Psychologie 1

1. Psychologie 1 PhDr. Věra Strnadová, Ph. D. Prezentace 2

2. Vývoj psychologie • Naivní představy Animismus Totemismus Fetišismus Magie • První náboženství Indie, Čína, Řecko, Egypt • Psychologické názory v antické filozofii a medicíně Herakleitos (5. stol. př. n. l.) – „Panta rhei“ Demokritos (4. stol. př. n. l.) Atomismus Poznávání (rozumové, smyslové) Ideál harmonické osobnosti ve starověkém světě KALOKAGATHIA (kaloskaiagathos) – řecky „krásný a dobrý“

3. Psychologické metody -vědecké výzkumné metody. Shromažďují metody, které jsou: • nezávislé – nestraní žádné hypotéze • objektivní – umožňují jiným kvalifikovaným osobám opakovat pozorování a získat opět stejné výsledky

4. Psychologické metody -vědecké výzkumné metody. Shromažďují metody, které jsou: • nezávislé – nestraní žádné hypotéze • objektivní – umožňují jiným kvalifikovaným osobám opakovat pozorování a získat opět stejné výsledky Nejčastěji jsou užívané: • Experimentální metoda • Korelační metoda • Metoda pozorování

5. 1. Experimentální metoda Kontrola proměnných Př. – experimentátor chce zjistit, zdali závisí schopnost učení na délce spánku vybrané osoby 100 80 60 40 20 % naučení (záv. proměnná) 3 6 8 délka spánku (hod)

6. 1. Experimentální metoda Kontrola proměnných Př. – experimentátor chce zjistit, zdali závisí schopnost učení na délce spánku vybrané osoby Nezávislá proměnná - proměnná, kterou určí experimentátor. Nezávisí na tom, co pokusná osoba dělá. Př. - experimentátor má k dispozici 3 skupiny pokusných osob. Každé ze skupin určí jinou délku spánku. Závislá proměnná – určitý měřitelný rys chování pokusné osoby, např. množství naučeného ze zadaného textu. 100 80 60 40 20 % naučení (záv. proměnná) 3 6 8 délka spánku (hod)

7. Uspořádání pokusu experimentální skupina – zkoumaná podmínka je přítomna, (např. užití počítače v procesu učení)

8. Uspořádání pokusu experimentální skupina – zkoumaná podmínka je přítomna, (např. užití počítače v procesu učení) kontrolní skupina – zkoumaná podmínka je nepřítomna (pokusné osoby se učí tradičními metodami a počítače nemají)

9. Uspořádání pokusu experimentální skupina – zkoumaná podmínka je přítomna, (např. užití počítače v procesu učení) kontrolní skupina – zkoumaná podmínka je nepřítomna (pokusné osoby se učí tradičními metodami a počítače nemají) Pokud současně ovlivňujeme několik proměnných, je to tzv. multivariační experiment

10. Měření Proměnným přiřazujeme číselné hodnoty

11. Měření Proměnným přiřazujeme číselné hodnoty A) fyzikální způsob – např. počet hodin spánkové deprivace, množství dávky léku

12. Měření Proměnným přiřazujeme číselné hodnoty A) fyzikální způsob – např. počet hodin spánkové deprivace, množství dávky léku B) škálování – např. pětibodová škála s rozsahem: nikdy, zřídkakdy, někdy, často, vždy

13. Měření Proměnným přiřazujeme číselné hodnoty A) fyzikální způsob – např. počet hodin spánkové deprivace, množství dávky léku B) škálování – např. pětibodová škála s rozsahem: nikdy, zřídkakdy, někdy, často, vždy Výsledek výzkumů je obsažen ve formě sady čísel která musejí nýt zpracována a interpretována. Toto je základním úkolem statistiky. Zabývá se shromažďováním údajů o skupině jedinců a poté vytvářením závěrů o této skupině

14. Měření Proměnným přiřazujeme číselné hodnoty A) fyzikální způsob – např. počet hodin spánkové deprivace, množství dávky léku B) škálování – např. pětibodová škála s rozsahem: nikdy, zřídkakdy, někdy, často, vždy Výsledek výzkumů je obsažen ve formě sady čísel která musejí nýt zpracována a interpretována. Toto je základním úkolem statistiky. Zabývá se shromažďováním údajů o skupině jedinců a poté vytvářením závěrů o této skupině Nejčastěji užívaným statistickým údajem je průměr, který odpovídá aritmetickému průměru (součet hodnot výsledků měření dělený počtem měření).

15. Měření Proměnným přiřazujeme číselné hodnoty A) fyzikální způsob – např. počet hodin spánkové deprivace, množství dávky léku B) škálování – např. pětibodová škála s rozsahem: nikdy, zřídkakdy, někdy, často, vždy Výsledek výzkumů je obsažen ve formě sady čísel která musejí nýt zpracována a interpretována. Toto je základním úkolem statistiky. Zabývá se shromažďováním údajů o skupině jedinců a poté vytvářením závěrů o této skupině Nejčastěji užívaným statistickým údajem je průměr, který odpovídá aritmetickému průměru (součet hodnot výsledků měření dělený počtem měření). Signifikantní rozdíl = rozdíl mezi experimentální a kontrolní skupinou, který je shledán jako hodnověrný, významný. Je vysoce pravděpodobné, že se pozorovaný rozdíl objeví znovu, jestliže se experiment bude opakovat.

