Psychologie mezilidských vztahů

Psychologie mezilidských vztahů Teorie asertivity

Asertivita je schopnost (dovednost) prosazovat vlastní názor, stanovisko nebo zájem Autorem metody asertivního tréninku (tréninku asertivity) je Američan Andrew Salter. Své žáky učil spontánním reakcím, přiměřenému projevu emocí a umění stát si za svým. Cílem je mimo jiné rozpoznat a zastavit manipulativní chování. Styl manipulace souvisí s typem osobnosti. Jako komunikační styl a strategie se asertivita liší od agrese i pasivity. Pro rozlišení těchto tří konceptů je důležité pochopit, jak se chovají ke stanoviskům svým a cizím. Pasivní řečníci nebrání svoje vlastní názory a dovolují tak agresivnějším lidem, aby je poškodili či manipulovali. Také většinou nezkoušejí přesvědčit někoho o svém stanovisku. Na druhé straně agresivní lidé nerespektují názory ostatních a jsou ochotni je i poškodit při jejich přesvědčování. Osoba, která komunikuje asertivně, se nebojí vyslovit svoje myšlenky ani přesvědčovat ostatní, ale respektuje ostatní a jejich stanoviska. Proti agresivním útokům se však brání. http://www.youtube.com/watch?v=mrLZbCEoXl8

Podstatou asertivity – věcný a neústupný komunikační styl, také podpůrný vztah k partnerovi v komunikaci a vědomé vyhýbání se komunikačním faulům (uraženému mlčení). • 6 základních technik • Nebojte se feeling talk – vyjadřujte své pocity (To se mi nelíbí) • Vaše mimika má odrážet, co cítíte (facial talk) – Zlobíte-li se, vypadejte rozzlobeně • Nebát se říci ne – nemějte strach odmítnout. • Technika „já“ – mluvte za skupinu, neschovávejte se za ostatní , za „my“. • Technika přijímání pochvaly – falešné odmítání „ale jděte, to nestojí za řeč… • Nebát se improvizovat a jednat spontánně

Desatero asertivních práv Spoléhat se na vlastní názor než na názor druhých (zmrzlina a pití) Uděláte-li něco za druhého, pak jen z vlastního svobodného rozhodnutí (obrana proti manipulaci) Můžete se rozhodnout i nelogicky a nejste povinni někomu něco vysvětlovat a ospravedlňovat se Právo chybovat Právo změnit názor Právo neomlouvat se Právo říct „nevím“ Právo prohlásit, že něčemu nerozumím Právo říct, že něco je mi „jedno“

Desatero asertivních práv Právo sám posuzovat svoje vlastní chování, myšlenky a emoce a být za ně sám zodpovědný. Pověra Neměl bys nezávisle posuzovat sám sebe, svoje akce, musíš být posuzován pravidly a vnějšími autoritami, které jsou větší a silnější, než ty sám... Skutečnost Pokud to sami nedovolíte, nikdo nemůže manipulovat vašimi emocemi a chováním. Mnoho lidí popírá, že by mohli být soudci svého vlastního jednání - příkladem jsou výpovědi obviněných v Norimbergu, kteří se bránili slovy „já jsem jen vykonával pokyny". Jenže jde o Tvůj život a o to, co se v něm stane. Záleží jen na Tobě a na nikom jiném, je to i Tvoje zodpovědnost. Všechny ostatní asertivní práva se odvozují od tohoto základního asertivního práva.

Druhé asertivní právo Právo neposkytovat žádné výmluvy, ani omluvy vysvětlující tvoje chování. Pověra Za svoje jednání a chování jsi zodpovědný druhým lidem a měl bys svoje jednání vždy omluvit nebo alespoň vysvětlit. Když necháte za sebe rozhodnout jiné, že JE POVINNOSTÍ svoje chování ZDŮVODNIT, dáváte jim tím možnost vysvětlit, jak se chovat máte, nebo jste měli, co se vám má líbit a nelíbit. Váš manipulativní partner v komunikaci si osvojuje právo vaše důvody udobřit, stává se jejich soudcem. Možností je nevysvětlovat. Na otázku: Jak to, že se Ti tato košile nelíbí, není třeba uvést důvod, stačí jen oznámit: nemám žádný důvod, prostě se mi nelíbí.

Právo sám posoudit, nakolik jsi zodpovědný za řešení problémů ostatních lidí. Pověra Vůči některým institucím a věcem (či lidem) máš větší závazky, než vůči sobě samému. Měl bys obětovat svoje vlastní hodnoty, abys upřednostnil jejich prospěch. Když různé systémy nepracují efektivně, musíš se přizpůsobit ty, ne systém. Příklad: Chci si stěžovat na vadný výrobek a prodavač ve mě NEOPRÁVNĚNĚ vzbuzuje pocit viny argumentem, že zdržuji frontu čekajících. Asertivní reakce odmítne zodpovědnost za problém s frontou např. slovy: LTo je pravda, skutečně zdržuji frontu. Navrhuji urychleně vybavit reklamaci, jinak lidé za mnou budou muset čekat ještě déle." nebo reakce: „Nezaujímají mě problémy, za které nezodpovídám. Zajímá mě vyřešení reklamace."

