Prevence a epidemiologie závislostí

1. Prevence a epidemiologie závislostí Petr Kachlík Luhačovice 2004

2. Bio-psycho-sociálnímodel drogové závislosti SPOUŠTĚČ DROGA PROSTŘEDÍ OSOBNOST

3. Kariéra drogově závislého a její možné ovlivnění abstinence PP 30-50% dospívajících drogový experiment užívání drogy SP problémové užívání TP 3-7% expe-rimentátorů závislost dealerství ZR drogová mafie, organizovaný zločin ? PP - primární prevence SP - sekundární prevence TP - terciární prevence ZR - zákonná represe

4. Obecná rizika u drog, které jsou zneužívány kouřením • poruchy obranyschopnosti plic • zpomalení nebo zástava samočisticích pochodů v dýchacím ústrojí, časté infekce v této oblasti • časté chronické záněty průdušek, zvýšené riziko plicního emfyzému (rozedmy) • nádory dýchací, trávicí, vylučovací, pohlavní soustavy i jiných systémů

5. Obecná rizika u drog,které jsou zneužívány injekčně • vyšší pravděpodobnost těžké otravy (předávkování), protože koncentrace látky v krvi velmi rychle roste • možné zavlečení infekce a její rozšíření v organismu (ohrožení srdce, mozku, jater, ledvin, atd.) • možný přenos virové žloutenky, zvláště typů C a B, AIDS • hnisavá ložiska v místě vpichu i jinde, neprůchodnost a záněty cév, otoky končetin s cyanózou, kožními a svalovými defekty, vředy, nekrózami, zvláště na předloktí, zápěstí, paži, stehně, bérci, hýždích, břiše

6. Obecná rizika u drog,které jsou zneužívány injekčně • plicní embolie (krevní sraženiny, vzduch, tukové kapénky, nerozpustné součásti z podané drogy, atp.) • možná otrava způsobená příměsemi, jež se používají při výrobě drog (fosfor, jód), nebo slouží k jejich naředění (zvětšení objemu dávky a nárůstu zisku-běžně jde např. o škrob, mléčný cukr, sušené mléko, ale také o omítku, prací prostředky, pudr)

7. Strategie drogové prevencea jejich účinnost zastrašování emoční apely prostá informace nabídka lepších alternativ, než jsou drogy peer-programy prevence založená na společnosti snižování dostupnosti drog léčba, zmírňování následků

8. Subjekty, které se účastní preventivních aktivit v ČR školské a sociální instituce jednotlivé školy a pracoviště připravení vrstevníci pracovní, výchovné a rodinné poradenství nestátní sektor ( problematika alkoholu, jiných drog a AIDS) zdravotní ústavy (HS) policie rodina sdělovací prostředky dětské, mládežnické, zájmové a sportovní organizace praktičtí lékaři pro děti a dorost

10. Systém péče v oblastisekundární a terciární prevence sociální servis streetwork nízký práh kontaktní centra lékařská pomoc detox střední práh poradenství a terapie ambulance vysoký práh terapie léčebny re-socializace terapeutické komunity doléčování

11. Způsoby odmítání(podle Nešpora, 1996) odmítnutí vyhnutím se ignorování (nevidím - neslyším) • odmítnutí gestem jasné „NE!“ nebo poněkud zdvořilejší „NECHCI!“ odmítnutí s vysvětlením nabídka lepší možnosti převedení řeči na něco jiného odmítnutí s odložením přeskakující deska/CD odmítnutí s protiútokem odmítnutí jednou provždy odmítnutí jako pomoc

12. ZPŮSOBY ODMÍTÁNÍ • 1. Odmítnutí vyhnutím se • V principu se lze vyvarovat mnoha situací, při nichž by někdo mohl nabízet mládeži návykové látky. • 2. Ignorování (nevidím – neslyším) • Znamená to zcela ignorovat nabízejícího. Drogy se často nabízejí nenápadným způsobem, čemuž odpovídá i metoda jejich odmítání. Ideální pro kontakt s dealery či jinými lidmi, s nimiž nechceme mít nic společného. Užívá se často. • 3. Odmítnutí gestem • Užívá se podobně, jak bylo zmíněno výše. Nejčastěji jde o zavrtění hlavou či odmítavý pohyb rukou. Situace je také zde rychle vyřešena. • 4. Jasné „NE“! nebo poněkud zdvořilejší „NECHCI!“ • Také tento způsob vede k rychlému ukončení situace. Uznává se, že patří k základním lidským právům některé věci odmítnout bez povinnosti to vysvětlovat. Mládež využívá možnost“NECHCI!” poměrně často. • 5. Odmítnutí s vysvětlením • Užívá se především tam, kde nabízejícímu vysvětlujeme, že to, co odmítáme, jsou drogy, ne jeho osoba.

