Interpretace neuměleckého textu Prostěsdělovací styl III

1. Interpretace neuměleckého textuProstěsdělovací stylIII

2. Přečtěte si uvedený úryvek a rozhodněte: Údolí řeky Úpy od České Skalice nese od přelomu 19. a 20. století pojmenování podle osoby, jež je ústředním prvkem povídky Babička, zasazené do okolí České Skalice. Stezka provází návštěvníky od všech českoskalických muzejních expozic přes ratibořické památky až k rýzmburskému altánu. Na trase dlouhé sedm kilometrů zahrnuje 24 zastavení v klidném prostředí parků, lesů a luk, která zájemcům osvětlují nejen historii dotčeného území, ale i její přírodní zajímavosti. Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy k severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař spisovatel Otakar Jedlička, trvalo však léta, než se toto pojmenování obecně vžilo. Upadlo v zapomnění, že nedlouho po vzniku první republiky se místní samospráva pokusila vyvolat znárodnění Ratibořic s cílem vyhlásit v údolí národní park a ze zámku vytvořit útulek pro zestárlé spisovatele. Výsledkem těchto snah však byla pouze regulace rozvoje území. Znárodnění zastihlo údolí i s jeho památkami až v padesátých letech 20. století v jiných politických podmínkách. To mělo své výhody i nevýhody! Příroda i památky postupně spadaly pod různé stupně právní ochrany, formální rámec zákona však často nedokázal zabránit devastaci některých objektů v údolí. • Autor chce čtenáře přesvědčit. • Autor chce čtenáře informovat. • Autor chce v dané problematice postihnout příčinné souvislosti.

3. Zvýrazněte v textu nové informace Údolí řeky Úpy od České Skalice nese od přelomu 19. a 20. století pojmenování podle osoby, jež je ústředním prvkem povídky Babička, zasazené do okolí České Skalice. Stezka provází návštěvníky od všech českoskalických muzejních expozic přes ratibořické památky až k rýzmburskému altánu. Na trase dlouhé sedm kilometrů zahrnuje 24 zastavení v klidném prostředí parků, lesů a luk, která zájemcům osvětlují nejen historii dotčeného území, ale i její přírodní zajímavosti. Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy k severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař spisovatel Otakar Jedlička, trvalo však léta, než se toto pojmenování obecně vžilo. Upadlo v zapomnění, že nedlouho po vzniku první republiky se místní samospráva pokusila vyvolat znárodnění Ratibořic s cílem vyhlásit v údolí národní park a ze zámku vytvořit útulek pro zestárlé spisovatele. Výsledkem těchto snah však byla pouze regulace rozvoje území. Znárodnění zastihlo údolí i s jeho památkami až v padesátých letech 20. století v jiných politických podmínkách. To mělo své výhody i nevýhody! Příroda i památky postupně spadaly pod různé stupně právní ochrany, formální rámec zákona však často nedokázal zabránit devastaci některých objektů v údolí.

4. Zvýrazněte v textu nové informace Údolí řeky Úpy od České Skalice nese od přelomu 19. a 20. století pojmenování podle osoby, jež je ústředním prvkem povídky Babička, zasazené do okolí České Skalice. Stezka provází návštěvníky od všech českoskalických muzejních expozic přes ratibořické památky až k rýzmburskému altánu. Na trase dlouhé sedm kilometrů zahrnuje 24 zastavení v klidném prostředí parků, lesů a luk, která zájemcům osvětlují nejen historii dotčeného území, ale i její přírodní zajímavosti. Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy k severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař spisovatel Otakar Jedlička, trvalo však léta, než se toto pojmenování obecně vžilo. Upadlo v zapomnění, že nedlouho po vzniku první republiky se místní samospráva pokusila vyvolat znárodnění Ratibořic s cílem vyhlásit v údolí národní park a ze zámku vytvořit útulek pro zestárlé spisovatele. Výsledkem těchto snah však byla pouze regulace rozvoje území. Znárodnění zastihlo údolí i s jeho památkami až v padesátých letech 20. století v jiných politických podmínkách. To mělo své výhody i nevýhody! Příroda i památky postupně spadaly pod různé stupně právní ochrany, formální rámec zákona však často nedokázal zabránit devastaci některých objektů v údolí.

