Fiskální politika

1. Fiskální politika

2. Fiskální politika • Fiskální politiku můžeme charakterizovat jako zásahy doekonomiky prostřednictvím příjmů a výdajů státního rozpočtu,resp. soustavy veřejných rozpočtů. • Nositelem FP je v užším pojetí vláda, resp. ministerstvo financí. V širším pojetí i nižší správní a samosprávní orgány (např. obce, kraje, spolkové země). • Předmětem FP je tvorba příjmů (příjmová část) a vynakládání prostředků (výdajová část) v systému veřejných rozpočtů. Cílem je pozitivní ovlivňování ekonomického vývoje společnosti. • SoučasnáFP je střetem názorů keynesiánců a monetaristů.

3. Systémy veřejných rozpočtů • Veřejné finance - veškeré finanční prostředky, kterými disponuje stát a veřejně právní instituce a finanční vztahy související s přerozdělováním veřejných prostředků mezi různými subjekty. Systém veřejných rozpočtů zahrnuje: • státní rozpočet, • rozpočty regionálních orgánů (krajů) a obcí, • specializované centralizované fondy (v ČR: státní fondy včetně Fondu národního majetku).

4. Státní rozpočet • Státní rozpočet dostává podobu zákona a prochází s ním spojenouprojednávající a schvalovací procedurou. Ve SR je zachycena hospodářská politika vlády a je s ním spojeno vyjádření důvěry. • Většina států(iČR) má rozpočtový rok totožný s kalendářním.

5. Příjmy SR • Hlavními příjmy SR jsou daně,dálecla, půjčky ze zahraničí,emise státních dluhopisů. • Daň je povinná platba vybíraná státními nebo jinými veřejnými orgány od fyz. i práv. osob na základě zákona k úhradě nákladů na plnění funkcí státu. Jednostranná povinnost, nevzniká nárok na ekvivalentní plnění. Danědělíme např. na • přímédaně, vybírané z důchodu poplatníka v závislosti na jeho majetkové, resp. důchodové situaci. • nepřímé daně, nepostihují důchod poplatníka přímo, ale jsou vybírány v ceně zboží či služeb při jeho prodeji.

6. Míra zdanění (v %) Daňový výnos (pro SR) Příjmy SR • Nepřímé daně zvyšují ceny a omezují finální spotřebu (např. nežádoucích komodit). Daňové úniky jsou menší, snáze se inkasují a lze je relativně snadno zvyšovattendence ke zvyšování podílu nepřímých daní • Vysoké daně oslabují motivaci k pracovním výkonům a úsporám, povzbuzují k nezdanitelným svépomocným aktivitám a daňovým únikům (tzv. Lafferova křivka).

8. Daňová soustava v ČR Soustavu daní v ČR v současné době tvoří: • Daň z přidané hodnoty – nepřímá, daň z prodeje zboží, poskytování služeb a z převodu a využití práv s tím souvisejících;stanovena procentně; nezatěžuje zisk ani majetek plátce, promítá se v konečné ceně statků, platí ji finální spotřebitel • Daň spotřební – nepřímá, podléhají ji vybrané statky: • uhlovodíková paliva a maziva (benzin cca 12 až 14 Kč/litr),líh a destiláty (265 Kč/l), pivo (0,24 Kč/l), víno,tabák a tabákové výrobky (cigareta 27 % z ceny a 0,88 Kč/kus). Jejich sazby se obvykle stanovují částkou Kč na naturální jednotku množství • Daň z nemovitostí – přímá, tvoří ji daň z pozemků a daň ze staveb (evidovaných v katastru nemovitostí).

