1 / 32

FYZIOLOGICKÉ ASPEKTY SPORTOVNÍCH HER: LEDNÍ HOKEJ

FYZIOLOGICKÉ ASPEKTY SPORTOVNÍCH HER: LEDNÍ HOKEJ. PhDr. Michal Botek, Ph.D. Fakulta tělesné kultury, UP Olomouc. Základní charakteristika. kolektivní sport, 5 hráčů v poli + brankář (střídání neomezeně dle potřeby). cílem je dopravit puk do branky soupeře a míň jich obdržet .

lynette
Download Presentation

FYZIOLOGICKÉ ASPEKTY SPORTOVNÍCH HER: LEDNÍ HOKEJ

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. FYZIOLOGICKÉ ASPEKTY SPORTOVNÍCH HER: LEDNÍ HOKEJ PhDr. Michal Botek, Ph.D. Fakulta tělesné kultury, UP Olomouc

  2. Základní charakteristika • kolektivní sport, 5 hráčů v poli + brankář • (střídání neomezeně dle potřeby) • cílem je dopravit puk do branky soupeře a míň jich obdržet • tři třetiny po 20 minutách čistého času oddělených 15 min přestávkou. • rozměry hřiště 56-61 x 26-30 m • vyžaduje vysokou úroveň kondice a specifických pohybových • dovedností • nejúspěšnější český hráč – Jaromír Jágr ?

  3. Posty v ledním hokeji • Brankář • 2. Obránce • 3. Křídlo • 4. Střední útočník

  4. Somatická charakteristika

  5. Somatická charakteristika – dynamika výšky

  6. Somatická charakteristika – dynamika BMI a % tuku

  7. Vývoj výšky a hmotnosti u českých hokejistů (Sigmund, 2012)

  8. Somatotyp

  9. NEJVÍCE ZATĚŽOVANÉ SVALOVÉ SKUPINY + ZRANĚNÍ a příčiny vzniku • vysoká frekvence zranění P-P aparátu • otřes mozku, naraženiny, … • distorze ramenního kloubu, kolene • zranění obličeje, vyražené zuby, • zlomeniny klíční kosti, prstů a zápěstí, • kolize se soupeřem, s vlastním hráčem, • naražení na mantinel, nerovnost v ledu, • zranění - pukem, bruslí, hokejkou • při pěstním souboji m. vastus lateralis http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/fsps/ps10/fyziol/web/index.html

  10. podíl II.B vláken(%) Distribuce svalových vláken • vlákna I. : okolo 50 % (CAN) bez rozdílů v postech, 61 % (FIN) • před a po sezóně (CAN): vlákna IIa:↑ 38 na 45 %; IIb ↓ 12 na 4% (?) • (spec. adaptace na silově vytrvalostní trénink) • hypertrofie IIa a IIb o 20 a 22 %; žádná změna u I. (Green et al., 1979)

  11. (Kučera & Dylevský, 1999)

  12. ANP • Analýza kondiční složky herního výkonu • Objem + intenzita • intermitentní povaha zatížení, krátké sprinty,rychlost až40km/h • doba zatížení každých 3 – 5 min • (ice time 30-90 s při průměr. intenzitě 80-95% VO2max) • zatížení : zotavení 1 : 3 • vedle aerobního metabolismu – významná role ANAEROBNÍHO metabolismu • HRprům za 60 min 120 – 130 tep.min-1 : na ledě 180-200 tep.min-1 / na střídačce <100 tep.min-1 • za zápas nabrusleno 5 až 7,5 km • počet střídání za zápas 15x až 18x (ice time 6 – 20 min)

  13. Dynamika HR při hře a při střídání • obránci mají vyšší ice time +33 % než útočníci • vyšší počet střídání +17 % • delší pobyt na ledě per střídání +21 % • nižší dobu zotavení –35 % • dosahují 65 % rychlosti bruslení útočníků • Green et al. (1976)

  14. Monitoring HR během zápasu • linearita mezi VO2 a HR na běhátku • mírně vyšší HR při bruslení, ale konstantní VO2 • během zápasu prům. intenzita 70 - 80 VO2max(Paterson, 1979) • zvýšení HRbez vzestupu VO2 • : emoce • : statická práce horní poloviny těla • : zvýšení teploty jádra – termoregulace • : únava

  15. Aerobní kapacita

  16. Aerobní kapacita

  17. Aerobní kapacita

  18. Aerobní kapacita a její vývoj VO2max: 54–63 ml.min-1.kg-1 Čím vyšší hodnota VO2max, tím rychleji dochází k utilizaci Laktátu a obnově ATP = vyšší odolnost vůči únavě !!!

