230 likes | 657 Views
TROMBOFILNÍ STAVY. Pavlína Šmídková 2006/2007 3018. Trombofilní stavy. Stavy nerovnováhy mezi koagulačními, antikoagulačními a fibrinolytickými faktory ve prospěch koagulace s následným zvýšeným rizikem vzniku trombóz
E N D
TROMBOFILNÍ STAVY Pavlína Šmídková 2006/2007 3018
Trombofilní stavy • Stavy nerovnováhy mezi koagulačními, antikoagulačními a fibrinolytickými faktory ve prospěch koagulace s následným zvýšeným rizikem vzniku trombóz • Fyziologicky patří trombofilní reakce do komplexní zánětlivé a stresové odpovědi organismu na jeho předpokládanné poškození
O trombofilním pacientovi hovoříme při: • rekurentních či život ohrožujících trombotických příhodách v žilním řečišti do 45 let věku • při pozitivní rodinné anamnéze • vzniku trombózy v netypické lokalizaci • u žen rovněž při opakovaných potratech či porodech mrtvých plodů.
Klasifikace : • vrozené ( genetická mutace některého z faktorů koagulační kaskády ) • získané • smíšené etiologie
Významné vrozené trombofilie • mutace faktoru V Leiden (FVL), event faktoru V Cambridge • mutace protrombinu 20210A (PGM) • deficit antikoagulačních faktorů (proteinů C, S, AT) • dysfibrinogenémie • homozygotní homocystinurie • sticky platelet syndrome
Trombofilie smíšené etiologie • zvýšená hladina faktoru VIII (familiární, asociovaná s krevní skupinou jinou než 0) • hyperhomocysteinémie (mutace MTHFR C677T, A1298C,deficit vitamínu B6, B12, kyseliny listové) • zvýšená hladina fibrinogenu • zvýšená hladina faktoru IX
antifosfolipidový syndrom myeloproliferativní onemocnění a trombocytemie stav po prodělané trombóze malignita srdeční nedostatečnost NYHA III a IV závažné respirační onemocnění autoimunitní choroby paroxysmální noční hemoglobinurie léčba estrogeny gravidita a šestinedělí získaná rezistence k aktivovanému proteinu C nezpůsobená mutací faktoru V nefrotický syndrom věk nad 60 let chronické střevní záněty obezita kouření varixy dolních končetin paréza končetin Získané trombofilní stavy
Provokující faktory žilního tromboembolismu • operace – zejména velké kostní operace a onkologická chirurgie • úrazy – zvláště polytraumata, poranění dolních končetin a pánve, spinální léze • imobilizace delší než 3 dny + další faktory→ paréza končetin, trauma, sepse, malignita, srdeční či respirační nedostatečnost, anamnéza TEN, střevní zánětlivé onemocnění • chemoterapeutické režimy, obsahující vysokodávkované kortikoidy u některých nádorů (mnohočetný myelom)
Další : • sádrová fixace dolních končetin • dlouhý let nad 6 hodin • dlouhodobě zavedený centrální žilní katétr • gravidita a šestinedělí • hormonální antikoncepce • estrogenní substituce • terapie antiestrogeny
Virchowova triaspro vznik ŽT platí již více než 150 let tyto mechanismy: 1/ proud krve – neustále ředění koagulačních a fibrinolytických faktorů 2/intaktnost endotelu – který působí antitromboticky a antikoagulačně (endotelová dysfunkce působí trombofilně) 3/ event. trombofilita krve (zánětlivá reakce, vrozený trombofilní stav)
Tromboembolická nemoc (TEN) • choroba je charakteristická tvorbou krevních sraženin – trombů na stěnách cév • jsou velmi nebezpečné tím, že se mohou odtrhnout z místa svého vzniku a putovat cévami až na nové místo, které ucpou nebo zde alespoň znesnadní průtok krve • Následekem je částečná nebo úplná porucha prokrvení životně důležitých orgánů (např. plic) jejich následné poškození a eventuální smrt nemocného • Trombózy se nejčastěji tvoří v hlubokých žílách dolních končetin, hovoříme pak o vzniku hlubokožilní trombózy ta je zároveň i jedním z nejobvyklejších projevů TEN.
