ZÁSTAVA LESA (JIŠTĚNÍ ÚVĚRU)

1. ZÁSTAVA LESA(JIŠTĚNÍ ÚVĚRU)

2. Ocenění lesa bankou - 1 O úroveň zhodnocení kapitálu vloženého do lesa se kromě investorůzajímají i banky. Banky se při jištění úvěru zajímají o právní zjistitelnost, nezcizitelnost, pojistitelnost, likviditu, aktuální tržní cenu hodnoceného jištění. Na lesse pohlíží jako na samostatný podnikatelský záměr Banka se chová k odloženým tržbám, jako by na ně půjčila. Uvažuje se tedy s minimální úrokovou mírou jako pro investiční úvěr, tj. 9 % (NEJEDLÝ 2004)

3. Ocenění lesa bankou - 2 Banka vychází z běžných výkazů (zpracování bilance, výsledovky a cash flow statement – maximální zákonem stanovené těžby v lese) a výsledek diskontuje. Banka k jištění přijímá v podstatě jen lesy v mýtním a předmýtním věku. Mladší porosty nespadající do zvláštních dotačních titulů považuje banka za bezcenné a v ČR neprodejné V úvahu se berou jen porosty zasahující do ekonomiky v následujících 8 letech. Výnos z nich je diskontován k dnešku. Jištění je 50 %.

4. POJIŠTĚNÍ LESA PRO PŘÍPAD POŽÁRU

5. Česká spořitelna od roku 1992 poskytuje pojištění lesa pro případ požáru • Předložení dokladu o vlastnictví, výpis z LHP(LHO) • U pojištění lesů není stanovena povinnost pojistit veškerou výměru lesního majetku – volba pojištěného (porostní skupiny, věkové třídy) • V pojistné smlouvě výčet jednotlivých porostních skupin a dohodnutá pojistná částka v Kč • U velkých lesních majetků je možný i jiný způsob stanovení pojistné částky (např. porosty určitých věkových tříd, členění na jehl. a list. a pojistné v Kč/ha lesního porostu)

6. Pojistné částky jednotlivých porostních skupin nebo věkových tříd se stanoví dohodou (vychází se z cen stanovených znalcem a uvedených ve znaleckém posudku POZOR! Cena posudku může převýšit cenu pojištění  pojišťovna nepožaduje při uzavírání pojištění znalecký posudek) • Při neexistenci posudku a představy o hodnotě lesního porostu pojišťovna provede výpočet ceny • Lze dohodnout i pojistnou částku nižší, nejméně částku odpovídající 25 000 Kč/ha • V pojištění je uplatňována 10 %-ní spoluúčast pojištěného na škodě

7. V pojištění je uplatněna diferenciace sazeb pojistného • Nejdůležitějším KRITÉRIEM = velikost pojištěného objektu (při menší pojistné výměře je sazba pojistného vyšší) dalším kritériem = dřevinná skladba (nižší riziko představují listnáče, vyšší riziko borové lesy, příměstské lesy se zvýšenou rekreační funkcí apod.)

8. Roční pojistné = součin sazby pojistného a úhrnu pojistných částek jednotlivých pojištěných porostních skupin • Při zvýšeném riziku požáru se sazba zvyšuje až o 100 %, naopak převládají-li v pojištěném lesním objektu listnáče, snižuje se sazba o 50 % • Sazby pojistného jsou stanoveny v % a pohybují se od 0,45 % při pojištění lesního objektu o výměře do 1ha, do 0,02 % u pojištěných lesních objektů o výměře nad 1000 ha *** • Prof. Holécy na Slovensku

9. Cíle pojištění - pojistné potřeby • Zajistit pojištěním majetek, který je představován hodnotou lesního porostu sjednat v pojištění takové pojistné částky, které odpovídají skutečné ceně pojištěných lesních porostů • Finanční zabezpečení nákladů, které by bylo nutné vynaložit na znovuzalesnění v případě zničení lesního porostu požárem  možnost zvolit pojistnou částku odpovídající těmto nákladům Při záměrné volbě podpojištění je pojistné úměrně nižší.

10. Pojistné i plnění pojišťovny vychází z pojistných částek – max. cena stanovená podle platných předpisů • Plnění pojišťovny se snižuje o a) hodnotu zužitkovatelných zbytků, vztaženou k příslušné pojistné částce a nezohledněnou při stanovení rozsahu poškození a b) spoluúčast pojištěného na škodě

11. Případ pojistné události Poškození nebo zničení pojištěného lesního porostu • Povinnost pojištěného nahlásit škodu pojišťovně písemně do 8 dnů od vzniku škody • Rozsah škody (poškození) stanoví pojišťovna v součinnosti s pojištěným – vyjádření v % ve srovnání se stavem porostu bezprostředně před požárem • Výše škody = součin stanoveného % poškození a pojistné částky poškozené porostní skupiny • Pokud by pojistná částka byla vyšší než cena lesního porostu bezprostředně před pojistnou událostí stanovená podle platných předpisů  cena lesního porostu namísto pojistná částka

12. VEŘEJNÉ DRAŽBY

13. Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách • Dražebník je povinen zajistit odhad ceny předmětu dražby (nemovitosti) dle § 13 • Tato cena se stanoví jako CENA OBVYKLÁ v místě a čase, resp. jako návrh obvyklé hodnoty a bude provedeno formou znaleckého posudku • Znalec v písemném posudku odhadne i právní závady předmětu dražby (např. předkupní právo, zástavní právo, věcná břemena apod.) Pozn.: Věcná břemena v důsledku přechodu vlastnického práva dražbou (ať dobrovolnou nebo nedobrovolnou) nezaniknou

