1 / 32

Biologické, psychologické a sociální dimenze kvality života u handicapovaných osob.

Biologické, psychologické a sociální dimenze kvality života u handicapovaných osob. Kvalita života u chronických onemocnění. Její rozdíly podmíněné pohlavím. Hana Kalová. Změna vzorů myšlení. „Jak to vidí pacient“. MODELY NEMOCI: ♣ BIO-MEDICINSKÝ ♣ BIO-PSYCHO-SOCIÁLNÍ

chyna
Download Presentation

Biologické, psychologické a sociální dimenze kvality života u handicapovaných osob.

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. Biologické, psychologické a sociální dimenze kvality života u handicapovaných osob. Kvalita života u chronických onemocnění. Její rozdíly podmíněné pohlavím. Hana Kalová

  2. Změna vzorů myšlení

  3. „Jak to vidí pacient“

  4. MODELY NEMOCI: ♣BIO-MEDICINSKÝ ♣ BIO-PSYCHO-SOCIÁLNÍ Nejsou alternativní, jsou komplementární, tj. vzájemně se doplňují!

  5. Kvalita života podmíněná zdravím HRQOL – Health Related Quality of Life

  6. HEALTH REALTED QUALITY OF LIFE • 1982 Health Insurance Experiment, HIE .Provedla slavná RAND- Corporation USA Výzkum dopadu zdravotního pojištění na • zdravotní stav (dotazník,108 otázek) • 1992 Medical Outcomes Study, MOS ( USA, Velká Británie ) • (dotazník, počet redukován na 20 otázek, později rozšířen • na 36 otázek )

  7. Kvalita života u chronických onemocnění

  8. Gender

  9. Muži x ženy

  10. Biologické, psychologické a sociální • dimenze kvality života u handicapovaných • osob. • Kvalita života u chronických onemocnění. • Její rozdíly podmíněné pohlavím.

  11. HYPOTÉZY • Kvalita života je u nositelů chronických • onemocnění a to i ve stadiu remise nižší, • nežli je tomu u všeobecné populace • 2. Tento jev je výrazněji patrný u žen ve • srovnání s muži

  12. Probandi a metoda

  13. Probandi • n = 354 muži n = 163 ženy n = 191 průměrný věk mužů: 55,1 let průměrný věk žen: 57,5 let

  14. Probandi – gendern = 354

  15. 4 nosologické jednotky: • Chronické onemocnění pohybového aparátu • Ischemická choroba srdeční • Nespecifické střevní záněty • stavy po prodělané meningoencephalitis

  16. Nositelé chronického onemocnění pohybového aparátu n = 149 • Nositelé ICHS s vyjádřeným algickým syndromem n = 99 • Nositelé NSZ n = 57 • Stavy po proběhlé meningoencephalitis n = 49

  17. Probandi dle onemocnění

  18. Probandi z hlediska Gender • nositelé chronického onemocnění pohybového aparátu muži n = 41, ženy n = 108 • nositelé ICHS muži n = 75, ženy n = 24 • nositelé NSZ muži n = 16, ženy = 41 • stavy po proběhlé meningoencephalitis muži n = 31, ženy n = 18

  19. Probandi dle gender a onemocnění

  20. METODA Použití dotazníkového nástroje SF – 36, v metodice HRQOL 8 domén: - fyzické funkce- fyzické omezení rolí- emoční omezení rolí- fyzické a emoční omezení sociálních funkcí- bolest- duševní / mentální zdraví- vitalita- všeobecné vnímání vlastního zdraví

  21. VÝSLEDKY Kvalita života u chronických onemocnění je ve stadiu remise nižší ve všech 8 hodnocených doménách.

  22. Chronická onemocnění pohybového aparátu

  23. Ischemická choroba srdeční

  24. Nespecifické střevní záněty

  25. Stavy po prodělané Meningitis/ meningoencephalitis

  26. VÝSLEDKY Ženy jsou postiženy výrazněji než muži.

  27. Nositelé chronického onemocnění pohybového aparátu. Výsledky podskupiny žen vyjádřené jako procenta výsledků mužů u:1,67 0,60 0,98 2,380,84 1,06 0,92 1,49 Platí! Pakli u je větší nežli 1,64, je shledaný rozdíl statisticky významný na 5% hladině významnosti.

  28. Nositelé ICHS. Výsledky podskupiny ženvyjádřené Jako procenta výsledků mužů u:2,9 0,4 0,07 1,73 1,64 2,06 2,35 1,63 Platí! Pakli u je větší nežli 1,67, je shledaný rozdíl statisticky významný na 5% hladině významnosti.

  29. Nositelé NSZ. Výsledky podskupiny žen vyjádřené jako procenta výsledků mužů u:0,730,33 0,92 0,33 1,03 1,59 2,26 1,34 Platí! Pakli u je větší nežli 1,68, je shledaný rozdíl statisticky významný na 5% hladině významnosti.

  30. Stav po prodělané meningoencephalitis. Výsledky podskupiny žen vyjádřené jako procenta výsledků mužů u: 2,75 2,48 2,14 3,10 3,41 2,44 2,87 1,73 Platí! Pakli u je větší nežli 1,68 je shledaný rozdíl statisticky významný na 5% hladině významnosti.

  31. ZÁVĚR Kvalita života je u nositelů chronických onemocnění a to i ve stádiu remise nižší, nežli je tomu u všeobecné populace. Hypotéza č. 1 byla potvrzena. Tento jev je výrazněji patrný u žen ve srovnání s muži. Hypotéza č. 2 byla potvrzena.

  32. DOPORUČENÍ PRO PRAXI • Nositelé chronických onemocnění a to i ve stádiu remise • by se měli stát příjemci zdravotních a sociálních intervencí. • Tyto intervence se nesmějí týkat pouze fyzického stavu, • ale i psychických a sociálních aspektů nemoci. • Ženy, zejména pokud jde o nositelky chronických • onemocnění si zasluhují soustředěnou a zvýšenou • pozornost. Měly by se přednostně stát příjemci cílených • zdravotních a sociálních intervencí.

More Related