170 likes | 289 Views
Naše společná přítomnost: Globální výzvy pro kulturní a sociální ekologii Jan Vávra , Zdenka Sokolíčková, Miloslav Lapka a v š ichni p řítomní. Pohled filozofický, ekonomický, a jak je to doopravdy (případové studie). Pět tezí kulturní ekologie.
E N D
Naše společná přítomnost: Globální výzvy pro kulturní a sociální ekologii Jan Vávra, Zdenka Sokolíčková, Miloslav Lapka a všichni přítomní Pohled filozofický, ekonomický, a jak je to doopravdy (případové studie)
Pět tezí kulturní ekologie Miloslav Lapka, Zdenka Sokolíčková, Jan Vávra
1. Přítomnost • Přítomnost nemá být „strukturálním provizoriem“, nýbrž tím, na čem záleží nejvíce.
Multi… Inter… Trans… Není dáno předem který přístup je „lepší“ 2. Trans-disciplinarita
Můžeme mluvit o ekologickém přístupu ke společnosti a kultuře (jako např. human ecology), čili o používání metodologie přírodních věd při studiu společnosti Nebo vycházet z ekologie, jakožto vědy o vztahu organismů a jejich prostředí a organismů navzájem a kulturu brát jako specifický způsob vztahování se organismu k jeho prostředí. 3. Kulturní ekologie
Kulturní ekologie Natura Societa Cultura
Kulturní ekologie Cultura Natura Societa
Julian Steward • (1955) je spojován s termínem kulturní ekologie. "Theory of Culture Change; The Methodology of Multilinear Evolution" Culture change..ways in which culture change is induced by adaptation to the environment
Přístupy kulturní ekologie • Zakladatelská teze: Existuje nepopiratelný vliv přírodního prostředí ...otázka míry... na sociální organizaci a instituce společnosti, změna přírodního prostředí se projevuje na všech úrovních organizace společnosti. • ekologický: KE se zabývá vztahem člověka k prostředí adaptačním mechanismem kultury • environmentální: KE se zabývá – je - reakcí na globální ekologickou krizi
Human ecology…sociální ekologie • Robert Ezra Park, Ernest Burgess • Pojem sociální ekologie je evropskou verzí původního amerického termínu human ecology (lidská ekologie), který používali od roku 1921 představitelé Chicagské školy.
Jak s Bookchinem? (1921 – 2006) Institut sociální ekologie v Plainfield, 1960 Anarchismus podle Bookchina sdílí tři důležité hodnoty s ekologickým hnutím: spontaneita, diverzita, decentralizace Murray Bookchin
4. Přítomné problémy kulturní ekologie • Společnost (jedinec, skupina, instituce) • Prostředí (příroda, město,kultura) • Krize (společnosti, prostředí) • Změny (hodnot, systému, prostředí, společnosti) • Management • Environmentální témata jsou jedním z přítomných průsečíků
Kulturní reflexe: krajina je jedním z přítomných průsečíků přirozeného světa člověka
5. Dialog člověka a prostředí jako Human Culture Nature • Instituce starého typu – propojený svět – přirozený svět člověka, obnova subjektivní činnosti jedince • Ne monolog - diktát člověka a nároky na uspokojení výlučně antropocentrického příběhu • Ne monolog - diktát biologických zákonů od genu přes biosféru a Gaiu bez možnosti cokoli ovlivnit s pohodlnou nezodpovědností • Mnohdy neúspěšný, rozpačitý, počínající…..dialog člověka a prostředí • Máme na něj dost času? To je právě otázka přítomnosti • Kulturní ekologie jako trans-disciplinární projekt • Finke, P. 2005 Die Ökologie des Wissens. Exkursionen in eine gefährdete Landschaft: Alber, Freiburg and Munich • Bateson, G. 1973 Steps to an Ecology of Mind: Paladin, London
Sociální ekologie je vědní obor, který má tolik tváří, kolik pracovišt a v krajním případě kolik badatelů se jím zabývá. Narozdíl od příbuzné (celkově více biologicky laděné) humánní a kulturní ekologie tento obor nepořádá mezinárodní konference ani nevydává mezinárodní časopis Takto popsána se sociální ekologie může jevit jako trapný chaos. Na druhé straně lze říci, že v ní panuje mimořádná pluralita a většina jejích stoupenců přispívá k rodícímu se vědním paradigmatu daleko důsledněji než kterákoli jiná mně známá věda. Reflexe zodpovědného počínání odborníka je její zásadní součástí. Bohuslav Blažek (1942 – 2004)