Dluhová krize v eurozóně a česká ekonomika

1. Dluhová krize v eurozóně a česká ekonomika Miroslav Singerguvernér, Česká národní banka Hradecké ekonomické dny 2013 Hradec Králové, 19. února 2013

2. Obsah Dluhová krize v eurozóně Aktuální makroekonomický vývoj v ČR Nejnovější prognóza ČNB

3. Některé země si před krizí žily „nad poměry“ (Řecko dlouhodobě!) Jiné země (např. Španělsko, Irsko) sice hospodařily poměrně střídmě, ale: 1) záchrana bank 2) podpora poptávky během krize 3) hospodářský pokles následně výrazně zhoršily jejich fiskální situaci Dva měsíce po vypuknutí finanční krize začaly trhy diferencovat mezi bonitou vládních dluhů různých členských zemí  růst výnosů Dluhová krize: financování veřejného dluhu na trhu se pro některé země v určité chvíli stalo příliš drahé (či nemožné), přičemž růst dluhu hrozil, že se vymkne kontrole (roztočení dluhové spirály) Fiskální politika se tak v zejména periferních zemích EMU stala dodatečným zdrojem šoků, místo aby byla jejich tlumičem Dluhová krize Dluhová krize: veřejné finance dané země se dostanou do natolik špatného stavu, že před proticyklickým (tj. stabilizačním) působením veřejných financí dostane přednost jejich konsolidace  přispívá k recesi

4. Vládní deficity a dluhy v eurozóně(2006–2013; jako % HDP) Pramen: Eurostat, MMF Poznámka: roky 2012 a 2013 jsou předpovědi MMF I když deficity začaly po roce 2009 klesat, vládní zadlužení nadále roste (a poroste)

5. Finanční fragmentace v eurozóně Finanční fragmentace zesílila v první polovině 2012, kdy kapitál odplýval z periferních zemí do zemí jádra i mimo EMU Klesaly objemy přeshraničních bankovních půjček Finanční fragmentace se projevovala v nárůstu spreadů pojistek úvěrového selhání (CDS) Odliv kapitálu přispíval k růstu nerovnováh v TARGET2 Po zavedení programu Outright Monetary Transactions (OMT) se objevují známky toho, že se finanční fragmentace již dále neprohlubuje Finanční fragmentace snižuje účinnost měnové politiky ECB a tlumí (eliminuje) přínos nízkých úrokových sazeb

6. Bankovní vklady ve vybraných zemích EMU (jako % HDP) Pramen: ECB, Eurostat Pozn.: Údaje o HDP Řecka počínaje 2.Q 2011: podle odhadu Eurostatu Bankovní vklady v Řecku, v Irsku a ve Španělsku v posledním období klesaly  cena úvěrů je ceteris paribus vyšší než v zemích jádra (desintegrace)

7. Nejnovější vývoj v eurozóně • Doposud přijaté politiky přispěly ke snížení rizik a ke zlepšení finančních podmínek • Eurozóna: • Outright Monetary Transactions (OMT) • Zřízení Europan Stabilisation Mechanism (ESM) • První kroky k Bankovní unii • Národní úroveň • Fiskální konsolidace • Dílčí strukturální reformy (např. Itálie, Řecko) • Hospodářský růst v eurozóně je však zatím velmi slabý • Ochablost se šíří z periferie do jádra eurozóny (do periferie směřuje velký podíl exportu Německa) Akutní nebezpečí otřesu eurozóny se snížilo, ale rychlejšímu oživení brání pokračující oddlužování (bank, vlád, domácností) a strukturální nedostatky

8. Vývoj spreadů 10Y vl. dluhopisů vůči něm. dluhopisům (7.1.2008-12.2.2013; p.b.) Pozn. LTRO: longer-term refinancing operation Pramen: Bloomberg, vlast. výpočet Po vyhlášení programu OMT (5.9.2012) začaly spready systematicky klesat

9. HDP v EU v 4Q2012 (předběžný odhad; sezónně očištěno) Poznámka: Údaje u zemí označených * jsou za 3Q2012 Pramen: Eurostat Růst v EU byl ve 4Q2012 velmi nerovnoměrný

