Komunikace s osobami se sluchovým postižením

1. Komunikace s osobami se sluchovým postižením

2. Sluchové postižení • = sociální důsledek takové ztráty sluchu, kterou již není možné kompenzovat technickými pomůckami a která negativně ovlivňuje kvalitu života člověka

3. Osoby se sluchovým postižením • Nedoslýchavý • jedinec, jehož sluchová ztráta dosahuje takového stupně, že s využitím kompenzačních pomůcek je schopen slyšet mluvenou řeč a rozumět jí • Neslyšící • slyšení je poškozeno v takovém rozsahu, že nemohou vnímat zvuky mluvené řeči • Ohluchlý • ke ztrátě sluchu došlo v období dokončování vývoje řeči nebo po jeho ukončení • (Aktuálně se začíná formovat skupina uživatelů kochleárního implantátu)

4. Komunikační systémy osob se SP • závisí především na stupni sluchové ztráty • době, kdy ke sluchovému postižení došlo

5. Prostředky komunikace osob se sluchovým postižením • Mluvená řeč • Čtení a psaní • Zdánlivě nebrání efektivní výměně informací • Komunikace pomocí grafické podoby jazyka je opět komunikace pomocí českého jazyka (pro prelingválně těžce SP člověka je čeština stejně cizí jazyk, jako pro slyšícího Čecha např. Maďarština) • Odezírání • Vizuální percepce řeči • Vnímání omezeno vzájemnou podobností tzv. kinémů (faciálních obrazů hlásek)

7. Prstová abeceda (daktylní abeceda) • vyjadřují jednotlivá písmena polohami a tvarem prstů, z nichž se tvoří slova • Podobá se komunikaci v psané podobě jazyka, jen se jednotlivá písmena nepíší na papír, ale „vtiskávají“ se do vzduchu.

9. Znakovaná čeština • Uměle vytvořený komunikační systém na rozhraní českého jazyka a českého znakového jazyka • Znakový jazyk • V našem případě český znakový jazyk • Přirozený jazyk osob s těžkým sluchovým postižením

10. Obecná doporučení pro komunikaci s osobami se sluchovým postižením • Klidné, dobře osvětlené místo • Osvětlená tvář mluvčího • omezená hlučnost prostředí • tvář mluvčího směrem k jedinci se SP + ve zhruba stejné výšce • vhodná vzdálenost (0,5 až 4 m) • Před samotným sdělením upozornění dotekem či zamáváním

11. seznámení jedince se SP s tématem hovoru - usnadňuje odezírání • Pomalejší mluva, neslabikujeme, děláme krátké pauzy mezi mluvními celky • nezvyšujeme hlasitost a snažíme se mluvit přirozeně • při mluvení nežvýkáme a nedáváme si ruce k ústům • Ověřování si porozumění kontrolními otázkami • pokud došlo k neporozumění – neopakujeme stejnou větu, snažíme se slova nahradit synonymy • ve skupině - sluchově postižený - vidí na tváře všech komunikujících • trpělivost a pozornost – neodkazujme jej na pozdější dobu

12. Tlumočnické služby • Osoby se sluchovým postižením mají dle ustanovení zákona č. 155/1998 Sb. ve znění novely č. 384/2008 Sb. o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob a zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách právo na tlumočníka ve všech situacích stejně jako na svobodnou volbu kteréhokoli v zákoně definovaných komunikačních systémů • Neslyšící a hluchoslepé osoby mají při návštěvě lékaře, vyřizování úředních záležitostí a při zajišťování dalších nezbytných potřeb právo na tlumočnické služby zajišťující tlumočení v jimi zvoleném komunikačním systému uvedeném v tomto zákoně.“

13. Hluchoslepota • Hluchoslepota je jedinečné postižení dané různým stupněm souběžného postižení zraku a sluchu

14. Osoby s hluchoslepotou • Osoby se souběžným postižením zraku a sluchu od narození nebo raného dětství • Nevidomí od narození nebo raného dětství se získaným postižením sluchu • Neslyšící od narození nebo raného dětství se získaným postižením zraku • Osoby se získaným postižením zraku a sluchu během života

15. Označení osob s hluchoslepotou • označení osoby hluchoslepé je hůl s bílými a červenými pruhy o šířce 100 mm • www.lorm.cz

17. Komunikace s osobami s tělesným postižením

18. Osoby s poruchou hybnosti • Osoby s tělesným postižením • Osoby se zdravotním znevýhodněním • Osoby se zdravotním oslabením

19. Osoba s tělesným postižením • Omezení pohybu způsobené vadou nebo poškozením pohybového či nosného aparátu • Snížená pohybová schopnost má vliv na: • Celkový rozvoj • Schopnost cestovat • Navazování nových vztahů • Pracovní uplatnění

20. Zásady - role - pravidla komunikace s pacientem s tělesným postižením Komunikujte s osobou s tělesným postižením, ne s jejím doprovodem Časté chyby – „ať si jde ta paní dál“ Zjišťování anamnézy

21. Nechte se vést … • při nezbytné fyzické pomoci se nechte vést pokyny osoby s postižením • Přesun, vstávání, oblékání, pomoc do schodů

22. Nebojte se faux pas • slova chodit, dojít apod.

23. Zvyšujte jistotu a pocit soběstačnosti • Vozík, berle, antidekubitní podložky • Bezbariérové WC, plošiny, výtahy

24. Zjistěte rozsah postižení a s tím související možná omezení v komunikaci • Osoby s DMO - symptomatické poruchy řeči – dysartrie • Důsledek - postižení svalstva mluvních orgánů • Narušena respirace, fonace, artikulace, plynulost a koordinace mluvního projevu • Možnost AAK • Cíl – jedinec = rovnocenný komunikační partner