Typy trombu - bílý arteriální (destičky – leukocyty - fibrinogen), maláúčast plazmatických KF, krevní proud jej promývá a rozpouští může vzniknout i na intaktním endotelu při „smykové zátěži“, která jej stejně jako destičky aktivuje a vede k expresi adhezivních molekul s následnou kaskádou trombofilních reakcí spolupůvodcem např. AKS, arteriálních tromboz, ischemických CMP
Typy trombu - červený žilní (fibrin - erytrocyty) Jedna z častých spolupodílejících se příčin vzniku červeného trombu je (kromě trombofilních stavů vrozených či získaných) oblenění žilního krvevního proudu. Klinicky se vznik červeného trombu v žilním řečišti může manifestovat např. TEN (flebotrombozou, plicní embolií).
Hlubokožilní trombóza • Pojem hlubokožilní trombóza označuje krevní sraženiny vznikající v žilním systému těla. • Trombózy se velmi často tvoří v žilách nohou zvláště v oblasti třísel, lýtek nebo na zadní straně kolene • Hlavním nebezpečím plynoucím z hlubokožilních trombóz je riziko vzniku plicní embolie. Pokud nejsou hlubokožilní trombózy léčeny, pak v 25% případů dojde k plicní embolii, která může mít za následek i smrt nemocného.
Příznaky hlubokožilní trombózy popř. následné embolizace • Bolest v jedné noze. • Otok jedné nohy. • Silná bolest na hrudi, která se může šířit do ruky. • Náhlý záchvat kašle. • Silná bolest hlavy. • Poruchy vidění. • Obtíže s mluvením. • Závratě • Celkové křeče • Svalová slabost nebo znecitlivění jedné poloviny těla. • Obtíže při chůzi nebo udržení předmětů. • Silná bolest žaludku.
Diagnostika ŽT • Kompresní ultrasonografie kombinovaná s dopplerovským vyšetřením • rtg flebografie, která však je metodou invazivní • Izotopová flebografie má výhodu malé invazivity • CT, NMR se v praxi využívají výjimečně, jsou nákladné
Antikoagulační léčba představuje standardní postup, užívaný u naprosté většiny nemocných s TEN pro počáteční léčebné období se užívají hepariny (nefrakcionovaný heparin nebo nízkomolekulární hepariny); poté nastupuje období dlouhodobé antikoagulační léčby perorálními antikoagulancii účinnost léčby kontrolujeme stanovením APTT
Perorální antikoagulancia • deriváty dikumarolu • antagonizují jaterní syntézu koagulačních faktorů závislých na vitaminu K • PELENTAN, WARFARIN • dávkování těchto preparátů na základě Quickova testu
Trombolytická léčba • Dnes se téměř výhradně podává tkáňový aktivátor plazminogenu (rt-PA), který vytěsnil dříve nejčastěji podávanou streptokinasu a urokinasu.
Plicní embolie • vzniká nejčastěji důsledkem náhlé tromboembolické obstrukce části plicního cévního řečiště • Ojediněle může být i důsledkem jiných příčin (embolie tuková, embolie vzduchem, embolie plodovou vodou). • Nejčastějším anamnestickým příznakem je náhle vzniklá nebo náhle zhoršená klidová dušnost (vyskytuje se u 90–95% pacientů). Méně časté jsou bolesti na hrudi a málo časté bývá hemoptýza.
Kavální filtry • se zavádějí perkutánní katetrizační technikou do dolní duté žíly cestou v. jugularis interna nebo v. femoralis, většinou infrarenálně. • Léčba kaválním filtrem je indikována v těchto situacích: • u nemocných, u nichž je antikoagulační léčba kontraindikována nebo nebezpečná (maligní onemocnění, akutní krvácení v průběhu antikoagulační léčby, stav po operaci, zvláště neurochirurgické), • u nemocných, u nichž dojde k prokázané recidivě plicní embolie při dobře vedené antikoagulační léčbě, • profylaktické zavedení kaválního filtru je vhodné u rizikových nemocných před operací (existují dočasné kavální filtry), • suprarenální uložení kaválního filtru je indikováno především u nemocných, u nichž trombus zasahuje až k vyústění renálních žil, dále u žen, které plánují graviditu a u gravidních.
Děkuji za pozornost • www.fnhk.cz/kliniky/okh/konference2.html • www.thrombosis.cz • www.zdravcentra.cz