  19. Intenzita zatížení – tvorba laktátu • nejvyšší koncentrace LA 1.-2. třetina 8.7 a 7.3 mmol/L • ve třetí pokles na 4.9 mmol/L • útočníci 5.5 mmol/L vs obránci 2.9 mmol/L • do 2 min. resyntéza 60-65 % ATP (Green, 1979), do 5 min 100% • intermitentní zátěž 10x (1 min : 5 min) IZ 120 % VO2max • vs • kontinuální zátěž 60 min; IZ 50-60 % VO2max • 70 %↓ glykogenu z vláken II. + LA 26.7 mmol/L (INTM) • 29 % ↓ glykogenu, především vlákna I. + LA 2.7 mmol/L (KNT) • Green et al., 1978 • deplece glykogenových zásob o 60 % (m. vastus lateralis) • 2x zvýšená hladina FFT v plazmě (šetření glykogenu)

  20. Optimální strategie hrací doby • během hry vysoká intenzita zatížení = tvorba La + H+ • prodloužení ice time vede k vzestupu La + H+, snížení recyklace ATP • apoklesu výkonu OPTIMÁLNÍ ,,ICE TIME“ je30 - 45 s • během zotavení dochází k obnovení O2 v myoglobinu, resyntéze ATP • kratší ice time umožňuje větší příspěvek CP a oxidativní fosfor. • při recyklaci ATP (Montgomery et al., 1988)

  21. Determinanty rychlosti bruslení • během prvních 4 kroků (skluzů) rychlost 8 m.s-1 • délkaskluzu • frekvenceodšlapů (odrazů) • dobajednooporové a dvouoporové fáze • pokles rychlosti vlivem únavy se projevil v poklesuFREKVENCE • (Montgomery, 1988)

  22. WINGATE TEST: 30 s all out test Anaerobní výkon

  23. Anaerobní trénink Zvyšuje aktivitu ATP-cyklu zvyšuje aktivitu glykolytických enzymů MÁ pouze minimálnívliv na oxidativní enzymy Čili - fyziologické změny vzniklé v důsledku tréninku jsou vysoce specifické a závislé na typu tréninku!

  24. UTP GLYKOGEN Pi G-fosforyláza LAKTÁT UDP G 1-P NAD ADP ATP IZOMERACE LDH NADH G 6-P pyruvát IZOMERACE GL hexokináza F 6-P Pyruvát kináza Pi ATP ATP fruktóza-difosfatáza PFK fosfoglycerát kináza ADP ADP F 1,6-P ATP ADP enoláza P-enol pyruvát Glyceraldehyd 3-P Glyceraldehyd 3-P NADH NAD Glyceraldehyd dehydrogenáza

  25. ADAPTACE SVALOVÉHO APARÁTU NA SILOVÉ PODNĚTY

  26. ADAPTACE PROBÍHÁVE TŘECH ETAPÁCH: 1. ETAPA:Období rychlého zlepšení „zvedací“ schopnosti -proces učení (CNS). Malé nebo žádné zlepšení síly jednotlivých svalů, ale pocit zvýšené síly. : efektivnější zapojování jednotlivých motorických jednotek čilizlepšování technikyne síly : neuromuskulární adaptace po 2 týdnech ! Jones DA (1992). Strength of skeletal muscle and the effects of training. Br Med Bull 48: 592-604.Komi P. V. (1992). Strenght and Power in Sport. Blackwell Scientific Publlication.

  27. 2. ETAPA:Zvýšení síly jednotlivých svalových vláken bez zvětšení průřezu(bez hypertrofie). : zlepšování intra- a intermuskulární koordinace : efektivnější zapojování jednotlivých motorických jednotek Neurální adaptace za 6 až 8 týdnů Jones DA (1992). Strength of skeletal muscle and the effects of training. Br Med Bull 48: 592-604.Komi P. V. (1992). Strenght and Power in Sport. Blackwell Scientific Publlication.

  28. 3. ETAPA:Pomalý ale stálý vzestup objemu a síly trénovaných svalů : svalová hypertrofie 10 až 12 týdnů Jones DA (1992). Strength of skeletal muscle and the effects of training. Br Med Bull 48: 592-604.Komi P. V. (1992). Strenght and Power in Sport. Blackwell Scientific Publlication.

  29. METABOLICKÝ EFEKT POSILOVÁNÍ • zvýšení koncentrace svalového CP, ATP a glykogenu • zvýšení aktivity glykolytických enzymů (PFK, LDH). (Máček & Radvanský, 2011)

  30. Diagnostika síly

  31. ZÁVĚR: • Hokej je aerobní sport s vysokými nároky na anaerobní i aerobní kapacitu a explosivní sílu hráčů. • S intermitentní povahou výkonu včetně intenzity by mělo korespondovat i zatížení v tréninku. • Vyšší VO2max umožňuje hráčům rychleji regenerovat. • Výkon determinuje rychlost resyntézy ATP a ice time. • Únavuovlivňuje např. nadprodukce LA- + H+; ↓zdrojů E; • ↑ teplota těl. jádra, dehydratace

  32. DĚKUJI ZA POZORNOST

More Related