Zdravotní politika a veřejné zdravotní pojištění v ČR

1. Zdravotní politika a veřejné zdravotní pojištění v ČR

2. Zdraví a jeho význam je v soudobém veřejně politickém diskursu chápáno jako jedenz nejdůležitějších předpokladů ekonomického a sociálního vývoje jak v rámci národních států, tak i nadnárodních společenství. je považováno za jednu ze základních lidských hodnot, která se v průběhu života výrazně mění.

3. Definice zdraví Zdraví Pro vymezení kategorie zdraví se velmi často používá definice Světové zdravotnické organizace, podle které: „zdraví je stav plné tělesné, duševní a sociální pohody, nikoliv pouze nepřítomnost nemoci nebo vady“.

4. Zdraví a jeho determinanty Barták (2010) rozlišuje determinanty zdraví na: determinanty dědičné (genetické faktory), sociální a ekonomické determinanty – zahrnují postavení na trhu páce, pracovní podmínky, bezpečnost práce, vzdělání, bydlení a rodinné podmínky, životní styl a další determinanty související s chováním – kouření, spotřeba alkoholu, fyzická aktivita, sociální kontakty a další, kulturní determinanty, politické determinanty – sociální a ekonomické prostředí a zdravotnický systém.

5. Zdravotní politika

6. Zdravotní politika Pojem zdravotní politika je chápán mnoha způsoby a odlišnosti v definičním vymezení ovlivňují i pojetí cílů zdravotní politiky a pohled na jednotlivé aktéry zdravotní politiky. Existuje celá řada definic zdravotní politiky. Zdravotní politiku můžeme definovat jako cílevědomou činnost státu (vedle dalších politik) zaměřenou na ochranu, podporu a obnovu zdraví obyvatelstva.

7. Zdravotní politika Gladkij (2003) uvádí , že zdravotní politika představuje souhrn politických aktivit, které mají vliv na zdraví a kvalitu života lidí a společenských skupin. Obsahuje směry činnosti, jež působí na řadu institucí, služeb a podpůrných zařízení a na způsoby úhrady systému zdravotní péče.

8. Zdravotní politika Podle Potůčka (2005) „ Zdravotní politiku lze vymezit jako rozhodovací procesy, realizované příslušnými aktéry zdravotní politiky na různých úrovních (nadnárodní, národní, regionální, lokální, na úrovni organizací nebo jednotlivců) zdravotnických systémů a jejich společenského kontextu“.

9. Zdravotní politika V nejužším smyslu lze považovat podle Drbala (2002) „ zdravotní politiku za vyjádření zájmů společnosti (státu) na zdraví obyvatelstva (lidských zdrojích, lidském kapitálu) s cílem jeho zlepšování a posilování jeho potenciálu.“

10. Cíl zdravotní politiky Cílem zdravotní politiky je zlepšovat zdravotní situaci obyvatelstva minimalizací výskytu poruch zdraví, jež působí zhoršení kvality života a ohrožují předčasnou smrtí. Hlavní úkolem zdravotní politiky, a to celosvětově, je udržení a zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva.

11. Východiska a předpoklady zdravotní politiky • Vedle zdravotního stavu obyvatelstva je východiskem pro správnou definici cílů zdravotní politiky: • existence a určitý charakter sociálně ekonomického systému, který předurčuje naplnění vytýčených cílů, vytváří podmínky pro jejich plnění a ve větší nebo menší míře vytváří předpoklady pro volbu realizace strategie.

12. Zdravotní politika • Zdravotní politika zahrnuje dva druhy aktivit: • aktivity zaměřené na léčení, tj. k odstranění změn ve zdravotním stavu člověka – politika ex post, • aktivity ve směru ochrany a podpory zdraví, ve směru zamezení vzniku nemoci – politika ex ante.

