1 / 39

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

CH18. Chemie komplexotvorných (koordinačních) sloučenin Mgr. Aleš Chupáč , RNDr. Yvona Pufferová Gymnázium, Havířov-Město, Komenského 2, p.o . Soubor prezentací: CHEMIE PRO I. ROČNÍK GYMNÁZIA. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

triage
Download Presentation

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. CH18. Chemie komplexotvorných (koordinačních) sloučeninMgr. Aleš Chupáč, RNDr. YvonaPufferováGymnázium, Havířov-Město, Komenského 2, p.o. Soubor prezentací: CHEMIE PRO I. ROČNÍK GYMNÁZIA Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. • Tato prezentace vznikla na základě řešení projektu OPVK, registrační číslo: CZ.1.07/1.1.24/01.0114 s názvem „Podpora chemického a fyzikálního vzdělávání na gymnáziu Komenského v Havířově“

  2. Koordinační chemie • obor, který se zabývá komplexními (koordinačními ) sloučeninami • zakladatelem je švýcarský chemik Alfred Werner • v r. 1913 získal Nobelovu cenu za chemii obr.č.1 A. Werner

  3. Koordinační (komplexní) sloučeniny • iontové sloučeniny, kde tzv. komplex může být tvořen jak kationtem nebo aniontem, případně oba ionty jsou komplexní • jejich vzorec lze formálně rozepsat na jednoduché sloučeniny K4 [Fe(CN)6]………… 4KCN + Fe (CN)2 [Cu (NH3)4]SO4 ………… CuSO4 + 4NH3 • jejich objevením v 19. stol. došlo k narušení představy o maximálních hodnotách oxidačního čísla • vznik komplexu je možno vysvětlit jako reakci lewisovské kyseliny a zásady

  4. Složení komplexů K4+1 [Fe+II(CN)6-I] koordinační číslo centrální atom ligandy [centrální atom (ion) + ligandy (atom, skupiny atomů)] akceptor el. párůdonor el. párů (lewisovská kyselina) (lewisovská zásada) donor – akceptorová (koordinační vazba)

  5. Koordinační (komplexní) sloučeniny • koordinační číslo – udává počet ligandů (= počet vazeb), 2, 3, 4, 5, 6, 7 i více • počet koordinačních vazeb je vyšší než je hodnota oxid. čísla centrálního atomu (počet navázaných ligandů převyšuje oxidační číslo centrálního atomu) •  aby centrální atom či ion mohl být akceptorem, musí mít prázdné (vakantní) orbitaly, nejčastěji typu d • komplexy jsou typické pro přechodné prvky

  6. - 4 NC NC NC FeII K4+I NC NC NC Komplexní sloučenina vnitřní koordinační sféra koordinační vazba (6 vazeb) koordinační číslo 6 koordinační částice hexakyanoželeznatan(tetra)draselný obr. č. 2 Stavba komplexní sloučeniny

  7. Koordinační sloučeniny • mohou být: • jednojaderné – jeden centrální atom 2. vícejaderné– více centrálních atomů

  8. Geometrické izomery • jsou koordinační částice stejného složení, ale s různým prostorovým uspořádáním • cis izomer – stejné ligandy jsou vedle sebe • trans izomer – stejné ligandy jsou na protilehlých stranách • izomery se liší zbarvením, rozpustností, reaktivitou… obr. č. 3 Cis izomer PtBr2Ci2 obr. č. 4 Trans izomer PtBr2Ci2

  9. Názvosloví • koordinační částice – v hranaté závorce [vlevo - centrální atom, vpravo – ligandy ] • dvouslovný název • anion – podstatné jméno (1. ligandy, 2.centrální atom) • kation – přídavné jméno • koordinační částice bez náboje ……název + komplex s nábojem …… kation + název anion

  10. Ligandy Elektroneutrální ligandy: • H2O (aqua), NH3 (ammin), NO (nitrosyl), CO (karbonyl) Aniontové ligandy: • CI-, I-, Br-,F- (chloro -, jodo – bromo -, fluoro - ), • CN- (kyano), OH- (hydroxo), H- (hydrido), • O2- (oxo), S2- (thio), • SO42-(sulfato), NO3-(nitrato), • PO43-(fosfato), CO32(karbonato)

