PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

1. PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PROSTŘEDKY VYNUCOVÁNÍ DODRŽOVÁNÍ PRÁVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ JUDr. et Ing. Petr Petržílek, Ph.D.

2. Pravomoci orgánů veřejné správy OPATŘENÍ PROTI NEGATIVNÍM VLIVŮM ČLOVĚKA NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

3. POJMY - NEGATIVNÍ VLIVY ČLOVĚKA NA ŽP NE skutečná změna stavu ŽP ANO havárie ANO poškození protiprávní jednání ohrožení ekologická újma NE znečištění ŽP

7. PRÁVNÍ ODPOVĚDNOST V OBLASTI ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ §§§§§§§§§§§§§

8. PRÁVNÍ ODPOVĚDNOST 1. Deliktní odpovědnost A. Správně právní odpovědnost. B. Trestní odpovědnost. 2. Odpovědnost za ztráty na ŽP A. Soukromo – právní, (škody) B. Veřejno – právní, (újma)

9. Definice a funkce odpovědnosti „Odpovědnost je druhotná (sekundární) povinnost každé osoby nést nepříznivé následky, vyplývající z porušení povinnosti původní (primární, originální).“

10. Povinnost může být stanovena: a) přímo zákonem (ex lege), b) na základě rozhodnutí (ex actu), c) smluvně, dohodou (ex contractu). Povinnosti mohou znít na povinnost: A) něco činit, B) něčeho se zdržet, C) něco strpět. Funkce ekologicko-právní odpovědnosti: 1. výchovná / preventivní funkce, 2. nápravná / kompenzační funkce, 3. stimulační funkce, 4. represivní funkce.

11. DELIKTNÍ ODPOVĚDNOST Delikt znamená v širokém smyslu slova jakékoliv protiprávní jednání (čin). • Správně právní odpovědnost. • Trestní odpovědnost. Dva druhy deliktní odpovědnosti: • Subjektivní odpovědnost - za zavinění. • II. Objektivní odpovědnost - za následek.

12. A. SPRÁVNĚ PRÁVNÍ ODPOVĚDNOST Správní odpovědnost představuje odpovědnost za správní delikty v širokém slova smyslu Správněprávní odpovědnost OSOB PRÁVNICKÝCH PŘESTUPKY SPRÁVNÍ DELIKTY FYZICKÝCH

13. ODPOVĚDNOST V OBLASTI ŽP ZPRAVIDLA: Objektivní - za výsledek (následek). Absolutní - bez liberačních důvodů. S omezenými moderačními důvody. PROKAZUJE SE: a) Protiprávní jednání b) následek c) Kauzální nexus (příčinná souvislost) mezi a) a b). U ohrožovacích deliktů se prokazuje v podstatě jen protiprávní jednání.

14. VŠEOBECNĚ VŠECHNY TYPY SANKCÍ Pro přestupky v oblasti ochrany životního prostředí, dle speciálních zákonů, však přicházejí v úvahu vždy POKUTY doplněné o ostatní sankce

15. Skutečná výše pokuty závisí na množství dalších okolností, z nichž nejvýznamnější jsou: * nebezpečnost činu, včetně způsobu jeho spáchání * rozsah ohrožení nebo poškození ŽP * opakování protiprávního jednání * volné posouzení správního orgánu Liberační důvod: Za správní delikt osoba neodpovídá, prokáže-li že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

16. Lhůty k ukládání pokut Všeobecně jsou upraveny (souběžně) dvě lhůty pro ukládání sankcí: OBJEKTIVNÍ SUBJEKTIVNÍ 1, popř. 2 roky (od okamžiku, kdy se příslušný orgán dozvěděl o spáchání deliktu) 3, popř. 5 let (od okamžiku, kdy delikt byl spáchán)

17. B. TRESTNÍ ODPOVĚDNOST Všechny trestné činy jsou v českém právu upraveny na základě subjektivní odpovědnosti, takže jde vždy výlučně o odpovědnost fyzických osob. Nástroje trestního práva tudíž nelze aplikovat na právnické osoby, ale jen na jednotlivce za ně jednající.