13. Subjekty zdravotní politiky Hlavním subjektem zdravotní politiky je stát, který určuje pojetí, obsah, cíle a úkoly zdravotní politiky. Úloha státu jako hlavního subjektu zdravotní politiky by měla spočívat ve vytváření takového prostředí, ve kterém se kriteriální funkce zdraví prosazuje do každé lidské činnosti.

14. Stát jako subjekt zdravotní politiky • Stát si vyhrazuje právo vstoupit do vztahu tří základních subjektů, vztahu mezi poskytovateli, plátci a pacienty tím, že: • provádí lékovou politiku, • reguluje cenu zdravotnických služeb a tím čerpání fondu zdravotního pojištění, • přispívá platbami ze státního rozpočtu a vykonává vlastnická práva zdravotnických zařízení, • garantuje kvalitu zdravotní péče prostřednictvím vzdělávacího systému lékařů a zdravotnického personálu, • vykonává dohled nad činností veřejných zdravotních pojišťoven, • kontroluje síť zdravotnických zařízení.

15. Úloha státu ve zdravotnickém systému • Jádro každého zdravotnického systému na úrovni státu tvoří agregát těchto činitelů: • Strategické cíle státu v oblasti ochrany zdraví a rozvíjení zdraví (zdravotní politika státu). • Způsob zajištění dostupnosti základní zdravotnické péče pro občany. • Způsob financování zdravotní péče. • Řešení vztahů mezi různými účastníky procesu poskytování zdravotní péče (občany, poskytovateli péče, správními a samosprávnými institucemi, plátci). • Podíl účasti státu, krajů a obcí na vlastnictví a řízení zdravotnických zařízení.

16. Subjekty zdravotní politiky • Vedle státu se na zdravotní politice podílejí i další státní a nestátní subjekty, které vyvíjí své aktivity • v rámci odvětví zdravotnictví (zdravotní pojišťovny, komory, asociace, zdravotnická zařízení, nadace), • mimo rámec odvětví zdravotnictví (obce, kraje, podnikatelé, zaměstnavatelé, občanské iniciativy, občané, rodiny). • Do tvorby zdravotní politiky vstupují i politické strany, různé zájmové a lobbistické skupiny z domácí i zahraniční podnikatelské sféry. • Jednotlivé subjekty prosazují často diferencované lokální zájmy.

17. Systémy zdravotní péče Systémy zdravotní péče v jednotlivých zemích se vyznačují značnou variabilitou. Liší se např. ve struktuře vlastnických vztahů, formách státních zásahů, způsobu financování, organizaci a řízení, podmínkách přístupu pacientů k jednotlivým druhům zdravotní péče, rozsahem a způsobem jejich finanční spoluúčasti apod.

18. Financování zdravotnictví Financování zdravotnictví v každém státě je přímo odvozené od zdravotní politiky státu, která vychází z priorit určité vládní politiky, společenského uspořádání a historických tradic a příslušné ekonomické úrovně státu. Úroveň zdravotnických služeb, které může stát nabídnout občanům je měřítkem jeho celkové, jak hospodářské, tak kulturní i jiné vyspělosti.

19. Modely zdravotního pojištění • Modely zdravotního pojištění se v jednotlivých zemích od sebe liší. • Mezi dva základní modely veřejného zdravotního pojištění patří: • Beveridgeův a Bismarckův model.

20. Modely veřejného zdravotního pojištění Beveridgeův model Je model zdravotnictví financovaný ze všeobecných daní, jehož typickým představitelem je národní zdravotní služba ve Velké Británii. Vyznačuje se univerzálním pojistným krytím populace s poskytováním zdravotní péče ve veřejných zdravotnických zařízeních nebo u smluvně vázaných poskytovatelů zdravotní péče s různou vlastnickou formou.

21. Modely zdravotního pojištění Bismarckův model Je model sociálního zdravotního pojištění financovaný z povinných odvodů pojistného z příjmů pojištěnců a provozovaný samosprávnými zdravotními pojišťovnami. Výše pojistného je obvykle stanovena s ohledem na velikost příjmu pojištěnce. Poskytovatelé zdravotní péče jsou smluvně vázáni na zdravotní pojišťovny.