Čtvrté asertivní právo Právo změnit názor. Pověra Názor, ke kterému si se už jednou přiklonil, bys neměl nikdy měnit. Jestli si se mýlil, znamená to, že jsi nezodpovědný, vypadá to tak, že se budeš mýlit znovu, prostě nejsi schopný rozhodovat se samostatně. A měl by ses omluvit!

Páté asertivní právo Právo dělat chyby. Pověra Nesmíš dělat chyby. Když je děláš, musíš mít pocit viny. Ostatní lidé by v takovém případě měli tvoje chování kontrolovat. Odpovědí může být: „Máš pravdu, udělal jsem chybu (přišel jsem pozdě, zapomněl jsem koupit lístek, splnit dohodnuté...)", bez omlouvání a ospravedlňování se, ale hlavně bez pocitů viny, které manipulující účastník rozhovoru může zneužít.

Šesté asertivní právo Právo říct já nevím. Pověra Měl bys znát odpovědi na všechny otázky týkající se následků tvého jednání, protože pokud odpovědi neznáš, nejsi si vědom potíží, jež způsobuješ jiným lidem, jsi nezodpovědný, a někdo by tě měl kontrolovat. Manipulativní otázky tohoto typu začínají často: „Co myslíš, co by se stalo, kdyby...? Co by to bylo za přítele, dítě, manžela, ..., který by...?" Při zvládání podobných manipulací není třeba znát a hledat odpověď. Stačí odpovědět: "nevím". Pokud chce manipulátor spekulovat a hádat, může sám.

Sedmé asertivní právo Právo být nezávislý na dobré vůli a mínění jiných. Pověra Všichni lidé, s kterými přicházíš do styku, mají mít s tebou dobrý vztah. Potřebuješ spolupráci druhých lidí, aby jsi přežil. Je nezbytné, aby tě všichni lidé měli rádi. Je to řešení na poznámky jako „toto si budem pamatovat", "toho budeš litovat", ale i na pouhé dotčené a chladné pohledy. Právě tato pověra je důvodem toho, proč má tolik lidí potíže s jednoduchou odpovědí "NE". Nemůžeme jednat a žít v hrůze, že se dotkneme citů druhých lidí. Občas se někoho dotkneme.

Osmé asertivní právo Právo dělat nelogická rozhodnutí. Být logickým, znamená dělat jen věci, kterým naprosto rozumíme, zatímco řešení mnoha problémů je mimo takovéto hranice. Navíc, co je logické pro nás, nemusí být logické pro ostatní.

Deváté asertivní právo Právo říct já ti nerozumím. Pověra Musíš být senzitivní a předvídat, chápat i nevyslovené potřeby svých bližních. Když nechápeš, co druzí od tebe očekávají, jsi necitlivý ignorant, nejsi schopný s nimi žít v harmonii. Takové manipulaci není nikdo povinný se podřídit.

Desáté asertivní právo • Právo říct je mi to jedno. • Pověra • Musíš se snažit být stále lepší, dokud nebudeš ve všech ohledech dokonalý. Asi se to nepodaří, ale musíš se snažit. Pokud ti někdo naznačí, jak se vylepšit, je tvojí povinností tento pokyn následovat. Pokud to neuděláš, jsi bezcenný a nezasloužíš si úctu od nikoho, ani od sebe. • Člověk má asertivní právo nesnažit se být dokonalý podle definice někoho jiného; vždyť co je dokonalé pro jednoho, může být perverzní pro druhého. Abychom nepodlehli manipulaci tohoto druhu, je vhodné svůj vnitřní pocit zařadit do jedné z těchto kategorií: • chci • musím • měl bych • Hlavně kategorie měl bych naznačuje manipulativní reakci, pokud se nutkání podvolím.

Technika poškrábané desky Principem této základní asertivní techniky je opakuji vytrvale - znovu a znovu - to, čeho chci dosáhnout, a to aniž bych začal(a) být naštvaný(á), rozčilený(á), či hlučný(á) (bez křiku). Mnohokrát totiž odcházíme s pocitem neoprávněné prohry jen proto, že nám už někdo řekl svoje ne. Každý člověk ale má v zásobě obvykle jen několik takových odmítnutí. Jestli jsou tři nebo šest, všechno, co potřebujeme ke svému úspěchu, je jít do toho čtyři či sedmkrát. A neposkytovat přitom žádné nové zdůvodnění (jedině když sami chceme). Jestliže je partnerovým důvodem k vyslovení ne jeho snaha vůči vám se prosadit, je tato metoda namístě. Dáváme mu najevo, že jsme schopní trvat na svém i celý den a jsme schopní odolat všem jeho manipulacím.

ujasnit si svůj nárok • udržovat oční kontakt • klidně opakovat svůj názor nebo rozhodnutí, znovu a znovu • partner má v zásobě jen několik odmítnutí - potřebujeme mít výdrž jen o jedno opakování navíc • ignorovat pokusy o zlákání na postranní témata • nenechat se zatlačit pocitem viny • nebrat ohled na manipulativní otázky typu Proč? • nejsou nutné žádné argumenty, vysvětlení ani omluvy • dávat najevo, že jsme schopní opakovat donekonečna jako deska • ignorovat manipulativní triky