13. ZPŮSOBY ODMÍTÁNÍ 6. Nabídka lepší možnosti Užívá se, pokud nám na nabízejícím záleží. Navrhne se lepší způsob, např. návštěva kina či výstavy místo trávení volna v hospodě. 7. Převedení řeči na něco jiného Nabídka se přeslechne nebo odmítne a téma rozhovoru se převede do jiné oblasti. 8. Odmítnutí s odložením Odpověď „jindy“, „později“ často představuje jinou formu „NE“. 9. Přeskakující deska/CD Opakuje se jedna a táž věta stále dokola. Hodí se především, když nabízející nemíní odejít. Vybere se vhodné slovo či věta a tvrdošíjně se opakují stále dokola, když nabízející argumentuje. Člověk mu vlastně ani nemusí naslouchat. Reaguje stereotypním odmítáním, ačkoli se nabízející pokouší probudit pocity viny, slibuje, lichotí nebo přemlouvá.

14. 10. Odmítnutí protiútokem K asertivním dovednostem patří nejen umění ocenit druhé, ale i označení toho, co se nám na jejich chování nelíbí. Kritizovat je lépe mezi čtyřma očima a spíše konkrétní situaci, ne osobnost ("nelíbí se mi, že jsi udělal..." je lepší než "jsi takový a takový..."), někdy bývá vhodné podat kritiku nepřímo. Cílem není druhého zranit, ale pomoci změnit jeho chování. U lidí pod vlivem alkoholu nebo drog je třeba tento způsob používat opatrně, hrozí riziko fyzické agrese nebo paranoidních stavů. U opilých je tón hlasu často důležitější nežli obsah sdělení. Vhodné je mluvit klidně a spíše tišeji.Nabízející může druhého urážet nebo vzbuzovat pocity méněcennosti a útočit na sebevědomí. Místo omlouvání se a vysvětlování poukážeme na to, v čem je jeho chování nevhodné. 11. Odmítnutí jednou provždy Používá se hlavně tehdy, chceme-li předejít nabízení drogy v budoucnu. Je velmi vhodné u lidí, s nimiž přicházíme často do styku (spolužáci, sousedé, příbuzní, apod.) 12. Odmítnutí jako pomoc Tím, že někdo odmítá drogy, zároveň pomáhá druhým, aby byli lepší. Když jim svůj postoj vysvětlí, možná se nad sebou zamyslí. S tím, kdo se přesvědčit nedá, nemá smysl zbytečně ztrácet čas. Výsledky ale nemusejí přijít hned. Dotyčný možná pochopí až za nějaký čas, že udělal bolestnou zkušenost. ZPŮSOBY ODMÍTÁNÍ

15. TYPY PREVENCE(podle wwww.sananim.cz) Prevence (dle WHO) soubor intervencí s cílem zamezit či snížit výskyt a šíření škodlivosti účinků užívání alkoholu a nealkoholových drog WHO rozlišuje tři druhy prevence: primární:předcházení užití u osob, které dosud nejsou s drogou v kontaktu sekundární:předcházení vzniku a rozvoji závislosti u osob, které již drogu užívají terciární:předcházení vážnému nebo trvalému zdravotnímu nebo sociálnímu poškození v souvislosti s užíváním drog

16. TYPY PREVENCE(podle wwww.sananim.cz) Primární prevence veškeré aktivity realizované s cílem předejít problémům spojených s užíváním návykových látek, případně oddálit první kontakt s drogou Efektivní primární prevence Specifická primární prevence aktivity zaměřené přímo na “primární prevenci užívání návykových látek”, tzn. programy cílené na určitou formu sociálně-patologického chování Nespecifická primární prevence veškeré aktivity podporující zdravý životní styl, které ale nemají přímou souvislost s užíváním návykových látek (protektivní faktory vzniku závislostí)

17. Kritéria účinnostiprogramů primární prevence(podle Nešpora a Csémyho, 1998) 1. odpovídají věku 2. jsou malé a interaktivní 3. zahrnují podstatnou část žáků 4. zahrnují získání relevantních sociálních dovedností a dovedností potřebných pro život 5. berou v úvahu místní specifika 6. využívají pozitivní modely 7. zahrnují legální i ilegální návykové látky 8. zahrnují i snižování dostupnosti návykových rizik 9. jsou soustavné a dlouhodobé 10. jsou prezentovány kvalifikovaně a důvěryhodně 11. jsou komplexní a využívají více strategií 12. počítají s komplikacemi a nabízejí možnosti, jak je zvládat.

