Jak kvalita vnitřních vztahů ve firmě působí na její podnikatelskou výkonnost?

1. Jak kvalita vnitřních vztahů ve firmě působí na její podnikatelskou výkonnost?

2. Co to je firemní kultura? • těžko postižitelný fenomén, vymezující kvalitu sociálního klimatu ve firmě a dominantní postoje jejích pracovníků; • její stav je relativně snadno postižitelný ihned po vstupu do firmy, oslovuje spíše pocity než racionální úvahy; • její stav je vymezen pojetím modelu „7S“.

3. Model 7S Strategie Spolupráce Systémy Stav firemní kultury Schopnosti Struktura Styl vedení

4. Složky modelu „7S“ • Strategie firmy • dlouhodobé cíle jsou formulovány tak, že stanovují základní podmínky pro výkon pracovních činnost; • Systémy • organizační útvary, zřízené v souladu s principem dělby práce, zabezpečují provedení všech činností nutných pro dosažení cílů firmy; • Struktura organizačních vazeb • vymezuje pracovní i komunikační vazby při výkonu pracovních činností firmy;

5. Styl vedení pracovníků • způsob jakým jednotliví manažeři uplatňují svou mocenskou autoritu v rámci centralizace resp. decentralizace organizační struktury. • Schopnosti • vrozené dispozice kterými jedinec působí na vzájemnou spolupráci uvnitř firmy. • Spolupráce • mezi jednotlivými prvky firmy koordinovaná obsahovou orientací jejích strategických záměrů.

6. Jak vhodně usměrňovat stav firemní kultury? • změnou stylu vedení pracovníků; • obměnou komunikačních cest a forem komunikace uvnitř firmy.

7. Co brání změnám v pojetí firemní kultury? • Hierarchické pojetí funkční organizační struktury. • Byrokracie a rigidita výkonu některých činností. • Klima nepřátelské vůči změnám.

8. Jaké zvyklosti formují firemní kulturu? • zvyklosti při změně pracovního statutu, • zvyklosti při řešení organizačních konfliktů, • zvyklosti integrované spolupráce

9. Přizpůsobit staré zvyklosti novým podmínkám anebonahradit stávající novými? Nové zvyklosti se prosazují úspěšně pouze tehdy, ztrácí-li jimi nahrazované zvyklosti pro pracovníky přitažlivost anebo hodnotu.

10. Komunikační proces Vysilač Přijímač Zdroj zprávy Adresát zprávy Přenosový kanál Zakódování zprávy Dekódování zprávy Zpětná vazba Šum

11. Obrana proti působení komunikačních bariér: • precizní a dokonalá formulace zprávy již při jejím vzniku; • účinná ochrana přenosových kanálů proti šumu; • soustředění na pozorné vnímání obsahu přijímané zprávy; • optimální intenzita komunikace a příznivé prostředí pro její realizaci.

12. Složky mimoverbální komunikace: • mimika obličeje • gestikulace rukou • vizuální kontakt • tón a zabarvení hlasu • poloha těla • postoj vůči partnerovi

13. Principy pozitivní komunikace: • Zaměření na problém, ne na osobu. • Přizpůsobení formy osobnosti příjemce. • Je popisná, nikoliv hodnotící • Zaměření na pochvalu, ne na výtky. • Obsah sdělení je zcela konkrétní. • Obsahová konjunknost. • Vedení v osobní rovině (má vlastníka). • Dvoustrannost, je také nasloucháním.

14. EMOČNÍ INTELIGENCE Jak prosadit vlastní osobnost aniž bychom vyvolali negativní reakce partnerů?

15. Naše vášně, pokud je prožíváme správně, obsahují moudrost generací, střeží naše myšlenky, naše hodnoty, naše přežití. Avšak velmi snadno se mohou pokřivit - a k tomu dochází, bohužel, až příliš často Jak vnést inteligenci do našich emocí a do našeho podnikání dobré mravy a odpovědnost ve vztahu k partnerům?

