Spolky, Ústavy

1. Spolky, Ústavy Ekonomika neziskových organizací

2. Spolky • Dříve občanská sdružení (o.s.) • Upravuje zákon č.89/2012 Sb. • Právnická osoba • Samosprávné • Dobrovolné • Vzájemněprospěšná činnost • Veřejněprospěšná činnost • Mohou podnikat • Zkratka z.s.

3. Občanská sdružení - kritika • Nedostatečná úprava v zákoně č. 83/1990 Sb. O sdružování občanů • Členy mohly být i právnické osoby (i když nesla v název občanská sdružení) • Nedokonalá právní úprava rejstříku občanských sdružení (neaktuálnost, neúplnost) • Problematika spadala do kompetence Ministerstva vnitra

4. Transformace občanských sdružení na spolky • Občanská sdružení se považují za spolky od 1.1.2014 • Možnost transformace na ústav • Do dvou let od ode dne nabytí účinnosti NOZ (tj. do 1. 1. 2016) jsou spolky povinny uvést svůj název do souladu s požadavky NOZ. Dle § 216 NOZ musí název spolku obsahovat slovo „spolek“  nebo „zapsaný spolek“, postačí však  zkratka „z. s.“. • Do tří let od dne nabytí účinnosti NOZ (tj. do 1. 1. 2017) je spolek povinen: • přizpůsobit  stanovy úpravě NOZ a doručit je příslušnému rejstříkovému soudu k založení do sbírky listin (§ 3041 odst. 2 NOZ), • doplnit zapisované skutečnosti do veřejného rejstříku podle § 25 zákona č. 304/2013 Sb. týkající se spolku (§ 122 odst. 2 zákona č. 304/2013 Sb.)

5. Založení spolku • Minimálně tři osoby (právnické i fyzické) • Vydání stanov • Doplňkově může podnikat (hlavní činnost a vedlejší hospodářská činnost)

6. Stanovy • Název • Sídlo • Účel • Práva a povinnosti členů • Určení statutárních orgánů • Členský příspěvek • Založení pobočného spolku • Různá kvalita členství (různá míra práv a povinností členů)

7. Orgány spolku • statutární orgán (výbor nebo předseda) • nejvyšší orgán (členská schůze), • kontrolní komise (volí členská schůze), • rozhodčí komise a další orgány určené ve stanovách. Stanovy mohou orgány spolku pojmenovat libovolně, nevzbudí-li tím klamný dojem o jejich povaze. Funkční období volených členů orgánů je pětileté, není-li stanoveno jinak

8. Vznik spolku • Spolek vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku • Od 1. ledna 2014 je nutné podávat návrhy na zápis, změnu zapsaných údajů či jejich výmaz ve spolkovém rejstříku k místně příslušnému rejstříkovému soudu (viz § 75 zákona č. 304/2013 Sb.). Tím je krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud osoby, jíž se zápis ve veřejném rejstříku týká. V případě pobočného spolku je příslušný soud, v jehož obvodu je rejstříkový soud hlavního spolku. • Návrh na zápis lze podat pouze na formuláři, který uveřejní Ministerstvo spravedlnosti na svých internetových stránkách (tzv. inteligentní formulář). Návrh musí být doložen listinami o skutečnostech, které mají být do veřejného rejstříku zapsány, a listinami, které se zakládají do sbírky listin v souvislosti s tímto zápisem. • Vzhledem ke skutečnosti, že § 21 zákona o veřejných rejstřících na rozdíl od § 32 odst. 4 obchodního zákoníku neobsahuje zmocnění pro Ministerstvo spravedlnosti zveřejnit seznam příloh, které se k návrhům přikládají, je na stránkách Ministerstva spravedlnosti uveden pouze informativní a orientační přehled listin, které se mají dokládat ohledně spolků (viz níže) • Návrh lze podat v listinné nebo elektronické podobě.

9. Zrušení spolku Soud zruší spolek s likvidací na návrh osoby, která na tom má oprávněný zájem, nebo i bez návrhu v případě, že spolek, ač byl na to soudem upozorněn, • a) vyvíjí činnost zakázanou v § 145 (omezování svobody, podněcování nesnášenlivosti atd…), • b) vyvíjí činnost v rozporu s § 217 (je v rozporu s hlavní činností), • c) nutí třetí osoby k členství ve spolku, k účasti na jeho činnosti nebo k jeho podpoře, nebo • d) brání členům ze spolku vystoupit.

10. Likvidace spolku Při zrušení spolku s likvidací sestaví likvidátor soupis jmění a zpřístupní jej v sídle spolku všem členům. Likvidátor naloží s likvidačním zůstatkem podle stanov. Určí-li stanovy spolku se statusem veřejné prospěšnosti, že má být likvidační zůstatek použit k jiným než veřejně prospěšným cílům, nepřihlíží se k tomu. Nelze-li s likvidačním zůstatkem naložit podle stanov, nabídne likvidátor likvidační zůstatek spolku s účelem obdobným. Není-li to možné, nabídne likvidátor likvidační zůstatek obci, na jejímž území má spolek sídlo. Nepřijme-li obec nabídku do dvou měsíců, nabývá likvidační zůstatek kraj, na jehož území má spolek sídlo. Získá-li likvidační zůstatek obec nebo kraj, použije jej jen k veřejně prospěšnému cíli.

11. Ústavy §402 Ústav je právnická osoba ustavená za účelem provozování činnosti užitečné společensky nebo hospodářsky s využitím své osobní a majetkové složky. Ústav provozuje činnost, jejíž výsledky jsou každému rovnocenně dostupné za podmínek předem stanovených.

12. Ústav • Může podnikat, zisk může být použit jen ve prospěch činnosti pro níž byl založen. • Název ústavu musí obsahovat zkratku z.ú. nebo zapsaný ústav

13. Založení Ústav se zakládá zakládací listinou nebo pořízením pro případ smrti. Zakladatelské právní jednání obsahuje alespoň • a) název ústavu a jeho sídlo, • b) účel ústavu vymezením předmětu jeho činnosti, popřípadě i předmět jeho podnikání, • c) údaj o výši vkladu, popřípadě o jeho nepeněžitém předmětu, • d) počet členů správní rady i jména a bydliště jejích prvních členů a • e) podrobnosti o vnitřní organizaci ústavu, nevyhradí-li se její úprava statutu ústavu.

14. Vznik Ústav vzniká zápisem do veřejného rejstříku

15. Orgány ústavu • Ředitel (jmenuje a odvolává správní rada) • Správní rada (jmenuje a odvolává zakladatel) • Dozorčí rada

16. Statut ústavu Určí-li to zakladatelské právní jednání nebo je-li to účelné, vydá správní rada statut ústavu a upraví v něm vnitřní organizaci ústavu a podrobnosti o jeho činnosti. Ústav statut uveřejní uložením do sbírky listin. Každý může ve veřejném rejstříku do statutu nahlížet a pořizovat si z něj výpisy, opisy nebo kopie. Stejné právo lze uplatnit také v sídle ústavu.