70 likes | 457 Views
- 1. k n =. k t. osa y. y = f (x). Jestliže směrnici tečny zapíšeme vzorcem,. t ečna funkce y = f(x). Tečny a normály funkce. Y = k x + q. pak pro směrnici „ k “ platí vzorec. T = [ x t, y t]. k = tg ά. n ormála funkce y = f(x). ά. osa x.
E N D
- 1 kn = kt osa y y = f(x) Jestliže směrnici tečny zapíšeme vzorcem, tečna funkce y = f(x) Tečny a normály funkce Y = kx + q pak pro směrnici „k“ platí vzorec T = [xt, yt] k = tg ά normála funkce y = f(x) ά osa x Rovnici tečny funkce f(x) v bodě jejího dotyku (T) spočítáme podle vzorce Zobrazení tečny a normály Vzorce vztahující se k výpočtu t. a n. pomocí derivace funkce t: y – yT=kt * (x – xT) Směrnici tečny vypočteme tak, že derivujeme funkci y a za x dosadíme hodnotu x v bodě T. Vzorec zapíšeme takto: kT = y´(xT) Rovnice normály funkce f(x) v bodě jejího dotyku (T) má vzorec obdobný n: y – yT=kn * (x – xT) Vzorec pro směrnici normály pak zní
- 1 - 1 kn = kn = kt kt • Dopočítáme druhou souřadnici bodu dotyku křivky grafu a tečny funkce (T = [xt, ?) (do zadané funkce prostě dosadíme známou hodnotu (xt se bude rovnat x) • vypočítáme derivaci funkce f(x) • zjistíme směrnici tečny kt a směrnici normály kn (do derivované funkce dosadíme známou hodnotu xt ) • Zapíšeme obecnou rovnici tečny a normály kT = y´(xT) Tečny a normály funkce t: y – yT=kt * (x – xT) n: y – yT=kn * (x – xT) ax + by + c = 0 Pozn.: Pokud je nám známa funkce (x) a rovnice přímky rovnoběžná s tečnou funkce (x), a máme určit obecnou rovnici tečny, pak postup trochu pozměníme. Y = kx + q • Z rovnice přímky vypočteme směrnici (všechny rovnoběžky mají stejnou směrnici) • Derivujeme funkci (x) a do takto zderivované funkce dosadíme za y směrnici kt a spočteme xt. • xt dosadíme do původní funkce (x) a spočteme yt. • Souřadnice bodu T dosadíme do rovnice tečny a vyjádříme ji obecnou rovnicí. Postup při výpočtu tečny a normály k funkci f(x) kT = y´(xT) t: y – yT=kt * (x – xT) Pozn.: Pokud je nám známa funkce (x) a rovnice přímky rovnoběžná s normálou funkce (x), a máme určit obecnou rovnici tečny, pak v 1. bodě ještě ze směrnice normály vypočteme směrnici tečny.
- 1 kn = kt Pozn.: Jako příklad byl použit příklad č 4.2 ze script F. Mošny Zjistěte tečnu a normálu k funkci f v bodě T: Tečny a normály funkce • Dopočítáme druhou souřadnici bodu dotyku křivky grafu a tečny funkce (T = [xt, ?) (do zadané funkce prostě dosadíme známou hodnotu (xt se bude rovnat x) Tím jsme zjistil, že bod T [xt, yt] má souřadnice [2, 6] • vypočítáme derivaci funkce f(x) Rozebraný příklad • zjistíme směrnici tečny kt a směrnici normály kn (do derivované funkce dosadíme známou hodnotu xt ) kT = y´(xT)
Po dosazení do vzorce zapíšeme obecnou rovnici tečny a normály t: y – yT=kt * (x – xT) Tečny a normály funkce n: y – yT=kn * (x – xT) ax + by + c = 0 Zjistěte tečnu k funkci f rovnoběžnou s přímkou p: Rozebraný příklad Y = kx + q kT = y´(xT) t: y – yT=kt * (x – xT)
- 1 kn = kt • z přímky p se nejprve vypočte normála funkce, a posléze i směrnice Tečny a normály funkce Y = kx + q • derivujeme funkci kT = y´(xT) • do zderivované funkce dosadíme směrnici tečny, abychom zjistili xt Zjistěte tečnu k funkci fkolmou k přímce p: • xt dosadíme do původní funkce a vypočteme yt.
Tečny a normály funkce • do rovnice tečny dosadíme souřadnice bodu dotyku a vypočteme ji t: y – yT=kt * (x – xT)