Příjmová diferenciace v ČR a její společenské dopady

1. Příjmová diferenciace v ČR a její společenské dopady

2. Úvod • Česká republika je zemí s historicky zakořeněným odporem k sociálním nerovnostem, což se projevilo i během ekonomické transformace v 90. letech 20. století, kdy „sociální smír“ byl až úzkostlivě střežen. Rovnostářství je v našich genech zakódováno již z husitských dob a zkušenosti posledních padesáti let, kdy velký majetek byl většinou oprávněně spojován s přinejmenším nemorálním chováním, možná definitivně utvrdily Čechy v tomto přesvědčení. Hluboké ekonomické a společenské změny ovšem nemohly nevést k zvyšování nerovností v příjmech a k jejich postupnému přizpůsobování standardním tržním principům.

3. Vývoj příjmů v ČR(90.léta) • masivní posun v rozdělení příjmů • 1996 - rostly nejrychleji příjmy v odvětví informačních technologií: o více než 25%. • přibližně o 20% vzrostly mzdy i v odvětvích pojišťovnictví, leasingu a zpracování ropy • ztrácejí: hornictví nebo hutnictví železa • více než růst mezd v jednotlivých sektorech je zajímavé postavení jednotlivých sociálních skupin

4. Příčiny narůstání nerovnosti příjmů(90.l) • ekonomické a sociální faktory • pozitivní (kvůli rychlejšímu "bohatnutí bohatých" a ne díky značnému "chudnutí chudých„) • negativní(mírný pokles příjmů těch skutečně nejchudších, spojený s rostoucími sociálními problémy a kriminalitou)

5. Příčiny • na straně poptávky (rozhodující v ČR) • na straně nabídky • institucionálnídůvody

6. v průběhu tzv. transformačního období se mzdová a příjmová diferenciace nevyvíjela vždy rovnoměrně a jednoznačně směrem ke zvyšování její celkové míry a to v podstatě trvá až do současnosti mezi nejvyššími a nejnižšími příjmy existuje velké a rychle rostoucí napětí Vývoj po roce 1989

7. Výzkumy veřejného mínění • 2001 • rozdíly v příjmech by se měly zmenšit • Značná část dotázaných je dokonce pro aktivní politiku „narovnání nerovnosti“, tedy pro to, aby vláda přerozdělovala příjmy majetných ve prospěch tzv. „sociálně slabých skupin“. Toto stanovisko vyslovuje 59% respondentů. • Stoupenci přerozdělování jsou příjemci sociálních dávek, nezaměstnaní (78%) a důchodci (73%) • Proti jsou ti, kteří prostřednictvím daní do tohoto systému přispívají. • V subjektivním pohledu na sociální nerovnost jde nejen o vnímání nerovnosti jako takové. Důležitá je také představa jednotlivců o vlastní pozici na žebříčku sociální hierarchie.

8. Výzkumy veřejného mínění • 2002 • 47% občanů ČR starších 15 let se domnívá, že rozdíly v platech jsou velmi velké. • To vnímali především lidé, kteří mají obecně nižší příjmy, celkovou životní úroveň a sociální status, popřípadě lidé hlásící se k levicovým politickým subjektům

9. Výzkumy veřejného mínění • 2005 • rovnost příjmů je vnímána jako nejméně spravedlivá. • Lidé s dobrou životní úrovní jako poněkud spravedlivější vnímají rozdíly založené na množství investovaných prostředků a v menší míře i výkonu či dosaženého vzdělání. • Naopak ti, kdo životní úroveň své domácnosti hodnotí jako špatnou, mají příznivější mínění o rozdílech založených na obtížnosti a namáhavosti práce nebo na pracovních zkušenostech. • Názor, že rovnost příjmů je nespravedlivou zásadou, výrazně sílil s rostoucí životní úrovní, respektive s rostoucím osobním příjmem nebo příjmem domácnosti.

10. 72% dotázaných zastává názor, že stát by měl usilovat o zmenšování rozdílů mezi bohatými a chudými. Souhlasný postoj ke snaze státu zmenšovat rozdíly mezi bohatými a chudými převažuje ve všech významně zastoupených skupinách populace, i když existují podstatné diference mezi jednotlivými skupinami, pokud jde o velikost podílu souhlasících a intenzitu tohoto souhlasu uvnitř jednotlivých dílčích skupin. • Souhlas zesiluje s klesající životní úrovní a stupněm dosaženého vzdělání – důchodci, nezaměstnaní, lidé pracující v dělnických profesích, ženy a voliči KSČM a ČSSD. Z výzkumu také vyplývá, že veřejnost není příliš nakloněna variantě řešení, která by byla spojena s případným zvýšením daňové zátěže pro obyvatelstvo.

