1 / 9

Tento produkt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Tento produkt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Až na dno blahobytu Jan Keller. O autorovi. Je profesorem sociologie Je ekologem, kritikem byrokracie a centralizace ve společnosti Některými je značně oblíben, jinými zatracován

aolani
Download Presentation

Tento produkt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Tento produkt je spolufinancovánEvropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Až na dno blahobytu Jan Keller

  2. O autorovi • Je profesorem sociologie • Je ekologem, kritikem byrokracie a centralizace ve společnosti • Některými je značně oblíben, jinými zatracován • „zelený radikál“

  3. Až na dno blahobytu • Analýza trhu, tržních fenoménů (např. auta), totality, byrokracie, ekonomiky, dobrovolné skromnosti • Místy „strašení“ a „demagogie“ faktů • Hlasy ekologů nejsou jen iracionálními výkřiky • Tvrzení o ekologické krizi lze přijmout nebo odmítnout a proč?

  4. Čím se kniha zabývá? • Společenskými souvislostmi ekologické krize s důrazem na oblast politiky a ekonomiky. • Analyzuje patologické rysy konzumní společnosti, které výrazně omezují naše šance přejít k trvale udržitelným životním způsobům. • Řeší předpoklady přechodu mocenské a ekonomické centralizace v decentralizaci a šetrný způsob života. • Břitkou kritikou stávající společnosti otevírá prostor pro nové úvahy.

  5. Trh, ekonomický růst a příroda Ekonomický růst je přislíben (politiky) takto: • Další zvýšení životní úrovně všech členů společnosti • Je líčen jako nezbytný předpoklad vylepšení situace všech chudých i v celosvětovém měřítku • Je většinou ekonomů vydáván za jedinou možnou cestu k řešení tíživých ekologických problémů • Růst nebo kolaps? • Tržní podnikání funguje na základě ušlechtilého hesla: „peníze nebo život“ • Růst: jakmile nastane změna, nemá nikdo volbu mezi tím, zda změnu přijme nebo nepřijme

  6. Trh, ekonomický růst a příroda • Tržní systém nemá volbu mezi růstem a stabilitou. • Kolaps: zadlužení, hospodářská deprese, nezaměstnanost. • Růst a chudoba. • „slib marmelády pro všechny na zítřek má odvrátit pozornost od nerovného rozdělení chleba na dnes“ (Douthwaite) • Ekonomický růst a třetí svět – vyspělé země nastartovaly růst na úkor zemí třetího světa. • Neoliberální myšlení: je třeba dále zbohatnout, aby se jistý díl bohatství dostal i na chudé.

  7. Trh, ekonomický růst a příroda • Ekonomický růst a devastace přírody. • Stoupenci ekonomického růstu za každou cenu zdůrazňují, že jedině růst může opatřit chybějící finance na záchranu přírody. • Nepřipouštějí, že příroda až dosud naopak opatřuje veškeré zdroje pro záchranu ekonomického růstu a že právě proto vypadá dnes tak, jak vypadá. • Ekonomický růst spočívá na předpokladu, podle něhož jsou uměle vyrobené věci cennější než pouhá příroda. • Jednosměrné ekonomické myšlení nebere v úvahu stupeň poškození přírody.

  8. Vedlejší důsledky ekonomického růstu(vybrané oblasti) • Oteplování planety • Redukce ozónové díry • Úbytek tropických pralesů • Desertifikace – rozšiřování pouští • Domácí a průmyslový odpad • Transport věcí a doprava • Globální problémy lidstva • Devastace všech složek přírody • Nadměrný konzum lidí • Sociální tlak na obyvatelstvo

  9. Potřeby, konzum, příroda • Potřeby přirozené a potřeby vynucené(pro zamyšlení: průměrný Američan spotřebuje 1,7krát více energie než Němec a dokonce 2,5násobek spotřeby průměrného Japonce) • „zdá se“, že lidé potřebují právě tolik, nač zrovna mají • Zničení přírody v důsledku ekonomického růstu vedlo k tomu, že obyvatelé vyspělých zemí mohou stále menší část svých přirozených potřeb uspokojovat jiným než nepřirozeným a umělým způsobem • Podle Hoogendijka: potřeby kompenzující minulé ztráty potřeby vyvolané nutností nápravy napáchaných škod potřeby vytvořené minulým rozvojem.

More Related