5. Rozhodněte, jak na sebe jednotlivé informace navazují Údolí řeky Úpy od České Skalice nese od přelomu 19. a 20. století pojmenování podle osoby, jež je ústředním prvkem povídky Babička, zasazené do okolí České Skalice. Stezka provází návštěvníky od všech českoskalických muzejních expozic přes ratibořické památky až k rýzmburskému altánu. Na trase dlouhé sedm kilometrů zahrnuje 24 zastavení v klidném prostředí parků, lesů a luk, která zájemcům osvětlují nejen historii dotčeného území, ale i její přírodní zajímavosti. Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy k severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař spisovatel Otakar Jedlička, trvalo však léta, než se toto pojmenování obecně vžilo. Upadlo v zapomnění, že nedlouho po vzniku první republiky se místní samospráva pokusila vyvolat znárodnění Ratibořic s cílem vyhlásit v údolí národní park a ze zámku vytvořit útulek pro zestárlé spisovatele. Výsledkem těchto snah však byla pouze regulace rozvoje území. Znárodnění zastihlo údolí i s jeho památkami až v padesátých letech 20. století v jiných politických podmínkách. To mělo své výhody i nevýhody! Příroda i památky postupně spadaly pod různé stupně právní ochrany, formální rámec zákona však často nedokázal zabránit devastaci některých objektů v údolí. A. příčinná souvislost a vyvozování důsledků B. věcná návaznost daná podstatou sdělení C. přiřazování jednotlivých informací

6. Zvýrazněte v textu odchylky od větné stavby Údolí řeky Úpy od České Skalice nese od přelomu 19. a 20. století pojmenování podle osoby, jež je ústředním prvkem povídky Babička, zasazené do okolí České Skalice. Stezka provází návštěvníky od všech českoskalických muzejních expozic přes ratibořické památky až k rýzmburskému altánu. Na trase dlouhé sedm kilometrů zahrnuje 24 zastavení v klidném prostředí parků, lesů a luk, která zájemcům osvětlují nejen historii dotčeného území, ale i její přírodní zajímavosti. Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy k severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař spisovatel Otakar Jedlička, trvalo však léta, než se toto pojmenování obecně vžilo. Upadlo v zapomnění, že nedlouho po vzniku první republiky se místní samospráva pokusila vyvolat znárodnění Ratibořic s cílem vyhlásit v údolí národní park a ze zámku vytvořit útulek pro zestárlé spisovatele. Výsledkem těchto snah však byla pouze regulace rozvoje území. Znárodnění zastihlo údolí i s jeho památkami až v padesátých letech 20. století v jiných politických podmínkách. To mělo své výhody i nevýhody! Příroda i památky postupně spadaly pod různé stupně právní ochrany, formální rámec zákona však často nedokázal zabránit devastaci některých objektů v údolí.

7. Zvýrazněte v textu odchylky od větné stavby Údolí řeky Úpy od České Skalice nese od přelomu 19. a 20. století pojmenování podle osoby, jež je ústředním prvkem povídky Babička, zasazené do okolí České Skalice. Stezka provází návštěvníky od všech českoskalických muzejních expozic přes ratibořické památky až k rýzmburskému altánu. Na trase dlouhé sedm kilometrů zahrnuje 24 zastavení v klidném prostředí parků, lesů a luk, která zájemcům osvětlují nejen historii dotčeného území, ale i její přírodní zajímavosti. Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy k severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař spisovatel Otakar Jedlička, trvalo však léta, než se toto pojmenování obecně vžilo. Upadlo v zapomnění, že nedlouho po vzniku první republiky se místní samospráva pokusila vyvolat znárodnění Ratibořic s cílem vyhlásit v údolí národní park a ze zámku vytvořit útulek pro zestárlé spisovatele. Výsledkem těchto snah však byla pouze regulace rozvoje území. Znárodnění zastihlo údolí i s jeho památkami až v padesátých letech 20. století v jiných politických podmínkách. To mělo své výhody i nevýhody! Příroda i památky postupně spadaly pod různé stupně právní ochrany, formální rámec zákona však často nedokázal zabránit devastaci některých objektů v údolí. Vysvětlete, k jakému funkčnímu stylu tyto prohřešky poukazují

8. Vysvětlete důvody horizontálního členění textu Údolí řeky Úpy od České Skalice nese od přelomu 19. a 20. století pojmenování podle osoby, jež je ústředním prvkem povídky Babička, zasazené do okolí České Skalice. Stezka provází návštěvníky od všech českoskalických muzejních expozic přes ratibořické památky až k rýzmburskému altánu. Na trase dlouhé sedm kilometrů zahrnuje 24 zastavení v klidném prostředí parků, lesů a luk, která zájemcům osvětlují nejen historii dotčeného území, ale i její přírodní zajímavosti. Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy k severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař spisovatel Otakar Jedlička, trvalo však léta, než se toto pojmenování obecně vžilo. Upadlo v zapomnění, že nedlouho po vzniku první republiky se místní samospráva pokusila vyvolat znárodnění Ratibořic s cílem vyhlásit v údolí národní park a ze zámku vytvořit útulek pro zestárlé spisovatele. Výsledkem těchto snah však byla pouze regulace rozvoje území. Znárodnění zastihlo údolí i s jeho památkami až v padesátých letech 20. století v jiných politických podmínkách. To mělo své výhody i nevýhody! Příroda i památky postupně spadaly pod různé stupně právní ochrany, formální rámec zákona však často nedokázal zabránit devastaci některých objektů v údolí.