Podstata techniky Nepopírat kritiku, nebránit se, nereagovat odvetou. Říct něco, z čeho vyplyne, že kritiku umím přijmout v zásadě se souhlasem. Uznáváme všechny partnerovy argumenty, na kterých by něco mohlo být. Partner postupně ztrácí energii na hledání dalších výhrad. V přeneseném významu slova (odtud pochází i název): Partner se chystá vylomit dveře, ale ty jsou dokořán otevřené! Rozběhne se vloží do toho všechny síly - a v rozporu s jeho očekáváním - žádný odpor ho nepřibrzdí. Naopak: vrazí do protilehlé stěny v další místnosti a udeří se vlastním přičiněním! Náš očekávaný protitlak se nedostaví.

Zásady Klidně souhlasit s každou pravdivou výtkou obsaženou v kritice (je to pravda…). Matka: Zase jsi nebyla večer doma! Zkoušela jsem ti zavolat ještě o půl jedné v noci! Dcera: To je pravda, mami, včera jsem se skutečně vrátila velmi pozdě. Připustit možnou platnosti každé pravděpodobné výtky obsažené v kritice (možná máš pravdu…). Matka: Pokud takto budeš žít i dále, můžeš onemocnět. Dcera: Máš asi pravdu. (Nebo: Máš pravdu; kdybych byla častěji doma, měla bych více spánku.) Souhlasit se všeobecnými logickými pravdami v manipulujících výrocích (dává to smysl, mohla by to být pravda…), svoji odpověď však doplnit vlastním pohledem (mě to však neznepokojuje…). Matka: Ty přece dobře víš, jak je důležité, aby děvče, které se chce dobře vdát, dobře vypadalo. Když budeš takto pokračovat a dobře se nevyspíš, budeš vypadat špatně. A to přece nechceš? Dcera: To máš asi pravdu, na tom něco je; když budu mít pocit, že to potřebuji, přijdu domů dřív. (Případně také: Ale v následujících dnech se budu vracet dost pozdě; mám dohodnutých několik schůzek.) Důležité je přesně poslouchat, co nám partner říká; v odpovědi je třeba použít přesně jeho slova. Pozor na "čtení myšlenek"! Nesmíme konstruovat a odpovídat tím, co si myslíme, že nám partner chce říct, ale tím, co skutečně řekl.

Sebeotevření Schopnost sociálního kontaktu je do velké míry založená na asertivní zručnosti spontánního oznamování věcí a spontánního oznamování pocitů, které nebyly zvlášť vyžádané, tedy podávání volných informací a sebeotevření. Technika Neasertivní lidé mívají při rozhovorech pocity úzkosti či hanby nevědí, o čem hovořit. Náš podíl na rozhovoru, když má být rozhovor zajímavý, vyžaduje občasný vstup s volnými informacemi a občasný vstup se sebeotevřením. Můžeme se rozhodnout, jestli budeme oznamovat něco o vnějších věcech a informacích, které by partnera mohly zajímat (podávání volných informací), nebo o sobě a o vztahu k těmto věcem (sebeotevření).

Když reaguji vyjádřením vlastních prožitků, myšlenek, pocitů spojených s přijatými volnými informacemi, využívám techniku sebeotevření. Tato technika, používaná na obou stranách umožňuje, aby komunikace byla oboustranná. Sebeotevření není těžké ani v případě, že oznamuji partnerovi cosi o svém prožívaní. Příklad:Sám toho o surfingu mnoho nevím, v čem vlastně spočívá? nebo Je velmi i pro mne zajímavých věcí, například windsurfing, ale nějak si na ně nemůžu najít čas; jak Vy to děláte?

Vyslovování komplimentu • Posilovat žádané chování a konání a ovlivňovat konání jiných tak, aby změna chování byla pro obě strany potěšením, je možné vyjadřováním pozitivních pocitů formou komplimentů. I přes tento poznatek nám vyjadřování, ale i přijímání komplimentů často působí problémy! • Vyslovování komplimentu • Komplimenty jsou namístě, když jsou upřímně myšlené. Když nejsou, je to neupřímná manipulace. Navíc neupřímnost komplimentu po čase vyjde i najevo! • Zásady • Navázat oční kontakt, který vyjadřuje otevřenost, upřímnost a srdečnost, • upřímnost ve vyjádřeních, konkrétnost, • nutnost vyjádřit osobní postoj, ne vyslovovat svoje postřehy jako všeobecné platné "pravdy", • nevhodné je • přehánění, • falešné lichocení, • použití komplimentu za účelem manipulace. • Vyslovení komplimentu je příjemnou formou podávání zpětné vazby

Přijímání komplimentu Přijímání komplimentu Brzdou asertivně probíhající komunikace se může stát, když nedokážeme kompliment asertivně přijmout. Můžeme několikrát zopakovat, že kompliment nepřijmeme a partner nám je přestane dávat! Nepřijetí komplimentu může být pro toho, kdo kompliment vyslovil, velmi nepříjemné! Důvody, proč nedokážeme kompliment přijmout, mohou být různé: Nedokážeme na „pochvalu" zareagovat, jsme sice potěšeni, polichoceni, díváme se však stranou, nebo začneme zlehčovat věc, které se kompliment týká, aby si lidé nemysleli, že jsme „namyšlení“. Vnitřně vnímáme neasertivnost podání „pochvaly“, buď se nám zdá zveličená, anebo se neumíme rozhodnout, jestli je upřímná, nebo myšlená jako manipulace... něco skřípe, možná ani nevíme přesně, co. Tehdy je vhodné vyjádřit svoje pocity.