18. MATERIÁLNÍ STRÁNKY TRESTNÉHO ČINU (objektivní stránka) Trestný čin může být spáchán: Jednáním (komisivní) Nečinností (omisivní)

19. DUŠEVNÍ SLOŽKY TRESTNÉHO ČINU (subjektivní stránka) ZAVINĚNÍ v rámci subjektivní stránky trestného činu představuje buď: ÚMYSL NEDBALOST přímý nepřímý vědomá nevědomá V podstatné většině soudně projednávaných trestných činů jde o jednání spáchaná z nedbalosti, resp. úmysl se zpravidla nepodaří prokázat.

20. Kategorie (skutkové podstaty) trestných činů týkající se životního prostředí. § § § §

21. OBECNÉ Ohrožení a poškození životního prostředí –úmyslné. §181a OLEJ (1) Kdo úmyslně znečistí nebo jiným způsobem poškodí půdu, vodu, ovzduší, les nebo jinou složku životního prostředítím, že poruší předpisy o ochraně životního prostředí nebo předpisy o ochraně a využívání přírodních zdrojů a na větším území, na zvláště chráněném území nebo ve vodním zdroji, u něhož je stanoveno ochranné pásmo, ohrozí společenstva nebo populace volně žijících živočichů nebo planě rostoucích rostlin (poškození životního prostředí), nebo kdo úmyslně poškození životního prostředí zvýší nebo ztíží jeho odvrácení nebo zmírnění, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.

22. OBECNÉ Ohrožení a poškození životního prostředí –nedbalostní. §181b (1) Kdo z nedbalosti způsobí nebo zvýší poškození životního prostředí (181a) anebo ztíží jeho odvrácení nebo zmírnění, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.

23. ZVLÁŠTNÍ § 178a § 181c Pytláctví. Poškozování lesa těžbou. § 181e Nakládání s nebezpečnými odpady. § 181f až 181h Neoprávněné nakládání s chráněnými a volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami. § 203 Týrání zvířat.

24. TRESTY Z MOŽNÝCH TRESTŮ PŘIPADAJÍ V ÚVAHU V PODSTATĚ JEN: TREST ODNĚTÍ SVOBODY POKUTA OBECNĚ PROSPĚŠNÉ PRÁCE ZÁKAZ ČINNOSTI

25. PRÁVNÍ ODPOVĚDNOST ZA ZTRÁTY • Soukromo – právní. • Veřejno – právní. NA ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

26. A. SOUKROMO - PRÁVNÍ ODPOVĚDNOST OBČANSKÝ ZÁKONÍK (zákon č. 40/1964 Sb., v úplném znění) Část šestá - odpovědnost za škodu Obecné preventivní ustanovení: „Každý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví majetku, na přírodě a životním prostředí“. § 415 Všeobecná odpovědnost za škodu – na základě subjektivní odpovědnosti: „Každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti“. § 420 Objektivní odpovědnost: „Každý odpovídá za škodu, kterou způsobí jinému provozní činností“. § 420a Finanční: Skutečná škoda. Ušlý zisk. Naturální: Uvedení do původního stavu.

27. Za škodu způsobenou provozní činností se přitom podle § 420a považuje škoda způsobená: - činností, která má provozní povahu, nebo věcí použitou při činnosti, - fyzikálními, chemickými, popřípadě biologickými vlivy provozu na okolí, - oprávněným prováděním nebo zajištěním prací, jimiž je způsobena jinému škoda na nemovitosti nebo je mu podstatně ztíženo nebo znemožněno užívání nemovitosti.

28. B. VEŘEJNO - PRÁVNÍ ODPOVĚDNOST § V oblasti veřejného práva je předmětná problematika upravena jak v obecném rozsahu v zákoně č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, v platném znění, tak ve složkových úpravách. Zvlášť je pak upravena odpovědnost za historické škody.

29. Zákon č. 17/1992 sb., o životním prostředí, v plném znění: EKOLOGICKÁ ÚJMA (§10): Ekologická újma je ztráta nebo oslabení přirozených funkcí ekosystémů, vznikající poškozením jejich složek nebo narušením jejich vazeb a procesů v důsledku lidské činnosti. ODPOVĚDNOST ZA PORUŠENÍ POVINNOSTÍ PŘI OCHRANĚ ŽP (§27) (1) Každý, kdo poškozováním životního prostředí nebo jiným protiprávním jednáním způsobil ekologickou újmu je povinen obnovit přirozené funkce narušeného ekosystému nebo jeho části. Není-li to možné nebo účelné, je povinen ekologickou újmu nahradit jiným způsobem (náhradní plnění); není-li to možné, je povinen nahradit tuto újmu v penězích. Souběh těchto náhrad se nevylučuje. Způsob výpočtu ekologické újmy a další podrobnosti stanoví zvláštní předpis. (§ 27 zákona o životním prostředí).