9. Pojmenujte a zhodnoťte užité slohové postupy Údolí řeky Úpy od České Skalice nese od přelomu 19. a 20. století pojmenování podle osoby, jež je ústředním prvkem povídky Babička, zasazené do okolí České Skalice. Stezka provází návštěvníky od všech českoskalických muzejních expozic přes ratibořické památky až k rýzmburskému altánu. Na trase dlouhé sedm kilometrů zahrnuje 24 zastavení v klidném prostředí parků, lesů a luk, která zájemcům osvětlují nejen historii dotčeného území, ale i její přírodní zajímavosti. Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy k severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař spisovatel Otakar Jedlička, trvalo však léta, než se toto pojmenování obecně vžilo. Upadlo v zapomnění, že nedlouho po vzniku první republiky se místní samospráva pokusila vyvolat znárodnění Ratibořic s cílem vyhlásit v údolí národní park a ze zámku vytvořit útulek pro zestárlé spisovatele. Výsledkem těchto snah však byla pouze regulace rozvoje území. Znárodnění zastihlo údolí i s jeho památkami až v padesátých letech 20. století v jiných politických podmínkách. To mělo své výhody i nevýhody! Příroda i památky postupně spadaly pod různé stupně právní ochrany, formální rámec zákona však často nedokázal zabránit devastaci některých objektů v údolí.

10. Vysvětlete prostřednictvím textu, čím se od sebe odlišuje slohový postup informační, popisný a vyprávěcí Údolí řeky Úpy od České Skalice nese od přelomu 19. a 20. století pojmenování podle osoby, jež je ústředním prvkem povídky Babička, zasazené do okolí České Skalice. Stezka provází návštěvníky od všech českoskalických muzejních expozic přes ratibořické památky až k rýzmburskému altánu. Na trase dlouhé sedm kilometrů zahrnuje 24 zastavení v klidném prostředí parků, lesů a luk, která zájemcům osvětlují nejen historii dotčeného území, ale i její přírodní zajímavosti. Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy k severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař spisovatel Otakar Jedlička, trvalo však léta, než se toto pojmenování obecně vžilo. Upadlo v zapomnění, že nedlouho po vzniku první republiky se místní samospráva pokusila vyvolat znárodnění Ratibořic s cílem vyhlásit v údolí národní park a ze zámku vytvořit útulek pro zestárlé spisovatele. Výsledkem těchto snah však byla pouze regulace rozvoje území. Znárodnění zastihlo údolí i s jeho památkami až v padesátých letech 20. století v jiných politických podmínkách. To mělo své výhody i nevýhody! Příroda i památky postupně spadaly pod různé stupně právní ochrany, formální rámec zákona však často nedokázal zabránit devastaci některých objektů v údolí.

11. Odhadněte, kde byste uvedený text hledali Údolí řeky Úpy od České Skalice nese od přelomu 19. a 20. století pojmenování podle osoby, jež je ústředním prvkem povídky Babička, zasazené do okolí České Skalice. Stezka provází návštěvníky od všech českoskalických muzejních expozic přes ratibořické památky až k rýzmburskému altánu. Na trase dlouhé sedm kilometrů zahrnuje 24 zastavení v klidném prostředí parků, lesů a luk, která zájemcům osvětlují nejen historii dotčeného území, ale i její přírodní zajímavosti. Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy k severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař spisovatel Otakar Jedlička, trvalo však léta, než se toto pojmenování obecně vžilo. Upadlo v zapomnění, že nedlouho po vzniku první republiky se místní samospráva pokusila vyvolat znárodnění Ratibořic s cílem vyhlásit v údolí národní park a ze zámku vytvořit útulek pro zestárlé spisovatele. Výsledkem těchto snah však byla pouze regulace rozvoje území. Znárodnění zastihlo údolí i s jeho památkami až v padesátých letech 20. století v jiných politických podmínkách. To mělo své výhody i nevýhody! Příroda i památky postupně spadaly pod různé stupně právní ochrany, formální rámec zákona však často nedokázal zabránit devastaci některých objektů v údolí. A. v učebnici dějin literatury B. na webových stránkách C. v denním tisku

12. Formulujte závěr zkoumání: • zaměření a účel textu: • nese informace, základní faktické poučení • struktura textu: • daný úryvek je horizontálně členěný do odstavců, odstavce přinášejí relativně novou kvalitu informací • práce s větou: • věty jsou funkční, ale nepromyšlené, text obsahuje odchylky od větné stavby • slohový postup, funkční styl • text přináší základní fakta, nepopisuje, nevysvětluje, je veden informačním slohovým postupem, jedná se o psaný text prostě sdělovacího funkčního stylu