18. V rámci MPP MŠMT ČR (Minimálního preventivního programu) mají pedagogové plnit především následující úkoly: • věnovat pozornost chování žáků, zajímat se o jejich problémy • začlenit problematiku drogové prevence do učebních osnov jednotlivých oborů, jimž vyučují • podílet se na pořádání diskusí, přednášek, filmových představení na téma Návykové látky a nebezpečí s nimi spojená • účastnit se akcí, jež jsou ve škole věnovány prevenci zneužívání návykových látek • probírat s rodiči výchovné problémy žáků • podávat návrhy a pomoci realizovat volnočasové aktivity žáků

19. Vedení školy, metodici prevence drogových závislostí i další pedagogové považují v souvislosti s drogovou problematikou za nejpřínosnější následující aktivity: • mít znalosti o příznacích drogové závislosti, ovládat jednoduché techniky k diagnostice stavu drogové scény na škole • osvojit si dovednosti, umožňující použití moderních výchovných metod, které spočívají v poznání osobnosti žáka a přeměně její hodnotové orientace • využívatpeer- (vrstevnické) programy v oblasti prevence závislostí, podobně též metody sociálního učení • disponovat jednoznačným výkladem legislativy (doplnění a upřesnění tezí, jež se zabývají zneužíváním návykových látek, do školního řádu, zdůvodnění sankcí pro žáky, cesty spolupráce s rodiči, policií a poradenskými organizacemi, atd.)

20. DEFINICE FILOSOFIEprimární prevence RIZIKO ? identifikace problémů, souvislostí KOMU ? výběr cílové populační skupiny PROČ ? motivace. nabídka, atraktivita PREVENCE ZALOŽENÁ NA SPOLEČNOSTI CO ? prevence, materiály, služby KDO ? poskytovatel prevence, garance ZA KOLIK ? zdroje. finance ČÍM, JAK? metodika, projekt, intervence EFEKT ? funkčnost, návratnost, verifikace

21. Model SMART - cíle školního preventivního programu Zpracováno podle holandského manuálu “Making schools a healthier place” Trimbos Institut, Utrecht 2002 a www.sananim.cz Specific Specifický Measurable Měřitelný Acceptable Přijatelný Realistic Dosažitelný Time-bound Časově vymezený

22. Model SMART - Specifický • Specifické krátkodobé cíle: • Zvýšení znalostí studentů o drogách • Oslovení všech studentů v dané věkové skupině relevantními informacemi • Vyhrazení dvou hodin týdně v každé třídě pro školní prevenci drog • Mezi specifické aktivity patří: • Implementování a dodržování nařízení ohledně drog a užívání drog na školních prostranstvích • Specifikace předávaných informací • Specifikace cílové skupiny • Specifikace, na jaké látky by se měla zaměřit pozornost

23. Model SMART - Měřitelný • definovat hmatatelné a jasné výstupy školního programu • změřit i aktivity, které jsou součástí programu • evaluace programu

24. Model SMART - Akceptovatelný • žáci, studenti • vedení školy • učitelský sbor • personál školy • rodiče/pěstouni • komunita

25. Model SMART - Realistický, dosažitelný • dlouhodobé vize • střízlivá očekávání ohledně dosažení změn v chování studentů ve vztahu ke drogám • kritičnost • podpora všech zúčastněných včetně personálu, studentů a rodičů/opatrovníků • finanční prostředky • typ a poloha školy • rozhodování • očekávané změny, důsledky programu • zkušenosti odjinud • přijatelnost změn, limity intervence

26. Model SMART - Time-bound, časově vymezený • splnění v určitém a jasně definovaném časovém rámci • čas pro aplikaci prevence, čas pro působení prevence v populaci (změny chování, postojů) • stanovení jasného časového rozvrhu • zahrnutí jak aktivit, které probíhají dlouhodobě (např. u obecného cíle snížit míru užívání drog), tak aktivit, které probíhají krátkodoběji (např. stanovení školních pravidel a nařízení ohledně drog, provedení monitorování, specifické projekty atd.)