Reakce na kompliment • Reakcí na vyslovený kompliment může být odpověď typu: • ano, děkuji, těší mě, že... • jsem rád, těší mě, já to vidím ..., anebo děkuji, ale uvádí mě do rozpaků, že... • I při přijímaní komplimentu je důležitý oční kontakt vyjadřující srdečnost.

Negativní asertivita Vycházejíc ze svého asertivního práva dělat chyby a nést za ně zodpovědnost asertivní přístup ke kritice nás vede ke změně přesvědčení, že kvůli chybě se musíme zákonitě cítit vinnými. Nemusíme! Jestli chceme být nezávislí, svobodní, rezervujme si právo být sami sobě nejdůležitějším soudcem. Negativní asertivita učí přijímat svoje chyby a klidně o nich hovořit.

Negativní asertivita • Podstata techniky • 1. změnit svoje přesvědčení, že kvůli svojí chybě se musíme cítit zle a provinile, • 2. naučit se asertivním postojům k chybám - považovat je jednoduše nic víc a nic míň než za chyby, • 3. asertivně akceptovat vlastní chybu či omyl a slovně to vyjádřit, • 4. přijmout svojí chybu bez ospravedlňování se, • 5. ptát se kritika na podrobnosti, když jsou v kritice obsažené zajímavé informace, nebo je možné tím kritiku vyčerpat, když je manipulativní. • Příklady • Máš pravdu, nemusel jsem to udělat takto. Můžu to zkusit udělat jinak. • Je to moje chyba, příště to zkusím jinak. • Uvědomuji si, že jsem to udělal nevhodně. • Byla to moje hloupost a ani mně se to takto nezamlouvá.

Manipulativní techniky Shostromova typologie manipulace Diktátor – odvolává se na autoritu a tradici, hojně využívá citáty. Bývá to často autoritativní šéf nebo otec rodiny. Chudáček – zdůrazňuje své handicapy, zakládá si na svém pocitu méněcennosti. Svou proklamovanou neschopností zastírá neochotu. Počtář – řídí se tím, co je pro něj v dané situaci nejvýhodnější, obvykle neproklamuje vysoké ambice a plní jen jednodušší úkoly. Břečťan – předstírá závislost na ostatních, rád na nich do značné míry parazituje. Jedinci tohoto typu trpí často hypochondrií a zdůrazňují nepřízeň osudu. Drsňák – manipuluje hrubostí, je pevně přesvědčen o své pravdě, nepřipouští kompromis ani pouhou diskuzi, v krajním případě používá nadávky a výhrůžky. Obětavec – tento typ dobře vystihuje výrok „nejhorší jsou nejhodnější lidé“, je poměrně často zastoupen v rodině, především v osobě matky.

Manipulativní techniky Poslední spravedlivý – základní formou manipulace je neustálá kritika, ve svém okolí vyvolává pocit viny, své chyby ale přehlíží. Je typický především pro mužské pohlaví. Opatrovatel – neustále se stará o druhé, ale často proti jejich vůli. Žije v představě, že sám ví nejlépe, co je pro ostatní dobré. Typické zejména pro autoritativní rodiče. Mafián – manipuluje silou jako drsňák, ale zároveň nabízí určitou ochranu a záštitu. Charakterizuje ho přísloví: „Kdo nejde se mnou, jde proti mně“. Tento typ manipulace se často používá v politické sféře.

Technika aktualizacepokud chcete, aby si vás někdo pamatoval, kupoval od vás, povýšil atp., musí vás mít v paměti aktualizace znamená, že se důležité osobě budete často připomínat (aktualizovat se v její paměti) – "náhodou" se potkáte na večírku, na koncertu, na chodbě... jak se manipulaci bránit: zpozorněte, když někoho takto "náhodou" potkáváte moc často Technika asociacívyjadřujete se takovými slovy, která vyvolávají určité emoce např. když chcete situaci zdramatizovat, budete mluvit o "ničivé" moci bank; když chcete někoho znervóznit, řeknete mu, že úkol, který dostal, je "nezvládnutelně těžký, lituju tě, z toho bych se zbláznil" jak se manipulaci bránit: hlídejte si emočně nabitá slova – mohou ovlivnit, jak budete k situaci přistupovat http://cs.wikipedia.org/wiki/Manipulace