25. Nemanipulujte s vozíkem bez vědomí pacienta, buďte připraveni na odmítnutí • Neberte manipulaci s jedincem na vozíku jako automatickou povinnost • Důvody – i zdravotní

26. Pokuste se zachovat běžná společenská pravidla v komunikaci • Ne každý jedinec s tělesným postižením má jiné postižení • Symetrie vztahu • Zdrobněliny • Nepřiměřené projevy

27. Přizpůsobte svoji pozici při komunikaci • Výškový rozdíl • Komunikace „tváří v tvář“

28. Pacienti se získaným tělesným postižením • Nejvčasnější komplexní rehabilitace • Motivace • Akceptování psychického stavu jedince a rodiny • Spolupráce s rodinou, odborníky, lidmi s obdobnými obtížemi

29. Asistenční pes • Balanční psi • Pomoc osobám, které mají obtíže s rovnováhou • asistenční psi • Nedílnou součástí jejich pobytu v domácnosti je canisterapie

30. Komunikujte! • Vzájemná komunikace usnadní mnohé • Neostýchejte se optat na pohybové možnosti • Chtějte od svých pacientů zpětnou vazbu – inspirace, motivace do další práce

31. ? • Mluvili jste se svými pacienty o jejich potřebách? • Zamyslete se nad tím, zda-li jste obdobným situacím čelili… • Řešili byste je nyní jinak?

32. Sdělování nepříznivých zpráv

33. Reakce rodiny na sdělení závažné diagnózy • Sdělení dg.= hluboký otřes (ať jde o vážné somatické onemocnění nebo dg. smyslového, tělesného nebo mentálního postižení dítěte) • Očekávání problémů, ztráta původního obrazu dítěte, postižení vlastní rodičovské identity • S faktem nemoci se vyrovnává každý individuálním způsobem

34. Emoční reakce na sdělení • Šok – s iracionálním myšlením a cítěním • Popření (nebo útěk ze situace) – „není to pravda“ nebo „musí existovat lék“ nebo vytěsnění typu „lékaři mi nic neřekli“; u rodičů se v tomto období objevuje magické, mystické zaměření, pokusy smlouvat s Bohem atp.

35. Emoční reakce na sdělení • Smutek, zlost, úzkost, pocity viny – hledání viny u druhých, vztek na celý svět, na sebe sama; agresivní sklony směrem k partnerovi, zdravotnickému personálu; v této fázi důležitá podpora rodičům (více viz nepříznivé zprávy)

36. Emoční reakce na sdělení • Stadium rovnováhy – snižování úzkosti, deprese, přijetí situace, snaha rodičů starat se o dítě, aktivně se účastnit na léčbě • Reorganizace – situace je rodiči přijímána, vyrovnávání se s faktem nemoci, hledání optimální cesty do budoucna; nedosáhnou ho všichni rodiče

37. Odchylky od adaptace • Hyperprotektivita – přílišné soustředění na nemocné dítě, častěji ze strany matky, druhý rodič se může cítit odmítán, narušení manželského vztahu • Odmítání dítěte – vyhýbání se kontaktu s dítětem; někdy týrání, zanedbávání • Přetrvávající vztek – na druhého rodiče, až rozpad rodiny

38. Přijetí faktu nemoci je podmíněno faktory • Typ nemoci nebo postižení • Etiologie nemoci nebo postižení • Individuální charakteristiky dítěte s postižením • Individuální charakteristiky dalších členů rodiny • Struktura a organizace rodinného systému a kvalita vztahů v rodině, vývojová fáze rodiny • Prostředí

39. Pojem „nepříznivá zpráva“ • Obvykle ve spojení s onkologickým onemocněním • V praxi však pojem mnohem širší a také hodně neurčitý • Pro každého člověka jiná hranice - za níž vnímá zprávu jako nepříznivou, zásadní, kritickou, závažnou

40. Kdo? Koordinovaný a citlivý přístup z řad zdravotnických pracovníků Kdy? Je-li diagnóza potvrzena Vždy je třeba vyčkat na definitivní a objektivní potvrzení diagnózy! Kdo zprávu sdělujeKdy je vhodné zprávu sdělit?

41. Jak má sdělení zprávy probíhat? • Odpovídající prostor umožňující nerušené sdělování • Pacient, rodič musí mít pocit, že pracovník se mu chce věnovat • Jestliže jsou základní podmínky splněny, lze postupovat dále

42. Sdělení nepříznivé zprávy pacientovi se zdravotním postižením • Je pacient s těžkým zdravotním postižením „připraven“ lépe na sdělování nepříznivých zpráv?

43. „Pravidla“ pro sdělování nepříznivých zpráv • Nesdělujeme jen název diagnózy, podáváme zprávu komplexně • Zásadní informace podává lékař • Podstatu sdělení podáváme srozumitelně, pomalu, i opakovaně • V případě dostupné léčby popsat možnosti • Nelze zamlčet nepříznivou prognózu • Zvláštní pozornost věnovat délce přežití – ptá-li se pacient – neslibovat nerealistické údaje, PŘESTO UPOZORNIT na možnosti individuálního průběhu nemoci • Počítat s emočními projevy pacienta a rodiče

44. Spolupráce • Organizace • Poradenské služby • Psychologická podpora