27. Prevence v komunitě - cíle 1) aktivizovat potenciál a schopnosti komunity 2) vytvářet specifické programy pro osoby v rizikových situacích, respektive ohrožené drogovou závislostí 3) podporovat zdravý životní styl komunity a vytvářet pro to vhodné podmínky 4) poskytovat objektivní informace o drogové problematice a průběžně informovat o aktivitách zaměřených na prevenci v dané lokalitě 5) podporovat a budovat kvalitní spolupráci různých institucí, ale i jednotlivců, v komunitě s důrazem na vytváření vhodných podmínek k řešení drogové problematiky 6) vytvořit funkční systém umožňující co nejsnadnější komunikaci a spolupráci institucí a organizací na různé úrovni

28. Prevence v komunitě - realizace a) mapování potřeb b) vytváření sítě (networking) c) plánování d) vlastní realizace e) vyhodnocení

29. Prevence v komunitě - mapování potřeb • stávající aktivity specifické i nespecifické primární prevence (tj. zdroje v komunitě týkající se přímo prevence) • míra informovanosti o drogové problematice • míra uvědomění závažnosti a rozšíření drogového problému v komunitě • nutnost tento problém řešit v rámci primární prevence

30. Prevence v komunitě - vytváření sítě • organizace, které se přímo zabývají programy primární prevence v komunitě • občanská sdružení, organizace a iniciativy různého typu, i když jejich program se problematiky přímo netýká • místní politiky (členové zastupitelstva) a politické formace, které zastupují • důležité osobnosti (lékaři, spisovatelé, duchovní, podnikatelé, sportovci, hudebníci) • důležité instituce a organizace na daném území (úřady, velké podniky, školy, university, nemocnice, galerie, divadla)

31. Prevence v komunitě - plánování • shromáždění informací, vytvoření databáze • zformulování problému a cíle, možnosti řešení a zdroje • seznámení jak zastupitelů místní správy, tak obyvatelů komunity s výsledky mapování a s projektem • realizace projektu ve vybraných cílových skupinách • průběžné vyhodnocení projektu • na základě výstupů průběžného vyhodnocení rozšíření projektu do celé komunity, a potřeby v komunitě • průběžné sledování efektivity a naplňování cílů projektu

32. Prevence v komunitě - vlastní realizace • koordinace jednotlivých aktivit • průhlednost financování • cílenost jednotlivých programů • mediální prezentace • měřitelnost efektivity jednotlivých aktivit • podmínky pro nové aktivity a programy, které v komunitě scházejí • podpora programů, které již probíhají • nutno respektovat povahu programu, tj. zda patří do oblasti specifické nebo nespecifické prevence • průběžné vyhodnocování projektu, sledování efektivity a naplňování cílů - na jejich základě probíhá postupné rozšíření projektu do celé komunity

33. Prevence v komunitě - vyhodnocení • provádí realizační tým, zároveň všichni zúčastnění či cílové skupiny • hodnotí se přínos projektu pro celou komunitu • prezentace v médiích, cíle projektu definované a srozumitelné již na začátku tak, aby byly výsledky dobře měřitelné a doložitelné • vyhodnocení projektu shrnuje hodnocení různých zainteresovaných skupin • nezbytné a užitečné, aby v rámci projektu působil evaluátor zvenčí (mimo komunitu)

34. Prevence v komunitě - účinný program 1. Vychází ze znalosti prostředí (demografická, kulturní a sociálně-ekonomická hlediska, nejčastěji užívané látky, problémy etnických skupin, zdroje a možnosti na místní úrovni) 2. Vytváří místní síť (místní osobnosti, instituce a organizace, oslovuje více generací, kombinuje “sváteční události” a “činnost všedního dne”) 3. Stimuluje občanskou morálku (morální hodnoty, aktivní účast místních obyvatel v pomoci) 4. Obsahuje srozumitelné poselství, využívající účinných faktorů specifické i nespecifické prevence 5. Neobsahuje zjevné či skryté podněty, které posilují předsudky vůči uživatelům drog a brání zavádění a rozvoji služeb