  11. Nové názvy ligandů: • F- ,CI-, Br-, I-, (fluoro -, chloro -, bromo -, jodo -) • fluorido- , chlorido -, bromido-, jodido- • CN- (kyano), OH- (hydroxo), • kyanido-, hydroxido-

  12. Vícečetné ligandy • předpony di, tri, … dle abecedy (rozhodující 1. písmeno názvu, ne předpony!) • různé ligandy odděleny v názvu pomlčkou, ale poslední ligand bez pomlčky, přímo k názvu centrálnímu atomu • náboj iontu se může uvést do závorky za název iontu [Fe(CN)6]4-hexakyanoželeznatan(4-)

  13. Oxidační číslo centrálního atomu a) kladné koncovka ox. čísla Ca+2 vápenatý b) nulové bez zakončení (1. n. 2. pád) Ni0 nikl(u) c) záporné koncovka –id Cl-I  chlorid

  14. Postavení koordinační částice • v kationtu [Ag(NH3)2]Cl chlorid diamminstříbrný • v aniontu K2[PtCl6] hexachloroplatičitan draselný • v kationtu i aniontu [Pt(NH3)4] [PtCl4] tetrachloroplatnatantetraamminplatnatý • elektroneutrální[Co(NH3)3Cl3] triammin– trichlorokobaltitý komplex

  15. Komplexní kationty • [Cu(NH3)4]SO4 • [Ag (NH3)2]Cl • [Cr (H2O)6]F3 • [NiII(H2O)4] Cl2 • [Pb(NH3)4(OH)2]CO3 • [Mg(NH3)4]2+ • [AuCl3(OH)]- • [Co (NH3)5I]2+ DÚ • Chlorid pentaammin – aquakobaltitý • [CoIII (NH3)50 (H2O)0]IIICl3

  16. Komplexní kationty • [CuII(NH3)40]2+ SO4 síran tetraamminměďnatý • [AgI (NH3)20]Cl chlorid diamminstříbrný • [CrIII (H2O)60]IIIF3 fluorid hexaaquachromitý • [NiII(H2O)40] Cl2 chlorid tetraaquanikelnatý • [Pb(NH3)4(OH)2]CO3 uhličitan tetraammin-dihydroxoolovičitý • [MgII(NH3)40]2+ kation tetraamminhořečnatý • [AuCl3(OH)]- anion trichloro-hydroxozlatitý • [Co (NH3)5I]2+kation pentaammin- jodokobaltitý DÚ • Chlorid pentaammin – aquakobaltitý • [CoIII (NH3)50 (H2O)0]IIICl3

  17. Komplexní anionty • H2[SiF6] • K3[Fe(CN)6] • LiI[AlH4] • NaCo(CO)4 DÚ • hexafluorohlinitan sodný • hexakyanoželeznatan draselný

  18. Komplexní anionty • H2[SiF6] kyselina hexafluorokřemičitá • K3[FeIII(CN)6-]-IIIhexakyanoželezitan draselný • LiI[AlIIIH4-]-Itetrahydridohlinitan lithný • NaCo(CO)4 tetrakarbonylkobaltid(1-) sodný DÚ • hexafluorohlinitan sodný Na3[AlF6] • hexakyanoželeznatan draselný K4I [FeII(CN)-]-IV

  19. Elektroneutrální koordinační sloučenina • [Co(NH3)4Cl3] • [Ni(CO)4] • diammin – dibromopaladnatý komplex • CoH2(CO)4 • tetraamminplatina

  20. Elektroneutrální koordinační sloučenina • [CoIII(NH3)40Cl3-] tetraammin – trichlorokobaltitý komplex • [Ni0(CO)40]0tetrakarbonyl nikl(u) • diammin – dibromopaladnatý komplex [PdII(NH3)20Br2-]0 • CoH2- (CO) 04dihydridotetrakarbonylkobaltnatý komplex • tetraamminplatina [Pt0(NH3)40]

  21. Aqua-komplexy • Ionty přechodných kovů je vytvářejí zpravidla ve vodném prostředí • Na2[Fe(CN)5NO] . 2H2O • trihydráttetrakyanoplatnatanu sodného

  22. Úkol 1 - pojmenujte • [ Pt(NH3)2Cl2] • [ Co(NH3)4Cl ] • K4Ni(CN)4 • Co(NH3)3Cl3 • NaCo(CO)4 • H2[SiF6]

