320 likes | 606 Views
Kryogenní kapaliny. KFY/FNTEP Bc. Roman Witasek. Přehled kryokapalin. vzduch kyslík (Liquid oxygen LO 2 nebo LOX) dusík (LN 2 ) argon (LAr) krypton (LKr) xenon (LXe) neon (LNe) vodík (LH 2 ) helium (LHe). Složení suchého vzduchu. Složení atmosféry v závislosti na výšce.
E N D
Kryogenní kapaliny KFY/FNTEP Bc. Roman Witasek
Přehled kryokapalin • vzduch • kyslík (Liquid oxygen LO2 nebo LOX) • dusík (LN2) • argon (LAr) • krypton (LKr) • xenon (LXe) • neon (LNe) • vodík (LH2) • helium (LHe)
Kapalný vzduch – bezpečnostní předpisy a výhody • bezpečnostní předpisy platné pro LO2 • ekonomické výhody (odpadá rektifikace)
Kyslík- vlastnosti • 2. hlavní složka atmosféry (≈ 21 % obj.) • 16O (99,76 %), 17O (4.10-4 %), 18O (2.10-3 %) • Tv (90,19 K), Tk ( 154,75 K), pk (4,98 MPa) • ρt.v.= 1140 kg.m-3 legenda: Tv…teplota varu za normálního tlaku Tk/pk…kritická/ý teplota/tlak ρt.v…hustota LO2 při teplotě varu
Kyslík (LO2) – zajímavé vlastnosti • polymer O4 – modravé zbarvení LO2 • silně paramagnetická kapalina (χm = 1,003) - separace LO2 od O2 v beztížném stavu - podle změn χmlze měřit koncentraci O2 ve směsi diamagnetických plynů legenda: χm…magnetická susceptibilita při bodu varu
Kyslík (LO2) –reaktivita, bezpečnostní předpisy • oxidující, podporuje hoření • přísné bezpečnostní předpisy, „ kyslíková čistota ”(„LOX clean”) - zabránit styku s org. l. (oleje, tuky, asfalt) – nebezpečí exploze!!! - další nevhodné materiály – Al, Ti, ocel • nepříznivé účinky na zdraví člověka: - kontakt s LO2 způsobuje těžké omrzliny a vážné poškození očí
Materiály vhodné pro práci s kapalným kyslíkem • materiály z mědi, mosazi (Cu+Sn), bronzu (Cu+Zn), monelu (Ni+Cu), čistého azbestu • nádoby před použitím opískovány, omývány kyselinou a detergentem, oplachovány demineralizovanou vodou
Vznik kapalného kyslíku při práci s jinými kryokapalinami • LO2 resp. kapalina s vysokým obsahem O2 může vznikat kondenzací vzduchu na tepelně neizolovaných trubicích, jimiž prochází odpařované He nebo LN2
Výroba LO2 • frakční destilace zkapalněného vzduchu (99 %) -O2 je méně těkavější (90,19 K) než N2 (77,3 K), tedy jeho koncentrace v parách nad vroucím kapalným vzduchem je nižší, naopak se jím postupně obohacuje fáze kapalná - LO2 se získává z horní nízkotlaké kolony, kam přichází ve formě par ze spodní vysokotlaké kolony (viz. schéma na snímku 14) • (elektrolýza vody – 1%)
Kapalný dusík (LN2) • bezbarvá kapalina, ρt.v.= 804 kg.m-3 • Tv (77,3 K), Tk (126,1 K), pk (3,4 MPa) • Δ Hvýp = 199 kJ.kg-1 legenda: Δ Hvýp…výparné teplo
Výroba LN2 • destilace zkapalněného vzduchu - N2je těkavější než O2, získává se jako destilát
Srovnání LN2 s LO2 z hlediska bezpečnosti • LN2 není klasifikován z hlediska vzniku výbuchu na rozdíl od LO2 jako látka nebezpečná (zákon č. 356/2003 Sb. – zákon o chemických látkách a chem. přípravcích) • kontrola znečištění LN2 (max. 2.10-3 % O2) - jaderné reaktory (vznik nebezpečné směsi O3 a NOx ozářením) • nepříznivé účinky na zdraví člověka: - při vyšších koncentracích působí dusivě, potřísnění může způsobit omrzliny
Využití LN2v laboratořích • tepelný štít mezi nechlazenými stěnami na pokojové teplotě a částmi na nižší teplotě (např. na teplotě LHe) • v laboratoři texturních parametrů – např. adsorpce plynu na vhodném sorbentu v aparatuře ponořené v LN2
Argon - vlastnosti • inertní a netoxický plyn LAr: • v kap. stavu jen v úzkém rozmezí několika K • bezbarvá kapalina, ρt.v.= 1390 kg.m-3 • Tv (87,27 K), Tk (150,8 K), pk (4,83 MPa) • Δ Hvýp = 160 kJ.kg-1
LAr – aplikace, výhody • hlavně svařování (ochranná atmosféra) • výroba neželezných kovů • elektronika • poměrně snadno získáván destilací zkapalněného vzduchu (1 % obj.)