22. Zdravotní pojištění v ČR

23. Zdravotní pojištění v ČR Veřejné zdravotní pojištění v ČR: • vzniklo počátkem 90. let 20. století • upravuje zákon č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění. • je součástí systému sociálního zabezpečení, • jeho účelem je zajistit financování zdravotní péče poskytované pojištěncům.

24. Veřejné zdravotní pojištění v ČR • můžeme charakterizovat jako všeobecné a povinné pojištění se státní zárukou realizace, • jeho účastníky - pojištěnci jsou všechny fyzické osoby, které se trvale zdržují na území státu, • účast v pojistném systému vzniká ze zákona.

25. Systém veřejného zdravotního pojištění v ČR • je založen na činnosti zdravotních pojišťoven, • je postaven na principu solidarity – jednotliví plátci přispívají na zdravotní pojištění rozdílnými částkami, ale všichni pojištěnci mají garantováno rovné právo na poskytnutí potřebné péče.

26. Zdravotní pojištění v ČR • V České republice musí být za každého občana placeno zdravotní pojištění. • Výše pojistného činí 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období. • Plátci zdravotního pojištění jsou: • zaměstnavateléza osoby, které jsou u nich v pracovním poměru, • pojištěnci z titulu zaměstnanců nebo osob samostatně výdělečně činných, • stát za osoby, které nejsou výdělečně činné (nezaopatřené děti, příjemci starobního důchodu a osoby v důchodovém věku, ženy na mateřské dovolené, ženy v domácnosti, nezaměstnané osoby registrované na úřadu práce, za studenty a další).

27. Veřejné zdravotní pojištění Veřejné zdravotní pojištění pokrývá všechny osoby na území České republiky a neexistuje významnější prostor pro substituční zdravotní pojištění. Nejpopulárnějším produktem zdravotního pojištění v České republice je pojištění léčebných výloh v zahraničí. V rámci veřejného zdravotního pojištění se uhrazuje akutní zdravotní péče v zahraničí jen do výše, která odpovídá úhradě stejné péče poskytovatelům zdravotní péče v České republice v rámci veřejného zdravotního pojištění.

28. Zdravotní pojišťovny v ČR Od roku 1992 bylo v ČR financování zdravotní péče přesunuto na zdravotní pojišťovny, pouze malou část prostředků si ponechal ve své správě stát. Zdravotními pojišťovnami prochází cca 90% veřejných výdajů na zdravotní péči. Každý občan pokud není u Všeobecné zdravotní pojišťovny může zvolit svou oborovou, regionální nebo podnikovou pojišťovnu.

29. Zdravotní pojišťovny v ČR Zdravotní pojišťovny jsou povinny poskytovat úhradu za zdravotní péči jejich poskytovatelům dle příslušné legislativy. Všechny pojišťovny musí poskytovat stejnou péči, jakou garantuje stát u Všeobecné zdravotní pojišťovny. Resortní a regionální zdravotní pojišťovny se tak liší především v úrovni nadstandardních úhrad svým pojištěncům.

30. Zdravotní pojišťovny v ČR • V současné době je v České republice sedm zdravotních pojišťoven: • Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) • Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP) • Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví (OZP) • Revírní bratrská pokladna (RBP) zdravotní pojišťovna • Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky (VOZP) • Zaměstnanecká pojišťovna Škoda (ZPŠ) • Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR (ZPMV) • z nichž VZP má od začátku výsadní postavení a je u ní pojištěna převážná část populace.

31. Zdravotní pojišťovny v ČR • Přehled zdravotních pojišťoven v ČR. http://www.mesec.cz/dane/zdravotni-pojisteni/pruvodce/prehled-zdravotnich-pojistoven/