16. hněv smutek strach hanba radost láska překvapení rozhořčení odpor EMOCEoznačuje pocity, s nimi spojené myšlenky, psychický a fyzický stav a pohnutky k určitému jednání člověka

17. Mohou být emoce inteligentní? Ano, ale jednotlivec musí: • znát vlastní emoce, • zvládat vlastní emoce, • být schopen sám sebe motivovat, • být vnímavý k emocím jiných lidí, • ovládnout umění mezilidských vztahů.

18. Semafor pomoci ke zvládnutí emocí: • Zastav se, uklidni se a přemýšlej než začneš jednat. • Uvědom si o co ti jde a jak se cítíš. • Stanov si pozitivní cíl a promysli různá řešení. • Předem zvaž všechny jejich následky. • Tak - už můžeš vyzkoušet nejlepší řešení.

19. Sociální (emoční) inteligence se liší od schopnosti logicky uvažovat a řešit teoretické problémy (inteligence měřená ukazatelem IQ) rozvíjené většinou prostřednictvím školního vzdělání. Emoční inteligence je jednou z rozhodujících kvalit, které určují, zda-li se člověku v životě daří či ne. Jak se vzdalujeme od školních lavic směrem k praktickému životu , souvislost IQ s úspěšností se postupně vytrácí.

20. Co charakterizuje emoční uvažování? • Rychlá, ale nedbalá reakce: Emoční mysl reaguje mnohem rychleji než racionální myšlení. • Nejprve city, pak myšlenky: Racionálnímu myšlení trvá déle, než zaregistruje situaci a začne reagovat. • Symbolická realita: Citová logika je výhradně asociativní. • Minulost přenesená do přítomnosti: Při podobnosti události s jinou citově nabitou vzpomínkou se navodí stejná emoce. • Vliv emočního stavu na vnímání skutečnosti: Každému pocitu je vlastní odlišný repertoár myšlenek a reakcí.

21. Schopnosti interpersonální inteligence • Organizace skupiny - dovednost koordinovat a iniciovat činnost skupiny lidí. • Dojednávání řešení a závěrů: zabránit vzniku konfliktů a obratné řešení vzniklých sporů. • Osobní spojení - navazování vztahů a vzájemná komunikace s druhými. • Sociální analýza - umění rozlišovat a chápat lidské city, motivaci, starosti a zájmy.

22. Individuální kurs sebepoznání (1) • Sebeuvědomění: • pozorování sebe sama a rozlišování vlastních citů, • uvědomování si souvislostí mezi vlastními myšlenkami, city a činy. • Osobní rozhodování: • hodnocení vlastního jednání a rozpoznávání jeho následků, • uvědomování si, zda za rozhodnutím stojí myšlenka anebo emoce. • Ovládání vlastních citů: • uvědomování si toho, co stojí za určitou emocí, • nacházení konstruktivních způsobů jak se vyrovnat se strachem, hněvem, nebo smutkem.

23. Individuální kurs sebepoznání (2) • Zvládání stresu: • pochopení přínosu a uplatňování relaxačních metod a technik, • fyzické aktivity. • Empatie: • chápání zájmů a emocí druhých lidí, • úcta k rozdílům v pocitech a názorech jiných. • Komunikace: • jasně hovořit o vlastních citech, • naslouchat a klást otázky, • přijetí odpovědnosti za vlastní emoce. • Otevřenost: • budovat důvěru v mezilidských vztazích.

24. Individuální kurs sebepoznání (3) • Sebepřijetí: • znalost vlastních silných a slabých stránek, • schopnost zasmát se sám sobě. • Vhled: • uvědomění si opakujících se vzorců vlastního emočního života a jednání. • Osobní odpovědnost: • uvědomit si důsledky vlastních činů, • akceptovat svoje city a nálady, • dodržovat svoje závazky a předsevzetí.

25. Individuální kurs sebepoznání (4) • Asertivita: • vyjádřit své zájmy a city bez hněvu i bez pasivity. • Zvládnutí pravidel skupinové aktivity: • spolupráce, • rozpoznání kdy a jak vést a kdy se podvolit vedení jiného. • Řešení konfliktů: • umění vést spory s jinými, • zvládnutí vyjednávání výhodného kompromisu.