30. APLIKAČNÍ PROBLÉMY • a) Příslušný orgán: příslušný orgán státní správy bez • bližší specifikace. • b) Aktivní legitimace: stát, podrobnosti měl stanovit • zvláštní zákon. • c) Kvantifikace ekologické újmy: měla být upravena • zvláštním zákonem. • Absence procesních ustanovení. • Vztahuje se jen na protiprávní jednání.

31. ODPOVĚDNOST ZA HISTORICKÉ (STARÉ) ZÁTĚŽE VĚCNĚ KE KLÍČOVÝM PATŘÍ: a) škody na životním prostředí po Sovětské armádě, popř. Armádě České republiky (ČSLA), b) ekologické škody po původním vlastníkovi - - státní podniky, JZD atd. - v rámci, I. restituce či II. Privatizace.

32. SLOŽKOVÉ ÚPRAVY Jen náhrada za ztrátu či oslabení produkčních funkcí a) Horní zákon pod pojmem důlní škody rozumí škody na hmotném majetku které byly způsobeny taxativně vymezenými druhy hornické činnosti (§ 36 horního zákona). Na vypořádání důlních škod se subsidiárně použijí předpisy soukromého práva (občanský zákoník).

33. b) Geologický zákon ve svém § 16 taktéž odkazuje na občanský zákoník (ve způsobu náhrady škody však dává přednost uvedení do původního stavu).

34. c)Lesní zákon stanovuje povinnost toho, kdo poškodí nebo ohrozí les, učinit opatření k zabránění či zmírnění škodlivých následků. Při vyčíslování škod se vychází z vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích. Výše škod na produktech s výjimkou dřeva, na vánočních stromcích z plantáží vánočních stromků, na sadebním materiálu lesních dřevin, na porostech semenných plantáží a jejich produkci, na vyrobených sortimentech surového dříví apod. se zjišťuje podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku.

35. ODPOVĚDNOST ZA EKOLOGICKOU ÚJMU Zákon č. 167/2008 Sb, o předcházení ekologické újmě Odpovědná osoba: • provozovatel nebezpečných činností vymezených přílohou • jiný provozovatel jen, jde-li o chráněné druhy a jejich stanoviště • stát: a) vznikla-li újma povolenou činností – nejde o protiprávní čin • b) vznikla-li újma činností neuvedenou v příloze (mimo ad 2) • c) jedná-li se o (starou) ekologickou zátěž 1) V případě bezprostředně hrozící ekologické újmy provozovatel neprodleně provede nezbytná preventivní opatření ze zákona. 2) Příslušný orgán zajistí bez zbytečného odkladu provedení nezbytných preventivních opatření sám, pokud je bezodkladně nebo ve stanovené lhůtě neprovede provozovatel, nebo není-li provozovatel znám. Preventivní opatření: Nápravná opatření: 1) primární obnova t.j. uvedení do původního stavu 2) kompenzační obnova tj. odstranění nebo zmírnění ekologické zátěže způsobem: a) "zdroj za zdroj" - "služba za službu", nelze-li takto postupovat: b) na základě bodového ohodnocení ekologické újmy a bodového ohodnocení kompenzace (Hessenská metoda)

36. ? NÁVRH NA NOVOU ÚPRAVU: odstraňování (starých)ekologických zátěží Ekologická zátěž = ekologická újma u které : 1. není známá či neexistuje odpovědná osoba 2. je odpovědná osoba insolventní 3. osoba se odpovědnosti zprostila, nebo není povinna nápravná opatření provést, nebo nelze-li již řízení o odstranění ekologické újmy zahájit

37. zjištění či podezření vlastník nemovitosti ANO NE oznámení úřadu zavedení do evidence + záznam v KN za další vznik ekologické újmy či havárie odpovídá vlastník analýza rizik úřadem ANO vyloučení rizika další ekologické újmy či havárie NE monitoring + případně změna v užívání stavby či pozemku + případně preventivní nebo bezprostřední opatření výmaz z evidence + výmaz záznamu z KN odstranění zátěže - kompenzační nápravná opatření nebo - na náklady státu

38. DĚKUJI ZA POZORNOST  www.petrzilek.cz