11. Celkem 67% dotázaných uvedlo, že by procento odvedené na daních u lidí s vysokými příjmy mělo být vyšší než u lidí s nízkými příjmy. Podle čtvrtiny dotázaných by mělo být dokonce mnohem vyšší. • Výrazné příjmové rozdíly lidé vnímají spíše jako problém či negativní prvek, který by se měl alespoň částečně regulovat prostřednictvím určité redistribuce v rámci daňového systému s progresivní důchodovou daní a sociální politiky

12. Názory na uspořádání spol. a sociální soudržnost • 2005 • 38 % soudí, že v naší společnosti je možné se dobře domluvit s většinou lidí • s názorem, že se naše společnost skládá z vyšších, středních a nižších společenských vrstev, které mezi sebou nemají mnoho společného, souhlasilo 26 % oslovených • čtvrtina respondentů se domnívá, že v naší společnosti stojí proti sobě jen dvě skupiny – obyčejní lidé na jedné straně a nepočetná společenská špička na straně druhé

13. desetina respondentů se přiklonila k výroku: Mezi různými skupinami neexistují velké přehrady, člověk se dobře domluví i s lidmi v odlišném sociálním postavení. • Respondenti dále hodnotili „stav“ soudržnosti a solidarity v současné společnosti • 76 % lidí nesouhlasí s tím, že v naší společnosti převažuje atmosféra soudržnosti, důvěry a solidarity mezi lidmi • 89 % lidí se domnívá, že přes existující napětí a různorodé sympatie či antipatie má význam, aby se lidé snažili spolu lépe vycházet, rozumět si, usilovat o dohodu, a vytvářet tak společenskou soudržnost

14. Reforma příjmové daně nezmění diferenciaci příjmů a nepoškodí střední třídu • daňová reforma – úvahy: koho zvýhodní a koho poškodí • zasadit navrhované změny do reálné struktury příjmů domácností a neulétávat do výšin týkajících se nepatrných zlomků populace • ukázat, zda a jak reforma mění akcenty kladené na tu či onu dimenzi přerozdělování • zasadit dopady uvažované reformy i do sociální struktury, konkrétně z hlediska tolik vzývané „střední třídy“

15. Různé rozměry přerozdělování • rozměr ekonomický (příjmy), demografický (děti) a sociální (status) • v tradiční společnosti byly tyto rozměry provázány – příslušníci vyšších tříd měli hodně peněz, méně dětí a vysoký status • děti naopak byly kapitálem chudých, příslibem jejich zajištění ve stáří

16. Daň z příjmu fyzických osob • v minulosti několika změnami, pokud jde o podobu sazeb a zavedení odpočtů od vypočtené daně namísto od daňového základu • v současnosti je diskutován vládní návrh reformy, který zavádí jednotnou daňovou sazbu pro všechny výdělky, spolu s jiným výpočtem daňového základu a také odlišnou výší a podobou odpočtů • otázka, jaký přerozdělující vliv má tato daň a jak se její případná změna projeví v nerovnosti čistých příjmů domácností, dále jak se v této změně uplatní rodina a nakonec jak dopadne „střední třída“

17. Nerovnost příjmů se reformou nezmění • reálně placená daň z příjmu fyzických osob je již od počátku jejího zavedení u nás v průměru nízká • malá změna může mít svůj význam, ale nemůže nijak významně ovlivnit konečné relativní rozdělení příjmů

18. Posílena podpora rodiny • reforma posiluje „rodinný rozměr“ příjmové daně a poněkud oslabuje její „příjmový rozměr“

19. Střední třída • problém: nedaří se vybudovat dostatečně silné střední vrstvy • Definice: • Keller – za 1. republiky ten, kdo byl schopen si z jednoho platu zajistit vlastní bydlení a udržet děti na vysoké škole • dnes: ten, kdo nemá nárok pobírat žádné sociální dávky, schopen zajistit své potřeby bez zadlužování a zároveň odkládat část spotřeby • Steven Pressman - kategorie domácností s příjmem mezi 75 a 125 procenty středního příjmu na spotřební jednotku (podle přepočtu OECD) • ke střední třídě se u nás hlásí lidé s vyšším relativním příjmem než například v Německu • žádné znevýhodnění středních kategorií navrhovanou úpravou příjmové daně

20. Je nárůst diferenciace příjmů v ČR je prospěšný či nežádoucí? • není jednoznačná odpověď • růst nerovnosti je do jisté míry žádoucí, neboť vytváří pro lidi nutnou motivaci ke snažení o zvýšení svého výdělku • přílišné rozdíly (nebo ještě spíše jejich příliš rychlý nárůst) oslabuje společenský pocit sounáležitosti a vede tak k politické polarizaci a nárůstu extrémistických nálad

21. Závěr • vývoj probíhající několik posledních let v ČR není nijak výjimečný a pravděpodobně ještě zdaleka neskončil • hlavní příčiny narůstající diferenciace příjmů jsou exogenní a nepodléhají vlivu státu ani jednotlivých obyvatel • přerozdělování příjmů pomocí sociálního systému je nástroj efektivní jen v tom případě, používá-li se v omezené míře • jeho rozrůstání nad tuto míru vede k oslabování ekonomického potenciálu ekonomiky a postupně k ekonomické stagnaci a společenské nespokojenosti • názor, že efektivnějším nástrojem podpora vzdělání, především středního a vyššího