16. 2. Korelační metoda Přirozený výskyt rozdílů Př. – chceme testovat hypotézu, zdali jsou obézní lidé více senzitivní k chuťovým podnětům než lidé s normální hmotností. V této situaci nemůžeme vybrat skupinu osob s normální hmotností a požadovat na nich, aby se polovina z nich stala obézními. Spíše můžeme vybrat osoby, které již jsou obézní a pak ty, které mají normální váhu. Posléze zjistíme, zdali se také liší co do senzitivity k chuťovým podnětům

17. 2. Korelační metoda Přirozený výskyt rozdílů Př. – chceme testovat hypotézu, zdali jsou obézní lidé více senzitivní k chuťovým podnětům než lidé s normální hmotností. V této situaci nemůžeme vybrat skupinu osob s normální hmotností a požadovat na nich, aby se polovina z nich stala obézními. Spíše můžeme vybrat osoby, které již jsou obézní a pak ty, které mají normální váhu. Posléze zjistíme, zdali se také liší co do senzitivity k chuťovým podnětům Korelační koeficient - r Určuje stupeň vztahu mezi dvěma proměnnými. Jed vyjadřován číslem s hodnotou mezi 0 a 1. Žádný vztah znamená 0, úplná závislost je označena 1. Např. hodnota korelačního koeficientu mezi výsledky dosaženými v prvním roce studia na univerzitě a výsledky v ročníku druhém je 0,75. Může mít kladnou nebo zápornou hodnotu. Př. – pokud je hodnota korelačního koeficientu mezi počtem absencí studenta ve třídě a konečným výsledkem zkoušek -0,40, potom korelace mezi účastí na výuce a výsledkem zkoušek bude +0,40. Míra korelace je stejná, ale znaménko určuje, zdali hodnotíme počet absencí nebo počet účastí studenta ve třídě.

18. Testy Metoda, která měří některé schopnosti, výkony nebo jiné psychologické rysy. Test představuje standardní situaci, které je vystavena skupina lidí. Liší určitým rysem (např. matematické schopnosti, pravorukost či levorukost, různá míra psychické úzkosti). Test je důležitým výzkumným nástrojem v psychologii. Umožňuje psychologům získávat velké množství údajů, s minimálním narušováním jejich každodenního života a bez nutnosti nákladného laboratorního zařízení.

19. Testy Metoda, která měří některé schopnosti, výkony nebo jiné psychologické rysy. Test představuje standardní situaci, které je vystavena skupina lidí. Liší určitým rysem (např. matematické schopnosti, pravorukost či levorukost, různá míra psychické úzkosti). Test je důležitým výzkumným nástrojem v psychologii. Umožňuje psychologům získávat velké množství údajů, s minimálním narušováním jejich každodenního života a bez nutnosti nákladného laboratorního zařízení. Vztah příčiny a následku Př. – rozměklost asfaltu na ulicích města může korelovat s počtem případů úžehu, které byly ten den hlášeny. To však neznamená, že by se z měkkého asfaltu uvolňoval nějaký jed. který by posílal lidi do nemocnice. V tomto případě rozumíme příčinnosti takto: pálící slunce jednak rozpouští asfalt a jednak způsobuje lidem úžeh. Jestliže korelují dvě proměnné, variace jedné je možná příčinou variace druhé. Avšak bez experimentálního důkazu nejsou takové závěry oprávněné.

20. 3. Metoda pozorování Přirozené pozorování Pozorujeme předmět našeho zájmu ve formě, v jaké se přirozeně vyskytuje (př. – pozorování primátů, primitivních kmenů, novorozenců).

21. 3. Metoda pozorování Přirozené pozorování Pozorujeme předmět našeho zájmu ve formě, v jaké se přirozeně vyskytuje (př. – pozorování primátů, primitivních kmenů, novorozenců). Metoda dotazování (dotazník, interview) Zkoumané jevy zjišťujeme pomocí otázek, která zadáváme zkoumaným osobám. Využívá se ke zjišťování politických názorů, k průzkumu trhu či potřebných oblastí lékařské péče.

22. 3. Metoda pozorování Přirozené pozorování Pozorujeme předmět našeho zájmu ve formě, v jaké se přirozeně vyskytuje (př. – pozorování primátů, primitivních kmenů, novorozenců). Metoda dotazování (dotazník, interview) Zkoumané jevy zjišťujeme pomocí otázek, která zadáváme zkoumaným osobám. Využívá se ke zjišťování politických názorů, k průzkumu trhu či potřebných oblastí lékařské péče. Kazuistiky Zkoumáme životní historii jedince, na základě událostí a údajů, které si daná osoba pamatuje. Jestliže se v životě člověka objeví závažné problémy, pak je důležitá znalost minulosti. Můžeme podle ní vysvětlit chování jedince v současnosti.