VZDĚLÁNÍ A LIDSKÝ KAPITÁL VÁCLAV URBÁNEK, KATEDRA VEŘEJNÝCH FINANCÍ VŠE

1. VZDĚLÁNÍ A LIDSKÝ KAPITÁLVÁCLAV URBÁNEK, KATEDRA VEŘEJNÝCH FINANCÍ VŠE DUBEN 2006

2. Teorie lidského kapitálu – jedna z nejrozšířenějších v teoretické reflexi i v praktické aplikaci • V této prezentaci: • LIDSKÝ KAPITÁL • JAKO ZÍSKÁVANÝ STATEK • NA TRHU PRÁCE • mikroekonomické souvislosti vzdělání • LIDSKÝ KAPITÁL JAKO FAKTOR HOSPODÁŘSKÉHO RŮSTU - • makroekonomické souvislosti vzdělání

3. Mikroekonomické souvislosti:

6. Modifikace pro nespojité S, kde roky vzdělání jsou nahrazeny dummy variables pro jednotlivé úrovně vzdělání – základní, sekundární a terciární

7. MĚŘENÍ NÁVRATNOSTI INVESTICE DO VZDĚLÁNÍ • Dvě skupiny měření – podle využité formulace lidského kapitálu • plná metoda (někdy redukovaná vzhledem k nedostatku dat na "zkrácenou" metodu) • regresní rovnice Mincerova typu • VÝSLEDKY – velké množství naměřených návratností s mnoha různými specifikacemi a mnoho časových řad

8. V souhrnném pohledu lze říci, že návratnost investice do vzdělání je vysoká – při odlišení návratnosti soukromé a společenské se objeví další významné rozdíly. SOUKROMÁ NÁVRATNOST – měří osobní náklady a výnosy (i nepeněžní) SPOLEČENSKÁ NÁVRATNOST – měří náklady a výnosy pro celou společnost – problém je se zahrnutím externalit vzdělání FISKÁLNÍ NÁVRATNOST – měří zvýšení v porovnání s investicí do vzdělání

9. The World Bank 2002 – úplná metoda Autoři Psacharopoulos, Patrinos

12. OČEKÁVANÉ VÝDĚLKY A MĚŘENÍ NÁVRATNOSTI INVESTICE DO VZDĚLÁNÍ • Měří se návratnost investice do vzdělání založená na výpovědích respondentů (obvykle studentů) o jejich očekávaných výdělcích • VÝSLEDKY – překvapivě přesné, konzistentně vykazují mírný optimismus • VÝHODY: • odstraní se metodologický problém srovnání dvou rozdílných skupin – např. středoškoláků a vysokoškoláků, pro něž se počítá návratnost jako pro stejnorodou kohortu • nahradí se obvykle chybějící longitudinální data

13. 3 2.5 2 Muži absolventi Muži po 10 letech 1.5 Očekávané mzdové zisky Ženy po absolventky Ženy po 10 letech 1 0.5 0 Rok 2001 Rok 2002 Rok 2003 Rok 2004 Rok 2005 Roky výzkumu Výzkum provedený na několika českých vysokých školách mezi studenty ekonomických oborů

14. PROBLÉMY PŘI ROZHODOVÁNÍ O INVESTICI DO LIDSKÉHO KAPITÁLU • (Problémy financování vysokého školství jsou zde výrazně zastoupeny) • Měření (odhady) nákladů na vzdělání • Měření (odhady) výnosů – mnohem složitější, mnoho typů výnosů • Externality • Výpočty návratnosti – problém s dobou využití lidského kapitálu, diskontní mírou a s mírou rizika • Asymetrie informací • Porovnání investičních možností – jiné finanční možnosti, jiné vzdělávací dráhy atd. • Finanční trhy jsou nedokonalé

17. NÁKLADY NA VZDĚLÁNÍ Přímé – provoz vzdělávacích institucí, studijní literatura a pomůcky, zvýšené životní náklady během studia Nepřímé – odřeknuté výdělky během studia Externality během studia – pozitivní (univerzita je kulturním centrem) a negativní (studenti mohou obtěžovat okolí např. hlukem…)

18. VÝNOSY VZDĚLÁNÍ mnohem složitější problém – soukromé výnosy zahrnují jednak zvýšené výdělky, jednak řadu nepeněžních soukromých výnosů (prestiž, kulturní orientace…) Výnosy jsou věcí budoucnosti, relativně dosti vzdálené – v řádu desítek let Společenské výnosy jsou rovněž peněžní a nepeněžní, řada výnosů má charakter externalit

19. EXTERNALITY VZDĚLÁNÍ zahrnují kvalitní občanství, politickou stabilitu, komunikační dovednosti, právní chování, rozvoj kulturní úrovně, kvalitní trávení volného času a určitý zdravotní standard. Mezi dalšími externalitami lze jmenovat úspory veřejných výdajů , zejména v oblasti sociálního zabezpečení a zdravotní péče. • DOBA VYUŽITÍ LIDSKÉHO KAPITÁLU – lidský kapitál se opotřebovává jako každý jiný • technické opotřebení (stárnutí lidí, nemoc, nepoužívání získaných dovedností) • ekonomické opotřebení – je dáno např. technickým pokrokem, kdy dovednosti dříve získané se stanou nepotřebnými; změna struktury hospodářství zmenší potřebu některých typů lidského kapitálu

20. ASYMETRIE INFORMACÍ • – různé projevy • - obtížné získávání informací o kvalitě vzdělávací instituce, o uplatnění – vzhledem k obvyklému vyhýbání se riziku může poptávka po vzdělání být suboptimální • signaling a screening – vzdělání slouží jen jako signál pro zaměstnavatele o schopnostech jeho nositele. V extrémní podobě to může znamenat, že vzdělání vůbec nepřineslo růst produktivity. • sheepskin efekt – signálem není vzdělání třeba i neukončené, ale jen diplom

21. Michael Spence – Nobelova cena 2001

23. PROBLÉMY FINANCOVÁNÍ VYSOKOŠKOLSKÉHO VZDĚLÁNÍ JAKO LIDKÉHO KAPITÁLU • SOUKROMÉ: • Vzdělávací dráha se začíná v době, kdy soukromý investor nemá prostředky • Tento druh kapitálu nemá obvykle na finančním trhu možnost protihodnoty (ručení) – ale: vznikají nové nástroje • Výnosy jsou dlouhodobé • VEŘEJNÉ: • Veřejné zdroje jsou omezené vzhledem k množství investic (mnoho studentů) • O zdroje soutěží mnoho veřejných nároků, zejména sociální sféra

24. FINANCOVÁNÍ A POSKYTOVÁNÍ VYSOKOŠKOLSKÉHO VZDĚLÁNÍ

25. ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ S FINANCOVÁNÍM VYSOKOŠKOLSKÉHO VZDĚLÁNÍ • Není jednoduché a všeobecné řešení • TENDENCE: • sdílení nákladů veřejných a soukromých • veřejné zdroje hlavně do podpory zdrojů soukromých - podpora půjček, daňová zvýhodnění • vouchery – o uplatnění veřejného zdroje rozhoduje spotřebitel • soukromé zdroje – půjčky s odloženou platbou, human capital contracts, absolventská daň, tradiční půjčky

26. DĚKUJI VÁM ZA POZORNOST A TRPĚLIVOST