjádříme • přijmeme, že jsme udělali chybu nebo omyl, aniž bychom se museli omlouvat • vyptáváme se kritizujícího na podrobnosti (při konstruktivní kritice pro sebe získáme užitečné informace, při manipulativní kritice tím kritizujícího vyčerpáme) • svobodný, nezávislý a asertivní člověk si rezervuje posouzení svých kladných a záporných činů pro sebe.

15. Negativní dotazování • Umožňuje nám upřesnit a otevřít komunikaci. • Zásady: • když chceme užít negativního dotazování, měli bychom si být jisti, že to myslíme vážně • udržujeme oční kontakt • pozorně nasloucháme, klidně přijímáme kritiku • nereagujeme na kritiku obranou, odvetou nebo popíráním – místo toho sami aktivně žádáme další kritiku • věty formulujeme v 1. osobě jednotného čísla (já...) • žádáme další kritiku, její upřesnění, detaily • klidně, bez ironie či provokování se ptáme na negativní stránky naší osobnosti, našeho chování

16. Asertivní ocenění • Většinu lidí motivuje spíše ocenění a dobrý doprovázející pocit. Méně motivující je strach. • Ocenění, chválení neblokuje cestu k případné kritice. Optimální poměr pochvaly a kritiky je 5-7:2, aby člověk neměl pocit, že je stále „peskován“. Na druhé straně větší počet pochval vede k jejich znehodnocení. • Kritika a trest spíše zabrání opakování nežádoucího chování, ale nemá tu moc vytvořit, respektive být nápomocno pro nové, žádoucí chování.

17. Způsoby neasertivního podávání ocenění • Obecná a hodnotící ocenění • Negativně formulovaná pochvala • Ocenění zároveň obsahuje nedostatky • Ocenění zároveň obsahuje nesouvisející dodatek • Sarkastický tón sdělení • Pseudoocenění s manipulativním obsahem • Falešné lichocení

18. Zásady asertivního ocenění • Nalezněte chování, které je třeba ocenit • Navažte a udržujte oční kontakt • Buďte upřímný/á a chvalte jen to, co se vám skutečně líbí • Slovně začněte „Já“ + pocit, např. „líbí se mi“, „mám radost“ • Partnera informujte o jeho chování apod., nehodnoťte však, popisujte pouze chování (ne člověka jako takového) a hovořte konkrétně (nepoužívejte zobecňující tvrzení) • Dbejte na to, aby mimoslovní projevy byly v souladu se slovy

19. Asertivní kritika • Kritika patří do zdravých vztahů. • Tam, kde neprobíhá kritika, dochází k erozi vztahu a nižší efektivitě práce. • Mnoho lidí se velmi brání kritice, neboť ji vnímají jako znehodnocení své osoby a všeho toho, co už udělali. • Záleží však jen na kritizovaném, co s kritikou udělá, jak ji bude vnímat. • Opravdu sebevědomý člověk (nikoliv herec sebevědomého) považuje kritiku za zdroj cenných informací, nikoliv za ohrožení.

20. Sdělení kritiky • „Já“ jazyk • pravidlo přítomnosti • bez hodnoticích soudů, • bez otázek, které předjímají odpověď • bez výčitek a hledání viníka • bez poučování, opravování a kárání • bez následujících slov: znovu, vždycky, nikdy, stále, nic, všichni, nikdo apod. • bez extrémních slov: „katastrofální“,„nesnesitelné“ apod. • bez vzájemného podmiňování „jak ty, tak já“

21. Struktura podané kritiky • „já“ • vyjádření pocitu • zpětná vazba • požadavek změny

22. Přijímání kritiky O tom, zda je kritika oprávněná či nepravdivá, rozhoduje její příjemce. • nemusíme reagovat na všechno, co nám partner říká • nenecháme se vyprovokovat k hádce • reagujeme klidně, soustředíme se na to, s čím souhlasíme, co je pravdou o naší chybě • partnera se snažíme cílenými otázkami vést k objasnění jeho stanoviska (přinutíme ho zamyslet se nad tím, co od nás opravdu chce) • pokusíme se z rozhovoru vyvodit závěr, co bude následovat

23. Reakce na nepravdivou kritiku • informujeme partnera o našem názoru, vyjádříme nesouhlas • vyjádříme své pocity • vyžádáme si upřesňující informace • konstatujemerozdílná stanoviska a respekt