Technika autorityjde o zdvořilé, pevné udílení příkazů, zásadně bez dalšího vysvětlování manipulátor se musí zaměřit na lidi, kteří si to nechají líbit, a odpálkovat ty, kteří se ho pokoušejí zpochybňovat Jak se manipulaci bránit: rozvíjejte svou osobní odvahu a zkuste se někdy takovému přikazovači postavit – často mu stačí jednou nebo dvakrát říct "ne" a stáhne se (sám trne, zda mu to na vás vyjde) Technika badguy / goodguy(dobrý hoch / špatný hoch)využijete toho, že se cílový člověk ocitl v nepříjemné situaci (badguy) a pomůžete mu nebo se ho zastanete (goodguy) atp.; dalším stupněm je takovou nepříjemnou situaci i sám vytvořit Jak se manipulaci bránit: pozor na to, abyste se cítili někomu zavázáni; a když už jste, uvědomte si, že nemusíte přistoupit hned na první jeho návrh, jak se revanšovat

Technika disonancev druhém vyvoláváte nejistotu nebo rozzlobenost pomocí nenápadných šťouravých poznámek např. „Když jsi byl na záchodě, zrovna nás tady kontroloval šéf. Ale snad si nemyslel nic špatného, když tě tu neviděl." nebo „Jsi pečlivý a jsi tu dlouho, ale všimnul jsem si, že támhle Karel to umí dobře s vedoucím." Jak se manipulaci bránit: je to těžké, ale uvědomte si, že to, co říká takovýto "dobrák", je jeho věc, a to, jak to na sebe necháte zapůsobit, zase vaše věc; může vás pěkně otrávit, můžete mu to vracet nebo se to naučit ignorovat Technika drbůChcete-li někoho poškodit, vymyslete si něco a pusťte to do světa – je nutno jít přes někoho, kdo si to nenechá pro sebe, ale naopak zdramatizuje a pošle dál O neoblíbeném kolegovi lze tak rozšířit "zaručenou informaci", že mlátí manželku, chodí do gay klubů, k psychiatrovi, že má dluhy nebo že kdysi obtěžoval malou školačku Jak se manipulaci bránit: těžko; nejlepší je prevence - že budete natolik oblíbení nebo pracovat v natolik osvíceném kolektivu, že drby jako takové nemají šance

Technika fixacePočkáte na vhodný náznak (nebo jej šikovně vyprovokujete) a zafixujete ho – pokud možno veřejně např. někdo řekne, že v užívání firemních aut je nepořádek a vy na to pořádně nahlas: „Tady kolega se nabízí, že udělá systém v půjčování služebních aut. Na to už tady dlouho čekáme, to bude prima – moc ti děkujeme."; nebo na poradě "Času je málo, musíte to dodělat – Marku, ty jsi posledně skvěle zapracoval – že tady zůstaneš pár dní déle a mrkneš se na to? Všichni ti věříme." Jak se manipulaci bránit: pozor na lichocení a využívání vaší kritiky; i když se na vás dívá dvacet lidí, pořád můžete říci "ne" Technika imunizacekdyž chcete, aby někdo nezměnil svůj určitý názor, proti změně ho očkujete nenápadnými poznámkami nutíte druhého, aby o svém názoru přemýšlel a upevňoval jej (chcete od něj hlas ve volbách, ale on ví, že jste kdysi někoho udal – řeknete mu, že někdy jsou v životě situace, kdy se musí udělat i něco nepříjemného; že kdo u toho nebyl, nedokáže si představit, pod jakým tlakem jste jednal ...) Jak se manipulaci bránit: čas od času revidujte své postoje, popřemýšlejte, zda odpovídají realitě, a pozor na "mimochodníky" (buďte obezřetní při opakovaných, jakoby mimochodem pronášených poznámkách)

