Ekologická d aň ová reforma – pro a proti navrhovanému konceptu reformy

1. Ekologická daňová reforma z pohledu ČPU Ekologická daňová reforma – pro a proti navrhovanému konceptu reformy Praha, Žofín, 12. září 2006

2. Konstatování na úvod Ochrana životního prostředí stále více patří mezi priority vládních politik ve všech státech světa, významným nástrojem pro ochranu životního prostředí je zavedení ekologických daní, resp. ekologických daňových reforem. Ekologická daň, resp. poplatky pro životní prostředí jsou v české ekonomické legislativě zavedeny již 12 let, zavedení fiskálně neutrální ekologické daňové reformy je deklarováno již od r. 2002, avšak obsah dosud nebyl naplněn. Povinnost zdanění energetických produktů a elektřiny od 1.1.2008 ukládá Směrnice 2003/96/EC, resp. Směrnice 2004/74/EC. Návrhy na zavedení ekologické reformy ČR nebyly nijak veřejně diskutovány a dopracovány do všeobecně přijatelné podoby, dnes hledáme řešení v silně omezeném časovém prostoru. Zdravá ekonomika a ochrana životního prostředí nemusí být v rozporu. Ekologická daňová reforma je šancí pro zlepšení nejen ekologických,ale také energetických parametrů ekonomiky.

3. Ekologická daňová reforma - zásady • Nelze slučovatekologickou daňovou reformu a ekologické daně - daňová reforma by měla zajistitposun v požadovaném směru, avšak při celkové výnosové neutralitě, v případě zavedení nové daně se jedná pouze o zdražování. • Pro dosažení cíle, tj. změny chování subjektů, je nezbytné diferencovat daňovou zátěž na energetické suroviny podle množství negativních externalit, které jejich užitím vznikají. • Nevystavovat podnikatelské subjekty vyššímu zatížení, než je nezbytné. • Citlivě přistoupit k zatížení nízkopříjmových skupin obyvatelstva.

4. Co by měla přinést ekologická daňová reforma? • Naplnění cíle, tj. dosažení změny v chování subjektů směrem k zohledňování potřeb životního prostředí při jejich činnosti. • Optimální řešení jak z hlediska ekologického, tak hospodářského. • Nikoliv jen prosté zvýšení daní a zvýšení příjmů státního rozpočtu. • Významně přispět ke zkvalitnění života. • Důraz na ekologická hlediska. • U energetických produktů reflektovat princip„co více škodí, je více zdaněno“, tj. stimulovat zájem o produkty přijatelné pro životní prostředí na základě porovnání emisí jednotlivých druhů paliv. • Podporu rozvoje a využívání vysoce ekologických technologií, procesů a pod., šetrných k životnímu prostředí,

5. Pozice zemního plynu a ekologická daňová reforma Zemní plyn má z pohledu ekologie řadu předností a každá ekologická daňová reforma by měla jeho užití podporovat. Výhody zemního plynu se i přesjeho vyšší cenu projeví ve vysoké účinnosti a efektivitě technologií, omezení škodlivin, v pozitivních dopadech na zdraví obyvatelstva, atd.(podobně - biopotraviny, elektřina z OZE). Pro podporu užití pynu v domácnostech využítmožných osvobození a podpořittím dostupnost použití plynu. Nikde ve státech EU není sazba daně na uhlí nižší nebo rovná sazbě daně na zemní plyn (na rozdíl od některých návrhů předkládaných v ČR). Do ceny zemního plynu jsou zahrnuty veškeré náklady vč. liberalizačních (což u některých konkurenčních paliv zcela neplatí). Relativní „nevýhodnost“ užívání plynu je mimo jiné zapříčiněna i dosavadní nedůsledností ekologického přístupu k energetickým produktům. Dostatečné zásoby zemního plynu a členství ČR v EU jsou nezpochybnitelnou zárukou dostupnosti a spolehlivosti dodávek zemního plynu.

