Zpráva pracovní komise pro teplárenství Scénáře vývoje teplárenství

2. Zpráva pracovní komisepro teplárenstvíScénáře vývoje teplárenství Martin Kocourek ministr průmyslu a obchodu Oldřich Vojíř předseda pracovní komise pro teplárenství

3. Podíl teplárenství na dodávkách tepla a výrobě elektřiny v ČR

4. Rozložení a struktura spotřebypaliv (celkové a pro teplárenství)

5. Výroba tepla v ČR indikace nedostatku kvalitního hnědého uhlí pro CZT centralizované zdroje s CZT: zásobují podniky, budovy občanské vybavenosti, bytové jednotky (1,48 mil. bytů, tj. 3,7 - 5,0 mil. osob) podíl 21 % na dodávce elektřiny, podíl na systémových službách vysoká účinnost přeměny energie z PEZ (>60 %) 43 % výroby je založeno na hnědém uhlí (16 – 17 mil. tun) 5

6. Oddalování řešení • 1991 – ÚEL – závazné limity těžby • 2004 – SEK a návrhy aktualizace – počítají částečně i s hnědým uhlím za ÚEL, při zachování ÚEL předpoklad nedostatku paliva • 2008 – vláda provedla korekci ÚEL • 2008 – Pačesova komise – upozornila na obtíže v zásobování teplem v blízké budoucnosti • 2009/2010 – návrh Aktualizace SEK – Fischerova vláda dokument neprojednala, rozhodnutí ponechala na budoucí vládě • listopad 2010 – ministr Kocourek ustavuje komisi pro teplárenství

7. Očekávané události • 2013 – pokles z dosavadní těžby 43 až 44 mil. tun ročně o cca 5 až 6 mil. tun • končí dlouhodobé smlouvy o dodávkách hnědého uhlí do velkých tepláren: • 2012 – 9 velkých teplárenských zdrojů • 2013-2019 – 17 zdrojů • 2020 – 9 zdrojů • 2013 – nový systém obchodování s povolenkami CO2 • od r. 2016 – nová ekologická legislativa EU • směrnice 2010/75/EU o průmyslových emisích

8. Dosavadní vývoj průměrné ceny tepla pro konečné spotřebitele v Kč/GJ

9. Alternativy hnědého uhlí v teplárenství (I) • černé uhlí (směsné spalování s hnědým uhlím) + zachovává CZT, relativně nejjednodušší náhrada – cena přestavby • dřevní štěpka (směsné spalování s hnědým u.) + pomáhá zachovat CTZ – dokáže nahradit pouze zlomek hnědého uhlí, je nedostatková a nákladná, svoz po silnici • zemní plyn + snadná dostupnost – rozpad systému CZT, cenový faktor, nízká surovinová bezpečnost

10. Alternativy hnědého uhlí v teplárenství (II) • jaderné zdroje + stabilita – příliš dlouhá příprava spuštění • směsný komunální odpad (švýcarský přístup) • kolem r. 2020 je možné touto cestou nahradit cca 2,5 mil. tun hnědého uhlí + pomáhá zachovat CZT, cenový faktor – dokáže nahradit pouze zlomek spotřeby hnědého uhlí, podmínkou by byl úplný zákaz skládkování

11. Scénář 1: vláda nepřijímá žádné rozhodnutí o budoucnosti CZT • přenesení odpovědnosti na vlastníky zdrojů • pravděpodobný rozpad systému CZT • výrazný nárůst ceny tepla • zvýšení spotřeby plynu jako jediného využitelného substitutu hnědého uhlí • (až na 60 % PEZ pro výrobu tepla), tzn. významné zvýšení závislosti energetiky na dovozu • rozšíření nároků na skladování plynu dále zvýší jeho cenu

12. Predikce ceny tepla pro domácnosti 2011 – 2019 (pro scénář 1) v Kč/GJ, predikované ceny při úplné náhradě hnědého uhlí v CZT

13. Scénář 2: Aktivní role vlády – kroky na podporu zachování systému CZT • MPO vnímá argumentaci týkající se zrušení územních ekologických limitů: • zhoršení lokálního životního prostředí • neexistence záruky dodávky kvalitního hnědého uhlí ležícího za limity do českých tepláren • nedojde-li k dohodě mezi CCG a ČEZ v dodávkách hnědého uhlí pro elektrárnu v Počeradech, pak bude k dispozici dostatek uhlí z dolu Vrbenský pro teplárny, čímž se nahradí výpadek z dolu ČSA • existence dostatečných substitučních zdrojů za hnědé uhlí, případně černé energetické uhlí • likvidace dvou obcí

14. Scénář 2: Aktivní role vlády – kroky na podporu zachování systému CZT • vláda by měla podporovat zdroje s CZT • stát by se měl začít chovat jako vlastník nevytěženého uhlí • z vytěženého uhlí by měl požadovat platbu renty • měl by mít možnost určovat účel využití vytěženého uhlí • stát by měl preferovat využití kvalitního hnědého uhlí pro teplárenství, nikoliv pro export • MPO analyzuje možnosti zavedení ekonomického nástroje typu diferencované renty apod.

15. Scénář 2: Aktivní role vlády – kroky na podporu zachování systému CZT • stát by měl zpřísnit dohled nad hospodářskou soutěží a cenotvorbou na trhu s hnědým uhlím v ČR • z horního zákona by měly být neprodleně odstraněny vyvlastňovací paragrafy při zachování územních limitů do roku 2014 • od roku 2015 závisí případný postup těžby výhradně na dohodě stávajících vlastníků a těžebních společností

16. Srovnání scénářů Scénář 1 – pasivní přístup Scénář 2 – aktivní přístup zachová významnou část CZT vytvoří časový prostor na hledání nového mixu pro vzdálenější budoucnosti snížení tlaku na investice cena poroste podstatně pomaleji a plynuleji • vyvolá rozpad velké části systému CZT • časový tlak na přechod na systém DZT • přinutí investory k výrazným investicím • způsobí šokový nárůst ceny

17. Další postup • MPO předloží závěry pracovní komise k projednání vládě ČR do konce března • po projednání vládou ČR budou závěry prezentovány v Parlamentu ČR • projednání závěrů v NERV • předpokládáme organizaci kulatého stolu k problematice a jsme připraveni k dalším možným formám veřejné diskuse

18. Martin Kocourek Ministr průmyslu a obchodu Ministerstvo průmyslu a obchodu Na Františku 32, Praha 1 www.mpo.cz

19. Použité zkratky: DZT = decentralizované zdroje tepla CZT = centrální zásobování teplem z centralizovaných zdrojů OZE = obnovitelné zdroje energie DZE = druhotné zdroje energie (např. separovaný komunální odpad) ZP = zemní plyn TO = topné oleje HU = hnědé uhlí ČU = černé uhlí PEZ = primární energetické zdroje*) ÚEL = územní ekologické limity SEK = státní energetická koncepce *) Primární energetické zdroje tvoří (v energetických jednotkách vyjádřený) souhrn tuzemských nebo dovezených energetických zdrojů – pevných, kapalných a plynných paliv, prvotního tepla a prvotní elektřiny. Prvotní teplo je teplo vyrobené v jaderných reaktorech. Prvotní elektřina je elektřina vyrobená ve vodních elektrárnách (mimo přečerpávacích) a saldo dovozu a vývozu elektřiny.