Manipulátor Jak poznat manipulátora Manipulátoři jsou mezi námi, a dokonce zaujímají prestižní místa na sociálním žebříčku. Jsou lékaři, novináři, učiteli a většinou vykonávají povolání spojené s nějakým druhem moci. Ale najdeme je i mezi ženami v domácnosti nebo kadeřníky… Činnost, které se věnují, z nich manipulátory nedělá. Manipulace není výsadou žen nebo mužů. Manipulátoři se nevyskytují častěji na určitých místech. Působí ve společnosti, v rodině, v partnerských vztazích i na pracovištích. Manipulátor je typ osobnosti, není to ten, kdo někdy užije taktiku manipulace. Jedná se o narcistickou osobnost, která je z psychiatrického hlediska patologická, ale četnější hlubší studie o ní chybí. Je tedy zásadní rozdíl mezi být manipulátor a používat manipulaci. Ne, skutečně nejsme všichni manipulátoři, protože ti představují přibližně tři procenta populace. Zajímají nás však, protože systematicky působí značná devastující poškození devadesáti procentům lidí ve svém okolí. Čím se manipulátor vyznačuje? Pro definování těchto osobností se sice používá termín „manipulátor“ nebo „osobnost s manipulativními rysy“ či „s manipulativním jednáním“, ale neznamená to, že takoví jedinci neustále projevují jen své temné a démonické stránky. Jako všichni lidé mají i manipulátoři pozitivní vlastnosti, a právě proto je obtížné rychle a jednoznačně jejich osobnost odhalit. Svými slovy, činy a postoji neustále lidi ve svém okolí matou. Tato kniha, doplněná konkrétními pravdivými příklady, skutečné manipulátory pomáhá rozpoznat. Manipulátory charakterizuje třicet znaků. Pokud chcete vědět, zda máte co činit s manipulátorem, musíte zjistit, jestli odpovídá nejméně deseti charakteristickým znakům. Při nižším počtu znaků se jedná spíš o ojedinělé chování a postoje, které sice neblaze ovlivňují vývoj vašeho vztahu, ale nelze hovořit o „manipulátorovi“. Manipulátor:1. Navozuje u ostatních pocit viny a dovolává se přitom rodinných vztahů, přátelství, lásky, profesionální zodpovědnosti atd.2. Dává druhým najevo, že nesmějí nikdy měnit názor, musí být dokonalí, všechno vědět a okamžitě reagovat na žádosti i otázky.3. Využívá morálních zásad druhých k naplnění vlastních potřeb (zdvořilosti, lidskosti, solidarity, laskavosti štědrosti, hodnocení „dobrá“ nebo „špatná“ matka apod.). Manipulátor dokáže u druhého vyvolat pocit viny za pomyslná pochybení. Používá zdánlivě logická zdůvodnění a morální zásady, jimiž se ohání podle toho, jaký cíl si vytkl. Umí podivuhodně překroutit skutečnost a zcela zmást osobu, s níž hovoří. Má-li tato osoba sklon brát na sebe zodpovědnost nebo vinu za všechno možné, stává se okamžitě manipulátorovým oblíbeným cílem. Manipulátor je mistrem v postupu zvaném „dvojitá vazba“ (double bind). Bohužel není jediný, kdo ji používá. „Dvojitá vazba“ je paradoxní komunikace, při níž jsou dvě navzájem si odporující zprávy vysloveny tak, že když vyhovíte jedné, neuposlechnete druhé. Například vám někdo vyčítá, že jste nevzdělaný, ale současně na vaši otázku (chcete se dozvědět víc o určitém tématu) odpoví: „Jen přemýšlej!“ Nebo: „Je úplně zbytečné něco ti o tom říkat, stejně se v tom nevyznáš!“ Narazili jste na typickou dvojitou vazbu – ať uděláte cokoli, vždycky budete mít pocit, že za nic nestojíte. 4. Zpochybňuje dobré vlastnosti, schopnosti a osobnost druhých, kritizuje a soudí je a hovoří o nich s despektem.5. Závidí, dokonce i rodičům, příbuzným nebo partnerovi.6. Lichotí, dává dárky nebo nečekaně prokazuje drobné úsluhy, aby se zalíbil. Manipulátor dennodenně kritizuje. Nepřímo nebo zcela otevřeně. Obrací se přímo na vás nebo využívá prostředníky. Ačkoli někteří kritikám nakrátko uniknou, všichni kolem manipulátora, ať dělají co dělají, představují potenciální terče jeho útoků. Protože dokonalost neexistuje, je tu on, aby na to upozorňoval… druhé! Hodí se každá příležitost, zkritizuje například i kvalitu rajčat, která jste právě koupili. Jeho psychický život je zřejmě úzce spojen se „snižováním hodnoty druhých“, jako by si tak budoval vlastní „zdraví“. Lze ho přirovnat k člověku, který se topí a tlačí pod vodu hlavu svého zachránce, aby sám přežil. Jako by život a vztah k druhým byl jen věčný boj. K dosažení svých cílů neváhá použít lichotek a pochval (je trpělivý, dokáže čekat dlouho, dokonce i velmi dlouho). Některé jeho pochvaly jsou upřímné, ale mohou se obrátit proti vám. Snaží se zmocnit toho, co nemůže mít – dobrých vlastností svých bližních, nadání, úspěchů i jejich materiálních statků. 7. Dokáže ze sebe dělat oběť, aby ho ostatní litovali (přehání závažnost nemoci, stěžuje si na nesnesitelné lidi ve svém okolí, na pracovní přetížení apod.). Manipulátor se s oblibou staví do role oběti. Štěstí se na něho nikdy neusměje, jak tvrdí. Prohlašuje, že je obětí neschopnosti, omezenosti a slabosti druhých. Onemocní-li, přehání své potíže, jako by už měl smrt na jazyku. Můžete za to vy, lékař, nebo mu zkrátka život nikdy nepřeje. Pokud onemocníte vy, žádnou pomoc od něho nečekejte. Podle něj svou nemoc jen předstíráte.8. Snaží se vykroutit ze zodpovědnosti a svaluje ji na druhé. Manipulátor se snaží zbavit zodpovědnosti, jestliže ztrácí kontrolu nad řešením nějakého problému. Svaluje zodpovědnost na druhé nebo na systém. Pokud se však záležitost „obrátí k dobrému“, stále zdůrazňuje, že na tom má nehynoucí zásluhy. Někdy se stáhne do pozadí, je-li nutné učinit rozhodnutí, ale bude první, kdo vám vyčte, že jste nedospěli k očekávaným výsledkům.9. Nesděluje jasně své žádosti, potřeby, pocity a názory. 