10. Negativní zpětné vazby mezi: 1) zranitelným finančním systémem, 2) pomalu rostoucími ekonomikami a 3) zadluženými veřejnými financemi, firmami i domácnostmi Fiskální konsolidace brzdí hospodářský růst  nezaměstnanost Negativní dopady na jádro  nízké exporty  nízké investice Riziko ochabnutí snah o reformy v důsledku snížení akutního rizika rozpadu eurozóny Únava z reforem v periferních ekonomikách Politické nejistoty z blízkých voleb Vnější rizika: neudržitelný vývoj veřejných financí v USA a Jap. Rizika vývoje v eurozóně V eurozóně nadále přetrvávají velmi vysoká rizika

11. Krize v eurozóně: shrnutí • Přestože nejpalčivějším problémem se nadále jeví dluhová krize, hlavní problém eurozóny spočívá v její strukturální nesourodosti, nevyhovujícím institucionálním uspořádání a nedostatečném fungování (a respektování) pravidel • Zatímco fiskální konsolidace a strukturální reformy představují řešení příčin krize eurozóny, politiky přijímané na nadnárodní úrovni spíše rozkládají břemeno dluhové krize na jiné a „kupují si čas“ • Nemožnost přizpůsobení prostřednictvím kurzu vede k přizpůsobení prostřednictvím „vnitřní devalvace“ a pomalejšího růstu  značná růstová diferenciace Největší projekt EU s ambicí výrazně urychlit její růst na úroveň zajišťující globální konkurenceschopnost po více než dekádě svého trvání tuto ambici nenaplnil

12. Makroekonomický vývoj v ČR

13. Hrubý domácí produkt(meziroční a mezičtvrtletní změny v % ve stálých cenách; sezónně očištěné údaje; 4Q2012: předběžný odhad) Pramen: ČSÚ Meziroční pokles HDP se ve čtvrtém čtvrtletí 2012 prohloubil na -1,7% (z -1,3% v 3Q2012)

14. Struktura HDP v ČR(2008Q1-2012Q3; příspěvky v procentních bodech; sezónně očištěno) Pramen: ČSÚ Reálný HDP byl ve třetím čtvrtletí 2012 tažen čistým vývozem; příspěvek spotřeby vlády byl nulový; příspěvek spotřeby domácností a investic byl záporný

15. Mezera výstupu(v % z potenciálního výstupu) Pramen: ČNB Mezera výstupu se ve třetím čtvrtletí 2012 rozevřela do více záporných hodnot

16. Průmyslová produkce(mzr. změny v %) Pramen: ČSÚ Ve druhé polovině roku 2012 přešla průmyslová produkce k poklesu; sezónně očištěné tempo růstu: říjen -2,9%, listopad -5,9%, prosinec -5,6%

17. Bariéry růstu v průmyslu(mzr. změny v %) Pramen: ČSÚ Vliv nedostatečné poptávky jakožto hlavní bariéry růstu v průmyslu se dále zvýšil

18. Produkce zpracovatelského průmyslu v ČR a v Německu(mzr. změny v %) Pramen: Eurostat Během krize se výrazně zvýšila korelace mezi tempy růstu zpracovatelského průmyslu v ČR a v Německu

19. Tržby v maloobchodě(meziroční změny v %; stálé ceny) Pramen: ČSÚ Tržby v maloobchodě v posledním čtvrtletí 2012 klesaly (sezónně očištěné: říjen -2,5%, listopad -3,0%, prosinec -1%); příčiny: pomalý růst mezd, nezaměstnanost, nejistoty

20. Sezónně očištěné indikátory důvěry(průměr roku 2005 = 100) Pramen: ČSÚ, leden 2013 Podnikatelská důvěra v lednu 2013 se oproti prosinci 2012 nezměnila, důvěra spotřebitelů klesla

21. Pokladní plnění státního rozpočtu(v mld. Kč – metodika GFS 1986) Pramen: Ministerstvo financí Státní rozpočet se v roce 2012 vyvíjel lépe, než v předešlých dvou letech; přebytek v lednu 2013 byl dvakrát vyšší než v lednu 2012

22. Vývoz a dovoz zboží(meziroční změny v %; propočet z běžných cen) Pramen: ČNB Vzhledem k tomu, že tempo růstu vývozu klesalo po většinu roku pomaleji než tempo růstu dovozu …