38. Drogová epidemiologie • 1. Průzkumy zaměřené na užívání drog v obecné populaci • 2. Výzkumy týkající se uživatelů drog, jejich chování a situace • úspěšnost některého typu léčby • mapování potřeb uživatelů drog • souvislosti mezi užíváním drog a pácháním trestné činnosti • nové drogy a nové způsoby užívání

39. Drogová epidemiologie • Průzkumy zaměřené na užívání drog v obecné populaci (cílem je odhadnout ohrožení společnosti drogami) • popis rozsahu a způsobů užívání drog v celé populaci, případně postojů a názorů veřejnosti na užívání drog • informace se sledují ve vztahu k věku, pohlaví a socioekonomickému statutu dotazovaných • zvláštní případ: školní studie, zabývají se z hlediska užívání drog rizikovou věkovou skupinou 14 -19 let

40. Drogová epidemiologie • Výzkumy týkající se uživatelů drog, jejich chování a situace • zaměřeny přímo na užívání drog, osoby, které je užívají, na jejich životní styl, způsob užívání, rizikové chování, na dopad užívání drog, využívání sociálních a zdravotních služeb určených pro uživatele drog apod. • týkají se jen malého vzorku celé populace • nedají se celopopulačními průzkumy zjistit • výzkumy zaměřené na konkrétní, specializovanější oblasti, publikovány spíše v odborné literatuře

41. Epidemiologická data - ČR 2000 • studie Polaneckého a kol., ZŠ a SŠ, více • než 13000 dětí • 40 % dětí - pravidelní kuřáci, 8 % kouří denně • 3 % respondentů nikdy neokusila alkohol • 48 % vzorku experimentovalo se zakázanými drogami (konopí, tlumivé léky bez lékařského předpisu, Extáze, • pervitin, toluen) • rozdíly mezi dívkami a hochy nejsou významné • Každý druhý sedmnáctiletý člověk má již nejméně jednu drogovou zkušenost. 30% žáků základní školy již někdy vyzkoušelo drogy, více než 5% patří k pravidelným uživatelům.

42. Epidemiologická data - ČR 2000 • Třída se 30 žáky: 6 z nich nyní bere drogy. 3 kouří pouze marihuanu nebo • hašiš, další 3 již užívají “tvrdé drogy“. Zakázané drogy se většinou kouří (konopí 55% respondentů), následuje šňupání (10%). • Se zakázanými drogami se experimen-tuje nejčastěji: ve věku 14 let (konopí a rozpouštědla), v 15 letech se sedativy, v 16 s Extází, pervitinem, crackem, LSD a dalšími halucinogeny a steroidy. Heroin a kokain zkoušejí mladiství nejvíce mezi 15.-17. rokem. • 25% mládeže má mobilní telefon, více než 30% počítač. Téměř 90% hraje někdy PC hry, 25% každý týden,15% denně. Přibližně 14% má zkušenost s gamblingem, 1% hraje na automatech denně. 25% vzorku surfuje na Internetu.

43. Epidemiologická data - ESPAD • zdravotně nežádoucí formy pití velmi rozšířeny u chlapců, stávají se stále běžnějšími i u dívek (18-24 % hochů a 8-10 % dívek ve věku 16 let) • v porovnání s r. 1995 v r. 1999 došlo ke zřetelnému a velmi výraznému nárůstu zkušeností s drogami obsahujícími opiáty, se stimulancii a halucinogeny • v období 1995-1999 vzrostl výskyt opakovaného (častěji než 5x) užívání drog 2,5 - 3x. Výrazně narůstá počet mladých lidí s vyšším ohrožením přímými i nepřímými zdravotními riziky užívání drog (předávkování, infekce). • užívání drog je obecně více rozšířeno mezi chlapci, což platí zejména v případě marihuany, jejíž užívání je udáváno nejčastěji. Odlišná je situace při porovnávání zkušeností s jinými látkami. Zde jsou rozdíly mezi pohlavími prakticky nevýznamné.

44. Epidemiologická data - ESPAD • zkušenosti s drogami a ohroženost drogou jsou v nepřímém vztahu s úrovní vzdělání • potvrzuje se výrazné postavení Prahy jako oblasti s mimořádně vysokým výskytem užívání drog mezi mládeží. Dalšími exponované regiony představovaly severní a západní Čechy a jižní Morava. V období 1995-1999 se dostupnost drog zvýšila ve všech regionech. • kouření a pití piva je chování objevující se do věku 13 let nejčastěji. V případě ilegálních drog v době mezi roky 1995 a 1999 vzrostl podíl těch, kdo udávali, že měli první zkušenosti s danou drogou do 13 let věku.