6. Cíle plynárenství při implementaci ekologické daňové reformy • Dosáhnout pro zemní plyn pozice, která mu pro jeho přednosti náleží. • Všechna paliva zdaňovat podle míry negativního vlivu na životní prostředí. • Vyrobenou elektřinu zdaňovat ve vazbě na užívané palivo a zatížení životního prostředí, účinnost zařízení a míru odstranění škodlivin na výstupu procesu. • Spotřební daň na ZP – u domácnosti vůbec nepoužít, u ostatních jen povinné minimum dle směrnice. • U zemního plynu jako alternativního motorového paliva zajistit dlouhodobě stabilizované daňové zvýhodnění v souladu se směrnicí EU.

7. Role ČPU • Připravenost ČPU spolupracovat se státní správou na posuzování ekonomických, ekologických a společenských dopadů reformy. • Připravenost ČPU spolupracovat i v mediální rovině na přijetí reformy, která nebude brzdou rozvoje ekonomiky, ale která se naopak stane jejím akcelerátorem. • Ekologickou daňovou reformu považuje ČPU za významný a smysluplný nástroj, kterým lze prakticky orientovat všechny investory (vč.domácností) na využívání energetických produktů a technologií minimalizujících dopady na životní prostředí. • Při naplnění smyslu ekologické daňové reformy dojde k zatížení energetických produktů podle míry jejich škodlivosti. V tomto směru má využívání zemního plynu řadu předností a daňové zatížení zemního plynu by mělo být výrazně nižší než např. u uhlí.

8. Daňové zatížení koncepce EDR podle MŽP

9. ZÁVĚR– výchozí stav • energetická odvětví potřebují pro zajišťování dalšího rozvoje nutně znát stanovisko, cíle a nástroje, které bude stát uplatňovat ve vazbě na závazky k ochraně životního prostředí • dopracování a vydání EDR, zadané vládou v r.2002 se bohužel jeví jako silně ohrožené • platí závazky ČR k požadavkům Směrnice 2003/96/ES a k jejich splnění k 1.1.2008

10. ZÁVĚR– Stanovisko, zásady postupu dle ČPU (1) • maximálně zintenzivnit činnost všech zainteresovaných složek na dopracování nezbytných stanovisek, rozhodnutí a legislativních předpisů k dořešení vazeb energetických produktů a ochrany životního prostředí v ČR • ČPU prosazuje a bude prosazovat komplexní řešení této problematiky, tzn. především: • uplatnění postupů, které neřeší jen formálně ale skutečně vazby a souvislosti míry „škodlivosti“ produktů a ochrany životního prostředí, • zabezpečení minimalizace dopadů nezbytných přijímaných opatření (zřejmě promítnutých určitým způsobem do cen energetických produktů) na konečné spotřebitele, • využití zvýhodnění umožňovaných Směrnicí, • řešení oblasti pohonných hmot, zejména CNG jako alternativního paliva.

11. ZÁVĚR– Stanovisko, zásady, postup dle ČPU (2) • pokračování prací na usnesením vlády uložené fiskálně neutrální daňové reformě, která jako jediná může dle našeho názoru naplnit oba zásadní požadavky (zohlednit škodlivost a nevést k pouhému zvýšení cen energetických produktů jako při pouhém zavedení odstupňovaných daní) • z časových důvodů a vazeb na závazky ČR ke Směrnici pracovat i na navrhované formě zákonů, jejichž případné přijetí by mělo být nouzovým a přechodným řešením (prostá implementace požadavků Směrnice závazných pro ČR) • řešení celé problematiky vazeb energetických produktů a ochrany životního prostředí formou prosté implementace základních požadavků Směrnice považujeme za nepřijatelné (neřešení zásad ochrany ŽP, pouhé zvyšování cen energií, neřešení možných zvýhodnění, pohonné hmoty, atd.)