23. Obchodní bilance – roční kumulativy(v mld. Kč; metodika platební bilance) Pramen: ČNB … zlepšil se vývoj obchodní bilance; obchodní přebytek za rok 2012 byl nejvyšší v historii

24. Roční klouzavé poměry obchodní bilance a běžného účtu k HDP (v %) Pramen: ČNB V posledních čtvrtletích poměr obchodní bilance k HDP dosahuje nejvyšších hodnot

25. CZK/EUR(3.1.2000 – 13.2.2013) Pramen: Eurostat V posledních měsících se koruna odchyluje na slabší stranu od dlouhodobého trendu

26. Inflace(meziroční změny v %) Pramen: ČSÚ Celková inflace v lednu 2013 pokračovala ve zpomalování - mzr. růst činil 1,9%; měnověpolitická inflace stagnovala na 1,1%

27. Struktura inflace(meziroční změny v %, příspěvky v p.b.) Pramen: ČSÚ V roce 2012 přispívaly k inflaci nejvíce regulované ceny a nepřímé daně; v lednu byly nejvýznamnějším faktorem ceny potravin, i když administrativní faktory inflace v souhrnu nadále převažovaly

28. Základní sazby ČNB(v %) Pramen: ČNB ČNB v listopadu 2012 snížila základní úrokové sazby na „technicky nulovou“ úroveň

29. Shrnutí stávající situace čs. ekonomiky Česká ekonomika se nachází již zhruba rok a půl v recesi V prvním čtvrtletí 2013 pravděpodobně procházíme dnem poklesu (mezera výstupu dosáhne nejvyšší hodnoty) Jediným faktorem růstu zůstává čistý export Pružný kurz koruny působí jako nárazník proti externím poptávkovým šokům Hlavními faktory inflace jsou nadále administrativní vlivy (regulované ceny a daně); rizika poptávkou tažené inflace jsou nulová; inflační očekávání jsou dobře ukotvená Stávající mix politik: přísná fiskální a uvolněná měnová politika Fiskální politika působí na ekonomiku stagflačně Příčinami recese jsou ochablost vnějšího prostředí a domácí fiskální konsolidace

30. Nejnovější prognóza ČNB(únor 2013)

31. Prognóza růstu HDP(meziroční změny v %; sezónně očištěno) Pramen: ČNB HDP v letošním roce celkově klesne, postupně však bude docházet k oživování

32. Prognóza celkové inflace(mzr změny v %) Pramen: ČNB Celková inflace se v letošním roce navzdory daňovým změnám bude pohybovat v blízkosti cíle ČNB, na začátku příštího roku klesne pod cíl

33. Prognóza měnověpolitické inflace(mzr změny v %) Pramen: ČNB Měnověpolitická inflace se bude na celém výhledu, tj. i na horizontu měnové politiky, nacházet v dolní polovině tolerančního pásma cíle

34. Prognóza úrokových sazeb(3M PRIBOR v %) Pramen: ČNB S prognózou je konzistentní mírný pokles tržních úrokových sazeb a jejich následný růst až od poloviny roku 2014

35. Prognóza měnového kurzu(CZK/EUR) Pramen: ČNB Nominální měnový kurz bude velmi pozvolna posilovat z aktuální oslabené úrovně

36. Shrnutí Příznivé faktory budoucího vývoje české ekonomiky: Makroekonomické: obchodní přebytek; nízká úroveň zahraničního dluhu; nízká a stabilní inflace;dobře ukotvená inflační očekávání; pružný měnový kurz– nárazník proti externím šokům; cílování inflace – v krizi se osvědčilo Mikroekonomické: pružný podnikatelský sektor; konkurenční struktura většiny exportníchodvětví Finanční sektor: ziskové, kapitalizované, likvidní a odolné banky (tlumič šoků); vysoká úroveň primárních vkladů Rizika: pokračující krize v eurozóně; vysoká exportní závislost; nedostatečně pružný trh práce; fiskální konsolidace (zpomalování růstu); vynucené přenášení regulatorních a dohledových pravomocí na evropskou úroveň Hlavním rizikem je prohloubení krize v eurozóně

37. Děkuji za pozornost Miroslav Singer Česká národní banka Na Příkopě 28 115 03 Praha 1 Miroslav.Singer@cnb.cz Tel: 224412000