14. Dražba dobrovolná • Dražit nelze věci, na nichž vázne zákonné předkupní právo státu podle zvláštních předpisů či zákonné předkupní právo spoluvlastníků • Dražit nelze nemovitosti, jejichž vlastnictví je omezeno předkupním právem zapsaným v katastrálním operátu • Dražit nelze věci, vůči nimž bylo uplatněno zadržovací právo

15. Hodnota nemovitosti pro nejnižší podání (vyvolávací cena) a minimální příhoz je stanovena v dražební vyhlášce, a to na základě dohody navrhovatele a dražebníka, bez ohledu na výši ocenění ve znaleckém posudku • Výjimkou je případ u navrhovatele, který se řídí zákonem o zadávání veřejných zakázek, kde nejnižší podání je nejméně polovina odhadní ceny stanovené na základě znaleckého posudku. • U opakované dražby nemusí dražebník zajišťovat nový odhad předmětu dražby.

16. Dražba nedobrovolná • Nedobrovolná dražba je dražba provedená na návrh dražebního věřitele, jehož pohledávka je přiznána vykonatelným soudním rozhodnutím • Dražební věřiteli jsou zástavní věřitelé

17. Hodnota nemovitosti pro nejnižší podání (vyvolávací cena) je stanovena ve výši nejméně poloviny odhadní ceny stanovené na základě znaleckého posudku • U opakované dražby nejnižší podání činí nejméně 70 % podání u předchozí dražby (tj. zde může být vyvolávací cena na úrovni 35 % odhadní ceny dle znaleckého posudku)

18. OCEŇOVÁNÍ V RÁMCI POZEMKOVÝCH ÚPRAV

19. Oceňování v pozemkových úpravách-1 Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů V pozemkových úpravách se oceňují pouze pozemky řešené podle § 2 zákona § 2 Pozemkové úpravy Pozemkovými úpravami se ve veřejném zájmuprostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí a zabezpečuje se jimi přístupnost a využití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy. V těchto souvislostech se k nim uspořádávají vlastnická práva a s nimi související věcná břemena. Současně se jimi zajišťují podmínky pro zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, vodní hospodářství a zvýšení ekologické stability krajiny. Výsledky pozemkových úprav slouží pro obnovu katastrálního operátu a jako závazný podklad pro územní plánování.

20. Oceňování v pozemkových úpravách-2 • zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů • § 3 odst. 3 – pozemky, jejichž řešení v rámci pozemkových úprav vyžaduje souhlas vlastníka Pozemky podle tohoto odstavce se pro účely pozemkových úprav v případě jejich směn oceňujípodle druhu původních pozemků; nelze-li toto zjistit, oceňují se podle druhu nejbližšího zemědělského pozemku. Pozemky nesměňované se neoceňují.

21. Oceňování v pozemkových úpravách-3 Oceňování pozemků se pro pozemkové úpravy řídí zvláštním předpisem platným ke dni vyložení nároků • oceňovací zákon, • oceňovací vyhláška, • vyhl. č. 412/2008 Sb. o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků (vyhláška s průměrnými cenami)

22. Oceňování v pozemkových úpravách-4 • při nesouladu mezi stavem uvedeným v KN a skutečným stavem se vychází při oceňování ze skutečného stavu • zpracovatelé pozemkových úprav musí posoudit soulad druhů pozemků v řešeném území (v obvodu pozemkových úprav) a případné nesoulady vyřešit • potom může zpracovatel přistoupit k oceňování pozemků pro potřeby stanovení nároku vlastníka.

23. Oceňování v pozemkových úpravách-5 • Metodický návod k provádění pozemkových úprav, MZe – Ústřední pozemkový úřad, Praha 2010 • Zhotovitel: Agroprojekt PSO, s.r.o., Brno

24. Oceňování v pozemkových úpravách-6 Oceňování pozemků • druhy pozemků dle oceňovací vyhlášky • pozemky lesnía nelesní s lesním porostem (§ 30) Oceňování porostů • lesní porosty - zjednodušeným způsobem (§ 40) Věcná břemena • dle zákona o oceňování majetku

25. Oceňování v pozemkových úpravách-7 • pro pozemkové úpravy je způsob oceňování pozemků do určité míry zjednodušen. Toto zjednodušení představuje u zemědělské půdy ocenění základní cenou podle kódu BPEJ bez srážek a přirážek, ale také výrazné zjednodušení u oceňování stavebních pozemků, zastavitelných a dalších druhů pozemků • zavedená zjednodušení umožňují v procesu zpracování pozemkových úprav větší variabilitu při směňování pozemků. S cenou vstupujících pozemků je vlastník vždy seznámen formou nárokového listu

26. Nárokový list • Pozemkový úřad zadá zpracování nároků vlastníků a vyhotovení jeho soupisu (včetně uvedení omezení vyplývajících ze zástavního práva, předkupního práva a věcného břemene) zpracovatelské firmě • Jedním z hlavních principů pozemkových úprav je bilancování, tedy vzájemné porovnávání vstupů a výstupů • Projektant musí respektovat vyčíslené vstupní nároky (výměra, cena, vzdálenost)