Krypton - vlastnosti • bezbarvý plyn, téměř inertní LKr: • bezbarvá kapalina, ρt.v.= 2413 kg.m-3 • Tv (121,3 K), Tk (210 K), pk (5,4 MPa)
Krypton - využití • plynný v elektronickém průmyslu (kryptonky) - velká Ar (83,8) snižuje vypařování a tep. ztráty vláken – vyšší teploty, větší svítivost • plynová encefalografie • detekce netěsností – radioaktivní 85Kr
Xenon- vlastnosti • inertní, netoxický, bezbarvý plyn • ze složek vzduchu nejtěžší a nejvzácněji zastoupen LXe: • ρt.v.= 2987 kg.m-3 • Tv (164 K), Tk (289,7 K), pk (5,83 MPa)
Xenon - aplikace • žárovky automobilů • plazmové obrazovky TV • moderní narkotizační plyn - možnost přesného řízení doby uspání - bez nežádoucích vedlejších účinků
Neon • inertní, netoxický plyn LNe: • bezbarvá kapalina, ρt.v.= 1206 kg.m-3 • Tv (27,1 K), Tk (44,4 K), pk (2,6 MPa) • Δ Hvýp = 86 kJ.kg-1
Neon - aplikace • velmi používaná kryokapalina pro mechanické zkoušky vlastností materiálů • chlazení infrasnímačů
Vodík – vlastnosti, izotopy • bezbarvý, nejlehčí plyn (Mr = 2,01588) • přísné bezpečnostní předpisy při práci s H2 a LH2 -výbušná směs (4-77 % obj. H2 ve vzduchu) • deuterium - 0,0156 % - molekuly HD, (D2) • tritium - radioaktivní, - emise částic β- (t1/2 =12,35 let)
Vodík - izotopy legenda: Ttb…teplota trojného bodu
Orthovodík, paravodík • 2 formy molekul H2 lišících se orientací jaderného spinu • orthovodík – spiny stejného směru (paralelní) - výsledný jaderný spin je 1 (1/2 +1/2) • paravodík – spiny opačného směru (antiparalelní) - výsledný jaderný spin je 0
Směs ortho- a paravodíku • každé teplotě odpovídá jiné rovnovážné složení směsi ortho- a paravodíku • za nízkých teplot převažuje paravodík (nižší energie) ,,0 K (100 % para-)” - 20 K (99,79 % para-)- směs e-H2 - 77 K srovnatelné množství obou forem • normální vodík (n-H2) = směs 75 % ortho- a 25 % paravodíku za běžné teploty • při n. b.v.(20,28 K) – pomalá spontánní konverze LH2 (ortho- → para-)
Helium • 1868 (Lockyer) – objev ve slunečním spektru (Helios – Slunce) • vzácný, nejobtížněji zkapalnitelný plyn • zdrojem je zemní plyn LHe: (normální kapalné 4He) • bezbarvá kapalina, ρt.v.= 125 kg.m-3 • Tv (4,215 K), Tk (5,20 K), pk (0,226 MPa) • Δ Hvýp = 23,5 kJ.kg-1, n=1,02 (těžko pozorovatelná)
Helium - izotopy 4He – nejčetnější • plynná fáze je od tuhé fáze oddělena širokou oblastí kapalného stavu – He I (normální) a He II (supratekuté), kapalná fáze je protažena až k 0 K a tuhá fáze může existovat při tlaku nad 2,5 MPa 3He – vzácný, získává se při jaderné reakci: • L3He – nejnižší známý bod varu (3,2 K) • 1972 – experiment. potvrzena supratekutost (2,6 mK) • užití v aparaturách pro dosahování teplot pod 1 K