45. Epidemiologická data - ESPAD • v r. 1999 oproti r.1995 ubylo mládeže, která dosud nemá zkušenost s drogou (ze 74,1 % na 61,5 %), zvýšil se podíl respondentů, kteří měli první zkušenost s marihuanou (z 18,7 % na 31,3 %). Zjištění korelují s teorií, podle níž se mladí lidé k užívání tzv. tvrdých drog obvykle dostávají přes marihuanu, které předchází kouření nebo pití alkoholu). • existuje souvislost mezi drogovou zkušeností (i jednorázovou) a výskytem jiných forem návykového nebo problémového chování. Osoby s předchozí drogou zkušeností (nejčastěji jen s marihuanou) jsou zároveň také častěji silnými kuřáky (denními), vykazují častěji problémový konzum alkoholu a mívají častěji poruchy chování oproti osobám bez této zkušenosti. • v mezinárodním srovnání je nepříznivé, že ostatní evropské země předstihujeme v kouření a pití alkoholu

46. Epidemiologická data - ESPAD • považujeme-li zjištění studie ESPAD za spodní hranici odhadu zkušeností s drogami pro věkovou skupinu mládeže 15-19 let, lze z ní odvodit, že zkušenost s jakoukoli drogou mělo nejméně 250000 mladých lidí v ČR, opakovanou zkušenost (užití častěji než 5x) 128000 dospívajících, opakovanou zkušenost s jinými drogami, než je marihuana nebo hašiš, mělo 26000 lidí, z toho asi 15000 opakovaně užilo opiáty nebo stimulancia (nejčastěji heroin či pervitin).

47. Epidemiologická data - ESPAD • rizikové formy chování se ve vztahu k návykovým látkám u české mládeže vyskytují ve větší míře, než je tomu v průměru v Evropě u jejich vrstevníků, zřejmě díky mimořádně shovívavému až tolerantnímu postoji dospělé populace k požívání alkoholu a kuřáctví. Důležitou roli též hraje porucha funkce rodiny a vztahů v ní, vliv vrstevníků, biologické a psychologické charakteristiky jedince. • bude nutné přezkoumat účinnost preven-tivních programů a v budoucnu preferovat a podporovat jen ty, které se ukáží jako přesvědčivě účinné. Bude též potřebné pracovat mnohem intenzivněji na programech časné intervence u ohrožených skupin populace, soustavně sledovat dopad legislativních opatření a v případě potřeby prosazovat jejich změnu.

48. KAM SE OBRÁTIT V PŘÍPADĚ NOUZE ? • Telefonické anonymní poradenství • Linka naděje PK FNsP Brno-Bohunice, Jihlavská 20, tel. 547 212 333 • Modrá linka Brno, CVČ Lužánky, Lidická 50, tel. 549 524 114 • Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy • K-centra, AT ambulance, koordinátoři • Kontaktní a poradenské centrum pro drogové a jiné závislosti při PPP, Sládkova 45, Brno • Ratolest Brno, občanské sdružení, Milady Horákové 19 • Podané ruce Brno - poradna + AT ambulance pro drogově závislé, Drug Azyl, Vídeňská 3 • Ambulance AT, Masarykova 37, Brno • Elysium-denní psychoterapeutické sanatorium, Hapalova 22, Brno • DROM, romské středisko, Bratislavská 41, Brno • Krizové centrum psychiatrické první pomoci, Jihlavská 20, Brno, tel. 543 192 333 nebo 543 192 078 • JAMTANA, doléčovací centrum, Francouzská 36, Brno • MMB, protidrogový koordinátor, Dominikánské nám. 3 • MMB, Odbor sociální péče, odd. sociální prevence a pomoci, Křenová 20, Brno • Specializovaná ústavní léčba • poskytují ji lůžková zařízení pracující při psychiatrických léčebnách, klinikách (FN Brno-Bohunice, Jihavská 20 a PL + detox Brno, Černovice, Húskova 2) • Internetové poradenství • http://www.sananim.cz • http://www.sidliste.cz