10. Obvykle odpovídá neurčitě.11. Neomaleně mění téma uprostřed hovoru.12. Vyhýbá se pracovním schůzkám a poradám, utíká z nich.13. Nechává své vzkazy vyřizovat jinými lidmi nebo se uchyluje k nepřímému sdělení (místo osobního rozhovoru telefonuje, nechává písemné vzkazy).14. Své žádosti zakrývá logickými důvody.15. Hlásá lež, aby se dověděl pravdu, překrucuje a interpretuje výroky druhých.16. Nesnáší kritiku a popírá zcela zřejmá fakta.17. Skrytě vyhrožuje nebo otevřeně vydírá. Manipulátor hovoří, ale nekomunikuje autenticky. Nanejvýš vyjádří své sdělení ironicky a nepřipustí dialog. Překrucuje a interpretuje slova druhých, aniž by se jich zeptal a ověřil si jejich záměry a úmysly. Uniká z diskusí, které ho nudí; buď odejde, nebo převede řeč jinam (dá jí jiný obsah i smysl) a jeho protějšek už pak nerozumí ničemu. Neformuluje svou žádost jasně, ale raději položí otázku oklikou, aby mohl na základě odpovědi druhého dojít k závěru sám. Například místo aby požádal o opravu auta: „Mohl byste se mi dnes večer podívat na karburátor?“ poznamená třeba: „Vy jste dobrý automechanik, viďte?“ Stejně tak i jeho odpovědi zdaleka nejsou jasné. Při diskusi dokáže dokonale „mlžit“ a přivolí k ní jen tehdy, pokud předem ví, že z ní vyjde vítězně. Nesnáší, abyste dělali jakékoli poznámky na jeho účet, kritizovali ho nebo mu dokonce něco odmítli. Mlčí-li, znamená to, že v sobě něco dusí a obrací to zprava zleva, nebo kalkuluje. I nejmírnější kritika v něm vyvolává silnou úzkost, kterou se pokouší zakrýt jedovatými poznámkami na vaši adresu. Cítí-li se v ohrožení a bojí se, že ke svému cíli nedospěje, sáhne někdy ke skrytému vyhrožování. V rodině nebo v partnerském vztahu se manipulátor uchyluje k vydírání nebo vyhrožuje sebevraždou, dokonce jen proto, aby z partnera vymámil vyznání lásky.18. Zasívá nesvár, podněcuje podezíravost, rozděluje, aby mohl lépe panovat, a je schopen rozvrátit cizí manželství.19. Mění názory, chování a pocity podle situací a osob, s nimiž je právě v kontaktu.20. Lže. Postupné rozštěpení pracovního týmu, rodiny nebo skupiny přátel po příchodu nového člena (manipulátora) by nás mělo přimět k zamyšlení. Manipulátorovi „vadí“ lidé kolem něj, kteří si dobře rozumějí. Dokáže tedy vyvolat podezřívavost a nedorozumění mezi jedinci z dotyčné skupiny, jinak řečeno, zasívá svár, „rozeštvává je“. Nesoulad se projevuje poznenáhlu a většinou nikdo nedokáže určit, odkud vlastně pochází. Je manipulátor nestálý a náladový? Zcela určitě. Manipulátor dokáže měnit chování, postoje, způsob řeči, názory, a dokonce i rozhodnutí, podle toho, zda je právě s tím nebo oním člověkem. Náhle měnívá mimiku, úsměv i intonaci, ale jeho podivnou metamorfózu jsou schopni rozpoznat jen jeho blízcí. Jako by pocity a emoce v pozadí jeho neverbálních reakcí neměly žádný reálný základ. Manipulátor jeden den něco sdělí a za tři dny se lze od něho dozvědět úplný opak. Jestliže na rozpor upozorníme, je možno očekávat, že kategoricky popře, že změnil názor, a ještě nám vyčte, že jsme předtím nic nepochopili nebo se přeslechli. Nemáme-li svědky, může se nám dokonce stát, že zapochybujeme, zda nemáme vadu sluchu. Manipulátor je tedy hotový mistr v umění lhát. Zdá se, že si ani neuvědomuje, v čem všem a jak často lže a předstírá. Neznamená to ovšem, že si to nikdy neuvědomuje. 21. Sází na nedostatečné znalosti druhých a snaží se vyvolat dojem, že „má navrch“.22. Je egocentrický.23. Jeho slovní projev zní logicky a koherentně, ale jeho postoje, činy a způsob života svědčí o pravém opaku.24. Často až na poslední chvíli vysloví požadavky, dává pokyny a nutí druhé jednat.25. Nedbá na práva, potřeby a přání druhých.26. Nedbá na žádosti druhých (ačkoli tvrdí pravý opak). 27. V jeho přítomnosti se lidé cítí nepříjemně a nesvobodně.28. Přiměje nás dělat věci, které bychom pravděpodobně o vlastní vůli nedělali.29. Jde za svými cíli důsledně, ale na úkor druhých.30. Lidé, kteří ho znají, o něm stále hovoří i v jeho nepřítomnosti. Pokud se domníváme, že máme co činit s manipulátorem, snažme se mít stále na paměti uvedené charakteristické znaky. Díky nim se lze postupně naučit rozpoznávat některé projevy spojené s tímto typem osobnosti. Určit takovou patologickou osobnost opravdu není snadné. Právě proto používáme termín „manipulátor“, „osobnost s manipulativním jednáním“. Tím spíš, že masky těchto lidí jsou leckdy mnohem příjemnější, než by se zdálo z vyjmenovaných charakteristických znaků. Nejčastěji se vyskytují tyto masky: sympatický, okouzlující, altruistický, vzdělaný, nesmělý a nakonec ta, kterou lze rozpoznat nejsnadněji – diktátor (nepříjemná maska). Jak uvádí kniha Nenechte sebou manipulovat, s těmito vyšinutými lidmi lze prožívat i příjemné chvíle. Právě proto jsou lidé v jejich okolí zmatení a destabilizovaní, když nastane nevysvětlitelný obrat. Většina ostatních lidí nemůže pochopit, že by člověk (například) tak milý mohl být „manipulátor“ nebo „manipulátorka“. Protože to nechápou, hledají vysvětlení jinde. Mnohdy tedy je velmi těžké přesvědčit oběti (lidi, kteří měli nějaký vztah – partnerský, rodinný, společenský nebo pracovní – s hluboce narušenou osobou), aby si uvědomily klamná zdání, za nimiž se manipulátor skrývá.