  23. Úkol 2 - napište vzorec • dihydrido-tetrakarbonylkobaltnatý komplex • tetrakarbonylkobaltid draselný • kyselina tetrachloridozlatitá • chlorid diammin-trichloridoplatičitý • uhličitan tetraammin-dihydroxoolovičitý • anion pentakyanido-nitrosylželezitý • anion trichloro-hydroxozlatitý • kation pentaammin-jodokobaltitý

  24. Úkol 2 řešení • CoH2(CO)4 dihydrido-tetrakarbonylkobaltnatý komplex • K[Co(CO)4]tetrakarbonylkobaltid draselný • H[AuCl4] kyselina tetrachloridozlatitá • [Pt(NH3)2Cl3]Cl chlorid diammin-trichloridoplatičitý • [Pb(NH3)4(OH)2]CO3 uhličitan tetraammin-dihydroxoolovičitý • [Fe(CN)5(NO)]2- anion pentakyanido-nitrosylželezitý • [AuCl3(OH)]- anion trichloro-hydroxozlatitý • [Co (NH3)5I]2+ kation pentaammin-jodokobaltitý

  25. Rovnováhy v komplexotvorných dějích • Konstanta stability • V roztocích komplexních sloučenin se ustavuje chemická rovnováha • Rovnovážný stav soustavy určuje konstanta stability. Např. Ag+ (aq) + 2 NH3 [Ag(NH3)2]+ platí: [Ag(NH3)2]+ [Ag+][NH3]2 • Čím je hodnota Kk větší, tím je vzniklý komplex stálejší a naopak. Kk =

  26. Vlastnosti • stabilita – méně disociované viz konstanta stability • barevnost - je způsobena d-elektrony. Ligandy způsobují tzv. štěpení d-orbitalů – to dává možnost elektronům excitovat se viditelným zářením do vzniklých vyšších stavů barevnost (Cu2+ je bezbarvý, kation [Cu(H2O)4]2+ je světlemodrý) • vznikem komplexu je často způsobena rozpustnost některých sraženin, např. přidáním amoniaku k sraženině AgCl vzniká bezbarvý roztok chloridu diamminstříbrného • tvorbou komplexních částic dochází často k poklesu vodivosti roztoku • s využitím komplexů lze znehodnotit jedovaté kyanidy či připravit třaskaviny (např. acetylid stříbrný Ag2C2)

  27. Barevnost komplexních sloučenin obr. č. 6 Žlutá krevní sůl obr. č. 5 Krystal žluté krevní soli

  28. Barevnost komplexních sloučenin obr. č. 7 Červená krevní sůl obr. č. 8 Modrá skalice

  29. Využití v praxi • při výrobě kovů, plastických hmot, změkčování vody • v barvířství • jako katalyzátory • jako léčiva • v jaderné chemii • v analytické chemii - kvalitativní (jakočinidla) a kvantitativní (komplexometrickétitrace) • vyskytují se i v živých organismech (hemoglobin, chlorofyl, cytochromy, vitamín B12).

  30. Chlorofyl a hemoglobin obr. č. 10 Model hemoglobinu obr. č. 9 Hemoglobin a chlorofyl

  31. Savčí cytochromy P450 obr. č. 11 Model cytochromu

  32. Některé běžnější komplexní sloučeniny • CuSO4. 5 H2O – pentahydrát síranu měďnatého nebo-li modrá skalice, je přesněji monohydrát síranu tetraaquamědnatého [Cu(H2O)4] SO4.H2O • [Ag(NH3)2] OH – hydroxid diamminstříbrný, je znám pod názvem Tollensovo činidlo na důkaz aldehydické skupiny • K2[HgI4] – tetrajodortuťnatan draselný, známý jako Nesslerovo činidlo na důkaz ionzů NH4+. • Na2[Fe(CN)5NO] – pentakyano-nitrosylželeznitan sodný, tzv. nitroprusid sodný se používá k důkazů iontů S2-, SO32-, S2O3- a SO2.

