Středověk Periodizace a charakteristika

1. StředověkPeriodizace a charakteristika

2. Periodizace a) raný středověk (500 – 1200)b) vrcholný středověk (1200 – 1500)c) pozdní středověk (1500 – 1600) • Počátek je obvykle vymezen: • zánikem říše západořímské • Za konec se považuje: • objevení Ameriky • vyhnání Arabů z Pyrenejského poloostrova • dobytí Konstantinopole Turky • začátek reformace (vystoupení Martina Luthera) • Zařaď k těmto událostem letopočty:

3. Správná odpověď • zánik říše západořímské – 476 • objevení Ameriky – 1492 • vyhnání Arabů – 1492 • dobytí Konstantinopole – 1453 • počátek reformace - 1517

4. Charakteristika • Otázky: • Který kontinent se stává těžištěm politického, společenského a kulturního vývoje? • Který duchovní systém ovlivnil nejvíce dění ve středověku? • Které náboženské systémy ovlivňovaly Evropu? • Na jaký duchovní odkaz navazovala středověká Evropa?

5. Charakteristika • Hlavním centrem politického a společenského vývoje se stává Evropa – především západní a střední • Existují i kontakty s ostatním světem – především muslimským (Arabská říše), ostatní svět spíše sporadicky (Indie, Čína – obchodní kontakty) • Středověk navazuje na tradice antického světa (kultura, architektura...), obohacuje novými prvky (germánská, slovanská tradice) • Společnost ovlivňuje především křesťanství. • Jižní Evropa (Pyrenejský poloostrov. Středomoří) je pod silným vlivem arabské (islámské) kultury, vědy, tradice

6. Hospodářství • Otázky: • Co bylo hlavním zdrojem obživy obyvatel? • Vysvětli pojmy dvojhonné a trojhonné hospodářství? • S jakými problémy se nejvíce potýkali středověcí zemědělci?

7. Hospodářství • zemědělský charakter společnosti - 90% obyvatel pracuje v zemědělství • půda – nově získávaná (žďáření, střídavé systémy), nedostatečné hnojení, slabé výnosy, hladomory (neúroda, války)

8. Hospodářství • Dvojpolní (dvojhonný) systém – polovina obdělávána, polovina ladem (úhor) • Trojpolní (trojhonný) systém – třetina ozim, třetina jař, třetina úhor)

9. Hospodářství • Živočišná výroba – dobytek (krávy, ovce, kozy, prasata, drůbež) • málo výnosné. krávy i na tah • rybolov, lov – doplněk zemědělství

10. Hospodářství • Řemeslná výroba – doplněk zemědělství (nástroje, zbraně) • převaha venkovského obyvatelstva • nedostatečné komunikace (nebezpečné cestování) – překážka obchodu • výroba slouží převážně pro vlastní spotřebu

11. Společnost • Otázky: • Na jaké tři hlavní společenské vrstvy se dělila středověká společnost? • Jakou roli hrála církev ve středověku? • Vysvětli pojmy: léno (feudum), robota, naturálie, desátek

12. Společnost • PANOVNÍK (král, kníže, vévoda...) – v raném středověku vlastnil teoreticky veškerou půdu • vydává zákony, rozhoduje o daních, válkách a míru, nejvyšší soudce

13. Společnost • ŠLECHTA – vojenská družina, za zásluhy propůjčena půda – LÉNO (FEUDUM) – za slib věrnosti, pomoci ve válce atd. – lenní slib – leníci, vazalové, feudálové • Feudum dalo vznik označení společnosti jako feudální (feudalismus) • Později přešlo propůjčené vlastnictví půdy v dědičné • Významným feudálem byla později i církev

14. Společnost • Dělení šlechty: • vyšší – panstvo, světské, církevní • nižší – zemani, vladykové, rytíři

15. Společnost • PODDANÍ – svobodní rolníci, pracují na pronajaté půdě za rentu • robotní (neplacená práce na panské půdě) • naturální (odvádění části úrody, specifická renta je desátek – placený církvi) • peněžní (daně) • Míra závislosti poddaných se s časem měnila, v době nejvyšší závislosti se stávali NEVOLNÍKY (např.po třicetileté válce) • Na počátku vrcholného středověku se půda stává dědičnou – emfyteutické právo – nesmí být zabavena, zcizena, prodána (panstvem)

16. Společnost

17. Společnost

18. Duchovenstvo • Zvláštní postavení – nositelé vzdělanosti, gramotnosti, poradci panovníků, diplomaté • Mniši – život v klášterech, přísná pravidla – regule (řehole, řeholník), skriptoria (psaní knih), žebravé řády (františkáni)

19. Duchovenstvo • Otázka: • Jaké bylo (a je i dnes) hierarchické (postupné) uspořádání společenské vrstvy duchovních?

20. Duchovenstvo • Papež (pokračovatel sv.Petra, volen sborem kardinálů – konkláve) • Kardinál (volitel papeže) • Arcibiskup (metropolita – spravuje větší území) • Biskup (správce diecéze) • Děkan ( několik farností) • Farnost (základní jednotka, farář, kaplan) Zvláštní postavení mají kláštery: • Opat, abatyše – představení kláštera • mniši, jeptišky (řeholníci, řeholnice) Během raného středověku roste postupně moc církve – politická i ekonomická (příjmy – desátky, donace – dary věřících, odúmrť – dědictví po zemřelých) Politická moc – spory papežů a světských vládců o moc nad středověkou společností (boj o investituru, Konkordát wormský 1122 – kompromis)