Žárlivost je strach z konfrontace. 13.6.2001 00:00Sex a vztahy Proč se ale lidé bojí srovnávání s druhými? Snad se obávají, že ve srovnání s někým obstojí hůře. Mají strach, že by se druzí mohli vykázat něčím nebo mít něco, co oni sami nevlastní. To pak může být, tak uvažují, jen další důkaz jejich vlastní nedostatečnosti. Možná je ten vetřelec zábavnější, vtipnější, úspěšnější, třeba má lepší postavu, je spontánnější nebo lepší v posteli, krátce: mají strach, že svému partnerovi (už) nepostačí. Pokud žárlíte, pak tedy proto, že o sobě nemáte příliš valné mínění. Máte ten špatný návyk, že o sobě smýšlíte velmi malomyslně. Sami sobě jste tím největším nepřítelem a kritikem. A jelikož sami sebe máte za bezvýznamné, neustále se obáváte, že při srovnání s druhými nepochodíte. A právě to by totiž dokazovalo - tak uvažujete -, že jste ve svém nevalném mínění o sobě měli pravdu.Proto také lásku a uznání svého partnera pokládáte za tolik důležité. Láskou svého partnera se cítíte povzneseni a zhodnoceni. Jelikož však o sobě ustavičně pochybujete, stále také pochybujete o jeho lásce, popř. žijete v neustálém a hrozném strachu z toho, že jednoho dne objeví něco, co vy už víte dávno: totiž, že vůbec nejste tak atraktivní a žádoucí..Jelikož sami sebe tak podceňujete, nevěříte svému partnerovi, když vám říká, že vás miluje. A tak tedy vyžadujete stále nové důkazy lásky a žárlíte na všechno, co se mu líbí a co mu připadá zajímavé. Proto žijete v ustavičném strachu, že by si mohl najít někoho jiného, kterého by pokládal za atraktivnějšího a lepšího. Proto kolem svého partnera chcete vytvořit clonu vůči všem možným rivalům a zamknout ho do klece, ke které máte jen vy výhradní přístup. Proto také možná žárlíte na jeho koníčky či na jeho přátele a karetní spoluhráče, neboť každá minuta, kterou nestráví spolu s vámi, je z vašeho pohledu důkazem, že pro něj nejste tak důležití. Neboť, podle vašich úvah, kdybyste pro něj opravdu měli význam, tak by každou volnou chvilku strávil pouze s vámi.Když sami o sobě nemáme valné mínění, pak ani druhým lidem nevěříme, že nás mohou mít rádi. Neumíme si totiž představit, že by někdo miloval něco, co je "nehodné lásky", a proto o své atraktivitě pro ostatní máme stálé pochybnosti.Člověk nemůže druhým dovolit, aby ho milovali více než on sebe sama, neboli vyjádřeno pozitivně: v té míře, v jaké se člověk sám přijímá a miluje, se cítí přijímán a milován také druhými lidmi.Abychom to zopakovali zcela jasně: všechny vaše obavy ze ztráty, jež se vyskytují v souvislosti se žárlivostí, a vaše nedůvěřivost mají jen jedinou příčinu: Máte o sobě nízké mínění. Pokud se naučíte akceptovat se a přijímat, pokud tedy o sobě přestanete negativně uvažovat, pak budete s to svou žárlivost překonat. Do té míry, do jaké se sami budete přijímat, bude se snižovat i vaše žárlivost.Mnoho žárlivců se na základě strachu, že svého partnera ztratí, pokouší omezovat jeho svobody. Projevují pak velice silné ovládavé myšlení, jež v partnerství může vyústit do mnoha konfliktů a vzájemných rozporů.

Manipulátor http://www.portal.cz/scripts/detail.php?id=2050

Psychologie mezilidských vztahů