9. Daňová soustava v ČR • Daň silniční – přímá, platí ji držitel vozidla (podle tech. průkazu), které je používáno k podnikání. Výše daně je stanovena pevnou částkou podle typu vozidla. • Daň z dědictví a darování – přímá, dědická daň se platí za převod majetku při smrti vlastníka, výše daně závislá na blízkosti vztahu dědice a na velikosti dědictví. Darovací daň se platí při bezúplatném převodu majetku a výše závisí velikosti daru a vztahu dárce a obdarovaného • Daň z převodu nemovitostí – přímá, platí se při prodeji a jiných formách úplatného převodu majetku. Většinou ji platí prodávající

10. Daňová soustava v ČR • Daně z příjmů - přímá, týká se FO a PO Sazby daně z příjmů: • DzPPO je 21 % (od 1.1.2008). • 20 % (od 1.1.2009) • 19 % (od 1.1.2010) • DzPFO je 15 % (od 1.1.2008). • 12,5 % (od 1.1.2009)

12. Výdaje státního rozpočtu Rozpočtové výdaje - transfery a nákupy zboží a služeb. • Transfery- peněžní toky plynoucí z rozpočtů jednotlivým subjektům (podnikům a domácnostem). Jednostranný pohyb finančních prostředků, žádná protislužba státu. • Nejužívanějším transferem domácnostem jsou dávky sociálního zabezpečení – dávky důchodového a nemocenského pojištění, podpory v nezaměstnanosti, rodinné přídavky apod. Transfery podnikům jsou nejčastěji formou dotací. • Vládní nákupy zboží a služeb jsou investiční a neinvestiční (např. náklady na výstavbu dálnic, platy učitelů na státních školách).

14. Z hlediska povinnosti můžeme výdaje členit na: • mandatorní - povinné (stát se k nim zavázal v určitých zákonech), stát je musí uhradit, jinak by porušil své zákony a riskoval by problémy v ekonomice; • nemandatorní - ostatní, které nemusí, ale chce realizovat

15. Rozpočtové období • V období fiskálního roku se nemusí příjmy a výdaje časově zcela shodovat a státní pokladna může mít přebytky nebo deficit. Rozhodující je výsledný stav na konci fiskálního roku. Podle něho rozlišujeme: • Vyrovnaný rozpočet, • Přebytkový rozpočet (příjmy vyšší než výdaje), • Schodkový (deficitní) rozpočet (příjmy nižší než výdaje).

16. Deficit SR může být vyrovnán (kompenzován): • emisí státních dluhopisů, • půjčkami ze zahraničí. • Státní dluhopisy jsou volně obchodovatelné a mohou je nakupovat i soukromé osoby. • Přímé výpůjčky ze zahraničímohou být problematické. Dají se uskutečňovat i prodejem státních dluhopisů zahraničním zájemcům. To vyvolává poptávku po české koruně, a ta se zhodnocuje vůči zahraničním měnám, což se projeví poklesem čistého vývozu a tím i GDP.

17. Nástroje fiskální politiky • Pomocí nástrojůFP je ovlivňován ekonomický vývoj. Podle toho, zda je nebo není pro změnu výdajůči příjmů potřebné rozhodnutí státního orgánu, většinou parlamentu, jsou rozlišovány: • Vestavěné (automatické) stabilizátory: • progresivní daň z příjmu (do konce roku 2007), • pojištění v nezaměstnanosti, • státní výkup zemědělských přebytků, • subvence k cenám zemědělské produkce, • Záměrná (diskrétní) opatření: • změny daňových sazeb, • změny ve struktuře výdajů státního rozpočtu, • změny ve výši položek jednotlivých položek rozpočtových výdajů.

18. Cíle fiskální politiky • Základní cíle: • Utlumit výkyvy hospodářského cyklu, • Přispět k rychlému ekonomickému růstu při zachování vysoké zaměstnanosti a stabilní cenové úrovně. • SkrzeFP se vlády často snaží ovlivňovat výši produktu společnosti, a to stimulací či destimulací AD. Pro snižování míry inflace se doporučuje omezovat vládní výdaje. Fiskální restrikce působí přes mechanismus multiplikátorůstejně jako expanze. Vyvolává snížení AD.