  33. Schéma rozdělení kationtů I.třídy obr. č. 12 Použití Nesslerova činidla

  34. Některé běžnější komplexní sloučeniny • K4[FeII(CN)6] . 3 H2O – hexakyanoželeznatan draselný, ferrokyanid draselný nebo žlutá krevní sůl • K3[FeIII(CN)6] . 3 H2O – hexakyanoželezitan draselný, ferrikyanid draselný nebo červená krevní sůl – obě látky reagují s ionty těžkých kovů za vzniku málo rozpustných sraženin. Známé jsou reakce s ionty Fe2+ a Fe3+, kdy vznikají sytě modré, ve vodě nerozpustné sraženiny známé pod názvem berlinská a Turnbullova modř. • K4[Fe(CN)6] + Fe3+→ KFe[Fe(CN)6](berlínská modř) hexakynoželeznatandraselno-železitý • K3[Fe(CN)6] +Fe2+→ KFe[Fe (CN)6] (Turnbulova modř) hexakynoželezitandraselno-železnatý

  35. Některé běžnější komplexní sloučeniny • Dusičnan diamminstříbrný [Ag(NH3)2]NO3 je amoniakální roztok dusičnanu stříbrného využívající se při přípravě třaskavého acetylidu stříbrného Ag2C2 zaváděním ethynu (acetylenu) do něj. • Hydroxid tetraamminměďnatý [Cu(NH3)4](OH)2, triviálně činidlo Schweizerovo, je dobrým rozpouštědlem celulosy, což umožňuje jeho využití při výrobě hedvábí.

  36. Úkol 3 • Na internetových stránkách • http://www.youtube.com/watch?feature=player_detailpage&v=Wuv7NEYY4kc • http://www.youtube.com/watch?v=LSvFJh1HYjw&feature=player_embedded • http://www.youtube.com/watch?v=IRL59zNw3yA zhlédni uvedená videa a popiš vlastními slovy průběh chemických reakcí a vysvětli význam uvedených látek.

  37. Jak se zbavit jedovatého kyanidu ? • „Do vodného 10 % roztoku kyanidu draselného KCN přidáme několik kapek síranu železnatého FeSO4. • Vzniká žlutý hexakyanidoželeznatan draselný K4[Fe(CN)6]. • Po dvou minutách přidáme k připravenému roztoku kapku koncentrované kyseliny chlorovodíkové. • Pozorujeme vylučování berlínské modři, což je triviální název pro hexakyanidoželeznatan železitý Fe4[Fe(CN)6]3.  • Tímto způsobem jsme znehodnotili prudce jedovatý „kyanid.“

  38. Použité informační zdroje obrázek č.[2] – autor Yvona Pufferová [1] [online]. [cit. 2012-10-19]. Dostupné z http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/64/Alfred_Werner.jpg [3] [online]. [cit. 2012-10-19]. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Cis-PtBr2Cl2.JPG [4] [online]. [cit. 2012-10-19]. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Trans-PtBr2Cl2.JPG [5] [online]. [cit. 2012-10-19]. Dostupné z http://137846.ua.all.biz/cs/goods_zluta-krevni-sul_1483073#!prettyPhoto/0/ [6] [online]. [cit. 2012-10-19]. Dostupné z http://sk.wikipedia.org/wiki/S%C3%BAbor:%C5%BDlut%C3%A1_krevn%C3%AD_s%C5%AFl.png [7] [online]. [cit. 2012-10-19]. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:%C4%8Cerven%C3%A1_krevn%C3%AD_s%C5%AFl.png [8] [online]. [cit. 2012-10-19]. Dostupné z http://www.fichema.cz/siran-mednaty-modra-skalice-kg-cuso4-5h2o-cas-7758998-p-392.html [9] [online]. [cit. 2012-10-19]. Dostupné z http://www.zelenepotraviny.cz/zkusenosti-se-zelenymi-potravinami.html [10] [online]. [cit. 2012-10-19]. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Hemoglobin.jpg [11] [online]. [cit. 2012-10-19]. Dostupné z http://fch.upol.cz/vyzkum/fold.png [12] [online]. [cit. 2012-10-19]. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Schema_rozdeleni_kationtu_I.tridy.JPG Literatura MAREČEK, Aleš a Jaroslav HONZA. Chemie pro čtyřletá gymnázia. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2002. ISBN 80-7182-055-5. KOVALČÍKOVÁ, Tatiana. Obecná a anorganická chemie: studijní text pro SPŠCH. 3., upr. vyd. Ostrava: nakladatelství Pavel Klouda, 2004, 118 s. ISBN 80-86369-10-2.

  39. Tato prezentace vznikla na základě řešení projektu OPVK, registrační číslo: CZ.1.07/1.1.24/01.0114 s názvem „Podpora chemického a fyzikálního vzdělávání na gymnáziu Komenského v Havířově“ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

More Related